Temperament nBiologické základy osobnosti Temperamentem rozumíme… n…ty psychologické charakteristiky osobnosti, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat biologický základ a týkají se formální (stylistické, průběhové dynamické), nikoli obsahové stránky chování a prožívání n n Biologický základ osobnosti nKteré další psychologické vlastnosti/charakteristiky jsou nám dané, vrozené, tj. nic (téměř nic) s nimi během života neuděláme? n1. n2. n3. nCo z toho pro nás/pro odborníky vyplývá? Základní vymezení • vrozený, biologický základ osobnosti • most mezi tělesným a duševním • latinské “temperamentum” = “správné smísení, správný poměr” • temperament označuje celou skupinu vlastností – celkové citové ladění osobnosti, převládající nálada, způsob citové a volní vzrušivosti, reaktivity a aktivity (bez ohledu na obsah) • v původním pojetí je ideální temperament vyvážený, daný dokonalou proporcí všech složek • v běžné řeči “temperamentní” znamená velkou míru vitality, živosti, projevové bohatosti. • kategoriální pojetí již Hippokrates (později Galén) – čtyři klasické typy dané poměrem tělesných šťáv, melancholik (černá žluč), cholerik (žluč), flegmatik (hlen), sangvinik (krev) Dělení teorií nTemperament jako podklady k chování a jako jeho projevy n nBiologický nebo psychologický přístup n nPouze emoce x formální či stylistické aspekty jako takové n n n(Kretschmer, Eysenck, Heymans/Wiersma, Kagan, Cloninger, Lampert) Pojetí temperamentu podle Kretschmera n Ernst Kretschmer – temperamentové vlastnosti a nejdůležitější psychické poruchy souvisí se stavbou těla. Tři typy – piknik, leptosom a atletik. n Temperamentové komponenty představují základnu pro vznik třech odlišných duševních chorob – schizofrenii, maniodepresivní psychóze, epilepsii. n Cyklotymní temperament – sociabilní, milé, dobrosrdečné osoby. Spíše citový typ, časté střídání nálad, vzrušení a klidu, postava piknická, v patologickém případě směřuje k cyklofrenii (dnes maniodepresivní psychóza). n Schizotymní temperament – je složitý, má dvojí osobnost, na povrchu hrubost nebo plachost, v nitru osobnosti bývá buď citová prázdnota nebo naopak nejjemnější citovost s bohatou fantazií. Spíše rozumový. Postava leptosomní. Patologický extrém schizofrenie. n Viskózní (epitýmní) temperament – silné perseverační tendence, myšlenky, reakce a činy probíhají po stálých neměnných cestách, málo vybočují, jednání stereotypní. Spíše volní typ. Postava atletická. Patologický extrém epilepsie. n Třetí typ se nepodařilo příliš prokázat, první dva jsou do jisté míry platné dodnes (temperament a sklon ke konkrétní patologii), přiřazení k druhu postavy nepříliš přesvědčivé. Pojetí temperamentu podle Eysencka n Hans Jürgen Eysenck (1916-1997) – určil tři základní faktory temperamentu, metoda – faktorová analýza dotazníků a posuzovacích škál. n 1. fakotr extraverze (podobné Jungovu pojetí) – typický extravert je družný, chodí do společnosti, mnoho přátel, vyhledává lidi, vzrušení, nerad samotu, často riskuje, chápe se příležitosti…, typický introvert je tichý, stahuje se do sebe, introspektivní, rezervovaný, drží si odstup, plánuje dopředu, nevyhledává vzrušení, preferuje určitý řád, nepodléhá okamžitým impulsům… n 2. faktor neuroticismus – člověk s vysokým neuroticismem (=emočně labilní) je neklidný, úzkostný, dělá si zbytečné starosti, jeho citů je snadné se dotknout, poruchy spánku, noční děsy, závratě… Vyšší pravděpodobnost neurotického onemocnění. Pojetí temperamentu podle Eysencka n 3. faktor psychoticismus – člověk s vysokým psychoticismem je agresivní, chladný, sobecký, neosobní, impulsivní, asociální, má nedostatek empatie a citlivosti. n Faktor psychoticismu je nejméně průkazný, přechozí dva faktory na sobě nezávislé, tedy schéma tvořící 4 typy, pojmenované dle Hippokratových kategorií. Kategoriální pojetí x pojetí kontinuálních dimenzí! n Eysenck se sanžil dokázat, že jím detekované faktory mají výrazný tělesný základ – způsob fungování nervového systému. Mozková kůra – extraverti vytvářejí rychleji podmíněné spoje. Autonomní nervový systém – hyperreaktivita u zvýšeného neuroticismu. Pojetí J. H Eysencka – dvojdimenzální schéma n Labilní Stabilní Introvert Extrovert Nedůtklivý Neklidný Agresivní Vznětlivý Nestálý Impulzivní Optimistický Aktivní Společenský Přístupný Hovorný Živý Nenucený Čilý Bezstarostný Vůdčí Náladový Úzkostlivý Rigidní Střizlivý Pesimistický Rezervovaný Nespolečenský Tichý Pasivní Pečlivý Rozvážný Mírumilovný Ovládající se Spolehlivý Vyrovnaný Klidný Cholerik Sangvinik Melancholik Flegmatik Temperament Postup poznávání temperamentu Vybavte si, vystihněte a pojmenujte pocit, který ve vás druhý člověk vyvolává. Pocit blízkosti a pohody – sangvinik Pocit napětí a chuti vzdorovat – cholerik Pocit nudy a lhostejnosti – flegmatik Pocit účasti, soucitu, chuti poskytnout pomoc - melancholik Pojetí holandské - G. Heymans, E. Wiersma n 3 dimenze temperamentu: n Emotivita (W. Wundt) – přístupnost dojmům, intenzita prožívání (emotivní ++ E…….nE - -) n Stupeň odezvy= trvalost působení emoce (P x S) n Primarita – široká až mělká osobnost, povrchnost, roztěkanost, neustálá pohotovost k reagování, impulzivnost, bezprostřednost. n Sekundarita – hluboká až úzká osobnost, navenek útlumy, pohroužení do sebe, přesycenost dojmy, může vést až k obtížnému integrování jednotlivých témat a k rozštěpenosti, vnitřní nejednotnosti. n Aktivita – obsahuje volní a energetický aspekt konání (A x nA) n Pojetí holandské - G. Heymans, E. Wiersma nTypy: nAmorfní – nE P nA nPasionovaný (vášnivý) – E S A nNervní – E P nA nFlegmatik – nonEmotivita Sekundarita Aktivita nSentimentální (melancholik) – Emotivita Sekundarita nonAktivita nSangvinik – nonEmotivita Primarita Aktivita nApatik – nE S nA nCholerik – Emotivita Primarita Aktivita n Pojetí Jerome Kagana n Longitudinální studie zkoumající rysy temperamntu – úroveň aktivity, celkové emoční ladění, vytrvalost, sociabilita, impulsivita…potvrdit, že jsou hereditárně podmíněné – dotazníky a posuzovací škály rodičům o dětech. n Kagan se na to nespoléhal => longitudinální studie, pozorování malých dětí (už od 4 měsíců), analýza videozáznamů, snímání psychofyziologických korelátů. Rozlišil děti inhibované a neinhibované. Porovnával 4 měsíce a 8 let, 2 roky a mladá dospělost – výsledky stabilní! Biologicky činnost amygdaly. Biologické a neurologické pohledy n Cloninger 4 temperamentové dimenze: n Vyhýbání se poškození n anticipační pesimismus x uvolněný optimismus n hodně x málo obav z neurčitého n smělost x plachost před neznámými lidmi n unavitelnost x odolnost n Vyhledávání nového n explorační vzrušivost x stoická rigidita n impulzivita x reflexe n chaotičnost x systematičnost n Závislost na odměně n senzitivita, perzistence, citová vázanost n Vytrvalost n n Biologické a neurologické pohledy n Cloninger zdůrazňuje vůdčí neurotransmitery: n dopamin, serotonin a noradrenalin n n Clark, Watson 3 dimenze: n Sklon k negativním emocím n Sklon k pozitivním emocím n Sklon k dezinhibici – nepůsobí emoce, ale uplatňuje se při jejich regulaci – impulsivní x pečlivě rozvažující a dbající na důsledky jejich chování n Typologie skřivani x sovy (Lampert) n Skřivani - lidé silně a rychle reagující na vnější podněty. n Nejlepší výkony podávají ráno, v práci mají rychlý start, ale také se rychle unaví. Jsou to nadšenci, průkopníci, přinášejí nové koncepce a ideje. Nerozpracovávají však detaily. Reagují rychle a silně na prudké infekce (zvýšenou teplotou, horečkou), zdravotní stav spíše labilní. n n Sovy - lidé pomalu a slabě reagující na vnější podněty. n Klidní, rozvážní, ráno pomalý start, pracovní maximum odpoledne, večer. Nespěchají se závěry, promýšlejí věci, někdy až pedantérie. Systematikové, logické myšlení, matematické myšlení, abstrakce. Při prudkých infekcích nevýrazná teplota, uzdravování probíhá pomalu.