Z milionu druhů, které kdy žily na planetě Zemi, jich
99,99 % vyhynulo.
Při optimálním využívání ekosystémů by podle P.
Duvigneauda (1988) mohla Země uživit až 200 miliard
lidí.
C. Clark se domnívá, že by Země mohla uživit 140
miliard lidí, pokud by veškerá dostupná půda byla
optimálně využita a lidstvo přejde na vegetariánskou
stravu.
70 % vody z řek je odvedeno nebo vypumpováno
z podzemních zásob kvůli zavlažování.
1,2 miliard lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě a
téměř 2,6 miliard nemá přístup k základním
hygienickým zařízením.
40 % zemědělské půdy je dnes již degradováno.
Od roku 1950 se objem světového rybolovu zvýšil o
500 %.
Ženy v regionech s nedostatkem vody chodí pro vodu
několik hodin denně. Průměrná vzdálenost docházky je
6 km a v nádobách unesou až 20 litrů vody.
Tropické deštné lesy pokrývají jen 6 % zemského
povrchu, ale jsou domovem poloviny živočišných druhů
a 2/3 rostlinných druhů, které známe.
Na světě se každou vteřinu narodí 4–5 dětí.
V Číně žije 20 % světové populace, pro kterou má Čína
jen 7 % světové plochy orné půdy a 7 % dostupných
zásob sladké vody.
Města na planetě Zemi zabírají 2 % půdy, ale
spotřebovávají ¾ energetických a surovinových zdrojů
a produkují stejné množství odpadu.
89 % obyvatel subsaharské Afriky nemá k dispozici
rozvody vody, kanalizace ani elektřinu.
60 % obyvatel Afriky žije ve slumech.
V USA má více než 15 % dětí nadváhu.
80 % lesů bylo vykáceno kvůli zemědělství.
Zvednutí hladiny oceánů o 1 meter by podle odhadů
bezprostředně ohrozilo 300 milionů lidí.
Z celkového povrchu Země zabírá pevnina méně než
1/3 (asi 30 %).
Člověk od svého vzniku zničil stejné množství hektarů
produktivní půdy, kolik jí dnes využívá.
Velká část Afriky se svou intenzitou slunečního záření
by mohla za uvedených podmínek zásobovat
potravinami celý kontinent. Tyto oblasti ale nemají
dostatek vody.
2 % nejbohatších lidí vlastní více než polovinu
světového bohatství. 50 % lidí na planetě s nízkými
příjmy vlastní dohromady 1 % světového bohatství.
Snížení ozónové vrstvy o 1 % zvyšuje intenzitu UV
záření o 2 % na zemském povrchu a o 6 % zvyšuje
výskyt rakoviny kůže.
Ze 195 zemí světa bylo 63 označeno za nesvobodné
země a 58 jako částečně svobodné.
Podle statistik OSN bychom měli v roce 2050
přesáhnout hranici 9,3 miliard lidí.
V současnosti zemře každý rok asi 6 milionů dětí
v důsledku podvýživy a hladovění (to je stejný počet,
kolik židů bylo zavražděno za druhé světové války).
Každý den tak umírá 16 000 dětí, což je jedno dítě za 5
vteřin.
Dnes je na světě 20 megaměst – měst s počtem
obyvatel vyšším než 10 milionů.
Kdybychom spočítali všechny jedince druhu Homo
sapiens, kteří kdy žili na zeměkouli od počátků lidstva
(řekněme 200 000 let) vystřídalo se jich na Zemi do
poloviny 20. století skoro stejně, jako jich žilo a žije
v pouhých posledních padesáti letech.