Způsoby výkonu veřejné správy – organizační principy
• Centralizovaná správa (pravomoc, rozhodování a řízení je soustředěno v
centru s případnou delegací na nižší stupně řízení, kdy úkoly a pravomoci jsou
rozděleny mezi nižší organizační jednotky; přímé vztahy nadřízenosti a
podřízenosti, ústřední orgány zavazují příkazy nižší orgány)
• Decentralizovaná správa (deleguje pravomoci na nižší stupeň ve větším
rozsahu než centralizovaná správa, pověřuje nižším jednotku rozhodováním v
některých oblastech a dále deleguje některé činnosti; relativní samostatnost
nižších orgánů, projevuje se v samosprávě) Každý způsob má své nevýhody,
ideálem je kombinace obou.
Centralizace a decentralizace je spojována s dalšími pojmy:
koncentrace a dekoncentrace
• Koncentrovaná správa
správa je v rukou jednoho koncentrovaného orgánu
• Dekoncentrovaná správa
pravomoc příslušného organizačního stupně veřejné správy je rozdělena mezi
jeho organizační jednotky stojící vzájemně vedle sebe – rozdělení pravomoci a
působnosti na více organizačních jednotek v rámci strukturně uspořádaného
organizačního sytému – vertikální i horizontální
Vztah mezi decentralizací a dekoncentrací
• Za decentralizaci se pokládá přechod kompetencí v případě, kdy není
zachována podřízenost, zejména ze státu na samosprávu do její samostatné
působnosti (přenesení kompetencí ze státní správy na samosprávu v maximální
dosažitelné míře).
• Za dekoncentraci se pokládá přechod kompetencí v případě, kdy nižší orgán je
podřízen vyššímu, zejména z vyššího orgánu státní správy na nižší orgán státní
správy (přenesení kompetencí ve výkonu státní správy z ústřední úrovně na
nižší stupeň státní správy v maximální dosažitelné míře).
• Při přechodu kompetencí na samosprávu do její přenesené působnosti jde z
věcného hlediska nepochybně o dekoncentraci, ale řešení personálních i
organizačních otázek výkonu i přenesené působnosti náleží nepochybně
samosprávnému orgánu samostatně, z tohoto hlediska jde tedy o decentralizaci.