Teorie raného psychosociálního vývoje: vznik rané citové vazby (attachment) Za poskytnutí podkladů děkuji doc. Mgr. Lence Lacinové,Ph.D. a Mgr. Zuzaně Masopustové, Ph.D. Prezentace čerpá i z materiálů Mgr. Rii Černé (o. s. Almathea) a Mgr. Jany Kocourkové (LUMOS) nPřipomenutí: zájem o raný vývoj po Freudovi (a v jeho stopách): qE. H. Erikson: důvěra, autonomie qR. Spitz: vývoj objektních vztahů qM. Mahlerová: fáze vývoje Ega, separace, individuace qD. W. Winnicott: vývoj „self“, význam „dost dobré matky“ q… nTeorie rané citové vazby (attachment; n J. Bowlby, M. Ainsworthová) q Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: René Spitz (1897–1985) nStádia: qPreobjektální (asi do 3.měs. qS. předběžného objektu (do 6. – 8. měs.): reakce na spatření obličeje, iniciativní úsměv qS. objektu (objektní): rozlišení mezi známou a cizí tváří, pečující osoba je „libidinózně obsazený objekt“, vytváří se specifický vztah n„úzkost osmého měsíce“, „strach z cizince“, „anaklitická deprese… n n rene_spitz Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: Margaret Mahler (1897–1985) n q nDva hlavní vývojové úkoly: qnaučit se žít s ostatními qnaučit se udržet si od ostatních odstup n nFáze vývoje Ega: qAutistická fáze (do 2 měs.) qSymbiotická fáze (2–6 měs.) qSeparačně-individuační fáze (6 měs.–2 r.) nsubfáze diferenciace nsubfáze praktikování nsubfáze znovusbližování q(sub)fáze stálosti objektu/individuality q (2–3 roky) * q q *popř. ve skutečnosti celoživotní; teorie objektních vztahů zdůrazňuje zásadní důležitost raného vztahu s mateřskou postavou (primární objekt) a zakládání osobnostní struktury v 1. roce života q q Mahlerflyer.jpg Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: Donald W. Winnicott (1896–1971) nKoncept „držení“ (holding) nSeparační úzkost nPřechodový (tranzitorní) objekt tlumící úzkost a umožňující separaci (přikrývka, hračka…) n„Antisociální tendence“ nUspokojení vs. frustrace, dobrý vs. špatný objekt – „dosti dobrá matka“ je zdrojem uspokojení a poskytuje (přiměřenou) příležitost k prožitku frustrace nVýznam hry nVývoj „pravého“ a „falešného“ self images.jpg Pozdější psychoanalytické teorie s důrazem na rané dětství: D. W. Winnicott (1896–1971) Winnicott299.jpg winnicott-donald Teorie vývoje citového přilnutí - vazby (attachment) nJohn Bowlby (1907–1990) nMary Ainsworthová (1913–1999) n ainsw_child.jpg imagesCA5U1X65.jpg mountains_bowlby_ainsworth Teorie raného přilnutí (vazby) jako teoretická syntéza dalších směrů nPsychoanalýza -je akceptována důležitost raných zkušeností -reviduje se naopak předpoklad o prvořadosti sexuálního pudu nEtologie a evoluční věda -je akceptována koncepce vrozeného repertoáru chování -metoda přímého pozorování interakce dítě - matka -zdůrazňuje se evoluční význam adaptivního chování tohoto typu nPsychologie (experimentální směr, teorie učení) -do výzkumu raných zkušeností se začleňují experimentální studie Významný příspěvek k teorii citové vazby n Harry F. Harlow, “Love in Infant Monkeys,” 1959 n n n Mateřská deprivace u mláďat makaka rhesus nhttps://www.youtube.com/watch?v=OrNBEhzjg8I n Návod z etologie – poněkud humánnější varianta n„Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogeneticky vzdáleného dvojnožce Konrada Lorenze…“ (Hardy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999) n nhttps://www.youtube.com/watch?v=eqZmW7uIPW4 lorenz Jak probíhá proces vzniku vazby u Homo sapiens? nJe zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti attachmentové figury… nDítě je ale neschopné od narození přibližně až do jednoho roku věku attachmentovou figuru následovat n Fáze vzniku vazby n1) před vznikem vazby (asocial stage, nekritické sociabilita; asi do 3 měsíců) n2) zárodky citové vazby – vazba nerozlišená, ve fázi utváření (asi do 6.- 8.měsíce) n3) období vyhraněné citové vazby (plně kolem 4. roku) n Textové pole: nvliv předpokladů pro tvorbu vazby na straně dítěte i na straně vztahové figury (matky, otce) nk různým pečujícím osobám (k otci, k matce) může mít dítě různý typ vazby, přičemž pro zdravý vývoj je důležité, aby nejméně jedna z těchto vazeb byla bezpečná nschopnost rodiče reagovat na vazbové chování dítěte a typ jeho reakcí jsou odvozovány zejména z vlastní dětské zkušenosti rodiče, takže typ vazby se se zvýšenou pravděpodobností přenáší na další generace Aspekty vztahové vazby Co nám vazba poskytuje: „Vnitřní pracovní model“ jako předpoklad vztahů k druhým a k sobě nZážitky z raných vztahů nastavují způsob navazování a udržování klíčových vztahů a tedy i schopnost k nim. nJe moje maminka/tatínek, která/ý o mě pečuje, někým, kdo bude obecně reagovat pozitivně, když budu potřebovat pomoc a ochranu? („Co očekávám od svých blízkých?“) n nJsem někým, komu se s velkou pravděpodobností dostane od maminky/tatínka/ pečující osoby pozitivní reakce? („Co pro sebe očekávám?“) n n 1. fáze: „před vznikem citové vazby“ (asocial stage) – nekritická sociabilita nod narození zhruba do 3 měsíců věku dítěte ndítě reaguje tak, aby co nejvíce zvýšilo pravděpodobnost pokračování kontaktu s dospělými lidmi qpro vytváření zárodků citové vazby je velmi důležitý tělesný kontakt s matkou při kojení a laskání matky s dítětem. qiniciátorem udržování blízkosti bývá v tomto období většinou pečující osoba, dítě se však pomocí uvedených projevů chování snaží o co největší možnou přítomnost matky (pečující osoby). njde o projev predispozice k sociálnímu kontaktu, což se mimo jiné projevuje i tím, že dítě preferuje lidské tváře a hlasy qdítě je také vybaveno speciálními atributy, které poutají zvýšenou pozornost dospělých (například velké oči apod.). qv chování dítěte a dospělého pečovatele existuje značná komplementarita. qnejdůležitějšími konkrétními projevy chování jsou natahování ručiček, stiskání, držení, úsměv a pláč. 2. fáze „zárodky citové vazby“ (stage of indiscriminate) –nerozlišená, ve fázi utváření nhlavním cílem tohoto období je odlišení primární pečující osoby od ostatních dospělých osob - především proto, aby dítě mohlo cíleně zaměřovat své vazbové chování ndítě se proto stále častěji snaží aktivně iniciovat kontakt se svými pečovateli 3. fáze „období vyhraněné citové vazby“ (clear cut attachment) nvýznamně ovlivněna mnoha změnami, které se u dítěte začínají projevovat v období kolem 7. měsíce věku - především změnami v oblasti motoriky, kognice a komunikace. qVývoj motoriky v této etapě dítěti dovoluje aktivní pohyb (lezení), pomocí nějž se snaží o udržování blízkosti s pečující osobou. qDítě tak může matku následovat, přibližovat se k ní či se od ní vzdalovat nebo se na ni věšet. qVýrazným rysem je v tomto období tzv. strach z cizince, který se začíná objevovat hned z počátku a projevuje se především silnými protesty dítěte proti separaci od matky. 4. fáze „záměrný vztah a partnerství“ (goal-corrected partnership) nv tuto fázi proces vývoje citové vazby vyústí (až) okolo čtvrtého roku nezbytnou podmínkou je vytvoření základů identity u dítěte npokud předchozí vývoj citové vazby probíhal bez vážných komplikací, vztah matky a dítěte se proměňuje qDítě se postupně zbavuje naprosté závislosti na matce a stává se z něj autonomní jedinec. qTato počínající nezávislost bývá (při bezproblémovém vývoji) ukončena v dospělém věku. qDítě v této fázi vývoje je schopno se natolik oprostit od matčiny přítomnosti, že může objevovat nové věci v okolním světě (v našem kulturním prostředí – nástup do MŠ). ndalším významným mezníkem v tomto období je postupný vývoj empatie – dítě dokáže chápat i potřeby druhých lidí a zjišťuje, že matka má i jiné potřeby, než pečovat ncitové vztahy s rodiči, vrstevníky, popř. partnery se tak postupně stávají symetričtějšími a spějí od jednostranné závislosti dítěte na rodičích k reciprocitě vztahů n n Test neznámé situace – SST (M. Ainsworth) nPozorování dítěte (do 2 let) při separační situaci. Trvá asi 90 minut, má 8 sekvencí: n1. matka a dítě vchází do neznámé místnosti n2. matka si sedá a dítě má možnost volně se pohybovat n3. přichází neznámý člověk n4. matka jde pryč, opouští dítě s neznámým člověkem n5. matka se vrací zpět, cizí člověk odchází n6. matka odchází, nechává dítě samotné v místnosti n7. cizí člověk se vrací n8. cizí člověk jde pryč a matka se vrací nSledování: qstupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u svých matek před a po separaci qstupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u cizí osoby, jsou-li na chvíli opuštěny matkou qprotestu při separaci od matky n SST – test neznámé situace https://www.youtube.com/watch?v=QTsewNrHUHU bowlby.jpg Typy vazby n qA) nejistá vazba – vyhýbavá (Avoidant) qB) bezpečná (jistá) vazba qC) úzkostná vazba qodmítavá / ambivalentní nebo qD) dezorganizovaná vazba Chování v SST nA (vyhýbavá): qDěti se příliš nepřibližují k matce a nepreferují ji před cizí osobou, mohou ale protestovat, když matka odchází. nB (jistá): qDěti se drží v blízkosti matky, jsou si jisté a hrají si, když je přítomna. Bývají rozrušeny, když matka odejde, ale po jejím návratu se rychle zklidňují a pokračují ve hře. nC (úzkostně odmítavá / ambivalentní): qDěti se drží v blízkosti matky, ale mohou iniciativu z její strany odmítat, protestují při jejím odchodu, po návratu vykazují známky aktivní či pasivní hostility vůči matce. 4 kritéria jisté citové vazby 1)Aktivní hra a explorace v přítomnosti pečovatele (slouží jako bezpečné zázemí) 2)Radostné vítání s pečovatelem při opětovném setkání po separaci 3)Efektivní utišení dítěte pečovatelem v situacích, kdy je dítě rozrušeno 4)Absence vzteku, nevrlosti nebo stahování se z kontaktu (dítě bez potíží, zdravé, nasycené atd.) PUPIČKA Jistá citová vazba – předpoklady vzniku nPotěšení a radost z blízkého kontaktu s dítětem nSrozumitelné vyjadřování emocí nCitlivost na sociální podněty od dítěte nPohotové a adekvátní povzbuzování dítěte do objevování nového - explorace Vyhýbavá citová vazba – předpoklady vzniku (A) n2 možné zdroje chování pečujících osob: nA ntrvalé odmítání pokusů dítěte o útěchu či jejich odklánění stranou (zvláště pak o útěchu formou tělesného kontaktu) nNedostatečná vnímavost k projevům dítěte nProjevování negativních pocitů směrem k dítěti nTyto pečující osoby je možno popsat jako rigidní a sobecké, které s vysokou pravděpodobností své děti nepřijímají. n Vyhýbavá citová vazba – předpoklady vzniku (B) nB nDruhým potenciálním zdrojem vzniku této formy citové vazby je: nvelmi „horlivá“ pečující osoba nnepřiměřená míra stimulace, se kterou si dítě neví rady a nestojí o ni n Adaptivní odpovědí dítěte na takové projevy chování může být naučené vyhýbání se těmto osobám. Ambivalentní citová vazba – předpoklady vzniku nNestálost péče nZnačně proměnlivá citlivost k potřebám dítěte, oscilující mezi nadšením na jedné straně a lhostejností na straně druhé nChování, které rodič projevuje směrem k dítěti přitom není odpovědí na podněty dítěte, ale pramení spíše z aktuálního naladění rodiče. nS touto proměnlivostí péče se dítě snaží vypořádat zoufalou snahou o získání pozornosti – ať už skrze pláč nebo snahou o tělesný kontakt s rodičem. Je-li jeho snaha o získání pozornosti neúspěšná, je zarmoucené a rozčílené. Zvládání stresu u jednotlivých skupin nVyhýbavá citová vazba – (A) – předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu nebo je zahlcuje, vyhýbají se jí nJistá - (B) – předpokládají u pečující osoby útěchu a s důvěrou ji vyhledávají nAmbivalentní - (C) – naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou Skupina D – dezorganizovaná vazba nU dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Mainová a Solomonová čtvrtý druh citové vazby – tzv. dezorganizovaný. nTyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti typům A, B, C): Dítě nemůže vyvinout jakoukoli fungující zvládací strategii – reaguje z toho důvodu dezorganizovaně qTypická je pouze nehybnost, „zamrznutí“, obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak stereotypie gest a pohybů. nDítě je někdy stresováno samotným pečovatelem – nastává paradox, místo aby pečující osoba byla zdrojem bezpečí, stává se zdrojem stresu. nDo této kategorie často spadají děti s různým druhem postižení, týrané, zneužívané… (viz též psychická deprivace v dětství, trauma) Co podporuje možnost rozvoje jisté vazby? nPečující osoby, které mají samy vytvořeny vazby navozující pocit bezpečí, a jsou „zdrojem útěchy“. n nOsoby, které dovedou reflektovat své vlastní emoce, a neberou jednání/slova dítěte jako osobní útok proti sobě. n nOsoby, které dovedou vnímat chování jako sdělení. n nOsoby, které umějí dítěti pomoci porozumět jeho vlastnímu chování a změnit ho. Co pomáhá? -Řád, denní režim -Důležitost fyzické přítomnosti -Ovládání se – nejít do boje o moc -Možnost výběru -Vlastní kázeň – zastavit se, naladit se a až pak konat -Přirozené následky místo trestů -Time –in (oddychový čas pro dítě) -Povzbuzení místo pochvaly n Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy nDaniel Hughes - koncept PLACE: qPlayfullnes (hravost) – humor, legrace, hra, zážitky, hezké chvíle… qLove (láska) – s láskou vidět, kým se dítě může stát qAcceptance (přijetí) – „také bych se tak cítila, kdybych žila v dětském domově jako ty…, kdybych přišla o mámu, … kdybych byla svědkem toho, čeho ty…“; „chápu, proč je pro tebe těžké…“ qCuriosity (zvědavost) – „zajímá mě proč…, přemýšlím, proč asi…, zajímalo by mě, zda…“ qEmpathy (empatie) – „koukám, že s tím zápasíš – mohu ti s tím pomoci? Zdá se, že je to pro tebe těžké…, je to děsivé, když člověk musí…“ n - - Přístup k dětem s poruchou vazby: praktické tipy nDítě se strategií přizpůsobení „je mi to jedno“, „nevím“, „jak chcete“ à necháváme dítě volit, rozhodovat, zkoušet, ochutnávat, zažívat nrodič dítěti vysílá zprávu: „zajímá mě, co ty chceš, mám pro tebe čas, abychom to spolu zjistili“ qpř. mléko nebo džus? s obrázkem nebo bez? n Sdílení zkušeností qpři společné práci, při vyprávění příběhů a historek (když jsi byl malý, když jsme si pro tebe jeli,…) – dítě a rodič sdílí emoce, dávají pozornost stejné věci à sblížení nDítě „mluví“ nepřijatelným chováním à učíme mluvit slovy q„teď a tady zkus říct, co potřebuješ“ - -