PedF, katedra geografie 1 Politická geografie Stát a jeho geografické aspekty PedF, katedra geografie 2 Mezinárodní právní řád * Soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy, jejich vztahy k mezinárodním organizacím a dalším subjektům mezinárodního práva, vzájemné vztahy mezinárodních organizací a některé vztahy jednotlivců ke státu. * Za formální subjekty se považují ty jednotky, které mají v mezinárodním právu způsobilost k právům a povinnostem. * * Původní (klíčové jsou státy – suverénní x omezené x závislé). * Odvozené (mezinárodní organizace). PedF, katedra geografie 3 Mezinárodní právo * * Mezinárodní právo soukromé. • x * Mezinárodní právo veřejné. * * http://www.osn.cz/dokumenty-osn/ * * Např. mezinárodní mořské, obchodní, humanitární právo, právo v oblasti životního prostředí atd. PedF, katedra geografie 4 Další subjekty * Povstalci proti vládní moci (pokud jim státy přiznaly statut válčící strany – teroristické organizace). * Národně osvobozenecká hnutí (v závislých a koloniálních územích). * Mezinárodní výbor Červeného kříže. * Jednotlivci. * Mezinárodní města, Řád maltézských rytířů, Svatý stolec apod. * * Subjektem nejsou: …nadnárodní korporace, lodě plující v cizích vodách (ačkoliv mají značný faktický vliv). PedF, katedra geografie 5 Stát I * * Slovo stát má základ v latinském status (stav, ústava, řád). * * V dnešním smyslu se začalo slovo status používat v období italských městských států. * * Do odborné terminologie ji zavedl Machiavelli v díle Vladař (1513, vydáno 1532). PedF, katedra geografie 6 Definice státu * •Stát je institucionalizovaná forma společenského života na určitém území, která působí na společenské vztahy prostřednictvím všeobecně závazných pravidel chování, za kterými stojí jeho mocenská autorita. PedF, katedra geografie 7 Stát II * Panovník má budit zdání, že je vlídný, věrný, lidský, upřímný a zbožný, a má takový být. Ale pro případ, že je nutné takovým nebýt, má mít povahu dost pružnou, aby se mohl a dovedl změnit v pravý opak. * * Vladař má proto úzkostlivě dbát, aby nikdy nepronesl nic, co by se plně neshodovalo s uvedenými pěti vlastnostmi. Kdo ho vidí a slyší, musí mít dojem, že je zosobněná laskavost, věrnost, upřímnost, lidskost a zbožnost… * * Při posuzování lidské činnosti, zejména skutků vladařových, proti nimž není odvolání, se hledí na výsledek. * * Panovník se musí starat, aby zvítězil a podržel si moc. Prostředky, jimiž to dokázal, shledají lidé vždy čestnými a každý je bude chválit. * * Lid dá vždy jen na zdání a na výsledek věci, a na světě není než lid. PedF, katedra geografie 8 Definice státu * •Stát je lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie. • •Max Weber PedF, katedra geografie 9 Historie vzniku států * Existuje několik základních teorií, jak stát vznikl: * nábožensko-teleologická * teorie moci * právní teorie * teorie patriarchální * teorie patrimoniální * teorie smluvní * teorie právního státu * teorie etická * teorie psychologická * PedF, katedra geografie 10 Nejstarší státy světa * První státy vznikaly již v dávné historie v oblasti údolí Nilu, Palestiny, Mezopotámie a povodí Indu. * * Čína (vznik 1523 p.n.l.) * Etiopie (1000 p.n.l.) * Japonsko (660 p.n.l.) * Francie (843) * Švédsko (836) * San Marino (855) * Velká Británie (1066, dobytí Británie Normany) * Portugalsko (1140) * Za první moderní stát (v dnešním smyslu slova) lze považovat Spojené státy americké, které byly založeny v roce 1776. * PedF, katedra geografie 11 Soubor:Us declaration independence.jpg PedF, katedra geografie 12 Každý stát musí mít: 1. 1.Přesně vymezené území (státní území). 2.Trvale bydlící obyvatelstvo. 3.Přítomnost a funkčnost vlády (resp. systému moci, který zabezpečuje výkon potřebných funkcí). 4.Organizovaná (společná) ekonomika. 5.Společný komunikační systém. * PedF, katedra geografie 13 * * Konvence o právech a povinnostech států z Montevidea (1933) * * Montevideo je oblastní Americká konvence, ale principy obsažené v tomto článku byly obecně uznány v mezinárodním právu. PedF, katedra geografie 14 Rozvoj států •Pro rozvoj států bylo důležité splnění následujících podmínek: •Přechod od samozásobitelství ke směnnému obchodu. •Vznik a vývoj jádrových oblastí (koncentrace osídlení). •Vznik a rozvoj měst. •Vznik a rozvoj základní komunikační sítě. •Koncentrace kapitálu. •Rozvoj individuálního vědomí a skupinových zájmů. •Spojení etnického vědomí a politické aktivity (odpovědnosti), případně sociální stratifikace společnosti. * PedF, katedra geografie 15 Státní území * …je prostor (nikoliv plocha!) ve kterém stát uplatňuje svoji suverenitu * •Zahrnuje: •Pevninské území státu •Vnitřní vodní plochy (řeky, jezera) •Část moře (pobřežní moře, vnitřní mořské plochy) •Geologický podklad •Vzdušný prostor nad pevninskou částí a nad pobřežním mořem •Zvláštní případy (území velvyslanectví apod.) * PedF, katedra geografie 16 Geologický podklad * * až do středu Země * * …v praxi omezeno technickými možnostmi kontrolovat „narušení suverenity“ – tj. dosažitelnou hloubkou vrtů nebo dolů PedF, katedra geografie 17 Vzdušný prostor * * nejasné, do jaké výšky (několik rozdílných přístupů) * * …v praxi omezeno technickými možnostmi kontrolovat „narušení suverenity“ – tj. do maximální výšky letu letadel * * … neexistuje žádné „právo přeletu“ vzdušným prostorem státu PedF, katedra geografie 18 Pobřežní moře * * Nároky na pobřežní moře upravila Úmluva OSN o mořském právu podepsaná v Montego Bay (Jamajka) 10. 12. 1982 (u nás zákon č. 240/1996 Sb.): PedF, katedra geografie 19 Základní linie * * Za hranici pevniny se pokládá tzv. základní linie – linie nejhlubšího odlivu. * V členitém pobřeží může být vytvořen systém přímých základních linií (straightbase lines, spojují nejvzdálenější výčnělky pevniny). * Přímé linie také mohou uzavřít zálivy. * Vše, co leží mezi základními přímými liniemi a pevninou, jsou vnitřní vody. PedF, katedra geografie 20 PedF, katedra geografie 21 Vnitřní vody PedF, katedra geografie 22 Umíte hodnotit rozlohu (i kriticky)? * Jaká je rozloha USA? * 9 826 630 km2 (http://www.zemepis.net/zeme-usa) * 9 826 675 km2 (http://en.wikipedia.org/wiki/United_States) * 9 826 675 km2 (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/us.html) * * a ČR? * 78 867 km² (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko) * 78 866 km2 (http://en.wikipedia.org/wiki/Czech_Republic) * 78 867 km2 (https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html) * 78 865 km2 (http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/1607-11-r_2011-2) • PedF, katedra geografie 23 Pobřežní moře * * Maximálně do 12 mil od základní linie. * Pobřežní moře je přímou součástí státního území pobřežního státu. * Lodě jiných států mají právo pokojného proplutí. * V prostoru nad a pod hladinou moře ale není suverenita státu omezena. PedF, katedra geografie 24 Přilehlá zóna * * Maximálně 12 mil od hranic pobřežního moře. * Není součástí státního území. * Pobřežní stát má právo provádět v přilehlé zóně kontroly (celní, zdravotní, migrační). PedF, katedra geografie 25 Výlučná ekonomická zóna (EEZ) * * Maximálně 200 mil od základní linie. * * Pobřežní stát má výhradní právo ekonomického využití (rybolov, těžba apod.). * * Toto právo může postoupit (prodat, pronajmout) i jiným zemím. * * http://www.seaaroundus.org/. PedF, katedra geografie 26 Kontinentální šelf * * Pokud přesahuje kontinentální šelf výlučnou ekonomickou zónu (max. 350 mil), má pobřežní stát: * * Výhradní právo těžby surovin a sběru živých organismů z mořského dna. * * Rybolov však v takovém případě není omezen. PedF, katedra geografie 27 Souostrovní státy * * Souostrovní státy mohou uzavřít své území tzv. souostrovními liniemi (archipelagicbaselines, max. 100 mil dlouhé). * Území ohraničené těmito liniemi jsou souostrovní vody (archipelagicwaters). * V souostrovních vodách platí právo pokojného proplutí. * Teprve od hranic souostrovních vod se vyměřují další zóny (pobřežní moře apod.). * * http://www.isa.org.jm. PedF, katedra geografie 28 Zvláštní podmínky I. * Lodě na volném moři podléhají jurisdikci státu, ve kterém jsou registrovány (pod jehož vlajkou plují). * * V případech potírání pirátství nebo obchodu s otroky může na volném moři zasáhnout kterýkoliv stát (např. současná akce několika států namířená proti pirátům v Adenském zálivu je právně zcela legitimní). PedF, katedra geografie 29 Zvláštní podmínky II. * * Letadla registrovaná v dané zemi. * Území velvyslanectví a jiných diplomatických misí (diplomatické imunity), diplomatická vozidla a zavazadla. * Historické pomníky, hřbitovy. * Vojenské objekty – např. letiště, radary. * • PedF, katedra geografie 30 Mezinárodní řeky * Řeky, které protékají více státy a na základě mezinárodní dohody byly „zmezinárodněny“, tj. jsou přístupné pro obchodní lodě všech států, přes které protékají. * * Nejdůležitější jsou • Dunaj, Kongo, • Niger, Odra, • Rýn a Senegal. PedF, katedra geografie 31 Poloha státního území * Absolutní geografická poloha (vzhledem k zeměpisným souřadnicím) – poloha vzhledem k moři, podnebným pásům, dopravním trasám, přírodním surovinám apod. * * * Relativní geografická poloha (vzhledem k sousedním státům) – ekonomické, demografické a sociální důvody. * * PedF, katedra geografie 32 Tvary státního území * Není příliš vypovídající (důležitější je podoba komunikační sítě – ta se ale často od tvaru odvíjí). * * * Obecně se považuje za výhodné, když jsou hranice relativně krátké a území kompaktní. • PedF, katedra geografie 33 Základní tvary státního území * * Podlouhlé (délka je alespoň šestkrát větší než průměrná šířka) – např. Chile, Norsko, Švédsko, Malawi, Panama, Vietnam. • PedF, katedra geografie 34 Základní tvary státního území * * Kompaktní (území je v „jednom kuse“ a geometrický střed je víceméně v konstantní vzdálenosti od hranic) – např. Polsko, Uruguay, Rumunsko, Nigérie. PedF, katedra geografie 35 Základní tvary státního území * * „Proruptivní“ (kompaktní s „výběžky“) – např. Barma, Thajsko, DR Kongo, Indie. * * * * PedF, katedra geografie 36 Základní tvary státního území * Dělené (z více územně nesouvisejících částí, pokud se nejedná o drobné ostrůvky nebo vzhledem k rozloze „hlavního“ území státu malé ostrovy) Souostrovní – Indonésie, Japonsko, Filipíny, Maledivy …. * Pevninské – Malajsie, USA, Dánsko, Rusko, v jistém smyslu i Francie, Itálie, Španělsko …. * PedF, katedra geografie 37 Základní tvary státního území * * Perforované (s enklávami) –Jižní Afrika, Itálie, Senegal, Kyrgyzstán. • * * PedF, katedra geografie 38 • •Státní hranice * PedF, katedra geografie 39 Definice * * Státní hranice jsou smluvní linie v terénu, které oddělují území jednoho suverénního státu od území jiného suverénního státu nebo od území, které nepodléhá suverenitě žádného státu. * * Ve skutečnosti není linie, ale plocha ohraničující „prostor suverenity“ daného státu. * * Jde o místa přímého kontaktu specifických právních řádů jednotlivých států, které mohou být vzájemně konfliktní. PedF, katedra geografie 40 Specifické hraniční situace * V některých případech má území států „nelogický“ nebo nevhodný tvar (výběžky, oddělené části). * * Pokud jsou některé části území těžko dostupné nebo zcela nedostupné, musí mít zvláštní právní režim: celní, měnový, specifická regulace pohybu obyvatel apod. * * Nejčastější „specifické hraniční situace“ jsou enklávy, exklávy a koridory. PedF, katedra geografie 41 Enkláva x exkláva * * Enkláva = cizí území na tom, které popisujeme. Území cizího státu na státním území. * Exkláva = oddělená (nesouvisející) část území, které popisujeme. * * Proto také v některých případech jedno a totéž území může být podle „směru“ popisu enklávou i exklávou, v jiných případech jen enklávou nebo jen exklávou. PedF, katedra geografie 42 http://politicspeaksvalleys.files.wordpress.com/2009/05/ferghana-valley-unep.jpg PedF, katedra geografie 43 http://img.aktualne.centrum.cz/80/19/801932-mapa-armenie-nahorni-karabach.png PedF, katedra geografie 44 Kontinentální šelf PedF, katedra geografie 45 PedF, katedra geografie 46 Územní koridory * * Koridory spojující, např. dvě části území – Shiligurský koridor v Indii. * Území s dopravně důležitým přístavem nebo řekou – např. Caprivi Strip v Namibii, Leticia v Kolumbii. * * Koridory izolující (např. Vachánské údolí, Neum apod.). PedF, katedra geografie 47 Územní koridory H:\Obrázky\2009\BiH 1. - 10. 7. 09\Libor\P7047155.JPG PedF, katedra geografie 48 Územní koridory http://www.profimedia.cz/fotografie/pamir-reka-wakhan-udoli-pamirs-tadzikistan-stredni/profimedia-0 070021885.jpg PedF, katedra geografie 49 * • •Vývoj států PedF, katedra geografie 50 Způsoby získání státního území * * Primární = rozšíření státní suverenity na území, které dosud suverenitě žádného státu nepodléhalo (res nullius) nebo bylo už dříve opuštěno (territorium derelictum). * * * Odvozené = rozšíření státní suverenity na území, které dosud podléhalo suverenitě jiného státu. PedF, katedra geografie 51 Primární způsoby * * Prvotní okupace * * Akcese * * Akrescence PedF, katedra geografie 52 Prvotní okupace * * Rozšíření suverenity / vznik státu na již existujícím území. * * Může jít o prvotní osídlení (např. Kapverdy, Azory, Norfolk), * * nebo o objevení území bez uznaného právního řádu (např. Amerika), * * nebo (výjimečně) o konstituování nezávislého státu na „území nikoho“ (Libérie). PedF, katedra geografie 53 Akcese * * zisk území působením přírodních sil, zejména: * •ukládání říčních sedimentů •vulkanická činnost •vývoj a změny toku řek PedF, katedra geografie 54 Akrescence * •Vytvoření nového území uměle – posunem pobřežní čáry * Vysoušení mořského dna. * Navršení materiálu nad mořskou hranici. • •Vždy mimořádně drahé, důvody: * Politické (v menšině). * Ekonomické (jasně převažují). * Bezpečnostní (např. snahy zabránit zatopení území přírodními silami). • • • • • • • • • Osaka airport PedF, katedra geografie 55 http://www.bestnweb.com/images/news/airport/kansai-international-airport.jpg • • • • • • • • • Dubai PedF, katedra geografie 56 http://www.dubai-information.info/palm_island_dubai.jpg 111109frstatfjord11_318590a ANd9GcQ220XKlgvFrnm24Ym78xg1EKcth1p5yuvXlCOj_3P3ObcsfaF8xw&t=1 Statfjord+A ropné plošiny Statfjord A,B a C Afsluitdijk Mořský záliv Zuidersee byl stavbou hráze Afsluitdijk změněn v jezero Ijsselmeer. Část jezera byla přeměněna v poldery (např.Flevoland). PedF, katedra geografie 60 Okupovaná území * Zůstávají součástí původního státu. * Okupant přebírá část nebo celý výkon suverenity. • - Ve vztahu k armádě okupovaného státu zcela. • - Ve vztahu k civilnímu obyvatelstvu – silně omezen mezinárodními úmluvami. • * Okupující stát / koalice nesmí měnit právní poměry (státní příslušnost), demografické poměry (deportace) a podobně. * V praxi rozdílná míra „angažování se“ okupanta v dom. politice okupovaného státu (např. německá okupace různých zemí za 2. světové války – na jedné straně Dánsko, na druhé východní území). PedF, katedra geografie 61 Anektovaná území * * Stávají se přímou součástí anektujícího státu. * Obyvatelé území se stávají (zpravidla) občany nového státu. * Obyvatelstvo území podléhá svrchovanosti anektujícího státu neomezeně a bez výhrad. * Přestává platit původní právní řád – nahrazuje ho právní řád anektujícího státu (často s přechodnými obdobími). PedF, katedra geografie 62 Ztráta území * * opuštění (derelikce) * působení přírodních sil * secese (odtržení), separace, irridentita * plebiscit * adjudikace PedF, katedra geografie 63 Státní moc * Síla, která je schopna zabezpečit (třeba i donucovacími prostředky) formování, upevnění a ochranu soustavy společenských vztahů ve státě. * Určuje pravidla podle kterých se společnost řídí a zajišťuje – vynucuje jejich plnění, jako jediná má právo na legitimní použití násilí. * * Platí při tom princip teritoriality – státní moci podléhají všechny osoby nalézající se na území státu (bez ohledu na občanství). * PedF, katedra geografie 64 Státní moc * * Existence státní moci je nutná k tomu, aby stát mohl plnit své funkce vzhledem k obyvatelstvu. * * Nositeli státní moci jsou státní orgány, tj. zákonem vytvořené subjekty mající právo jednat jménem státu. * * Vedle nich jsou ve státě i specifické složky plnící zvláštní úkoly (policie, armáda). PedF, katedra geografie 65 Složky státní moci * * moc ZÁKONODÁRNÁ * moc VÝKONNÁ * moc SOUDNÍ * * * V demokratických zemích jsou odděleny (zajišťují je rozdílné státní orgány) a vzájemně se kontrolují. * PedF, katedra geografie 66 Moc zákonodárná (legislativní) * * Zákonodárnou moc představuje parlament. * * Zákonodárná moc obecně určuje pravidla vztahů mezi obyvateli státu (zákony), státní rozpočet a schvaluje mezinárodní smlouvy. PedF, katedra geografie 67 Společné znaky parlamentu * * Kolegiální charakter – neexistuje hierarchická stavba (všichni poslanci mají jeden hlas, rozhoduje se kolektivně). * Je volen přímo (u dvoukomorových parlamentů vždy dolní komora) – bez splnění této podmínky není možné jakékoliv shromáždění považovat za parlament (např. jmenované „parlamenty“ po státních převratech). * Má celostátní působnost. * Mají vždy určité základní pravomoci (pravomoc přijímat zákony a státní rozpočet). PedF, katedra geografie 68 Typy parlamentu * * Jednokomorový parlament – všichni poslanci tvoří jeden sbor. * * Dvoukomorový parlament – parlament tvoří dva sbory, které se liší pravomocemi a někdy i způsobem vytvoření: • - Dolní komora – volena přímo, zastupuje obyvatelstvo státu jako celek. • - Horní komora – reprezentace zástupců • územních jednotek. PedF, katedra geografie 69 Moc výkonná (exekutivní) * * Výkonnou moc představuje zejména hlava státu a vláda (případně s předsedou). * * Hlava státu (jednotlivec nebo kolektiv) zejména zastupuje stát navenek (podpisy smluv, pověřování diplomatických zástupců apod.), jeho pravomoci ve vztahu k vnitrostátním záležitostem závisí na typu státu. * * Vláda (rada ministrů, kabinet …) je zpravidla kolektivní orgán, způsob jmenování a kontroly závisí na typu státu. PedF, katedra geografie 70 Moc soudní * * soudní moc má dva hlavní úkoly: * •rozhoduje v oblasti občanskoprávních, rodinných a pracovních vztahů a v záležitostech trestných činů •kontroluje činnost ostatních státních orgánů a interpretuje zákony • * zpravidla mají hierarchickou strukturu PedF, katedra geografie 71 Označení států * K odlišení/ identifikaci států slouží řada symbolů: * hlava státu (osoba, která „zastupuje stát navenek“), * název státu, * vlajka, * znak, * hymna, * … * * Tyto symboly neslouží jen k odlišení států navzájem, ale také k upevnění (případně možnosti vyjádření) sounáležitosti obyvatelstva s jinak poměrně abstraktní institucí. PedF, katedra geografie 72 Nezávislost a suverenita * Suverenita = nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci uvnitř nebo vně státu. * * Vnější suverenita – nezávislost státní moci na státní moci jiného státu. * * Vnitřní suverenita – nezávislost státní moci na jakékoliv jiné politické nebo mocenské skupině nebo osobě uvnitř státu. * * Mezinárodní uznání zajišťuje, že se může stát účastnit rovnoprávně mezinárodních vztahů. PedF, katedra geografie 73 Počet států světa * Všeobecné uznání mají všichni členové OSN – těch je v současnosti 193. * * Pozor! Ne všichni členové se navzájem uznávají – např. 33 arabských zemí neuznává Izrael. * * Dále všeobecně uznáván Vatikán. * * U řady dalších území to tak jasné není (existují de facto, ale ne de iure, nebo naopak, nebo není postoj mezinárodního společenství jednoznačný). PedF, katedra geografie 74 Problémové státy? I. * Důvodem k neuznání je zpravidla nedořešený vztah k původnímu suverénovi. * Původní suverén odmítá jejich odtržení, „uznávající“ část mezinárodního společenství považuje jeho důvody za právně irelevantní. * * Může jít o území, která jinak efektivně fungují jako nezávislé státy (Kosovo nebo Taiwan). * * Vlády, které část mezinárodního společenství uznává jako nezávislé, přestože efektivně nekontrolují žádné území (Západní Sahara, Palestina). • PedF, katedra geografie 75 Problémové státy? II. * * Státy, které Kosovo a Taiwan neuznávají, blokují jejich vstup do mezinárodních organizací, což s sebou nese řadu „praktických“ potíží. PedF, katedra geografie 76 Kosovo File:Kosovo relations.svg * * * * * * * * * Uznáno 107 státy (k 31. 12. 2013). PedF, katedra geografie 77 Taiwan * * Vláda na Taiwanu se považuje za legitimní vládu celé Číny, oficiálně se označuje jako Čínská republika. * * Tuto pozici uznává 23 států, ostatní uznávají za legitimní vládu celé Číny vládu v Pekingu (ta oficiálně označuje zemi názvem Čínská lidová republika). * * Z evropských států v současnosti pouze Vatikán. PedF, katedra geografie 78 Palestina I. * Poprvé nezávislost Palestiny deklarována 1. 10. 1948 v Ghaze (tzv. „celopalestinskou“ vládu vedl jeruzalémský muftí). * * Tuto vládu uznalo jen 6 států (Egypt, Sýrie, Libanon, Irák, Saúdská Arábie a Jemen), ostatní arabské státy (zejména Jordánsko) a všechny nearabské státy ale ne. * * V roce 1959 Egypťané „celopalestinskou“ vládu rozpustili a poskytli obyvatelům Ghazy egyptské občanství. * * Roku 1964 založena Organizace pro osvobození Palestiny (cíl: vytvoření Palestinského státu na celém území bývalého mandátu, tj. včetně celého Izraele). PedF, katedra geografie 79 Palestina II. * Palestinský stát نيطسلف ةلود) ) byl vyhlášen v Alžíru 15. 11. 1988 Palestinskou národní radou (řídící orgán Organizace pro osvobození Palestiny) teoreticky na části bývalého britského mandátu v Palestině vně mezinárodně uznaných hranic Státu Izrael. * * Nezávislost tohoto útvaru byla postupně uznána 127 státy světa (prosinec 2013, 66 % členů OSN), přestože nikdy neuplatňoval suverenitu na žádném území. * * Palestinská autonomie (Palestinská národní správa) není vládou Palestinského státu vyhlášeného v roce 1988 a nepovažuje se ani za nezávislý stát. * Palestinská autonomie se v roce 2013 přejmenovala na Stát Palestina. PedF, katedra geografie 80 Palestina III. * Správu na deklarovaném území Státu Palestina vykonávají: •Palestinská autonomie (Palestinská národní správa) – de jure v pásmu Ghazy a de jure i de facto v palestinských městech Západního břehu (tzv. oblast A). S výjimkou bezpečnostních otázek i v Araby osídlených venkovských oblastech Západního břehu Jordánu (tzv. oblast B). •Hnutí Hammás (de facto v pásmu Ghazy). •Izrael (úplně v oblasti Východního Jeruzaléma. Izrael toto území anektoval, z hlediska mezinárodního společenství se ale jedná o okupované území. Úplně v židovských osadách, údolí Jordánu a na důležitých komunikacích Západního břehu Jordánu (tzv. oblast C) (Izrael tato území okupuje). V bezpečnostních otázkách v oblasti B. PedF, katedra geografie 81 Palestina IV. File:Palestine election map.PNG PedF, katedra geografie 82 Západní Sahara I. * Saharská arabská demokratická republika (SADR). * Většinu území kontroluje Maroko, které je celé považuje za nedílnou součást svého státu. * V exilu působí vláda SADR, usilující o nezávislost. * 82 členů OSN uznává právo Západní Sahary na sebeurčení, z nich: * Většina uznává i SADR. * 29 neuznává exilovou vládu SADR za legitimního reprezentanta území. * 44 zemí podporuje marocké nároky na území (mj. Rusko a USA). http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Flag_of_the_Sahrawi_Arab_Democratic_Republ ic.svg/250px-Flag_of_the_Sahrawi_Arab_Democratic_Republic.svg.png PedF, katedra geografie 83 Západní Sahara II. poznáte rozdíl? http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Flag_of_the_Sahrawi_Arab_Democratic_Republ ic.svg/250px-Flag_of_the_Sahrawi_Arab_Democratic_Republic.svg.png http://www.zocotravel.com/images/maps/morocco_map_detail.gif http://www.mapsofworld.com/morocco/maps/morocco-political-map.jpg PedF, katedra geografie 84 A další…. * Efektivně existující státy, kterým ale chybí mezinárodní uznání, případně je uznává jen několik nezávislých států. * * Důvodem je zpravidla nesouhlas původního suveréna (původní suverén je neuznává, mezinárodní společenství považuje jeho důvody za právně relevantní nebo původní suverén se snaží obnovit suverenitu pouze politickými prostředky). * * Např. Somaliland (neuznává nikdo) nebo Severní Kypr (uznává jen Turecko). PedF, katedra geografie 85 Severní Kypr PedF, katedra geografie 86 Povstalecké státy * Nezávislé de facto: * jsou s původním suverénem ve faktickém válečném stavu, * existuje oprávněná obava, že se původní suverén pokusí svoji kontrolu území obnovit násilně. * * Např. Jižní Osetie (uznává jen Rusko), Abcházie (uznává jen Rusko) nebo Podněstří (neuznává nikdo). PedF, katedra geografie 87 Další subjekty… * Propagandistické politické jednotky (např. Balúčistán, Chálistán, Kašmír, Jammú). * * Autonomní fakticky nezávislé jednotky (Tuva, Bougainville). * * Jednotky proklamované z recesistických nebo komerčních pohnutek (Valašské království, Pohádkové království, Republika Kraví Hora). PedF, katedra geografie 88 Další entity… * * Závislá území. * * Mezinárodní území. PedF, katedra geografie 89 Závislá území * * Závislá neformálně (de facto). * * * Závislá formálně (de iure). * * PedF, katedra geografie 90 Závislost faktická * Neexistuje „absolutní“ suverenita, může být omezena např.: * mezinárodními závazky státu, * postavením státu v mezinárodním obchodu, * vojenským nebo politickým nátlakem, * „odkázaností“ na mezinárodní pomoc. PedF, katedra geografie 91 Závislost de iure * Závislé území není subjektem mezinárodního práva, je pod suverenitou jiného státu. * * Původně širší pojetí – celá řada typů závislosti (od poplatných států – viz např. sv. Václav – po úplnou závislost). * Od 19. století užší pojetí – (pouze) území získaná při koloniálních výbojích. PedF, katedra geografie 92 Závislá území dnes I. * Území disponující většinou znaků státu, ale: * vždy bez mezinárodně-právní suverenity, * „nutnou podmínkou“ není ani obyvatelstvo (např. norský Bouvetův ostrov). * * Území, které je od státu, na kterém je závislé, odděleno: * politicky (stát území sice spravuje, ale nepovažuje ho za integrální součást svého území – např. Man, Francouzská Polynésie …), * geograficky (oddělenost, např. Francouzská Guyana, ale ne Azory …). PedF, katedra geografie 93 Závislá území dnes II. * * Zejména druhé kritérium je nejasné, proto není vymezování závislých území jednotné. * * Běžně se uvádí cca 40–50 závislých území. PedF, katedra geografie 94 Závislá území dle OSN * 1946 vytvořen seznam nesamosprávných území (podle Čl. XI Charty OSN) – (Non-Self-Governing Territories), v té době jich bylo 72 (bez území nečlenských zemí, tj. Portugalska a Španělska – ta na seznam zařazena v roce 1955). * Později řada změn, ještě v roce 1986 přidána Nová Kaledonie. * * Na nesamosprávná území se vztahuje deklarace VS OSN o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům (Declarationon the Grantingof Independenceto Colonial Countriesand Peoples) z roku 1960. * * V roce 2013: 16 území. PedF, katedra geografie 95 Kolonialismus * Postupně byly zakládány 4 rozdílné typy kolonií: * * Osídlenecké kolonie – založeny na přistěhovalcích z Evropy, kteří tvořili naprostou většinu obyvatelstva, např. Kanada. * Okupační kolonie – Evropané je pouze politicky ovládli, ale do kolonií se masově nestěhovali a neměnili původně etnickou strukturu, např. Nigérie. * Smíšené kolonie – obdoba osídleneckých kolonií, přistěhovalé obyvatelstvo se ale smísilo s domorodci, např. Mexiko. * Plantážní kolonie – určeny k produkci tropických plodin, Evropané se do nich stěhovali málo, na práci ale byli masově dováženi dělníci z Afriky nebo Asie, např. Haiti, Šalamounovy ostrovy. PedF, katedra geografie 96 Kolonie dle vlastnictví * Státní kolonie / korunní kolonie (byly majetkem státu). * * Soukromé kolonie (patřily soukromým osobám). * * Chráněná území (míra jejich závislosti na koloniálních mocnostech byla menší, formálně nebyly majetkem nikoho). PedF, katedra geografie 97 Formy závislých území * V současnosti má každé závislé území zcela specifický statut, tradiční členění zahrnuje: * Vlastní kolonie. * Protektoráty. * Zámořská území. * Přidružené státy. * Kondominia. * Mandátní/ poručenská území. PedF, katedra geografie 98 Které nejsou závislé? * …tzv. speciální entity uznané mezinárodními smlouvami a dohodami. * * Jedná se v podstatě o autonomní území, jejichž autonomní statut je ale zabezpečen mezinárodní smlouvou (např. Ålandy /Finsko/, Svalbard /Norsko/, Hongkong a Macao /Čína/). * * PedF, katedra geografie 99 Závislá území dnes * Velké rozdíly v počtu obyvatel i rozloze. * S výjimkou Francouzské Guyany ostrovy. * Dohromady pouze 7 milionů obyvatel (z toho 3,6 mil. na Portoriku). * * Přes vžitou představu spíš bohatá území bez snahy osamostatnit se (Kajmanské ostrovy, Bermudy). * Hospodářsky se zaměřují na cestovní ruch, finančnictví, jednostranný průmysl, nebo využívají vhodné dopravní polohy. PedF, katedra geografie 100 Mezinárodní území * Antarktida. * * Mezinárodní vody, s omezeními i přilehlé zóny a výlučné ekonomické zóny. * * Kosmický prostor. PedF, katedra geografie 101 Antarktida * Pod mezinárodní „ochranou“ od roku 1961. * * Statut se týká i ostrovů jižně od 60° j. š. * * Úplná svoboda vědeckého výzkumu, omezení hospodářského využití a úplný zákaz vojenského využití. * * Tradiční územní nároky jsou po dobu platnosti smlouvy neplatné a nové nesmějí být vznášeny. * PedF, katedra geografie 102 Antarktida PedF, katedra geografie 103 Členové vědeckého týmu, který se vrátil z působení na Mendelově polární stanici v Antarktidě (na archivním snímku), vystoupili 14. března na tiskové konferenci v Brně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy PedF, katedra geografie 104 Kosmický prostor * Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země - tzv. Kármánova hranice. * Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných těles (Kosmická smlouva). * V platnost vstoupila 10. října 1967. * Jejím hlavním východiskem byla Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru, přijatá VS OSN v roce 1963. * * Smlouvu ratifikovalo 101 států a 26 dalších ji zatím podepsalo. Úřední překlad do češtiny je pod č. 40/1968 Sb. PedF, katedra geografie 105 * • •Formy státu PedF, katedra geografie 106 Formy státu * * Určují se podle toho, jak je organizována státní moc, resp. jak jsou uspořádány vztahy mezi jednotlivými složkami státní moci. * Nejčastěji se státy člení podle způsobu, jakým získává hlava státu svůj úřad na monarchie a republiky. * * Rozšířené je i členění podle vnitřní organizace na státy unitární a složené. * Formu státu určuje zpravidla ústava. PedF, katedra geografie 107 Monarchie * * Hlavou státu je monarcha (král, císař, kníže, velkovévoda …), který zpravidla svůj úřad dědí. * * * Délka funkčního období hlavy státu zpravidla není omezena. Soubor:Elizabeth II greets NASA GSFC employees, May 8, 2007.jpg PedF, katedra geografie 108 Republika * * Hlava státu je do své funkce volena. * * Její funkční období je zpravidla omezeno (nejčastěji 4-5 let). * * Titul hlavy státu je nejčastěji „prezident“. * * Pozor na San Marino! Prezidentský portrét Miloše Zemana PedF, katedra geografie 109 Formy republik * * * Parlamentní republiky * * Prezidentské republiky * * Parlamentně prezidentské republiky PedF, katedra geografie 110 Personální unie * * Není složený stát. * * Několik států – subjektů mezinárodního práva – má společnou hlavu státu. * * Největší personální unii tvoří Spojené království, Kanada, Austrálie + cca 15 dalších zemí Společenství. PedF, katedra geografie 111 Federace * složený stát, skládající se ze států – členů federace s různým označením (státy, země, republiky, kantony, provincie). * * Federace má vždy plnou mezinárodní subjektivitu a dělí se na: •federaci vnitrostátní – členské státy nemají mezinárodní subjektivitu – USA, Československo 1969–92. •federaci mezinárodní – členské státy mají omezenou mezinárodní subjektivitu a mohou vlastním jménem uzavírat mezinárodní smlouvy v rozsahu stanoveném federální ústavou - Německo, Švýcarsko, Rakousko, Sovětský svaz, Československo ke konci roku 1992. * PedF, katedra geografie 112 Konfederace * * Nejsou složené státy. * Je to svaz nezávislých států, pravomoc orgánů konfederace není imperativní. * * Subjektem mez. práva jsou členské státy, ne konfederace jako celek. * Většinou jen přechodná forma spolupráce, která končí přetvořením na federaci (1789: USA, 1848: Švýcarsko), nebo rozpadem (1989: Senegambie). PedF, katedra geografie 113 * •Typologie států •a jejich ideologie PedF, katedra geografie 114 Aristotelovo třídění: * Aristoteles (384–322 př. n. l.) v knize politika vymezil základní formy státu podle formy vlády: * •3 „správné“ formy: * Monarchie – panství jednotlivce * Aristokracie – panství vybrané menšiny * Demokracie – panství většiny * •3 „zvrhlé“ formy: * * Tyranie – panství jednotlivce, který sleduje jen vlastní prospěch * Oligarchie – panství bohatých k jejich prospěchu * Ochlokracie – panství (zvůle) chudých PedF, katedra geografie 115 Někdy ještě 4. typ * * * Ideokracie – neboli teokracie – formálně neexistuje lidská vrchnost, nejvyšší moc má bůh nebo nadlidská duchovní bytost bez slabostí lidské povahy. * Klasifikace státoprávních systémů * Ideologická báze * Komunistické režimy * Socialistické režimy * Demokratické režimy * Náboženské režimy * Ostatní absolutistické * Režimy * Jiné ideologie * Ultraliberální až * anarchistické režimy * Stranické systémy * * Jedna politická strana * Hegemonní politická strana * Převažující politická strana * Dvě politické strany * Omezený pluralismus * Extrémní pluralismus * Atomizovaný pluralismus PedF, katedra geografie 116 PedF, katedra geografie 117 Komunismus * * Ortodoxní komunistické diktatury. * Jde o vládu úzké skupiny lidí nebo jednotlivce (diktátora), který je údajným zástupcem proletariátu. * Ideologickým základem takových režimů bývá modifikace marxisticko-leninského učení, například maoismus. * * Mezi země s komunistickými režimy počítáme v současnosti především Korejskou lidově demokratickou republiku a Kubu. PedF, katedra geografie 118 Socialismus * * Významnou roli hraje komunistická (dělnická, socialistická) strana a systém kolektivismu. * Typické je potlačování lidských práv, omezování trhu, rozsáhlé zásahy státu a rozsáhlý státní sektor. * * V současnosti zřejmě nenajdeme žádný typický socialistický režim, v minulosti to byly některé mírnější režimy ve východním bloku, například Maďarsko nebo Polsko v 80. letech 20. století. PedF, katedra geografie 119 Demokracie * * Systémy založené na myšlenkách a principech volného trhu, individuální svobody a odpovědnosti. * Dříve se označovaly jako kapitalistické nebo buržoazní režimy. * * Například státy Evropské unie, většina států Severní a Jižní Ameriky, státy Austrálie a Oceánie... PedF, katedra geografie 120 Náboženské režimy * * Islámské státy založené na tradičním právu šaríja. * Systémy kombinující uvedené prvky (tzv. systémy třetí cesty) – do této skupiny můžeme zařadit pragmatické autoritativní režimy nebo tzv. korporativistické režimy (např. Mussoliniho typ fašismu). * * V současnosti do této skupiny řadíme také některé státy s komunistickým (socialistickým) režimem a tržními prvky – Čína, Laos, Vietnam. PedF, katedra geografie 121 Ostatní absolutistické režimy * * Jsou většinou založeny na nedotknutelnosti vládce. * Označují se také jako absolutistické nebo autoritativní režimy. * * Ke státům s absolutistickými režimy patří například * Saudská Arábie. * Ke státům s autoritativními režimy řadíme například Bělorusko. PedF, katedra geografie 122 Jiné ideologie * Například rasismus (apartheid), fašismus, kastovní systém apod. * V současnosti se nesetkáme s typickým představitelem tohoto směru. * * V minulosti šlo například o Jihoafrickou republiku, Chile nebo Kambodžu. * Existují ovšem některé státy, které částečně diskriminují vlastní obyvatelstvo minoritních národů, například omezování občanů hlásících se k ruské národnosti v Lotyšsku nebo Estonsku. PedF, katedra geografie 123 Stranický systém * Rozděluje stranické systémy na soutěživé a nesoutěživé. PedF, katedra geografie 124 Systém jedné pol. strany * Pro tento systém jsou charakteristické represivní formy vlády – vlastní politické strany jsou většinou zakázány; pokud probíhají volby, pak jsou většinou formální nebo zmanipulované. * Rozlišujeme podtypy: * Totalitární (totalitní; vláda ideologie jedné strany) * Autoritativní (systém založený na konkrétní osobnosti, menší ideologický náboj) * Pragmatický (vláda „osvíceného“ diktátora) * * Saudská Arábie, Bělorusko, KLDR, Kuba. PedF, katedra geografie 125 Systém s hegemonní pol. stranou * Existují neplnohodnotné strany (například v Československé socialistické republice strany Národní fronty). * * Podtypy – ideologicko-hegemonní, pragmaticko-hegemonní. * * Bývalá ČSSR, NDR; částečně Mexiko PedF, katedra geografie 126 Systém s převažující pol. stranou * Existují svobodné volby a korektní politická soutěž (patří již mezi soutěživé systémy), ale v praxi dochází k dlouhodobé nadvládě jedné strany. * * Dříve Japonsko, Norsko, Švédsko nebo Indie PedF, katedra geografie 127 Systém dvou politických stran * Existují dvě velké politické strany. * V některých případech je doplňují menší politické strany (nejčastěji jedna strana) – získávají hlasy voličů z okrajových částí politického spektra. * * Velké politické strany ve volbách soupeří o hlasy centristických voličů. * * Například USA. PedF, katedra geografie 128 Omezený plurarismus * Politická soutěž tří až pěti stran. * Poměrně stabilní politický systém. * Charakteristická je tvorba alternativních koalic, nevýhodou bývá existence extrémistických stran napravo i nalevo od politického středu. * * Nizozemsko, Norsko, Německo, Island PedF, katedra geografie 129 Atomizovaný pluralismus * * Politický chaos, bez výrazných systémových prvků. * * Situace často ústí v radikální řešení pomocí nedemokratických prostředků. * * Rusko PedF, katedra geografie 130 Extrémní pluralismus * * Existence šesti až deseti politických stran. * Vede k roztříštěnosti politického spektra. * Charakteristické znaky: chronická nestabilita, silné postavení středových stran, komplikované politické strany. * * Polsko, Izrael.