Cvičení č. 1
Mechorosty (Bryophyta)
porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)
Játrovka s frondózní (lupenitou) vícevrstevnou stélkou. Na svrchní straně stélky je asimilační
pletivo, na spodní straně je základní pletivo, z něhož vyrůstají rhizoidy. Uprostřed každé
buňky asimilačního pletiva je stále otevřený dýchací otvor.
Pozorujte pod preparačním mikroskopem. Zakreslete stélku s dýchacími otvory.
porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)
K pohlavnímu rozmnožování slouží gametangia, která jsou nesena na stopkatých
receptakulech. Samčí pohlavní orgány – pelatky (antheridia) – jsou nesena receptakulem,
které má na konci kolovitý, laločnatý terč. Samičí pohlavní orgány – zárodečníky
(archegonia) – jsou nesena receptakuly s paprskovitými, hluboce laločnatými terčky.
Pozorujte pod světelným mikroskopem trvalé preparáty a zakreslete stélku se samčími a samičími receptakuly.
porostnice mnohotvárná (Marchantia polymorpha)
Sporofyt vyrůstá ze zygoty, je zakotvený v archegoniu. Tobolka (sporangium) je malá,
nenápadná, kulovitá. V době zralosti puká chlopněmi.
Pozorujte pod světelným mikroskopem trvalý preparát a zakreslete tobolku s výtrusy.
podhořanka plocholistá (Porella platyphylla)
Játrovka s dichotomicky větvenou foliózní (listnatou) stélkou rozčleněnou na rhizoidy,
kauloid a fyloidy. Fyloidy jsou dvoulaločné. Svrchní lalok oválný, zvláště za sucha dospod
ohrnutý. Spodní lalok malý, jazykovitý až oválný. Spodní listy velké, obvykle širší než
lodyha.
Zakreslete část stélky. Pozorujte pod světelným mikroskopem fyloidy, které jsou tvořeny jediným typem buněk,
a zakreslete je a jejich umístění na kauloidu.
protonema mechorostů
Protonema mechorostů je silně redukované, vláknité, tvořené pouze jednou řadou zelených
buněk. U některých mechorostů může zcela chybět nebo naopak je vláknitý, větvený a
vytrvávající.
Pozorujte pod světelným mikroskopem trvalý preparát a zakreslete.
měřík (Mnium sp.)
Fyloid měříku je tvořen diferencovanými buňkami: na okraji lístku je několik vrstev
protáhlých buněk, střed čepele tvoří kulovité buňky a střední žilka je tvořena buňkami
protáhlého tvaru.
Z jednoho fyloidu vytvořte dočasný preparát, který pozorujte pod světelným mikroskopem a zakreslete všechny
tvary buněk.
ploník ztenčený (Polytrichum formosum)
Gametofyt tvoří rhizoidy, kauloid a fyloidy. Kauloidy obsahují protáhlé buňky vodivého
pletiva, fyloidy jsou střelovité se středním žebrem. Sporofyt tvoří dlouhý štět (až 12 cm) a
tobolka přímá, později vodorovná, ostře hranatá, bývá kryta čepičkou (kalyptrou).
Zakreslete celkový vzhled rostliny.
Cvičení č. 2
Mechorosty (Bryophyta)
rašeliník (Sphagnum sp.)
Gametofyt je diferencován v lodyžku (kauloid) a lístky (fyloidy), kořínky (rhizoidy) chybějí.
Lodyžní lístky jsou tvarově odlišné od lístků na větévkách. Nahloučené svazečky větévek
tvoří v horní části lodyžky tzv. hlavičku.
Zakreslete gametofyt s fyloidy nahloučenými v horní části lodyžky.
rašeliník (Sphagnum sp.)
Lístky nemají žebro a jsou tvořeny dvěma typy buněk; malými buňkami, které obsahují
chloroplasty a mají asimilační funkci (chlorocyty) a velkými bezbarvými buňkami, které
slouží jako zásobárny vody, mají stěnu vyztuženou spirálními vzpěrami a proděravělou póry
(hyalocyty).
Pozorujte pod světelným mikroskopem trvalý preparát části listu s oběma typy buněk a zakreslete.
rokyt cypřišový (Hypnum cupressiforme)
travník (pokryvnatec) Schreberův (Pleurozium schreberi)
rokytník skvělý (Hylocomium splendens)
drabík stromkovitý (Climacium dendroides)
rašeliník (Sphagnum sp.)
měřík čeřitý (Plagiomnium undulatum)
ploník ztenčený (Polytrichum formosum)
bezvláska vlnkatá (Atrichum undulatum)
kostrbatec tříkoutý (Rhytidiadelphus triquestrus)
dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium)
bělomech sivý (Leucobryum glaucum)
Cvičení č. 3
Plavuně (Lycopodiophyta)
plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)
Bylina s lodyhami až 1 m dlouhými, vidličnatě větvenými, plazivými, kořenujícími. Postranní
větve jsou vystoupavé až přímé. Asimilační listy (trofofyly) jsou čárkovitě kopinaté. Listy
nesoucí sporangia (sporofyly) vytvářejí na konci vzpřímených stopek až 8 cm dlouhé
výtrusnicové klasy (strobily). Sporofyly nesou jednotlivá izosporická ledvinitá sporangia,
která se otvírají příčnou štěrbinou a obsahují triletní izospory.
Zakreslete habitus rostliny. Zhotovte dočasný preparát sporofylu se sporangiem, pozorujte pod preparačním
mikroskopem a zakreslete. Zhotovte dočasný preparát triletní spory, pozorujte pod světelným mikroskopem a
zakreslete.
vranec jedlový (Huperzia selago)
Vytrvalá trsnatá bylina s přímými 5-30 cm vysokými větvenými lodyhami. Trofofyly jsou
čárkovitě kopinaté, husté, většinou v osmi řadách. Sporofyly nevytvářejí výtrusnicové klasy.
Výtrusnice ledvinovitého tvaru se otvírají příčnou štěrbinou a jsou umístěny v paždí
sporofylů ve střední a horní části větví.
Zakreslete část lodyhy se sporofylem a otevřeným sporangiem.
vraneček švýcarský (Selaginella helvetica)
Drobná bylina. Větve lodyhy jsou podpírány tzv. rhizofory, které se v půdě dichotomicky
větví. Trofofyly jsou lingulátní a dvojího typu: velké po stranách větví a menší na horní
straně větví. Sporofyly skládají oboupohlavné strobily.
Zakreslete lodyhu s trofofyly a sporofyly. Najděte na rostlině mikro- a megasporangium s mikro- a
megasporami a zakreslete.
šídlatka (Isoëtes sp.)
Vytrvalá vodní, mokřadní bylina. Listy jsou šídlovité, na bázi objímavě rozšířené, jednožilné.
Na svrchní straně báze čepele je lingula. Výtrusnice jsou ponořené z vnitřní části do báze
listu, vnější listy nesou megasporangia, další mikrosporangia, vnitřní listy jsou vždy
sterilní. Megaspory jsou kulovité, popelavě bílé, patrné pouhým okem. Mikrospory jsou
drobné (mikroskopické), žlutavé.
Zakreslete habitus rostliny.
Lepidodendron sp.
Vymřelé „plavuně“ stromovitého vzrůstu (karbon [vznik černého uhlí!], trias, popř. křída).
Jejich kmeny byly až 40 m vysoké a 5 m silné, vidličnatě větvené. Trofofyly byly čárkovité,
lingulátní. Sporofyly vytvářely na konci větví krátké strobily.
Zakreslete fosilii části kmene se spirálně uspořádanými kosočtverečnými jizvami, které vznikly po opadnutí
listů (patrná je i jizva po opadu linguly).
Cvičení č. 4
Přesličky (Equisetophyta)
přeslička rolní (Equisetum arvense)
Vytrvalá bylina s větveným oddenkem. Stonek dutý, článkovaný, přeslenitě větvený. Listy
(trofofyly) drobné, šupinovité, na bázi srostlé v zubaté pochvy. Přeslička rolní vytváří v
jednom vegetačním období dva typy lodyh: jarní, nezelenou, která nese výtrusnou šištici a
letní, zelenou, sterilní. Sporofyly štítkovité, šestiboké, skládají koncové šištice. Vakovitá
sporangia jsou morfologicky izosporická. Spory zelené, kulovité, s hapterami (výrůstky
buněčné stěny), které se za měnící se vlhkosti splétají a spojují tak spory ve shluky.
Zakreslete oba typy lodyhy, na jarní lodyze vyznačte výtrusnou šištici, na letní lodyze vyznačte článkované
přeslenitě větvené větve a trofofyly srůstající v pochvy.
V dopadajícím světle pozorujte štítkovité sporofyly se sporangii a zakreslete.
V procházejícím světle pozorujte hygroskopické pohyby hapter na sporách, zakreslete spory s rozvinutými a
svinutými hapterami.
přeslička bahenní (Equisetum palustre)
Vytváří pouze jeden typ lodyhy.
Zakreslete habitus rostliny, vyznačte větvení lodyhy a výtrusnou šištici.
přeslička lesní (Equisetum sylvaticum)
Jednotlivé větve přeslenitě větveného stonku se dále větví.
Zakreslete habitus rostliny, vyznačte větvení větví.
Eusporangiátní kapradiny (hadilkovité – Ophioglossaceae)
hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum)
Drobná kapradina, z oddenku vyrůstá každoročně jediný list, členěný v plochou celistvou
asimilační část (je pokládána za aflebii, tj. ochranný útvar s funkcí palistu) a ve stopkovitou
fertilní část nesoucí dvouřadě uspořádaná sporangia. Výtrusnice eusporangiátní,
izosporické, kulovité, většinou přisedlé, otvírají se vrcholovou štěrbinou.
Zakreslete habitus rostliny.
vratička měsíční (Botrychium lunaria)
Drobná kapradina, z oddenku vyrůstá každoročně jediný list, členěný v plochou celistvou
asimilační část (je pokládána za aflebii, tj. ochranný útvar s funkcí palistu) a ve stopkovitou
fertilní část nesoucí dvouřadě uspořádaná sporangia. Asimilační část listu (aflebie)
peřenodílná, fertilní část listu až dvakrát větvená. Výtrusnice (sporangia) eusporangiátní,
izosporické, kulovité, otvírají se vrcholovou štěrbinou.
Zakreslete habitus rostliny, vyznačte asimilační a fertilní část listu.
V dopadajícím světle pozorujte kulovitá eusporangiátní sporangia a zakreslete je, vyznačte vrcholovou štěrbinu.
Cvičení č. 5
Leptosporangiátní kapradiny – osladičotvaré (Polypodiales)
prothalium kapradin
Prothalium je zelené, srdčité, oboupohlavné, s rhizoidy. Na prothaliu se nacházejí
archegonia i antheridia.
Zakreslete tvar prothalia, umístění gametangií a vyznačte rhizoidy.
osladič obecný (Polypodium vulgare)
Oddenek plazivý, větvený. Listy vesměs přezimující, vyrůstají ve 2 řadách. Čepel hluboce
členěná v páry střídavých úkrojků. Výtrusnicové kupky na rubu listů v řadě po obou stranách
střední žilky úkroku. Výtrusnice jsou leptosporangiátní, stopkaté, s řadou buněk tvořících
prstenec (anulus), otvor vzniklý prasknutím stěny výtrusnice se nazývá ostium. Výtrusnice
nejsou kryté ostěrami.
Zakreslete habitus rostliny.
sleziník červený (Asplenium trichomanes)
Oddenek vodorovný, krátký, bohatě kořenující. Listy v hustém trsu, zpravidla přezimující.
Čepel jednoduše zpeřená, čárkovitě kopinatá. Výtrusnicové kupky (sory) po 4−6 na jednom
lístku, podlouhlé. Ostěra (indusium) bělavá, celokrajná.
Zakreslete habitus rostliny, umístění a tvar výtrusnicových kupek na spodní straně listu.
jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium)
Oddenek vystoupavý až přímý, se svazčitými kořeny. Vrchol oddenku, mladé listy a řapíky i
střední žebra starších listů pokryty rezavými plevinami. Čepel listů nedělená, úzce eliptická,
listy přezimující. Výtrusnicové kupky čárkovité, nestejně dlouhé, souběžné s žilnatinou.
Ostěry celokrajné.
Zakreslete habitus rostliny, umístění a tvar výtrusnicových kupek na spodní straně listu.
kapraď samec (Dryopteris filix-mas)
Hustě trsnaté byliny s mohutným, hustě plevinatým oddenkem. Listy stejnotvaré. Listová
čepel široce podlouhlá, k vrcholu pozvolna zúžená, 2x zpeřená. Výtrusnicové kupky (sory)
ca 1,5 mm v průměru, 4−6 na každém úkrojku. Ostěry ledvinité, tuhé, ploché. Výtrusnice
jsou leptosporangiátní, stopkaté, s řadou buněk tvořících prstenec (anulus), otvor vzniklý
prasknutím stěny výtrusnice se nazývá ostium.
Zakreslete habitus rostliny, umístění a tvar výtrusnicových kupek na spodní straně listu.
Pod preparačním mikroskopem pozorujte výtrusnicové kupky a výtrusnice a zakreslete, na výtrusnici vyznačte
anulus a ostium.
Leptosporangiátní kapradiny – nepukalkotvaré (Salviniales)
marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia)
Drobná vodní bylina. Listy dlouze řapíkaté, čtyřčetné, široce klínovité. Ve spodní části
lodyhy vyrůstají oboupohlavné dlouze stopkaté ledvinité sporokarpy. Sporokarpy obsahují
mikrosporangia a megaspoprangia.
Zakreslete habitus rostliny.
nepukalka vzplývající (Salvinia natans)
Jednoleté vodní byliny. Lodyhy tenké, málo větvené, 10−15 cm dlouhé. Listy vstřícné, čepel
zelená, široce eliptická, zaokrouhlená, celokrajná. Na spodu listového páru jsou nezelené
nitkovité úkrojky, na jejichž bázi je několik (3−8) krátce stopkatých sporokarpů.
Mikrosporokarpy obsahují četná mikrosporangia (každé obsahuje 64 triletních mikrospor),
megasporokarpy obsahují malý počet megasporangií (s jedinou megasporou).
Zakreslete habitus rostliny.
Cvičení č. 6
Cykasy (Cycadophyta)
cykas japonský (Cycas revoluta)
Trofofyly (megafyly syntelomového původu) kožovité, až 3 m dlouhé. Čepel listů podlouhlá,
jedenkrát zpeřená, lístky čárkovité, po délce naspod podvinuté. Megasporofyly plstnaté, v
horní části zpeřené, nesou čtyři až osm vajíček. Výskyt: Japonsko.
Nakreslete trofofyl a megasporofyl.
cykas indický (Cycas circinalis)
Megasporofyly plstnaté, v horní části kopinatě rozšířené a zubaté, na okraji nesou čtyři až
osm vajíček. Výskyt: východní Indie až Indočína.
Nakreslete megasporofyl.
ceratozomie mexická (Ceratozamia mexicana)
Mikrostrobilus tvořen četnými mikrosprofyly, které nesou na spodní straně velký počet
mikrosporangií. Megastrobilus tvořen četnými megasprofyly se dvěma megasporami. Výskyt:
Mexiko.
Nakreslete mikrostrobilus. V preparačním mikroskopu pozorujte megasporofyl a mikrosporofyl a zakreslete.
Jinany (Ginkgophyta)
jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
Široce klínovité dvoulaločnaté listy (trofofyly) vyrůstají na tlustých brachyblastech.
Megastrobilus nese dvě nahá vajíčka, z nichž se většinou jen jedno vyvíjí v semeno. Zralé
semeno má zdužnatelý integument žluté barvy a vnitřní tvrdou vrstvu. Páchne po kyselině
máselné.
Autochtonní výskyt: malé území ve východní Číně. Od počátku 18. století se pěstuje v
parcích na řadě míst po celé Evropě.
Nakreslete větvičku s brachyblasty, tvar listu, samčí šištici a semeno.
Liánovce (Gnetophyta)
chvojník dvouklasý (Ephedra distachya)
Nízký polokeř s opadavými článkovými větvemi. Listy vstřícné, křižmostojné, šupinovité.
Rostlina je dvoudomá.
Nakreslete habitus rostliny. Vyznačte článkované větve a vstřícné listy.
Cvičení č. 7
Jehličnany (Pinophyta)
borovice lesní (Pinus sylvestris)
Jehlicovité listy jsou na málo zřetelných brachyblastech ve svazečcích po dvou. Pylová zrna
mají dvě vzdušná pouzdra. Samičí šištice jsou tvořeny pouze semennými šupinami, z nichž
každá nese dvě vajíčka (později okřídlená semena).
Zakreslete větvičku s jehlicemi, semeno. V procházejícím světle pozorujte pylová zrna a zakreslete je.
borovice vejmutovka (Pinus strobus)
Měkké jehlicovité listy sedí na málo zřetelných brachyblastech ve svazečcích po pěti.
Zakreslete větvičku s jehlicemi.
cedr atlaský (Cedrus atlantica)
Má na dvouletých a starších větévkách jehlicovité listy ve svazečcích na zřetelných
brachyblastech, na letorostech jednotlivé. Šupina samičí šištice srůstá z podpůrné a semenné
části.
Zakreslete mikrostrobilus a šupinu samičí šištice.
modřín opadavý (Larix decidua)
Samčí šištice (mikrostrobily) převislé na brachyblastech, na bázi obalené střechovitě se
kryjícími šupinami, tyčinky se dvěma prašnými pouzdry. Samičí šistice (megastrobily)
vzpřímené na brachyblastech, na bázi s jehlicovitými listy, podpůrné šupiny červené barvy,
s výrazně protaženým středním žebrem, jsou v době květu větší než semenné. Na bázi
semenné šupiny dvě vajíčka.
Zakreslete větvičku s jehlicemi, mikrostrobilus a megastrobilus. Semennou šupinu s vajíčky pozorujte
v dopadajícím světle a zakreslete.
jedle bělokorá (Abies alba)
Listy jehlicovité, dvouřadě uspořádané, tupé, na bázi rozšířené, po odpadnutí zanechávají na
větvičce okrouhlou jizvu, na rubu obvykle se dvěma bílými proužky. Samičí šištice
vzpřímené, tvořené semennými a podpůrnými šupinami. Šišky za zralosti dřevnaté,
rozpadavé.
Zakreslete větvičku s listovými jizvami a s polorozpadlou šiškou.
douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziensii)
Šišky převislé, krátce stopkaté. Semenné šupiny kožovité, zaokrouhlené. Podpůrné šupiny
dvouzubé se silně protaženým středním žebrem (vypadají jako 3cípé), delší než semenné.
Zakreslete samičí šištici.
jalovec obecný (Juniperus communis)
Listy jehlicovité, krátké, uspořádané v trojčetných přeslenech. Samičí šištice (makrostrobily)
při dozrávání dužnatějí a srůstají v útvar podobající se bobuli (galbulus). Galbuly kulovité,
tmavě modré, černé nebo hnědé, užívají se jako koření popř. k aromatizování likérů.
Zakreslete větvičku s postavením a typem jehlic a galbulus.
zerav (tůje) západní (Thuja occidentalis)
Šupinovité listy matné, na rubu bez bílé kresby, jsou k větvičkám těsně přitisklé. Šišky
podlouhlé, ze 3-5 párů semenných šupin.
Zakreslete větvičku s šiškou.
tis červený (Taxus baccata)
Dvoudomý strom. Samčí šištice (mikrostrobily) malé, kulovité, na spodu loňských větviček,
tyčinky (mikrosporofyly) štítkovité, s osmi až dvěma mikrosporangii. Pylová zrna bez
vzdušných váčků. Samičí šištice (megastrobily) velmi malé, pupenům podobné, složené
z několika podpůrných listenů a většinou jediného vajíčka. Semeno ve zralosti obklopuje
dužnatý nepravý míšek červené barvy (epimacium).
V dopadajícím světle pozorujte mikrostrobilus a megastrobilus a zakreslete. Zakreslete epimacium.