Didaktika přírodopisu 2 Přednáška 1 Diagnostická fáze výuky Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU l….vysvětlit jak je organizována práce učitele l…..vlastními slovy vysvětli pojmy diagnóza, pedagogická a didaktická diagnostika l…shrnout proč se diagnóza v rámci výuky provádí l¨vlastními slovy vysvětlit co je to didaktický test l…vlastními slovy vysvětlit pojmy: testy rychlosti, testy úrovně, testy standardizované, testy nestandardizované, testy kognitivní, testy psychomotorické, testy vstupní, výstupní a průběžné, testy objektivně skórovatelné a neobjektivně skórovatelné l….rozlišit jednotlivé typy testů l… porovnat sumativní a formativní hodnocení l… shrnout zásady hodnocení a klasifikace •Student bude schopen…. •FÁZE VÝUKY • •Plánování a příprava •Realizace vyučovací jednotky •Řízení vyučovací jednotky •Diagnostická fáze (hodnocení žáků, učitele – sebeevaluace, hospitační hodnocení) • • • • •4. Diagnostická fáze vyučovací jednotky •Diagnóza s.str. – kontrola, hodnocení a klasifikaci výkonů žáka • s.l. - sledování a kontrola práce učitele (hospitace) • - někdy též sledování a kontrola školy • -diagnóza prochází i ostatními fázemi vyučovací jednotky (realizační) •- zpětnou vazbou se přenáší i do přípravné fáze I.OBECNĚ DIDAKTICKÝ POHLED •Co už byste již měli znát… •Pedagogická x didaktická diagnostika •Pedagogická diagnostika - objektivně zjišťuje, posuzuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky výchovně vzdělávacího procesu •Zahrnuje: a) zjištění aktuálního stavu • b) odhaluje jeho příčiny • c) navrhuje vhodná pedagogická opatření • •X Didaktická diagnostika (součást pedagogické diagnostiky) => sleduje podmínky, průběh a výsledky vzdělávacího procesu (jak se mění žákova osobnost v průběhu didaktického procesu) -výchovu a vzdělávání nelze oddělovat vzájemně se ovlivňují •Proč se diagnóza provádí? 1)Zpětná vazba pro učitele o jeho práci – efektivita a diferencovanost Jak efektivní je způsob mého vyučování? Dosáhl jsem vytyčených VVC? • Je moje výuka diferencovaná a individualizovaná? •2) Zpětná vazba pro žáky o jejich výkonu a prospěchu • - žáci musí znát „standard“ – učivo, které musí zvládnout všichni • - radí jak postupovat dál •3) Pro motivaci žáků (vnější = sekundární motivace) – kdo se lépe učí, má lepší známku => vede k zodpovědnosti a sebehodnocení •4) Jako podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka •5) Jako doklad o momentálním prospěchu a dosažené úrovni žáka – pro rodiče, ředitele •6) Pro posouzení připravenosti žáka pro další učení, pro jeho profesionální orientaci •7) Umožňuje kontrolu práce učitele •8) Jako podklad pro plánování dalšího vyučování •= zjišťování výsledků výchovně vzdělávacího procesu (co a jak si žáci osvojili – východisko pro nápravu a podklad pro hodnocení) •Zásady: častá, systematická, heterogenní (různou formou) • •Kdo je provádí? vučitel – srovnává stav a výsledek práce žáka se stanovenými VVC („vnitřní kontrola“) vvedení školy (ředitel, zástupce ředitele), jiný učitel z téže školy – výchovně vzdělávací práce učitele v širším kontextu (škola); vČŠI - předem ohlášená a připravená hospitace („vnější kontrola“) • •Virtuální hospitace – RVP – na internetu •http://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/7337/VIRTUALNI-HOSPITACE-%E2%80%93-BIOLOGIE-MEKKYSI.html/ •A) Kontrolní aspekt •= posouzení a hodnocení údajů zjištěných při kontrole •- jasně stanovena kritéria, která budou hodnocena (kvantitativní a kvalitativní) => objektivní hodnocení • •kdo je provádí? üučitel – hodnotí výsledek práce žáka v souvislosti se stanovenými VVC („vnitřní hodnocení“) üForma: slovní x písemná üvedení školy (ředitel, zástupce ředitele) – („vnější hodnocení“) üInspekce (ČŠI http://www.csicr.cz/) • •B) Hodnotící aspekt ¡ - učitel zjistí: jak účinná je výuka => reflexe v dalších hodinách ¡ ¡Vnitřní zpětná vazba ¡ - zjišťuje si učitel sám (zkoušení, dialog apod.) ¡ ¡Vnější zpětná vazba ¡ - od ředitele, zástupce, jiných učitelů, rodičů, inspekce •C) Zapracování výsledků diagnózy do dalších příprav • – zpětná vazba ¡Formativní hodnocení ¡- formuje žáka: pomocí rady, vedení a poučení pomáhá zlepšovat jeho výkon => odstranit chyby a nedostatky -poskytuje zpětnou vazbu pro učitele i žáka ¡ ¡Sumativní (finální, shrnující) hodnocení -formuluje se na konci vyučovacího období (šk.rok, pololetí, konec šk. docházky) -podklad pro vyjádření o žákově výkonu ¡ ¡ ¡Diagnostické hodnocení -diagnostika učebních obtíží žáků -zjištění zvláštních vzdělávacích potřeb •Typy hodnocení I. ¡Normativní hodnocení (h.relativního výkonu, statisticko-normativní) -výkon žáka je porovnáván s výkony ostatních -př. přijímací ZK – stanovena určitá hranice – nad ní přijati žáci, pod ní nepřijatí (počet přijatých žáků omezený kapacitou) ¡ ¡ ¡Kriteriální hodnocení (hodnocení absolutního výkonu) -výkon žáka se hodnotí z hlediska splnění daných kritérií (bez ohledu na ostatní) -Př. pokud žáci splní bodovou hranici mohou mít všichni 1 ¡ testy na získání ŘP, sportovní testy ¡ ¡ ¡Interní hodnocení – dělá učitel, kt. ve třídě průběžně učí ¡Externí hodnocení – dělá externista (osoba mimo školu) ¡ př. testy Kalibro, Scio testy •Typy hodnocení II. ¡Formální hodnocení -žáci o něm vědí dopředu => mohou se připravit ¡ ¡Neformální hodnocení -žáci o něm nevědí dopředu -Př. posuzování běžných výkonů žáků při hodině ¡ ¡ ¡Průběžné hodnocení -Učitel sbírá podklady pro hodnocení po delší časový úsek => hodnocení za pololetí ¡ ¡Závěrečné hodnocení -hodnocení na konci výuky předmětu, uceleného pracovního programu apod. •Typy hodnocení III. -kvalitativní, formativní -diagnostické -posouzení výkonu žáka před a po (INDIVIDUÁLNÍ VZTAHOVÁ NORMA) -KOMPLEXNÍ – posuzuje celou osobnost (postoje, hodnoty, dovednosti, tvořivost, samostatnost, mravní a volní vlastnosti) -hledá příčiny, naznačuje řešení -chyba je pozitivní •Slovní hodnocení x hodnocení známkou -selektivní, kontrolní -certifikační -výkon žáka je porovnáván s výkony ostatních - - - - -konstatuje, nevysvětluje, nehledá prostředky k řešení problémů -chyba je patologický jev (trest) -Školní výuka je systém => problematika hodnocení mnohem složitější ¡ -Formativní hodnocení je důležité pro rozvoj žáka -Sumativní hodnocení je důležité pro společnost (certifikace – maturita, VŠ diplom, SZZ…) ¡ -Slovní hodnocení musí učitel žáka velmi dobře znát -teprve pak může hodnotí jeho pokroky ve vývoji (1.stupeň) -na 2.stupni velmi těžko (střídání učitelů, třídní učitel jen omezený počet hodin) => formální hodnocení •Diagnóza vědomostí a dovedností žáků v Př •II. POHLED OBOROVÉ DIDAKTIKY •I. Opakování •Žáci si během něj… … uvědomí co je z daného tématu podstatné … procvičí a prohloubí vědomosti a dovednosti • … uspořádají vědomosti do systému • … vytváří základ pro trvalé zapamatování • •Typy opakování: •1) Orientační • – na začátku hodiny, vyvoláváme co nejvíc žáků (s různými znalostmi ) •cíl: kontrola pochopení učiva + upevnění učiva (vztah nových a opěrných pojmů – užití v nových souvislostech, praktický dopad) • - využití pomůcek, kreslení náčrtů– podpora obrazové paměti •- formy: ústní (5-10 min; bez hodnocení nebo na + a -) • písemné („desetiminutovky“) – 5 otázek dle obtížnosti • klasifikační zkoušení (10-15 min) – 2-3 žáci, nejen z minulé hod. • • Otázky musí být správně formulovány! • Žáci pracuje se zavřeným sešitem a učebnici! ¡Při výkladu ¡ – začlenění nové látky do kontextu starší („chápání v souvislostech“) ¡ – kde mohu, tam zapojím žáky! (ať sami opakují známé učivo a vyvozují z něj nové) ¡ ¡Po výkladu ¡ - učitel shrne hlavní principy a pojmy (žáci si uvědomí co je nejdůležitější, ujasní si učivo => snáze pochopí provázanost s předchozím) ¡ - hlavní pojmy můžeme napsat na tabuli (viz zásady práce s tabulí) ¡ ¡ ¡3) Příležitostné opakování ¡ – dříve probranou látku potřebuji osvěžit, aby na ni bylo možno navázat ¡ - např. při různých exkurzích a terénních cvičeních •2) Opakování při výkladu a po výkladu (shrnutí) ¡ – opakování po probrání tématického celku (součást ročního tématického plánu učiva) ¡ - žáky na ně předem upozorním ¡ - ověření pochopení učiva jako celku (podstata, funkční vazby) ¡ - rozvíjení komunikačních dovedností žáků ¡ ¡5) Závěrečné opakování ¡ Cíl: shrnutí podstatného z CELÉHO probraného učiva ¡ - pro pochopení souvislostí je vhodné doplnit jej přehledem (otázky, VVC apod.) ¡ - př. opakování na závěr ročníku ¡ ¡6) Klasifikační opakování ¡ Cíl: zopakovat více tématických celků (za klasifikační období – čtvrtletí, pololetí) ¡ - opakování zadáváme podle celků (ne počtu stran) •4) Tématické opakování •II. Zkoušení (zkouška) •= organizované zjišťování úrovně vědomostí a dovedností založené na dotazování •Požadavky na učitele: správná formulace otázek (viz seminář učební úlohy – otázky), dodržování didaktických zásad •Forma: ústní, písemná, praktická • • • •Ústní zkoušení: • - před celou třídou • - 1-2 hlavní otázky širší (logický úsek – více hladin VC) + několik doplňovacích (hloubka pochopení, jiné úseky učiva) • - zaměřit se na souvislosti ne fakta • - důsledně opravovat chyby (možnost opravy, zpřesnění zkoušeným žákem, pokud neví třída => uvést na pravou míru, ať v tom nemají zmatek i ostatní + rozvoj logického myšlení a aktivizace třídy) • - pozor na zavádějící formulace (chytáky) • - zkoušení je žákům monolog – volná odpověď - nezasahovat do odpovědi, nechat mluvit, nepřesnosti opravit až poté x učitel může řídit odpověď kladením otázek • - zkoušení poskytuje učiteli zpětnou vazbu (kontrola jeho práce) • - dostatečný počet známek (za pololetí cca 6 => 2 ústní (1 ústní + 1 praktická) •- délka zkoušení: do 10 min, do 15 min u opakování tématického celku • - zkoušet pravidelně každou hodinu – na začátku hodiny • •Písemné zkoušení: • •Výhody: •za relativně krátkou dobu vyzkouším celou třídu •všechny vyzkouším za stejných podmínek a ze stejného úseku učiva • žáci si tříbí komunikační dovednosti (výstižnost a stručnost formulaci) • žák si může odpověď lépe promyslet (více času než u ústního zkoušení) • zpětná vazba pro učitele – k dispozici úplný vzorek – srovnání žáků ve třídě, ale i více paralelních tříd (x při stejném zadání nebezpečí vyzrazení) => často se opakující chyby • •Nevýhody: • - náročnost na přípravu – správné sestavení testu, obtížnost skupin • - náročnost na opravu (správná formulace otázek, jasné pokyny) •Délka: •- orientační – 5, 10, 20 – minutovky (zjištění vědomostí, srovnání, náčrt) •- závěrečné – delší (20 – 35 min) •Praktické zkoušení: • - poznávání podle obrázků (stará učebnice), fotografií • - soustředit se na determinační znaky (pozor na zapamatování obrázku – např. kořen vlevo plicník“) • - lze doplnit: zařadit do čeledí, seřadit, říci čím se živí, kde rostou apod. • - poznávání podle skutečných přírodnin (natrhané rostliny, plody, šišky) • - výhoda: žáci poznávají dle znaků, ne dle vizuální paměti • Didaktický test ¡= „zkouška, kterou lze objektivně zjistit úroveň zvládnutí učiva u určité skupiny osob“ (KALHOUS & OBST, 2002) ¡ ¡= „nástroj systematického zjišťování (měření) výsledků výuky“ (BYČKOVSKÝ, 1982) ¡ -při jeho navrhování a hodnocení vycházíme z předem stanovených pravidel - -nezaměňovat s všeobecně užívaným významem pojmu test = písemná zkouška složená pouze z úloh s výběrem odpovědí ¡Testy rychlosti ¡ - jak rychle žák vyřeší určitý typ testových úloh ¡ - mají pevný časový limit ¡ - tvořeny velmi snadnými úlohami ¡ - např. test rychlosti čtení, matematická část IQ-testů ¡ ¡ ¡Testy úrovně ¡ - úlohy řazeny se vzrůstající obtížností ¡ - BLÍŽÍ SE JIM většina testů ve školách X mají stanoven časový limit (testy úrovně s. str. nemají časový limit =>výkon je dán úrovní vědomostí nebo dovedností zkoušeného) ¡ - volba časového limitu s ohledem na žáky (přerušení práce jen těch nejpomalejších) •Klasifikace didaktických testů •Podle Byčkovského (1982) • - vytvořen profesionály (didakticky propracovanější, ověřen) • - vydávají je specializované instituce • - doplněny manuálem – vlastnosti testu, správné použití • -standard - pro hodnocení výsledků • např. testy od společnosti Scio – Scio testy • testy ke státní maturitě (ukázka) • • • Testy nestandardizované • - tvoří je učitel sám pro svoje hodiny • - nejsou ověřovány na větším vzorku žáků • - učitel by se měl držet zásad tvorby testů •Testy standardizované • - rozlišují se podle toho jaké VVC mají ověřovat (kognitivní, afektivní a psychomotorické) • - kognitivní – měříme míru dosažení poznání (kvalitu) – úkol z mat., překlad do Aj… (častější) • - psychomotorické – test psaní na stroji • - pro ověřování afektivních cílů slouží dotazníky • • •Testy výsledků výuky x studijních předpokladů •Testy kognitivní x testy psychomotorické • - výkon žáka je srovnáván s ostatními žáky anebo s výsledky celé žákovské populace => hodnotí se relativní výkon žáka • - určují zda je žák v porovnání s ostatními „velmi slabý“, „podprůměrný“, „průměrný“ atd. • - častější • - usilují o maximální objektivitu • •Testy ověřující •(testy absolutního výkonu, CR testy, kriteriální testy) • - výkon žáka srovnáváme s maximem, se všemi úlohami, které reprezentují dané učivo => hodnotí se absolutní výkon žáka • - ověřují jak žák učivo zvládl • •Testy rozlišující •(testy relativního výkonu, NR testy, statisticko-normativní) •1. Na úroveň osvojení biologických pojmů • - správnost a úplnost jejich definice • - zařazení do logické soustavy již dříve osvojených pojmů • - správnost jejich použití při řešení učebních úloh • •2. Na úroveň osvojení odborných termínů a základních faktů • - správnost užití z hlediska významu i vztahu • př. používá termíny správně, uvádí při popisu vhodné termíny apod. • •3. Na poznávací dovednosti • - poznávání přírodnin • - schopnost analyzovat, syntetizovat a porovnávat jejich významné znaky • - pochopení vztahů a příčin mezi přírodními ději • - schopnost vyvozovat závěry z pokusů a pozorování • - schopnost samostatně pracovat s přírodninami a pomůckami • - úroveň formulace výsledků (obsahová správnost a tvořivost) • - správnost a pohotovost přiměřeného řešení úkolů •Na co se jako učitel přírodopisu při hodnocení zaměřuji • vstupní – na začátku výuky (tématu, celku, ročníku) • - zkoumají úroveň znalostí a dovedností, které jsou důležité pro • průběžné – průběžné informace o tom jak žáci zvládají látku – zpětná vazba • (hodnocení výuky ne žáků) • výstupní – na konci výuky (tématu, celku, ročníku) • - informace pro hodnocení žáků • •Testy monotematické x polytematické • monotematické – zkoumají osvojení jednoho tématu • polytematické - zkoumají osvojení více témat • • •Testy objektivně skórovatelné • - u konkrétních úloh lze rozhodnout, zda jsou správně či ne • •Testy subjektivně skórovatelné • - obsahují úlohy, kde nelze stanovit jednoznačná pravidla skórování (úlohy se širokou odpovědí otevřené) •Testy vstupní, průběžné a výstupní Konstrukce didaktického testu – viz seminář •Zásady hodnocení a klasifikace •Řídíme se: 1)Školským zákonem, vyhláškou MŠMT č. 48/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. • => jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné (s předem stanovenými kritérii), věcné a všestranné •„Hodnocení vychází z posouzení máry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP. Je pedagogicky zdůvodněné, odporně správné a doložitelné“ •2) Školním řádem, který pravidla hodnocení a klasifikaci specifikuje •3) Hodnotíme: objektivně, přiměřeně náročně •4) Ústní zkoušení – 2x za pololetí (ústní + praktické zk) •5) Výsledek oznámíme– u ústního zkoušení ihned (zhodnotit klady a zápory žákova výkonu); u písemného zkoušení do 14 dní! •6) Písemná opakování větších celků plánovat a korigovat s ostatními učiteli (POZOR! na nahromadění v 1 dni) Literatura na toto téma… ¡HOSÁK, František: Didaktika základní a stření školy. 1. Vyd, Praha: SPN, 1985, 257 s. ¡MAŇÁK, Josef: Nárys didaktiky. 1. Vyd, Brno: MU, 1993, 113 s. ¡ ISBN: 80-210-0210-7 ¡MOJŽÍŠEK, Lubomír: Vyučovací metody. 1. Vyd, Brno: UJEP, 1972, 172 s. ¡DVOŘÁK, František a kol.: Základy didaktiky biologie. 1. Vyd, Brno: UJEP, 1982, 194 s. ¡ŘEHÁK, Bohuslav: Vyučování biologii. 2. Vyd, Praha: SPN, 1967, 296 s. ¡ ¡