Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 64/2011 Sb. V České republice jsou dvě úrovně zvláště chráněných území (ZCHÚ). Jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) a maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Se vstupem do Evropské unie vyvstala povinnost vymezení soustavy chráněných území Natura 2000, která jsou již také zakotvena v zákoně.

 

Chráněná území jsou označena po svém obvodu. Na přístupových cestách tabule jsou to tabule se státním znakem a označením kategorie ochrany, mimo cesty pak vyznačením na stromech – směrem vně území dva červené pruhy o šířce 5 cm, směrem dovnitř pak pouze jedním červeným pruhem.

 

Obr. 1 a 2: Velký státní znak pro označení NP, CHKO, NPR a NPP, malý státní znak pro označení PR nebo PP.

 

Obr. 3 : Označení chráněného území mimo přístupové cesty

 

Velkoplošná zvláště chráněná území:

• Národní park (NP)

Národní parky jsou rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku. Značnou část národních parků zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam v mezinárodním nebo národním měřítku. Národní parky nepodléhají správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ale mají vlastní správu národního parku.

Území národního parku je členěno na I. až III. zónu.

1. zóna (PŘÍRODNÍ JÁDROVÁ) – přírodní a přírodě blízká společenstva, bezzásahová nebo jen s minimálními zásahy člověka.
2. zóna (PŘÍRODĚ BLÍZKÁ, OCHRANNÁ) – mozaika přírodě blízkých a člověkem pozměněných společenstev,
3. zóna (OKRAJOVÁ)  - výrazně pozměněná krajina se zástavbou

 

Na území NP se nesmí stavět silnice, dálnice, provádět chemické posypy cest, regulovat vodní toky, těžit nerosty a horniny, chovat lovnou zvěř, vypouštět a vysazovat nepůvodní druhy živočichů a rostlin.

 

Národní parky jsou zřizovány zákonem, tedy schválením parlamentu a senátu ČR. V České republice jsou momentálně čtyři národní parky (NP): Krkonošský NP, NP Šumava, NP České Švýcarsko a NP Podyjí.

 

• Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.

O správu CHKO má na starosti Agentura ochrany přírody a krajiny prostřednictvím regionálních pracovišť – správ CHKO (pouze CHKO Šumava spravuje Správa NP Šumava). Kromě správy vlastního území CHKO mají správy CHKO ve své kompetenci také péči o maloplošná chráněná území národních kategorií NPP a NPR.

Ochrana těchto oblastí je odstupňována zpravidla do 4 zón, jimiž se určují limity hospodaření a jiného využívání přírodních zdrojů. Hospodářské využití se provádí s ohledem na zachování a podporu jejich ekologické funkce. Součástí první - nejpřísnější - zóny jsou zvláště chráněná území menší rozlohy – tzv. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Tato území jsou vyhlašována nařízením vlády.

V současné době v ČR 25 CHKO - viz. mapka.

Obr.4 : NP a CHKO na území ČR.

 

Maloplošná zvláště chráněná území

• Národní přírodní rezervace (NPR) jsou definovány jako menší území mimořádných hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Území v této kategorii vyhlašuje ministerstvo životního prostředí.
• Národní přírodní památky (NPP) jsou definovány jako přírodní útvary menší rozlohy (zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů) s národním nebo mezinárodním ekologickým vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který formoval svou činností člověk. Území v této kategorii vyhlašuje ministerstvo životního prostředí.
• Přírodní rezervace (PR) jsou definovány jako menší útvar soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Území v této kategorii vyhlašuje příslušný krajský úřad nebo správa CHKO, pod kterou území spadá.
• Přírodní památky (PP) jsou přírodní útvary menší rozlohy (zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů) s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který formoval svou činností člověk. Území v této kategorii vyhlašuje příslušný krajský úřad nebo správa CHKO, pod kterou území spadá.

 

NATURA 2000

Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické).
 

Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody:

1) směrnice 2009/147/EHS, o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“)

2) směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“)
Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti (PO) pro ochranu volně žijících ptáků. Na základě směrnice o stanovištích vyhlašují státy evropsky významné lokality – EVL pro evropsky významné druhy a typy přírodních stanovišť. Seznam konkrétních typů stanovišť a druhů vyskytujících se na území ČR (tzv. předmětů ochrany) je uvedne ve vyhlášce č. 166/2005 Sb. a v nařízení vlády č. 51/2005 Sb. Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000. Více informací naleznete na www.natura2000.cz

Přehled ZCHÚ a lokalit soustavy Natura 2000 v ČR i detailní informace o jednotlivých územích můžete najít v Digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

 

Pro chráněná území platí dle zákona č. 114/1992 Sb. některá omezení v závislosti na jejich kategorii a pro národní parky a chráněné krajinné oblasti i v závislosti na jejich zonaci. Zákonem stanovené základní ochranné podmínky pro kategorie chráněných území naleznete zde (§16 pro NP, §26 pro CHKO, §29 pro NPR a §34 pro PR).