Informační a komunikační technologie 2 UPV_0014 a UPVK_0014 PhDr. Jan Válek valek@ped.muni.cz Telefon: 549 49 8327 Výuková prezentace pouze pro potřeby vyučujícího 2 Předmět • Rozsah – Prezenční studium • 1 hodina přednášek + 1 cvičení – Kombinované studium • 2 x 135 minut + 1 x 90 minut • Ukončení – Kolokvium (PS) + psaný test/ústní • Úkoly – Průběžné (PS – cvičení; KS – přednáška) Ukončení předmětu - Kolokvium • Písemný test v ISu – Minimální nutná úspěšnost 60 % • Test je nutné opakovat – Při úspěšnosti 60 % až 80 % - následuje ústní rozprava • Test je možné právě jednou zopakovat – Pokud bude nový výsledek nad 80 % - předmět je úspěšně ukončen – Pokud bude nový výsledek pod 60 % počítá se původní výsledek – Při úspěšnosti nad 80 % - předmět je úspěšně ukončen 4 Ukončení předmětu - Úkol • Video zaměřené na výuku – Minimální délka hotového záznamu: 3 minuty – Nahrané vlastním zařízením (může být i mobilem, fotoaparátem) – Přidané efekty • Obrazové (titulky – postačí na začátku o jaké video se jedná, kdo jej natočil) • Zvukové (mluvené slovo) Termín odevzdání - 30. 5. 2013 včetně 14 Média a komunikace ve výuce • Mezilidská komunikace má v životě současného člověka stále vetší význam – I když komunikujeme různými způsoby, stále nám informace zprostředkují různá média • Vývojem prochází tradiční média tištěná i média akustická nebo obrazová – Rozšířila svůj obsah i metody, zvýšila dosah, vliv a význam – Tištěná média si ale svůj význam stále zachovávají 15 Média a komunikace ve výuce • V posledních desetiletích je doplnila média spjatá s rozvojem elektronických technologií – Mobilní telefony – Počítače – Internet 16 Média a komunikace ve výuce • Stále rostoucí uplatnění nových technologií někdy způsobuje nadhodnocení technické a organizační stránky, a podhodnocení sdělovaného obsahu – Žáci a studenti se při práci s interaktivní tabulí více soustředí na formu poskytovaných informací než na sdělovaný obsah – Obecně nás více zajímá forma sdělení informací než informace samotné • Stěna z TV v Televizních novinách na Nově 17 Média a komunikace ve výuce • Na uživatele je tak kladen požadavek učit se využívat média a naučit se v nich nacházet potřebné informace a pozitivní podněty k vlastní činnosti • Bohužel je se tím spojeno i zacílení na širokou veřejnost => obsah je redukován pro snadnější pochopení i méně vzdělanými lidmi – Reportáž TV NOVA o mrznoucí vodě v -15 °C 18 Média a komunikace ve výuce • Negativní dopady současných médií na komunikaci – Média umožňují získávat množství různých informací a navazování kontaktů s ostatními lidmi, často se tak ale děje bez osobní zkušenosti a rozvíjení hlubšího vztahu – Zkreslený obraz světa – Technická evoluce médií předběhla společnost, ta nezvládá podchytit jejich výchovné působení 19 Média a komunikace ve výuce – Je proto nutné upravit vzdělávací aktivity tak, aby podporovaly všestranný rozvoj osobnosti a nevedly k jednostrannosti a stereotypům – Personalizace vyhledávačů (Google.com) • Nebudeme zůstávat v informační bublině? 20 Média a komunikace ve výuce • Pozitivní dopady současných médií na komunikaci – Zrychlení přenosu informací – Uchování informací po dlouhou dobu – Úspora času – Větší míra sociálních skupin – Mobily v rozpadající se rodině – On-line videokamera – Rozvíjejí strategického myšlení (v PC hrách) v mezích pravidel 21 Média a komunikace ve výuce • Média – Zprostředkující osoba, prostředí, činitel, výplň prostoru nebo látka, ve které je objekt uložen. (Slovník spisovného jazyka českého) – Prostředek komunikace, sdělovací prostředek, nejčastěji technické zařízení umožňující komunikaci mezi komunikátorem a recipientem. (Slovník propagace) Média jsou prostředek pro přenos dat a informací 22 Média a komunikace ve výuce – Typy médií • Kino, film • Televize • Internet – Od 13.2.1992 v ČR • Outdoor • Tisk • Rozhlas • Veletrhy, výstavy • Výkladní skříně • Obaly • Direct mail 23 Média a komunikace ve výuce – V současnosti zažíváme velký rozmach elektronických médií • Strmý nárůst počtu majitelů mobilních telefonů – 2000 - 500 milionů uživatelů – 2011 – 6,9 miliard uživatelů (vs. 7 miliard obyvatel Země) » v ČR cca 14,5 milionů SIM-karet – Rostou tak požadavky na jejich funkce • Rychle roste počet uživatelů internetu – 2000 - 250 milionů uživatelů – 2003 - 580 milionů uživatelů – 2011 - 2 miliardy uživatelů » V ČR 6 milionů uživatelů – Nejvíce připojených je v Evropě, USA a Rusku 24 Média a komunikace ve výuce • Stejně tak roste počet uživatelů mobilního internetu – 2009 - 531 milionů – 2011 - 872 milionů » v ČR cca 3,2 milionů • Propojením mobilů, internetu a dalších médií vznikají nové kombinace poznávacích, herních i praktických aktivit – 2000 – pro Japonsko první mobil s fotoaparátem Sharp J-SH04 25 Média a komunikace ve výuce – 2002 » Pro Evropu - CeBIT 2002 - první chytrý fotomobil s operačním systémem Symbian – Nokia 7650 » Další byl Sony Ericssonu T68(i) s přídavným modulem Communicam MCA-10 » Sony Ericsson T300 s přídavným modulem CommuniCam MCA-25 » Siemens S55 s přídavným modulem QuickPic IQP-500 – 2004 - představeno, propojení televizoru s internetem – 2012 – MWC 2012 Barcelona - Nokia 808 PureView s 41 MPix fotoaparátem 26 Média a komunikace ve výuce – Současné trendy v používání médií pomáhají formovat pozitivní vztah k předkládaným informacím, námětům a probouzejí zájem lidí o vyjadřování svých názorů – Vztah uživatel - médium - společnost je neustále rozvíjen, každodenním opakováním Média „zkracují“ vzdálenost a šetří čas 27 Média a komunikace ve výuce – Média tedy zasahují do téměř všech odvětví lidského života • Partnerské vztahy – Navazování (v kině, na internetu, v knihovně) – Posilování – Ukončení • Výchova dětí a studium • Rozhodování – Politické – Spotřební • Náplň volného času 28 Média a komunikace ve výuce – Konkrétnější případy, jak média ovlivňují náš každodenní život: • Sledování oblíbených pořadů v televizi a čtení tiskovin určuje náš denní rozvrh • Přítomnost televizoru v domácnosti zasahuje do rozložení nábytku v pokoji • Rozhodování o volbě televizního pořadu • Přístup k informacím pomocí počítače – Požadavky na výkon počítače • Média jsou vzorem pro chování lidí v různých situacích 29 Média a komunikace ve výuce Média ovlivňují a organizují náš rodinný a společenský život, mění náš životní styl Média jsou úzce spjata s našimi životy a jejich činnost je podřízena našim potřebám Často jsou naše životy úzce spjaty s médii, kterým se podřizujeme a přizpůsobujeme 30 Média a komunikace ve výuce – Vysvětlení pojmů vztahujících se k Médiím • Mediace – Obecnější platnost – Značí veškeré zprostředkování • Medializace – Zprostředkování masovými médii • Mediatizace – stav rozvoje moderních společností, v nichž hrají masová média a síťová média významnou roli 31 Média a komunikace ve výuce – Mediatizace • Podřízení jednoho státu jinému včetně ztráty území • Prosycení a propojení společenských komunikačních procesů médii – je nejvyšší za celou dobu existence člověka • Důsledky mediatizace současných společností můžeme shrnout do čtyř jevů-důsledků (Schulz, 2004) – Extenze – Substituce – Amalgamace – Akomodace 32 Média a komunikace ve výuce • Extenze (rozšíření) – Mediální technologie umožňují člověku překonávat hranice komunikace, jež jsou mu dány vrozenými dispozicemi – Překonávat velké prostorové vzdálenosti • Substituce (nahrazení) – nahradit společenské činnosti a společenské instituce a tím měnit jejich povahu – dětskou hru nahrazuje hra na počítači – Facebook, e-shopy, e-banka, … 33 Média a komunikace ve výuce • Amalgamace (slučování) – Média jsou neodmyslitelně začleněna do každodenního života – Při jídle pozorujeme televizi, posloucháme rádio, domlouvání setkání pomocí telefonu / SMS, … • Akomodace (přizpůsobení) – existence médií vyvolává situaci určité společenské změny – Upravuje se styl práce a sdělování nabídek a poptávek 34 Média a komunikace ve výuce • Zpracování obrázků podle zadání úkolu – Program pro úpravu libovolný (nyní zvolíme XnView) 35 Média a komunikace ve výuce • Převod textu do PDF – Napíšeme text • OpenOffice.org – Soubor | Exportovat do PDF • Gmail.com – Dokumenty | Vytvořit | Dokument – Soubor | Stáhnout jako | PDF • MS Word 2007 a vyšší – Uložit jako | zvolíme v liště formát PDF • MS Word 2003 – Použijeme SW tiskárnu (PDFCreator, pdfFactory) – je nutné naistalovat – Poté můžeme „tisknout“ v PDF z libovolného programu 36 Média a komunikace ve výuce – Lze rozlišit různé formy vztahu mezi mladými lidmi a médii: • děti se stávají předmětem zájmu médií určených dospělým – média mluví o dětech • setkávají se s nimi jako uživatelé (čtenáři, posluchači, diváci) – média mluví k dětem • děti se podílejí na mediální tvorbě – děti mluví prostřednictvím médií 37 Média a komunikace ve výuce – Aktuálním požadavkem tak zůstává naučit se média využívat a naučit se v nich nacházet potřebné informace a pozitivní podněty k vlastní činnosti • Protože problémem budoucnosti bude množství, roztříštěnost a malá užitečnost informací, než jejich dostupnost • Do popředí vzdělávacího procesu se tak dostává Mediální výchova (průřezové téma podle RVP ZV), která zahrnuje potřebu učit se vhodnému a kritickému využívání informací, a také odolnost vůči manipulaci (vs. předváděcí akce) 38 Média a komunikace ve výuce • Rychlost šíření informací – Internet • 14. 12. 2011 - Mezi zdrojem a cílem se data pohybovala kombinovanou rychlostí 186 Gbit/s – Vzdálenost 212 kilometrů – Nejvyšší rychlost v jednom směru 98 Gbit/s – Celkově pak bylo přenášeno mezi místy 186 Gbit/s – za den lze tak přenést 2 000 000 GB dat » 100 000 plných disků Blu-ray disků 39 Média a komunikace ve výuce Alternativy? 1) Poštovní holub přenesl data rychleji než internet (11. 9. 2009) • 80 kilometrů • Holub měl na noze paměťovou kartu o kapacitě 4 GB – 1:08 hod • Internetový přenos přes ADSL začal ve stejném okamžiku – 2:06:57 hod • Když holub přistál, byla stažena jen 4 % celkového objemu dat 42 Média a komunikace ve výuce V = 4 GB = 4 · 1 024 MB = 4 · 1 024 · 1 024 · 8 Kb = = 33 554 432 Kb t = 1:06 h = 66 min = 3 960 s vPŘENOSOVÁ = 33 554 432 Kb : 3 960 s = 8 473 Kb/s 43 Média a komunikace ve výuce 2) Hlemýžď • Rychlost pohybu hlemýždě až 0,002 8 m/s = 0,010 08 km/h • 80 kilometrů • Přilepíme 4 GB microSDHC na ulitu t = 80 000 : 0,002 8 = 28 571 428 s = 7 936 h 4 GB = 4 · 1 024 · 1 024 · 8 Kb = 33 554 432 Kb vPŘENOSOVÁ = 33 554 432 Kb : 28 571 428 s = 1,17 Kb/s • Přilepíme 64 GB microSDHC na ulitu vPŘENOSOVÁ = 536 870 912 Kb : 28 571 428 s = 18,79 Kb/s 45 Média a komunikace ve výuce Poštovní holub i hlemýžď přenášeli 4 GB microSDHC na trase 80 km Technologie přenosu dat Rychlost přenosu Kbit/s Přenesení MB/h Modem V.34 33,6 14 Modem V.90 56 24 ISDN 128 56 ADSL 16 384 7 200 Poštovní holub 8 473 3 723 Hlemýžď 1,2 0,5 46 Média a komunikace ve výuce Ke sterilizaci populace na Zemi Vždyť Asheni dokáží změnit planety v hvězdy, nemyslíte, že by mohli ovládat i média, kdyby chtěli? Samantha Carter Stargate SG1 04x16 - Rok 2010 – čas 12:47 47 Média a komunikace ve výuce • Komunikace – z latinského communicare = spojovat, sdílet, radit se – Proces výměny, přenosu a sdílení informací mezi účastníky komunikace – Komunikuje mnoho živočichů, nejen lidé – Záměrná činnost, alespoň jednoho jedince 48 Média a komunikace ve výuce – Dělení komunikace • Intrapersonální – sám se sebou • Interpersonální – mezi lidmi • Veřejná – pro mnoho příjemců • Verbální – slovní • Nonverbální – mimika, posturologie, … • Telekomunikace (Elektronická komunikace) = komunikace na dálku – Kouřové signály, bubny, semafor – Rádio, telefon, televize, PC s internetem 49 Média a komunikace ve výuce – Vývoj komunikace • Zvuky, gesta, jazyk – Mluvil již člověk neandrtálský (pouze samohlásky)=> řeč je stará cca 200 000 let • Již od počátku věků byly různé jazyky – Ty se slučovaly, dělily, zanikaly • Písmo – Vzniklo ve 4 tisíciletí př. n. l. v oblasti Mezopotámie – klínové písmo – Hieroglify - 3 tisíciletí př. n. l. v Egyptě – úplné zachycení mluveného slova – Čínské písmo - 2 tisíciletí př. n. l. v Číně – Abeceda – kolem 1 000 př. n. l. – zapisovali pouze souhlásky 50 Média a komunikace ve výuce – Knihtisk – 15. století – Gutenberg (současná podoba), byl znám již dříve – Masová komunikace – noviny a časopisy, film, rozhlas, televize, internet 51 Média a komunikace ve výuce Vybrané vynálezy v komunikacích • Prehistorie – strážní ohně, kouřové signály • 3 000 př. n. l. – papyrus, bubny a lesní roh • 2 400 př. n. l. – kurýr, počátky pošty • 490 př. n. l. – heliograf • 4. stol. př. n. l. – hydraulický semafor • 59 př. n. l. – noviny 52 Média a komunikace ve výuce • 100 – papír • 1 000 – pero • 15. stol. – tiskařské lisy v Evropě • 16. stol. – tužka, námořní vlajky • 1790 – semafor • poč. 19. stol. – psací stroj • 1838 – telegraf • 1848 – telefon 53 Média a komunikace ve výuce • 1880 – fotofon • 1896 – rozhlas • 19. stol. – signalizační lampy • 1927 – televizor • 1930 – videotelefon • 60. léta 20. st. – PC a textový editor 54 Média a komunikace ve výuce • 1964 – optická vlákna • 1969 – PC sítě • 1979 – satelitní telefon • 1983 – internet • 80. léta 20. stol. – mobilní telefony 55 Média a komunikace ve výuce – Proces komunikace • Začíná, když je sdělení vytvořeno komunikátorem • Poté je zakódováno a přeneseno prostřednictvím média nebo komunikačního kanálu k příjemci • Příjemce sdělení dekóduje, interpretuje ho a vrací signál, že sdělení je/není dekódováno Komunikace se podílí na fungování vztahů mezi lidmi 56 Média a komunikace ve výuce – Větší počet komunikačních prostředků vede ke zrychlení komunikačního chování společnosti – Kódování (šifrování) přenášených informací • Přezdívky, alternativní označení věcí, … 57 Média a komunikace ve výuce – Masová komunikace • Komunikátorem není jedinec, ale instituce • Příjemcem je celá veřejnost • Pro komunikátora je příjemcem anonymní masa lidí – Bez přímého kontaktu – Nerozlišená => nutno přizpůsobit jim obsah – Pasivní příjemci • Veřejná dostupnost šířených zpráv • Pravidelnost šíření nových zpráv • Náhodná, neplnohodnotná zpětná vazba 58 Média a komunikace ve výuce Převzato z: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/komunika.htm 59 Média a komunikace ve výuce • Multimédia – … oblast informačních technologií, která je charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači či dalšími zařízeními … (Wikipedie) – Rozšiřují tradiční textové počítačové rozhraní a podporují udržení pozornosti, zvyšují atraktivitu často pomocí interaktivity 60 Média a komunikace ve výuce – Základní typy multimediálních informací závislých na možnostech jejich zprostředkování • Textové a grafické informace • Víceúrovňové statické obrazy • Pohyblivé dynamické obrazy (video) • Řečové informace a audio-informace – Typickým představitelem multimedií jsou webové stránky HTML = (HyperText Markup Language) 61 Média a komunikace ve výuce – Známé pravidlo říká: „Nic není v rozumu, co neprošlo dříve smysly“ Jan Amos Komenský – Toho vlastně využívají multimédia – Pomocí multimédií odstraňujeme překážky ve studiu (nevidomí, neslyšící, jinak znevýhodnění) Multimédia = Více forem prezentování informací = didaktická technologie 62 Média a komunikace ve výuce – Multimediální výuka • Starý pojem (kolem 60. léta – rocková hudba + audiovizuální efekty) • Nespojovaný pouze s počítači • Byl používán pro označení libovolné výuky, kde bylo použito statické či dynamické projekce ve spojení s výkladem učitele v uceleném souboru • Dnes je využíván ovšem především ve spojení s počítačem 63 Média a komunikace ve výuce Hledisko Kategorie Didaktické (podle role učitele) • Přístroje ponechají učiteli řídící funkci • Přístroje omezují řídící funkci učitele Psychologické (podle působících podnětů) • Vizuální technika • Auditivní technika • Audiovizuální technika Technické • Zobrazovací (nepromítaný záznam) • Projekční (statický obraz) • Zvuková technika • Filmová technika (dynamický obraz) • TV a video technika • Multimediální Převzato z: VŠETULOVÁ, M., Multimediální technologie ve vzdělávání. 2003, str. 5 64 Média a komunikace ve výuce – Již Confucius (* 552 př. n. l., stará Čína) říkal: „Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím.“ – A ze současnosti na něj lze volně navázat: „Obraz je víc než tisíc slov a video je víc než tisíc obrazů.“ 65 Média a komunikace ve výuce – Při přijímání nových informací jich cca 80 % získáme zrakem – Současná výuka ovšem, podává pro příjem cca 80 % sluchem (pouze 12 % zrakem) Lze to pomocí multimédií změnit? 66 Média – Rozlišení obrazu • obvykle v DPI (Dots Per Inch) = počet obrazových bodů na palec • jemnost snímacího rastru a s tím spojená datová velikost obrázku – čím vyšší je DPI, tím jemnější detaily jsou na obrázku rozlišeny – Pro snímání knihy do PC postačí 300 DPI – FAX – 200 DPI – Skenované obrázky se uloží jako bitmapový soubor v daném barevném režimu 67 Média – Například: 1) hodnota rozlišení je 300 DPI – jeden palec (na šířku, i na výšku) obrázku je rozložen na 300 bodů – Jeden čtvereční palec je rozložen do 300 x 300, tedy 90 000 bodů 2) hodnota rozlišení je 700 DPI – Jeden čtvereční palec je rozložen do 700 x 700, tedy 490 000 bodů 68 Média Počty obrazových bodů na palec (DPI) Monitor Tiskárna 69 Média – Jaké DPI mají monitory? • U monitorů je lépe říkat a uvádět PPI (Pixel Per Inch), ale DPI není špatně • Př.: a) monitor s rozlišením 1 366 x 768 pixelů s úhlopříčkou 15,6“ (klasický notebook) b) monitor s rozlišením 1 366 x 768 pixelů s úhlopříčkou 10,1“ (netbook) 70 Média – A co PPI u televizí? c) FULL HD televizor s rozlišením 1 920 x 1 080 pixelů s úhlopříčkou 32“ d) HD Ready televizor s rozlišením 1 280 x 720 pixelů s úhlopříčkou 26“ e) „lepší“ HD Ready televizor s rozlišením 1 366 x 768 pixelů s úhlopříčkou 32“ 71 Média – PPI u mobilů? f) Nokia C7 s rozlišením 640 x 360 pixelů s úhlopříčkou 3,5“ g) Samsung Galaxy S II s rozlišením 800 x 480 pixelů s úhlopříčkou 4,27“ h) Apple iPhone 4S s rozlišením 960 X 640 pixelů s úhlopříčkou 3,5“ ch) 2011 - Divize Toshiba Mobile Display vyrobila displej mobilu o rozlišení 2 560 x 1 600 pixelů úhlopříčkou 6,1“ (rozlišení často nedosahují ani televizory) 72 Média – PPI u tabletů? i) Apple iPad 2 s rozlišením 1 024 x 768 pixelů s úhlopříčkou 9,7“ j) Apple „nový iPad“ s rozlišením 2 048 x 1 536 pixelů s úhlopříčkou 9,7“ k) Samsung Galaxy Tab 7.0 Plus s rozlišením 1 024 x 600 pixelů s úhlopříčkou 7“ l) Asus Eee Pad Transformer Prime s rozlišením 1 280 x 800 pixelů s úhlopříčkou 10,1“ 73 Média • Detail porovnání displejů s různými PPI Obrázek převzat z: http://www.intomobile.com/2011/10/24/toshi ba-announces-61-inch-lcd-panel-insane- resolution-2560-x-1600-pixels/ 74 Média – Rozlišení TV standardů • PAL – 768 x 576 pixelů (768 sloupců, 576 řádků) – Úhlopříčka 55 cm = 21,65“ • NTSC – 720 x 480 pixelů (720 sloupců , 480 řádků) – Úhlopříčka 55 cm = 21,65“ • Kinofilm / diapozitivy (35 x 35 mm) – Velmi různé od 1 400 PPI do 3 265 PPI – Můžeme potom porovnat film v TV a nebo v kině? 75 Média – Jakou velikost v centimetrech bude mít obrázek, jehož velikost je 3264 x 2448 pixelů, jestliže se vytiskne: a) na tiskárně s rozlišením 600 DPI b) na tiskárně s rozlišením 1 200 DPI A kolika MegaPixelovým fotoaparátem byla asi vyfocena? 3264 x 2448 pixelů => 7 990 272 pix => 8 MPix 76 Média a) 600 DPI => na palec se vytiskne 600 bodů – bude mít tedy rozměry: 3264 x 2448 pixelů = 5,44“ x 4,08“ 600 600 DPI 5,44“ x 4,08“ = (5,44 · 2,54) x (4,08 · 2,54) = = 13,8 x 10,4 cm je přibližně 13,8 x 10,4 cm 77 Média b) 1 200 DPI => na palec se vytiskne 1 200 bodů – bude mít tedy rozměry: 3264 x 2448 pixelů = 2,72“ x 2,04“ 1200 1200 DPI 2,72“ x 2,04“ = (2,72 · 2,54) x (2,72 · 2,54) = = 6,9 x 5,2 cm je přibližně 6,9 x 5,2 cm Média • HD (High definition) 16:9 – 640 × 360 nHD (1 080 / 3) – 960 × 540 qHD (1 080 / 2) – 1 280 × 720 HD (1 080 / 1,5) – 1 366 × 768 HD Ready – 1 600 × 900 HD+ (1 080 / 1,2) – 1 920 × 1 080 Full HD – 2 560 × 1 440 (W)QHD (1 080 / 0,75) 78 Média – 1 920 × 1 080 Full HD – 3 840 × 2 160 UHD (4K) (2 × 1 080) – 5 120 × 2 880 UHD+ – 7 680 × 4 320 FUHD (8K) (4 × 1 080) – 15 360 × 8 640 QUHD (16K) (8 × 1 080) 79 Média • HDTV (High-definition television) – Televize s vysokým rozlišením – Vysílání televizního signálu s vyšším rozlišením než: PAL (768 × 576), SECAM (??? × ???), NTSC (720 × 480) – Počet snímků za sekundu • 23,976 Hz; 24 Hz; 25 Hz; 30 Hz; 50 Hz nebo 60 Hz – Formáty • 720p23,976 = 1 280×720 bodů / 23,976 sním. za s • 1080i50 = 1 920×1 080 bodů / 50 půlsním. za s – Někdy bývá označován také 1080i25 = 25 snímků za s 80 81 Média • Formáty souborů – Formáty souborů se odlišují příponou souboru – Rozeznáváme • Logický formát souboru - pro uživatele • Fyzický - uložení na médiu – Mnohdy používáme více formátů pro reprezentaci stejného typu dat – Většinou formáty souborů spojeny s určitými aplikacemi • Různé verze aplikace mají různé formáty (MS Word a Excel 2003 a 2007/2010) 82 Média – Formáty souborů rozlišujeme podle • Koncovky • Hlavičky souborů – několik úvodních bitů • Metadat – data o souboru uložena mimo/v souboru – Exif – JPEG, TIFF – ID3 tagy – MP3 83 Média – EXIF • Metadata v Exifu mohou mimo jiné obsahovat: – Značku a model fotoaparátu – Datum a čas pořízení snímku – Nastavení fotoaparátu » citlivost » clonu » expoziční čas » ohniskovou vzdálenost » informace o použití blesku » vzdálenost zaostření » orientace fotoaparátu (která umožňuje automaticky otáčet snímky pořízené na výšku) 84 Média – Náhled snímku – digitální fotoaparáty pořizují snímky velikosti jednotek megabajtů, » do Exif hlavičky přidává malý asi desetikilobajtový náhled, který umožňuje při prohlížení náhledů rychle zjistit, co na snímku je, aniž by se musel zpracovávat celý. – Informace o místu pořízení, která může být získána z GPS přijímače připojeného k fotoaparátu – Komentáře a informace o autorovi (fotografovi) • metadata jsou vložena přímo do souboru, může tak při editaci v programu, který jejich přítomnost neuvažuje , dojít k jejich ztrátě • většina nových programů metadata zachovává • Exif datům je vyhrazena velikost 64 kB v JPEGu 85 Média • V některých obrazových formátech se Exif data mohou vyskytovat kdekoliv v souboru – (není pevné pravidlo, kde) – ztížení dekódování a kódovaní těchto souborů – většina obrázkových editorů poškodí nebo odstraní Exif metadata při ukládání • Barevná hloubka je zpravidla vyjádřena pomocí 24 bitů = 16 777 216 barev – některé fotoaparáty zachytí i vyšší hloubku (36 bitů na pixel = 68 719 476 736 barev) – Exif/DCF formáty nemohou zachytit větší hloubku než 24 bitů, používají výrobci svoje vlastní 86 Média – ID3 tag • primárně vyvinut pro hudební formát MP3 • užíváno i jinde, OGG formát – naruší to jeho strukturu, vhodnější pro něj je použít Vorbis comment • díky ID3 tag umí hudební přehrávač zobrazit – jména interpretů, písní, alb, žánr, obrázek alba, … • ID3 tag nesouvisí s názvem souboru MP3 • lze podle nich třídit hudbu v přehrávači 87 Média • ID3v1 – 128 bytů na konci souboru (proto nepodporuje českou diakritiku) » kvůli zpětné kompatibilitě s audio přehrávači, které neznaly ID3 » pevně stanovena strukturu • ID3v2 – proměnlivá velikost – obvykle na začátku souboru – skládají se z částí (až 16 MB/část, 256 MB/tag) 88 Média • Grafické formáty – jpg, png, bmp, gif • Zvukové formáty – mid, wav, mp3, avi, mp4 • Textové formáty – pdf, docx, xslx, odt • Video formáty – avi, mp4, mkv, mov, wmv 89 Média • Zvukové formáty – MP3 • plným názvem MPEG-1 Audio Layer III • formát ztrátové komprese zvukových souborů • založený na kompresním algoritmu MPEG (Motion Picture Experts Group nebo Moving Picture Experts Group) • ze vstupního signálu se odeberou frekvence, které člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje 90 Média • MPEG Standardy – Každý standard obsahuje několik částí, které popisují kódování audia, videa, synchronizačních dat a formáty uložení kódovaných dat » MPEG 1 (kódování videa a audia pro uložení na digitálních mediích, datový tok do 1,5 Mbit/s ) » MPEG 2 (kódování při nižších datových tocích, poloviční vzorkovací frekvence) » MPEG 3 (původně plánováno pro HDTV, později spojeno s MPEG 2) » MPEG 4 (kódování audiovizuálních objektů (např. pro media objects, syntézu zvuku)) 91 Média • MPEG standard obsahuje několik vrstev Layer I-III, které popisují kódovací schémata, postupně u nich roste komplexnost a efektivita komprese zvuků, klesá rychlost kódování a dekódování • Zvuková schémata se dělí: – Layer I » nejjednodušší schéma, původně je určeno pro Digital Compact Cassette (DCC) – Layer II » kompromis mezi kvalitou, rychlostí a kompresním poměrem – Layer III » od začátku vytvářeno pro nízké bitové proudy, vylepšené kódování 92 Média • princip MP3 formátu – datový tok MPEG je 1,5 Mb/s » 1,2 Mb/s pro video data » 0,3 Mb/s pro audio data – datový tok u CD (stereo, 16-bit a 44,1 kHz) je 1,4 Mb/s – MPEG podporuje kompresní poměry od 1:2,7 až po 1:24 – při kompresním poměru 1:6 (256 Kb/s.) » je problém rozeznat komprimovaný soubor od původního originálu na CD 93 Média • datový toku (bitrate) při vytváření mp3 vybíráme z hodnot 64 Kb/s až 320 Kb/s • pro optimální výsledek se doporučuje zvolit datový tok mezi 128 Kb/s až 192 Kb/s • u MP3 kódovaných s datovým tokem 160 Kb/s a vyšším téměř nelze rozeznat rozdíl od originálního CD – ani při poslechu na velmi kvalitní audio sestavě – vyšší datový tok není téměř rozeznatelný a zbytečně jenom narůstá velikost souboru 94 Média – MP3HD • bezztrátový audio formát – zdrojový soubor, zkomprimujeme ho a pak ho dekomprimujeme, dostaneme identický soubor • měl by zvládnout vytvořit přesné kopie audio CD s bitrate od 500 Kb/s do 900 Kb/s • enkodér ale bitrate přizpůsobuje podle typu zvuku • v praxi se tak setkáme i s hodnotami přes 1200 Kb/s 95 Média • CD bitrate je 1 411,2 Kb/s – 2 kanály × 44 100 vzorků za sekundu na kanál × 16 bitů na vzorek – 2 · 44 100 · 16 = 1 411 200 bit/s = 1 411,2 Kb/s • obecně se dá bezeztrátově zkomprimovat cca 10-20% (=> 1 411,2 · 80 % = 1 128,9 Kb/s) – pak 500-900 Kb/s je pouze marketingový tah 96 Média – AAC (Advanced Audio Coding) • ztrátová komprese zvuku • vyvinuto jako následovník MP3 v rámci standardu MPEG-4 • srovnatelná zvuková kvalita jako mp3 a zároveň menší datový objem • U běžného hudebního CD připadá na každou minutu záznamu přibližně 10 MB dat, zatímco ve formátu mp3 lze tutéž minutu uložit do souboru menšího než 1 MB 97 Média • u datového toku 128 Kb/s je kvalita nahrávky téměř nerozeznatelná od originálu – u MP3 jsou to hodnoty nad 160 Kb/s • minimum dobré kvality 96 Kb/s – U MP3 je to 128 Kb/s • Formát AAC v Japonsku využívají v digitálním televizním přenosu 98 Média – WMA (Windows Media Audio) • vytořen jako součást Windows Media • původně určen jako náhrada za MP3 – bylo patentově chráněné a Microsoft musí platit za jeho začlenění ve Windows • problémem je časté ořezávání vyšších frekvencí při nižších datových tocích • neobsahuje při nižších datových tocích tolik chyb jako konkurence • lze přehrát jenom v bez problému na Win, na jiných OS se instalují pluginy 99 Média – WMV (Windows Media Video) • komprimovaný souborový videoformát • vyvinutých společností Microsoft – MOV • formát souboru QuickTime Movie • otevřený zdokumentovaný multimediální kontejner – Proprietární dokumentové formáty • DOC, XLS Média – Otevřené a standardizované dokumentové formáty • DOCX, XLSX – Office Open XML používaný v nových Microsoft Office: • ODT, .ODS, .ODP – OpenDocument opensourcového balíku OpenOffice • Oba kancelářské balíky (MS Office a OpenOffice) pracují se soubory protihráče – Některé instituce požaduje po lidech „standardní DOC“, ikdyž by správně neměla vyžadovat data v proprietárním formátu = paradoxní 100 101 Média – MIDI (Musical Instrument Digital Interface) • elektronický komunikační protokol • umožňuje hudebním nástrojům, počítačům, … komunikovat v reálném čase prostřednictvím sériového rozhraní • obdoba RS-232 – rychlostí 31 250 bit/s • game port (součástí zvukové karty) – 15-pinový konektor typu D-SUB „samice“ – PIN 12 slouží jako výstup, PIN 15 jako vstup – v současnosti nejčastější MIDI převodníky připojované přes USB 102 Média – PDF (Portable Document Format – Přenosný formát dokumentů) • vytvořilo Adobe v roce 1993 (2008 jako ISO 32 000-1) • pro ukládání dokumentů nezávisle na SW a HW na kterém byly vytvořeny • může obsahovat text i obrázky • Zajišťuje, že se dokument zobrazí na všech zařízeních stejně • založen na jazyce PostScript (.ps soubory) – rozdíl je ve velikosti souborů – dokumenty v PDF používají kompresi, jsou tedy výrazně menší než ve formátu PostScript 104 Média – AVI (Audio Video Interleave) • multimediální kontejner • obsahuje jednu nebo více datových stop – každá ukládá jeden typ dat: zvuk, video, efekty, text 105 Média • MKV = Matroska (rusky Матрёшка, česky Matrjoška) – pojmout několik různých audio stop včetně prostorového zvuku – video v nejběžnějších formátech MPEG-4 – audio se běžně vyskytuje komprese MPEG-4 AAC 106 Média – MP4 • multimediální kontejner • také známý pod názvem MPEG-4 Part 14, je tedy součástí MPEG-4 standardu • Jako jeho základ posloužil kontejner MPEG-4 Part 12 (ISO base media file format), který byl vytvořen na základě QuickTime od společnosti Apple • moderní a otevřená alternativa k AVI kontejneru • Oproti AVI může MP4 obsahovat menu, více titulků i zvukových stop a dokonce i 3D objekty • Umožňuje také bezproblémové streamování videa 107 Média • používané komprese – používá MPEG-4 pro obraz » MPEG-4 part 2 (MPEG-4 ASP), které se drží například kodeky DivX a Xvid » MPEG-4 part 10 (MPEG-4 AVC, H.264), kterou implementuje například kodér x264 – MP3 a AAC pro zvuk » Zvuková komprese AAC (Advanced Audio Coding) je potom definována standardem MPEG-2 part 7 – titulkové stopy Timed Text (TTXT) jsou definovány v MPEG-4 part 17 108 Média – SWF (Shockwave Flash nebo Small Web Format) • pro multimediální a vektorovou grafiku • SWF soubory mohou obsahovat animace nebo aplety různého stupně interaktivity a funkce – FLV, F4V (Flash Video) • kódovány stejně jako SWF • Oba přehrajeme pomocí Adobe Flash Player 109 Média Délka filmu 1:24:20 h = 5 060 s VIDEO bitrate 1,65 Mb/s Kapacita videa = 5 060 · 1,65 = = 8 349 Mb = 1 043 MB AUDIO bitrate 192 kb/s Kapacita videa = 5 060 · 192 = = 971 520 kb = 948 Mb = = 118 MB 1 043 + 118 = 1161 MB = 1,13 GB Rozdíl mezi 1,17 GB a 1,13 GB je 40 MB (chyba v součtu nebo kompletovací data) Co znamenají jednotlivé bitrate? 110 Média • Grafické formáty – JPEG • metoda ztrátové komprese používané pro ukládání rastrových obrázků v relativně vysoké kvalitě • Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je – .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe • Skutečným názvem typu souboru je JFIF – JPEG File Interchange Format (Joint Photographic Experts Group) = konsorcium, které tuto kompresi navrhlo 111 Média • JPEG je vhodný pro: – fotografické snímky – malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a barvě – Tehdy poskytuje menší velikost souboru než bezztrátové metody jako PNG a stále zachovává dobrou kvalitu obrazu 112 Média – PNG (Portable Network Graphics) • anglicky přenosná síťová grafika • oficiální výslovnost: ping • grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky • vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF, který byl patentově chráněn • PNG nabízí podporu 24-bitové barevné hloubky – nemá jako GIF omezení na maximální počet 256 barev současně • Nevýhodou absence jednoduché animace – existují dva návrhy APNG a MNG, zatím se neprosadily 113 Média • PNG nabízí podporu 24-bitové barevné hloubky – nemá jako GIF omezení na maximální počet 256 barev současně • PNG „nahrazuje GIF“ – nabízí více barev » obrázky TrueColor až 48-bitová hloubka (248 odstínů) » obrázky v odstínech šedi až 16-bitová hloubka (216 odstínů) » lepší kompresi (algoritmus Deflate + filtry) – obsahuje osmibitovou průhlednost (alfa kanál) » obrázek může být v různých částech různě průhledný 114 Média • informace o gama-korekci obrazu -- to umožňuje zobrazení obrázku se správným jasem a kontrastem nezávisle na použitém zařízení • Hlavička souboru PNG má délku 8 bytů v každém souboru stejná, hexadecimální vyjádření: 89 50 4E 47 0D 0A 1A 0A – 50 4E 47 = v ACSII PNG 115 Média • Porovnání PNG a JPEG – roztřepené okraje v JPEG oproti čistým okrajům PNG – JPEG může vytvářet menší soubory než PNG pro fotografie protože používá ztrátovou kompresi navrženou pro fotografii » PNG má ve stejné kvalitě až 5-10x větší soubory. – PNG je lepší pro obrázky obsahující text, čárovou grafiku, čisté barevné plochy a ostré rozhraní barev – v JPEG není vhodné archivovat obrázky pro další zpracování a fotomontáže • PNG může obsahovat metadata, nejsou ale nijak striktně definována, jako u JPEG formát Exif obsahující informace o digitální kameře, čase, expozici, … 116 Média – GIF (Graphics Interchange Format) • grafický formát určený pro rastrovou grafiku • používá bezeztrátovou kompresi LZW84 • umožňuje jednoduché animace • maximální počet současně použitých barev je 256 (8 bitů = 28) – u animace umožňuje využít odlišné palety pro každý snímek • verze formátu GIF – 87a, 89a (přidal podporu jednoduché animace, prokládání, možnost uložení dalších metadat) • Prvních 6 bajtů na začátku souboru uvádí o jakou verzi GIFu jde 117 Média – SVG (Scalable Vector Graphics) • značkovací jazyk a formát souboru popisující dvojrozměrnou vektorovou grafiku pomocí XML • SVG by se měl stát otevřeným formátem pro vektorovou grafiku na Internetu • SVG definuje tři základní typy grafických objektů: – vektorové tvary (vector graphic shapes – obdélník, kružnice, elipsa, úsečka, lomená čára, mnohoúhelník, křivka) – rastrové obrazy (raster images) – textové objekty – objekty mohou být libovolně seskupeny, formátovány pomocí atributů nebo stylů CSS a polohovány 118 Média • SVG podporuje ořezávání objektů, alpha masking, interaktivitu, filtrování obrazu, animaci • Zobrazení SVG v některých webových prohlížečích – Microsoft Internet Explorer 6, je třeba nainstalovat zásuvný modul od firmy Adobe – Microsoft Internet Explorer částečně podporuje SVG formát od verze 9 – Firefox (od verze 1.5) a Opera (od verze 8.0) umí bez dodatečných modulů interpretovat SVG grafiku 119 Média – BMP (Bit Mapped Picture) (Windows Bitmap) • také DIB (device-independent bitmap) • formát pro ukládaní rastrové grafiky • Výhodou tohoto formátu je jeho extrémní jednoduchost a dobrá dokumentace – proto je dokáže číst i zapisovat většina grafických editorů v různých operačních systémech 120 Média • BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech • kolik bitů je použito pro reprezentaci každého pixelu je rozlišujeme různé barevné hloubky – 1-bit = 21 = 2 barvy – 4-bit = 24 = 16 barev – 8-bit (1 byte na pixel) = 28 = 256 barev » mohou používat šedou škálu, 256 odstínů šedi – 16-bit (2 byte na pixel) = 216 = 65 536 barev – 24-bit (3 byte na pixel) = 224 = 16 777 216 barev • BMP většinou nepoužívají žádnou kompresi 121 Média • Velikost nekomprimovaného obrázku v bytech lze přibližně vypočítat podle vzorce: – šířka v pixelech · výška v pixelech · bytů na pixel – Pro 24-bitový obrázek o rozměrech 1 024 x 768 pixelů platí 1 024 px · 768 px · 3 B = 2 359 296 B = = 2 304 kB = 2,25 MB • K velikosti obrázku je třeba ještě připočítat velikost hlavičky souboru, která se liší dle jeho verze i dle použité barevné hloubky (desítky bytů) 122 Média • Zlatý řez "Geometrie má dva poklady: Pythagorovu větu a zlatý řez. První má cenu zlata, druhý připomíná spíše drahocenný kámen." Johannes Kepler Převzato z: http://www.volny.cz/zlaty.rez/diplomka1.html 123 Média – latinsky sectio aurea – označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618 – je pokládán za ideální proporci mezi délkami – vznikne rozdělením úsečky na dvě části • poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části – už umělci v renesanci využívali zlatý řez • působí esteticky příznivým dojmem – poměr zlatého řezu lze také pozorovat v přírodě 124 Média Zlatý obdélník např.: a + b = 10 m a + b = 10 a = 1,618 · b 2,618 · b = 10 b = 10 / 2,168 = 3,82 m a = 6,18 m Obrázek převzat z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/f/f1/Rechteck_GoldenerSchnitt.gif a = 61,803 398 8 % · (a + b) b = 38,196 601 1 % · (a + b) 125 Média a = 61,803 398 8 % · (a + b) b = 38,196 601 1 % · (a + b) Obrázek převzat z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/f/f1/Rechteck_GoldenerSchnitt.gif Obrázek převzat z: http://www.contracosta.edu/legacyconten t/math/pentagrm.htm 126 Média Obrázek převzat z: http://www.pixy.cz/pixylophone/obrazky/zlatyrez1.gif 127 Média Obrázek převzat z: http://www.pixy.cz/pixylophone/obrazky/zlatyrez3.gif 128 Média • obraz Leonarda da Vinci "Poslední večeře Páně„ – postavy na něm jsou rozděleny bílým ubrusem podle zlatého řezu 129 Média • obraz Leonarda da Vinci "Poslední večeře Páně„ – postavy na něm jsou rozděleny bílým ubrusem podle zlatého řezu nástěnná malba 440×880 cm b = 543 cm a = 336 cm c = 272 cm d = 168 cm 130 Média – Zlatý řez patří mezi základní kameny fotografické kompozice – v praxi se přímý postup konstrukce nepoužívá – dalšími úpravami fotografie dochází k ořezům, tím se změní i formát fotografie – fotografii lze rozdělit pomyslnými úsečkami na třetiny 131 Média – Chceme-li prvkem na fotografii zaujmout, umístíme ho do optického středu fotografie • nejvýraznější místo na ploše • oko diváka se sem nevědomě podívá jako první • optický střed leží jinde než střed geometrický - v místě zlatého řezu – Filozofové / estetikové našli na lidském těle zlatý řez v poměru délek nad pasem a pod pasem • tyto části těla můžeme znovu rozdělit na dvě části v poměru 0,618 : 1 • hranicemi jsou další dvě zúžení na lidském těle: krk a noha těsně pod kolenem 132 Média – Zlatý řez se vyskytuje v přírodě ve formě Fibonacciho posloupnosti • 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, … • každé číslo je součtem dvou předchozích – podíl dvou následujících čísel se velmi blíží 1,618 34 : 21 = 1,619 048 • Listy rostlin, kapradiny, lastury, … 133 Média a komunikace ve výuce – Qwiki.com • Nový typ interaktivní encyklopedie • Po zadání dotazu systém na pozadí Qwiki najde informace z různých zdrojů • Výsledkem je audiovizuální formát, který anglicky přečte textové informace a doplní je obrázky • Zatím pouze pro PC, výhledově iPad a iPhone • Zajímavé řešení s časovou osou • Dopočítávání věku známých osobností k danému dni 134 Média a komunikace ve výuce www.Qwiki.com 135 Média a komunikace ve výuce – Gifpal.com • Vytváření animovaných GIFů • Bez instalace softwaru - jednoduchá webová služba • Časová osa • Snímač obrazu z webkamery, nebo vlastní obrázky, foto z dovolené • Výroba – nastavit časování – použít obrazový efekt 136 Média a komunikace ve výuce www.gifpal.com 137 Média a komunikace ve výuce – Pixlr.com • On-line nástroj • Cloudová služba na webu • Editor nabízí – kreslicí a retušovací funkce – manipulaci s barvami – Filtry – sdílení grafických souborů s několika online službami 138 Média a komunikace ve výuce http://pixlr.com 139 Média a komunikace ve výuce – BUBBL.us • https://bubbl.us/ • On-line • Na tvorbu myšlenkových map • V základní verzi je bezplatný • každých pět minut automaticky ukládá • lze sdílet s ostatními, po registraci • vytisknout nebo exportovat v JPG či PNG 140 Média a komunikace ve výuce – Doodle.com • http://www.doodle.com/ • jednoduchý on-line nástroj určený k usnadnění plánování schůzek, jednání, rodinných sešlostí • možnost vytvořit hlasování o různých věcech • je lokalizován do češtiny a k dispozici jsou i placené verze Business a Enterprise, které nabízí více možností, např. propojení s kalendářem, firemní URL. 141 Média a komunikace ve výuce – ShowMyStreet.com • http://showmystreet.com/ – Online-convert.com • http://www.online-convert.com/ 142 Média a komunikace ve výuce – Best Text-to-Speech Demo • http://www.oddcast.com/home/demos/tts/tts_exampl e.php?sitepal – Foto-koláže • http://www.photovisi.com/ – Foto-montáže • http://www.fotomontaz.eu/ 143 Média a komunikace ve výuce – QR-Code Generator • http://qrcode.kaywa.com • Lze si zde vytvořit QR-CODE na vizitku – ZXing Decoder Online (QR-Code) • http://zxing.org/w/decode.jspx 144 Média a komunikace ve výuce – PEGI Rating (Pan European Game Information) • „Hodnocení“ produktů zábavního průmyslu pro které věkové skupiny jsou vhodné – Filmy, videa, DVD nebo počítačové hry • Nálepka věkového ratingu na obalu hry potvrzuje, že je titul je vhodný pro hráče nad uvedenou věkovou hranici – Hra s nálepkou PEGI 7 je tedy vhodná pouze pro sedmileté a starší – Hra s nálepkou PEGI 18 je vhodná pouze pro dospělé starší 18 let 145 Média a komunikace ve výuce • Posuzuje vhodnost obsahu hry pro danou věkovou kategorii, nikoliv úroveň její obtížnosti nebo jazykové náročnosti • POZOR – metodika hodnocení je pro různé země odlišná • Na hodnocení On-line her je nálepka PEGI OK – Pokud byla On-line hra označena nálepkou „PEGI OK“, pak tuto hru mohou bez obav hrát hráči všech věkových skupin – Neobsahuje žádné potenciálně nevhodné herní prvky 146 Média • Biometrie – metoda autentizace založená na rozpoznávání jedinečných biologických charakteristik daného objektu – Prapředek [Bertilonáž] 147 Média – Formy autentizace podle: • Otisků prstů • Oční duhovky • Oční sítnice • Obličeje • Mapy žil na dlani ruky • DNA • Dynamiky stisku kláves • Charakteristiky hlasu • Charakteristiky písma 148 Možnosti www prezentací • Prvky WEBu – Obrázky a pozadí – Odkazy – Tabulky – Formuláře – Další tagy a jejich použití – (Rámy)