Současné teorie •1)stát jako organismus, pojem životní prostor •2) vliv námořní síly na dějiny •3) 2 typy velmocí, ztráta území je horší než ztráta obyvatelstva •4)Heartland, vnitřní a vnější půlměsíc •5) Heartland, Rimland •6) panregiony • • •A) Spykman •B) Mahan •C) Kjéllen •D) Mackinder •E) Haushofer •F) Ratzel •Reakce na změny ve světě v 90. letech, 3 hlavní přístupy: •Odmítnutí klasické geopolitiky •„Pologeopolitické koncepce“ •Snahy „opravit“ klasickou geopolitiku • •Hlavní teze: mocenské struktury udržující světovou rovnováhu se v 90. letech rozpadly, rozdíl v pohledu na to, co bude dál: •Optimisté 1. typu: vyhrála liberální demokracie a „historie skončila“ (Francis Fukuyama) •Optimisté 2. typu: nastala éra globální závislosti, globalizace ekonomiky potlačí význam a vliv klasických územních států (Richard Rosecrance, Jassica Mathewsová) •Pesimisté: snížení velmocenské konfrontace povede k nárůstu lokálních konfliktů –„válce civilizací“ (Samuel Huntington), „všeobecné anarchii“ (Robert Kaplan) • •Clash of Civilisation and the Remaking of World Order (1996, hlavní teze už v článku z roku 1993) •Konflikty provází lidstvo celé dějiny, mění se jen jejich důvody: •války dynastií (středověk) •války národů (1. světová válka) •války ideologií (2. světová válka) •co ale nyní? Národy? Ideologie? Něco jiného? • •Hlavní hráč geopolitických procesů - ne národní státy, ale civilizace – proto je třeba zaměřit se ne na relace mezi cca 200 státy, ale mezi 9 civilizacemi: •Západní •Latinskoamerická •Pravoslavná •Islámská •Africká •Čínská •Japonská •Hinduistická •Buddhistická •Civilizace (civilisation) chápe jako nejširší možný rámec, ve kterém se lidé identifikují jako společenství na základě sdílených hodnot (jsou přirozeně i jiná, užší, společenství – rodina, národ/národní stát, náboženství) • • •Každá civilizace vytvořila samostatně vlastní filozofii / okruhy filozofií •liší se chápáním významu některých základních pojmů (demokracie / pravda / spravedlnost / právo / národ) •Liší se pohledem na postavení jednotlivce ve společnosti, etiketou a způsobem komunikace •Každá civilizace má určitou tendenci považovat se za nejvyspělejší / nejdokonalejší (alespoň v ohledu na svůj hodnotový systém) – etnocentrismus vs. kulturní relativismus • •Konec dějin a poslední člověk •Protiklad Huntingtona •Huntington (neokonzervativní) x Fukuyama (liberál, neohumanista) •Huntington – střet civilizací •Fukuyama – pád železné opony znamená konec dějin – ekonomický liberální řád se ukázal jako jediný možný •Anachronismus – Kuba, Severní Korea, Bělorusko – nepatří do této doby, otázka času •Paralela Marx – vše spěje k beztřídní společnosti (liberální společnosti) •Ne konec cyklu zrození, život, smrt či likvidace společnosti •= ustane vývoj fundamentálních principů a institucí, protože všechny skutečně velké (historické) otázky budou již zodpovězeny (str. 12) •připouští možnost cyklického vývoje dějin (nekonečného koloběhu či věčného návratu dějin) v důsledku nějaké civilizační katastrofy, nicméně podle něj logika technologického vývoje a mechanismus moderní přírodovědy, poháněný neomezenou žádostí a řízený rozumem, představují dostatečný obranný val proti možnému návratu dějin a prvního člověka (str. 315 – 316). •Liberální demokracie nejlépe ze všech dosud vyzkoušených socioekonomických systémů uspokojuje nejen lidskou touhu, či lidský rozum, ale i lidskou touhu po uznání. Proto pode něj představuje "nejspravedlivější režim ve skutečnosti" (str. 317) •řada problémů (bezdomovectví, drogy, organizovaný zločin, poškozování životního prostředí, konzumerismus atd.) - řešitelné •Pologeopolitici •Hlavní teze: i nadále bude existovat politický (ná)tlak, bude se ale dít hlavně ekonomickými, ne klasickými politickými nebo vojenskými prostředky. Hlavní přístupy: •Neomarxisté: globalizace vytvoří 2 typy nerovností: vedle tradiční nerovnosti tříd i nerovnost mezi vyspělým jádrem a zaostalou periférií •Nemarxisté: totéž, ale bez nerovnosti tříd •Geoekonomisté: i nadále probíhá soutěživý boj států o místo na slunci, děje se ale „jazykem obchodu“ •Geopolitici •Velmi různorodé variace na klasické koncepce •Několik národních škol •