PSYCHOLOGIE VE ŠKOLNÍ PRAXI
Pedagogicko-psychologická diagnostika


Úvodem
¨Tradiční uchopení tématu akcentuje výčty metod pro konkrétní aspekty použití
¨Druhou možností je kombinace prvního přístupu a výsek témat z metodologie a statistiky (části
klasické teorie testů)
¨V této prezentaci jde spíš o postihnutí podmínek a způsobu uvažovaní o problematice; konkrétní
diagnostické postupy jsou a) součástí dalších kurzů a b) součástí dalšího postgraduálního studia

Oblast poradenství – institucionální rámec
1.Rutinní (pedagogická a psychologická) diagnostika v běžné výuce
2.Poradenský systém (v ČR je založen na dvou pilířích)
¤a) Činnost školních poradenských pracovníků na školách je někdy označována termínem „školní
poradenské pracoviště“,
nnejedná se však o samostatnou organizační formu nebo o jednotku v rámci školy, která má nebo by
měla mít právní subjektivitu.
nŠkolní poradenské pracoviště je v základní formě tvořeno činností školního metodika prevence a
výchovného poradce.
nV rozšířené verzi školního poradenského pracoviště je činnost metodika prevence a výchovného
poradce, kterého musí mít každá škola, doplněna také činností školního speciálního pedagoga anebo
školního psychologa. Některé školy dokonce zaměstnávají oba školní poradenské specialisty (školního
psychologa a speciálního pedagoga), a to buď z vlastních zdrojů, nebo z různých grantů a dotací EU.
¤b) Druhým pilířem poradenského systému ve školství jsou tzv. školská poradenská zařízení. Tvoří je
pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Tato zařízení zajišťují činnosti
a služby pro děti, žáky, studenty a jejich zákonné zástupce, školy a školská zařízení.
¤Řadíme sem poradny a centra:
nspeciálně pedagogické
npedagogicko-psychologické
npreventivně-výchovné
ninformační
ndiagnostické
nporadenské
nmetodické
nnapomáhají při volbě vhodných vzdělávacích postupů
¤
¤Spolupracují s orgány sociálně právní ochrany, zdravotnickými zařízeními, soudy aj.
¨
¨zdroj: MŠMT. Oblast poradenství. Dostupné z www
http://www.msmt.cz/socialni-programy/oblast-poradenstvi

¤Profesní příprava učitelů v tomto směru není zcela uspokojivá a dostatečná, např. klasická teorie
testů je nahlížena jako příliš složitá pro budoucí učitele
¤
¤Řada negativních konsekvencí – testování jako unikátní know-how; neschopnost adekvátně chápat
výsledky testování (např. PISA); problémy s organizací větších projektů (státní maturita; plošné
testování)
¤
¤Otázka obecné psychologické gramotnosti (jeden z aktuálních projektů EFPA)
¨

Seminární cvičení
¨Co bychom chtěli, aby o psychodiagnostice (doz)věděli
¤Studenti v pregraduálním studiu psychologie
¤Studenti učitelství a učitelé
¤Rodiče žáků a studentů
¤Novináři
¤
¤
¤
¤

Teoretický rámec
¨Vzdělávání jako nástroj změny
¤Koncept rovných příležitostí (equal educational opportunity) vychází ze snahy vyrovnávat podmínky
pro vzdělávání (různé sociální složení třídy, různá kognitivní úroveň x stejní učitelé) a
poskytovat stejnou péči.
¤Současně se škola snaží dosahovat tzv. „funkčního minima“ žáků a vyrovnávat jejich dosahované
výsledky.
¤Klíčovou figurou v tomto procesu integrace je učitel.
¤Plní roli zprostředkovatele v procesu učení, rozlišuje odlišnosti v průběhu vzdělávání u
jednotlivých žáků při zachování kvality procesu vzdělávání.
¤Umí pracovat se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
¤Umí komunikovat s rodiči těchto žáků.
¤Umí pracovat s odbornými doporučeními pro práci se žákem, zavádí je do praxe - vytvoření IVP.
¤Dokáže využívat podpůrné poradenské služby (asistenti, ŠP, ŠSP, PPP, SPC…).
¤Zvládá práci s předsudky.
¨Zdroj Zapletalová, 2010

Teoretický rámec II
¨Klasická teorie testů (např. Urbánek, Denglerová, Širůček, 2011)
¤Klasický příklad - didaktické testy (viz např. též cíle učení)
¤Validita, reliabilita, konzistence škál (α)…
¤Teorie konstrukce testů (dotazníků), analýza položek
¤Normalizace, normy
¨Teorie odpovědi na položku (IRT), počítačové adaptivní testování (Jelínek, Květon, Vobořil, 2011)
¨Teorie vědomostního prostoru (KST) (např. Denglerová in Urbánek, Denglerová, Širůček, 2011)
¨
¨

Perspektivy pohledu
¨Pedagogická vs. psychologická diagnostika
¨Individuální vs. skupinová diagnostika
¨Diagnostika, evaluace a hodnocení (vnitřní / vnější; rutinní / intervence)
¨Screening vs. cílená diagnostika
¨Ex post vs. Pro futuro diagnostika
¨Žák-třída-třídy-škola-školy-vzdělávací systém-mezinárodní srovnání – různé cíle a úrovně
diagnostiky
¨(…)
¨

Praxe
¨Od segregace k integraci (děti se specifickými výchovně vzdělávacími potřebami v hlavním
vzdělávacím proudu)
¤Zásadní změna v chápání „modelu žáka“ (od uniformity „průměrného žáka“ k diverzitě)
¨
¨Psycholog pro školy vs. psycholog ve škole
¨Etablování semiprofesí a přesun některých diagnostických činností mimo profesní rámec psychologie

Diagnostika jako systematická činnost
¨Čtyři základní otázky (Gavora, 2011)
¤Proč? (účel; informace vedoucí ke zlepšení procesu edukace)
¤Co? (diagnostická hypotéza)
¤Jak? (metody a nástroje)
¤Jakým způsobem se pracuje s výsledky? (rozhodování a plánování)
¤

Oblasti diagnostiky rutině prováděné učiteli (Gavora, 2011)
¨Kognitivní charakteristiky (vědomosti, pozornost, paměť, …)
¨Tvořivost
¨Emocionální charakteristiky (motivace, postoje, zájmy)
¨Sebepojetí (jak chápe sebe a svůj školní výkon)
¨Chování (vč. snahy, vytrvalosti, …)
¨Sociální vztahy (klima)
¨Psychosomatická kondice

Oblasti diagnostiky rutině prováděné učiteli II (Gavora, 2011)
¨Oblasti – domácí a širší sociální prostředí
¨Vstupní diagnostika
¨Formativní diagnostika (zvládání učiva, naivní teorie, mikrodiagnostika ve výuce)
¨Sumativní diagnostika
¤Subjektivní zodpovědnost za úspěch žáka

Běžné metody a nástroje v práci učitelů
¨Pozorování (nepřipravené, připravené – hospitace)
¨Rozhovor (diagnostický, anamnestický)
¨Analýza dílčích produktů činnosti či portfolia (příklad komplexní diagnostiky)
¨Vědomostní testy
¨Dotazníky, škály
¤Mnohdy problematické psychometrické parametry, sporný převod či neřešená otázka autorských práv
¤Problematický způsob použití psychologických nástrojů laiky (sociometrie aj.)
¤Z pohledu vydavatelů testů původně nepříliš zajímavý obchod; s přílivem prostředků řada odborně
sporných aktivit – např.
nBarvy života - http://www.dap-services.cz/ stnovisko UPA
http://www.upacr.cz/doc/Stanovisko-UPA-Barvy-zivota-11-2012.pdf
nSocioklima - http://www.socioklima.eu/
¨

Etické aspekty
¨Řešeny v rámci etických kodexů odborných společností (velmi stručně)
¤Řada odborných diskusí
nhttp://www.facebook.com/groups/303285283018849/
¨Řešeny v podobě standardů pro pedagogické a psychologické testování
¤AERA, APA, NCME: Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Praha: Testcentrum, 2001.
¤Aktivity pracovní skupiny EFPA

Mezioborová spolupráce
¨Je poměrně obtížná
¤Pedagogové mají jen rámcovou představu o možnostech psychologické diagnostiky
nProblémy s předávání kontextových informací (…)
¤Psychologové mají jen rámcovou představu o výuce ve škole
nProblémy s formulací konkrétních doporučení
¨Několik projektů, které problém pomáhaly řešit pod hlavičkou IPPP jako metodického a
zastřešujícího pracoviště
¤VIP-kariéra I-III (financování ŠP na školách, vývoj metod)
¤SIM, CPIV (podpora inkluzivní praxe škol)
¨V současnosti jednotné metodické vedení chybí (IPPP sloučeno s NÚV); v návrzích legislativy
supervize přisuzována řadě institucí – např. ČŠI

Literatura
¨Klasický text
¤HRABAL, Vladimír ml a Vladimír st HRABAL. Diagnostika :pedagogickopsychologická diagnostika žáka s
úvodem do diagnostické aplikace statistiky. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze,
nakladatelství Karolinum, 2002. 199 s. ISBN 80-246-0319-5.
¤
¨Rozšiřující texty
¤Urbánek, Tomáš; Denglerová, Denisa; Širůček, Jan. Psychometrika. Praha: Portál 2011.
¤AERA, APA, NCME: Standardy pro pedagogické a psychologické testování. Praha: Testcentrum, 2001.
¤Martin Jelínek, Petr Květon, Dalibor Vobořil. TESTOVÁNÍ. V PSYCHOLOGII. Praha: Grada Publishing
2011.
¤Kožuchová a kol. Pedagogická diagnostika v primárnom vzdelávaní. Bratislava: SPN, 2011
¤
¨

Příklad „nedotazníkové“ metody zjišťování klimatu třídy pro žáky prvního stupně ZŠ
¨

;

Společenství prvního stupně. Dotazník pro žáky formou počítačové hry
¨
¨Autorka: Mgr. D. Denglerová, Ph.D.
¨
¨Tento nástroj pomůže zodpovědět otázky týkající se toho, jak žák na prvním stupni ZŠ (ve věku cca
6-11 let) vnímá své školní prostředí. Které aspekty školní docházky hodnotí kladně, které
negativně? Jaké aspekty formálního i neformálního vzdělávání způsobují, že se dítě do školy těší?
¨
¨Předkládaný nástroj vychází z principu testů sémantického výběru. Test sémantického výběru
sestavil a ve své klinické praxi používal V. Doležal již v 60. letech 20. století. Test
sémantického výběru reprezentuje v metodologii tzv. psychosémantické metody, které vycházejí z
přesvědčení, že je možné odhalit význam, který daný podnět (slovo) pro konkrétního jedince či
skupinu nese. Různými přístupy a pojetími psychosémantiky se zabývá T. Urbánek (2003).

Popis nástroje
¨Nástroj zjišťuje postoje dítěte k 18 klíčovým pojmům:
¤moje paní učitelka; známky; přestávka; naše třída (místnost); moji spolužáci; kluci; holky;
družina; žáci z vyšších tříd (starší žáci); běhání (lítání) ve škole; oběd ve školní jídelně; paní
vychovatelka z družiny; školní záchodky (WC); poznámka; tělocvik; počítače; šatna; kroužky ve škole
¨Klíčové pojmy se postupně po jednom zobrazují v horní třetině obrazovky (pojem, obrázek, zvuk)
¨Ke klíčovým pojmům jsou přiřazovány atributy
¨Na konci je dítě požádáno, aby seřadilo všechny atributy podle toho, jak se mu líbí či nelíbí.
¨Sledují se postoje k pojmům prostřednictví vztahu k referenčním pojmům:
¤Nejoblíbenější pohádková postava, kterou máš rád(a)
¤Zlá pohádková postava, kterou vůbec nemáš rád(a)
¨Evaluační zpráva je ihned automaticky generována v Excelu
¨
¤

Jak to vypadá?



¨



Jak vypadají výsledky?



¨Možnost srovnat výsledky s orientačními normami.
¨
¨Jeden z velmi populárních nástrojů.
¨
¨Vhodný i pro malotřídní školy.

Příklad screeningového nástroje pro žáky



Předcházení problémům v chování žáků
¨Autorkou je doc. PhDr. Věra Vojtová, Ph.D.
¨Dotazník je použitelný pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol.
¨35 položkový dotazník pro žáky k vyhodnocení silných a slabých stránek školního života ve
faktorech
¤Škola je místo, kam/kde zažívám
nÚspěch a příležitost
nNegativní prožívání
nVztah učitel – žák
nŠkolní status
nFormování (podpora)
nInterakce s vrstevníky
¨Škála: rozhodně ano–spíše ano-spíše ne-rozhodně ne
¤

Ukázka položek dotazníku
Škola je místo, kde…
¨Úspěch a příležitost vymezují indikátory:
¨rád se učím,
¨vím, že mohu dosáhnout dobrých výsledků,
¨jsem často zvědavý,
¨hodně se toho naučím,
¨učitelé se zajímají o mé názory.
¨Negativní prožívání vymezují indikátory:
¨cítím se osaměle;
¨učitelé mě nemají rádi;
¨učitelé některé žáky upřednostňují.
¨Interakci s vrstevníky vymezují indikátory:
¨těším se na přestávku,
¨kde mě spolužáci přibírají k různým hrám,
¨kde je o přestávkách dobrá zábava,
¨se spolužáky si rádi povídáme,
¨s kamarády děláme mnoho zajímavého.
¨