TEORIE A METODIKA HER
Zora Syslová


1. Vymezení pojmu hra
•„Dětská hra je spontánní nevnucená činnost, která je sama sobě účelem. Hra je dětem vážnou věcí.
Není jenom kratochvílí a zábavou, ale rozumovou prací a školou myšlení. Je pro děti studiem ve
věku, kdy o studiu v pravém slova smyslu není ani řeči. Hrát si – znamená pro děti veseliti se ve
světě vlastních výplodů a výtvorů. Ke hře je dítě vedeno pudem. Musí si hrát, jako musí jíst a
spát.“
•Stanislav Vrána, Brno 1946
•

•Příhoda (1966) uvádí, že pro veškeré konání máme čtyři základní názvy:
•činnost, zaměstnání, práce, hra.
•Z těchto pojmenování je název „činnost“ nejobecnější. Vyjadřuje jakékoliv chování všeho, co žije.
•Rozdíl mezi zaměstnáním a prací vidí v časovém ohraničení. Práci charakterizuje tím, že je
činností vedoucí k  cíli a výsledku: ten, kdo je zaměstnán, v dané době něco dělá, ten, kdo
pracuje, musí splnit nějaký úkol.

•Hru definuje jako „zábavné a obveselující zaměstnání bez vážného účelu jakožto projev  pudu po
činnosti“. Dále uvádí, že hra je symbolická činnost, motivovaná pocitem spontánnosti, svobody,
dobrovolného rozhodnutí a samoúčelnosti, takže její výsledek nevytváří užitkové statky.
•

•Hra provází život člověka od narození až po stáří a čím věkově níže v ontogenezi jdeme, tím
výrazněji vystupuje hra jako nejnápadnější projev v životě člověka.
•Smysl hry v životě člověka: „Lidská hra má v sobě něco univerzálního. Nezná hranic geografických a
národních. Nezná ani hranic věkových. Je jakýmsi trvalým přívlastkem člověka. Ba možno říci, že je
jedním z oněch svorníků, které spojují jednotlivá vývojová období lidského života v jeden celek.
Napomáhá i tomu, že si jej jako jednotu uvědomujeme a prožíváme. Po celý život si hrajeme – a to je
patrně jen dobře!“
•(Matějček)

Hra jako základní činnost dítěte
•Hra je jednou ze základních potřeb dítěte (Langmeier, Krejčířová 1998) a bývá označována za
potřebu seberozvíjející (Havlínová aj. 2000, Vančurová, 1960, Příhoda, 1966), dítě se při ní učí.
•Při hře se rozvíjí celá osobnost dítěte.
•Každé zdravé dítě si hraje denně až 9 hodin a hra je k jeho psychickému vývoji naprosto nezbytná
(Opravilová, 1985).
•S trochou nadsázky lze říct, že jak si hraje dítě v předškolním věku, tak se bude později učit a
v dospělosti pracovat.