Biologické základy osobnosti, mind- body problém

Mind-body problém označuje problematiku propojení lidského vědomí a lidské psychiky s fyziologií těla. Do jaké míry je lidská přirozenost pouze výsledek fyziologických procesů našeho těla, mozku především? Podobáme se v tom ostatním zvířatům?

Poměrně dlouhou dobu uvažovali lidé o mozku, jako o důležitém prvku prožívání a chování. Hippokratés, řecký filosof ve 4.stol př.n.l. napsal: „…z mozku a jedině z mozku pocházejí naše libosti, radosti, veselí, šprýmy, stejně jako naše smutky, bolesti, tajemství a obavy“.

Z historie víme, že filosofové (kteří se do středověku věnovali všem otázkám lidského vědění, specializace neexistovala), zkoumali a navrhovali možnosti, jakým způsobem, může být nehmotná nesmrtelná duše ukotvená ve smrtelném a hmotném těle.

Myslitel René Descartes, který v 17. století ve svých Meditacích o první filosofii vyslovil svůj slavný výrok, známý jako „cogito“, který zněl doslova „Cogito ergo sum“. Descartes zjistil, že může pochybovat o svém hmotném těle (při halucinacích, při snění), ale nemůže, není schopen, pochybovat o svém já jakožto myslící „věcí“- neboli substanci, jejímž přívlastkem je myšlení. Je- li tomu tak, pak moje osoba je dvojí, tvrdil: hmotné, nemyslící tělo a nehmotná, myslící duše nebo mysl. V dopisech, které psal české princezně Alžbětě, našel také místo, kde v těle nehmotná duše sídlí: je to v epifýze, což je jediná nepárová struktura mozku. Jaký způsobem je propojeno něco, co je hmotné, s něčím co je nehmotné? Na to Descartes odpověď nenabízí. Známe ji my, ve století 21.?

Mozek a chemie

Descartes je první známým řešitelem body- mind problému. 

Další pojmy: gender, konstituace...

Temperament

Klasické teorie temperamentu

Moderní teorie temperamentu