¨Pedagogická psychologie je aplikovanou psychologickou vědou. ¨Psychologické vědy se dělí na základní a aplikované. ¨Základní psychologické vědy jsou: §obecná psychologie §vývojová psychologie §sociální psychologie §psychologie osobnosti §kognitivní psychologie §patopsychologie §biologická psychologie ¨To nejzákladnější představuje asi výzkum Hermana Ebbinghause (1850-1909) o možnostech (jeho) verbální paměti. ¨Vytvořil seznam nesmyslných slabik (typu KVK) a ty se učil. Sledoval počet opakování nutných k osvojení i míru zapamatovaného materiálu. ¨Pokus opakoval cca 15.000x. ¨Své dílo publikoval 1885. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Ebbinghaus2.jpg ¨Exponenciální průběh křivky zapamatování/zapomínání se nazývá Ebbinghausovým zákonem: nejvíce zapomínáme brzo po osvojení. Co zůstává v paměti několik dní po osvojení již tolik nepodléhá zapomínání. ¨ ¨Ebbinghaus (Miller, 1965) objevil také tzv. Millerovo magické číslo: 7±2 prvků, štěpů (chunks) – jedná se o omezení krátkodobé paměti (KP). Ebb. si 7 slabičná slova osvojil najednou. ¨ ¨Srov. kapacitu KP pro další prvky (čísla, písmena, slova objekty, tváře…). ¨ ¨Ebbinghaus objevil taktéž sériový poziční efekt (ale srov. s efektem pořadí v soc. ps.!, S. Asch). ¨Lépe si vybavujeme první a poslední položky verbální řady (popř. seznamů apod.) – srov. doklady tohoto jevu. http://www.jakstudovat.cz/wp-content/uploads/zapom%C3%ADn%C3%A1n%C3%AD_k%C5%99ivka_srovn%C3%A1n%C3% AD4.jpg Obrázek se nachází na: http://www.jakstudovat.cz/?p=126 ¨Je veškerá uchovávaná a v psychické činnosti člověka intervenující zkušenost (je v ní uchováváno i to, co si člověk není schopen právě vědomě vybavit). ¨ ¨V užším smyslu: způsobilost vědomé reprodukce určité zkušenosti, tj. vědomé (úmyslné či spontánní) vybavení vědomosti, vzpomínky na nějakou událost atd. ¨Krátkodobá čili pracovní paměť je vědomá a zpracovává informace ze smyslových orgánů a z dlouhodobé paměti ¨Kóduje vjemy v reprezentace ¨Její kapacita je 7±2 prvky (štěpy) ale: ¨7±2 čísla (max. cca 80 čísel) ¨6±2 písmena ¨5±2 slova ¨3-4±2 objekty ¨2±2 tváře ¨ ¨Uchová prvky bez opakování cca 15-20s ¨Jiné omezení krátkodobé paměti (vědomí): ¨Člověk rozliší do 24 sn./s ¨Pes a kočka do 40 sn./s ¨Ptáci do 150 sn./s ¨Létavý hmyz okolo 300 sn./s Zde se odehrává veškerá vědomá činnost: vzpomínáme, řešíme úkoly, pamatujeme, poznáváme se, vztahujeme se k sobě. Oproti DP lze KP „vymazat“ elektrošokem či intoxokací. ¨ ¨ ¨Krátkodobá paměť užívá 3 mechanismů: ¨Fonologické smyčky (vnitřní řeč) ¨Vizuálního záznamníku (představivost) ¨Episodické jednotky ¨ ¨Centrální výkonnostní smyčka – třídí a specifikuje informace http://www.thisiscolossal.com/wp-content/uploads/2013/07/carl-3.jpg experiment http://www.mrwallpaper.com/wallpapers/ukraine-landscape.jpg http://www.thisiscolossal.com/wp-content/uploads/2013/07/carl-3.jpg ¨Je z velké části mimo vědomí, čili je v nevědomí ¨Její kapacita je hypoteticky neomezená ¨Vštípení do dlouhodobé paměti vyžaduje nějaký čas a většinou i úsilí ¨Zapamatování i vybavení velmi pomáhají emočně zabarvené prvky ¨Mechanismus paměti není zcela znám: existuje několik teorií, z nichž každá má pro i proti. ¨Rozlišujeme: ¨1. Procedurální paměť – vývojově starší a týká se hlavně motorického učení: pohyby, chůze, zvyky, pravidla atd. ¨ Je hůře verbalizovatelná ¨ Může probíhat i nevědomě ¨ ¨2. Deklarativní paměť – uchovává vzpomínky a faktické znalosti ¨ Její obsahy lze popsat a musely projít vědomým zpracováním ¨ ¨ ¨Deklarativní paměť se dále dělí na: 1.Sémantickou p. – obsahy bez vztahu k místu a času osvojení – obecná fakta (hlavní města, Pythagorova věta aj.) 2.Epizodickou p. – obsahy v čase a místě s osobním podtextem (příběhy, zážitky, autobiografická paměť) ¨Jiná dělení druhů paměti: ¨bezděčná a záměrná (s ohledem na úmysl si zapamatovat) ¨logická a mechanická (podle způsobu zapamatování) ¨krátkodobá a dlouhodobá (podle délky retence= podržení, dlouhodobá-zásobní) ¨sluchová, zraková, chuťová, čichová (podle smyslové modality s hlavním podílem na zapamatování) ¨paměť pro citové zážitky – emocionální, pohybová-motorická ¨implicitní (priming) a explicitní paměť ¨Aby vyučovaná látka přešla z KP do DP, musí být uspořádána tak, aby dávala smysl. ¨Smysl každé látky vytváří aktivně každý jedinec sám – takto vznikají podivně nebo i mylně osvojené poznatky (např. nosorožec má 20 žaludků; Octomber). ¨Proto musí učitel kontrolovat způsob, jakým si žáci látku osvojili, aby takové chyby odstranil. ¨Doporučení (Petty, 1996, s. 12): ¨Neprobírat novou látku příliš rychle ¨Žáci potřebují činnosti, které je povedou k tomu, aby novou látku zpracovali ¨Informace se v DP uchovává jen tehdy, je-li často používána a připomínána ¨Edward Thorndike (1874-1949) ¨první behaviorista. Pracoval se zvířaty, ¨hlavně s kočkami: kočky zavíral do „pro- ¨blémových boxů“, kde musela kočka vět- ¨šinou zatáhnout za páčku, aby dostala jídlo. ¨Z jeho výzkumů i výzkumů jeho následovníků pro učitele vyplývá (Petty, 1996,s. 15): ¨Že žáci potřebují za to, že se něčemu učí, odměnu (viz téma: motivace, analýza lidských potřeb) ¨Odměna by měla následovat co nejdříve po správné reakci ¨Výsledky učení se dostavují spíše postupně než najednou a vlivem opakovaných úspěchů se zlepšují ¨Nezapomínáme na to, co si opakujeme, a co máme v čerstvé paměti ¨ PSM V80 D211 Edward Lee Thorndike.png ¨Někteří studenti si myslí, že postačí být přítomni na hodině, aby se něco naučili – to je iluze. ¨Aktivní aspekt učení se je jedním z důvodů, proč je vhodné v hodině zanechat všech jiných činností. ¨ ¨ ¨3 krát po dvaceti minutách s přestávkami je více než 60 minut v zátahu ¨Čím delší učení, tím delší pauzy – dělat jiné činnosti (motorické č. aj.) ¨Dbát na zdravý spánek – vliv na zapamatování (role snění při učení?) ¨Poznat celek, rozdělit si na části a ty se učit – nezapomenout na sebetestování ¨Rozsáhlou látku se učit po kapitolách (částech) vždy na jiném místě (v jiných „dekoracích“) ¨Zapojit, co nejvíce smyslových modalit ¨Zvětšovat štěpy pracovní paměti: kódováním, metodou loci, jiná mnemotechnika, jiné? ¨Úloha opakování ¨Otázka vlivu hudby na učení ¨Jiné? PSM V80 D211 Edward Lee Thorndike.png http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Ebbinghaus2.jpg ¨