Interaktivní osnova
2. Podnebí
Podnebím - klimatem rozumíme dlouhodobý stav a roční chod povětrnosti. Klima se formuje v krajinné sféře Země. Na vzniku klimatu se podílejí klimatotvorné faktory, kterými jsou jak vlastnosti Země jako kosmického tělesa, rozložení pevnin a oceánů, tak charakter mořského a atmosférického proudění, vlastnosti reliéfu a nakonec také všechny ostatní složky krajinné sféry, tedy disponibilní energie (99,98 % pochází ze Slunce), voda, horniny, půdy a biota a jejich prostorové rozmístění. Výsledkem spolupůsobení všech faktorů je konkrétní vláhově energetická bilance v daném místě, od níž se odvíjí charakter podnebí a všech ostatních vlastností krajiny. Význam, role a intenzita působení těchto složek se od místa k místu, od regionu k regionu mění, jejich vzájemný poměr je proměnlivý v prostoru a v čase.
Oblasti blízko rovníku bývají horké a vlhké, na pólech bývá chladno a poměrně sucho. Ve středních šířkách zase panuje mírné podnebí, chladnější než na rovníku a teplejší než na pólech. Tyto obecně platné modely ovšem ovlivňuje mnoho faktorů. Britské ostrovy například leží ve stejné zeměpisné šířce jako Labrador, jejich podnebí se ale výrazně liší. Teplý Severoatlantský proud, který směřuje z tropů na sever, přináší Britům poměrně mírné a vlhké klima. Podnebí ve vnitrozemí všech světadílů bývá v průměru v zimě obvykle chladnější než v přímořských oblastech. Moře totiž vyrovnává klimatické výkyvy. Protože voda v létě absorbuje teplo pomaleji než souš a v zimě ho pomaleji uvolňuje, přímořská pobřeží mívají mírnější podnebí. Významnou úlohu hraje i nadmořská výška. Nejvyšší africká hora Uhuru (Kilimandžáro) leží například jen kousek na jih od rovníku, ale její vrcholek je pokryt věčným sněhem. Stejně tak platí, že všude ve vyšších polohách panuje chladnější a často i vlhčí podnebí než v okolních nížinách.
Studiem podnebí (klimatu) se zabývá klimatologie. Tato věda bývá řazena mezi geografické vědy a zabývá se klimatem na Zemi, podmínkami a příčinami jeho utváření a také působením klimatu na činnost člověka i na různé přírodní děje a naopak.