Základy zdravotních nauk

Základní životní funkce

Diagnostice základních životních funkcí (dále ZŽF)  je v postupech první pomoci nutné věnovat náležitou pozornost, a to vhledem k faktu, že kvalita ZŽF rozhoduje o volbě postupu PP.

Mezi základní životní funkce řadíme:

·         Vědomí, které definujeme jako stav mysli, jejímž základem je bdělost, která je předpokladem dalších charakteristik vědomí (pozornost, orientace, myšlení,…aj.)

 (více in Kelnarová, 2007, s. 56, Kubátová, 2005, s.12).

Mezi projevy dýchání patří:

slyšitelný dech

Mezi příznaky poruch dýchání patří nepohyblivý hrudník (hrudník se nezvedá), dech není slyšitelný, není cítit proud vydechovaného vzduchu, postižený lapavě dýchá, chroptí, je slyšet bublání, chrčení, postižený je cyanotický (promodrává), dýchání povrchní a mělké, zrychlené (nad 35 dechů/min.) nebo zpomalené (pod 10 dechů/min.), postižený je úzkostný apod.

obstrukce (překážka, zamezení, ztížení průchodnosti - nejčastěji zapadlý kořen jazyka, dále cizí těleso - žvýkačka, potrava, předměty, krev, zvratky, otok)

komprese krku a hrudníku, podráždění nervů ovlivňujících dýchání (úrazy el.proudem, otravy, svalové křeče – tetanus, úrazy míchy)

 

·         Krevní oběh je systém zajišťující oběh krve v organismu.

Fyziologická hodnota tepové frekvence u dospělého člověka – 60-90/min.

 Příčinami poruch krevního oběhu jsou:

poruchy srdečního svalu (poruchy prokrvení, neurogenní poruchy)

úrazy srdce (náraz, působení el.proudu)

 otravy organismu

 alergické reakce

 nedostatek kyslíku

Mezi projevy poruch funkce krevního oběhu patří bezvědomí, není hmatný tep na velkých tepnách, zastavuje se dýchání a postižený je cyanotický (promodrává).

 

K zachování ZŽF je nutné znát kardiopulmonální resuscitaci (KPR, kříšení, KPCR - kardio-pulmo-cerebrální resuscitace) (Kelnarová,2007a,s. 65, Zeman, 1998, s.14)

KPCR je postup, který má za úkol obnovit dýchání, činnost srdce a krevní oběh.

Podle nejnovějších doporučení nemusí zachránce provádět dýchání z plic do plic, lze provádět pouze nepřímá srdeční masáž, především z toho důvodu, že se tímto způsobem snižuje riziko přenosu infekčních chorob.

     Postup nepřímé srdeční masáže:

položit postiženého na záda na tvrdou podložku

přiložit hranu dlaně na průsečík hrudní kosti a prsních bradavek (střed hrudní kosti)

na hřbet první ruky přiložit dlaň druhé ruky, aby se prsty nedotýkaly hrudníku

  <span "="" ,"serif";mso-fareast-font-family:"="," serif";mso-fareast-font-family:""="" calibri"="Calibri" new="New" roman","serif";mso-fareast-font-family:="Roman" style="font-size:12.0pt;font-family:" times="Times">o 4–5 centimetrů (1/3 hrudníku) s frekvencí 100 stlačení za minutu (zhruba dvakrát za sekundu)

hrudník stlačovat dostatečně silně a plynule

každé stlačení musí být vystřídáno uvolněním hrudní kosti tak, aby mohlo dojít k naplnění srdečních komor