Vedlejší věta přívlastková

● Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti
pojmenované tímto podstatným jménem.

Rozlišujeme:

● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí:

Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry. Předpis
se týká studentů, kteří zahájili studium v akademickém roce 2007–2008 a později. Stoupají především
ceny nemovitostí, které se nacházejí v turisticky atraktivních lokalitách. Hadi na broži jsou
typickým zvířecím motivem, jaký se v té době používal. Dívám se na hlavu  toho , kdo  promluvi .


● přívlastkové věty uvozené vztažnými příslovci: kde, kam, odkud, kudy, kdy, jak

Příklady: Došli jsme až na vrchol kopce, odkud byl nádherný výhled do okolí. Měli byste chodit jen
po cestách, kde vedou turistické značky. Už mám informace, kde je ten poklad ukrytý. Josef Čapek
napsal pohádku, jak pejsek s kočičkou myli podlahu. Inspektor jim položil otázku, kdy se předchozí
večer vrátili domů.


● přívlastkové věty uvozené spojkami že, aby, částicí zda:

Příklady: Už se rozšířila zpráva, že sklepy domů u řeky jsou zaplavené vodou. Napíšu jim vzkaz, aby
tady na nás počkali. Právě jsme dostali dopis od přátel, abychom k nim v létě alespoň na víkend
přijeli. A teď vám položím otázku, zda Karel Čapek psal také pohádky.  Vyslovil jsem jen domněnku,
že by bylo možné postupovat i jinak. Myšlenku, abychom si požádali o dotace, jsme už zavrhli.
Vojáci dostali rozkaz, aby se v noci co nejrychleji přemístili na sousední základnu.

Vedlejší věta doplňková

●  Vyjadřuje doplněk řídící věty. Závisí tedy současně na slovese nebo přídavném jméně a podstatném
jméně (nejčastěji ve funkci podmětu nebo předmětu) v řídící větě.

● Bývá nejčastěji uvozena spojkou jak

● Vedlejší věta doplňková rozvíjí nejčastěji řídící věty:

– se slovesy zdát se, připadat:

Příklady: Chlapci si v tom hluku připadali, jako by šli v bouřce. Její tvář mi připadala, jako by
byla spálená sluncem.


– se slovesy považovat, znát, vybrat:

Příklady: Kolegové označují Mirka za toho, kdo na sebe vzal největší odpovědnost. Třicetiletý
německý cyklista je považován  za toho, kdo  nejspíš může Armstronga porazit.


– se slovesem smyslového vnímání nebo smyslové činnosti.:

Příklady: Stařeček vždy rád poslouchal ptáky, jak zpívali. Pozorovali jsme zajíce a srnky, jak
pobíhali po rozlehlém poli. Uviděl tam jelena, jak stojí nehybně na lesní mýtině. Vždy už zdálky
slyšíme vlak, jak přijíždí a houká. Ucítili jsme tu zvláštní vůni, jak přicházela z vedlejšího
pokoje.


Doplňková věta závislá na řídící větě se slovesy smyslového vnímání může být nahrazena doplňkovým
infinitivem: Uviděl tam jelena nehybně stát na lesní mýtině.