Kyjevská Rus Slované •Pravlast Slovanů •Leží mezi řekami Dněpr, Visla, • Dvina a Pripjať → •podél řeky Dněpr •(území dnešní Ukrajiny), •podél severního údolí řeky Volhy, •východně od Moskvy, •západně od dnešního Moldavska • C:\Documents and Settings\Home\Plocha\mapa.jpg Stěhování Slovanů • 5. až 6. století příchod Slovanů do jižní a střední Evropy = součást stěhování národů •kmenové svazy - Polané, Drevljané (Děrevljané), Dregoviči, Radimiči, Vjatiči, Kriviči, Ilmeňští Slované, Dulěbové (Doudlebové), Bílí Charvaté (Charváti), Severjané, Uliči (Ugliči), Tyverci • •jazykové rozdělení Slovanů na: • - jižní (Bulhaři, Slovinci, Chorvati, Srbové, Černohorci, Makedonci) • - západní (Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové, Polabští a Pobaltští • Slované, Češi) • - východní (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové) • • • Rozšíření Slovanů slované.png Způsob života nejstarších Slovanů C:\Documents and Settings\Home\Plocha\polozemnice.JPG Hospodářství •polozemnice – chatrč zapuštěná cca metr pod úroveň terénu s ohništěm • zemědělství (pěstování pšenice, žita, prosa, lnu) • • půdu získávali mýcením a žďářením lesů • • chov dobytka, pastevectví • • lov zvěře (prodej kožešin), rybolov, včelařství (med, vosk) • • sběr lesních plodů • • řemesla: kovářství, hrnčířství, tkalcovství • • Dněpr tvořil obchodní cestu spojující Balt s Černým mořem = „z Varjag v Greki“ – vznik obchodních osad • Náboženství •Pohanští Slované věřili v posmrtný život • zabíjení nemocných a starých •Uctívaní bohové: • Perun – hlavní bůh, bůh hromu a války • Černobog – bůh ďábel • Dažbog – bůh Slunce, tepla, ohně a úrody (syn Svarogův) • Svarog – stvořitel světa, bůh nebe • Veles – bůh stád i hospodářství, bohatství • Chors – bůh noci a Měsíce • Stribog – bůh větru • Mokoš – bohyně plodnosti, velká matka země • 8. a 9. století podvolení turecky mluvícím Chazarům → přijetí židovské víry • 988 pod vlivem Byzance přijetí křesťanství Rodový způsob života •vznikají rodiny, které se sdružovaly do malých osad → zárodky vesnic, osídlení kolem řek •představiteli rodu byli rodový stařešina (měl právo veta) a rada rodu • rody se sdružují do kmenů a ty do kmenových svazů • v čele kmenového svazu kníže a jeho vojenská družina → bojaři (rodová šlechta) •byli výborní válečníci • Varjagové •Válečnici •Obchodnici • Rjurik • Založení Kyjeva •https://youtu.be/wMbQPj_TaXs • • • • • První Rjurikovci •Oleg (879 – 912) •Igor (912 – 945) •Olga (945 – 962) •Svjatoslav (962 – 972) •Jaropolk (972 – 980) •Vladimír I. (980 – 1015) • Vznik Kyjevské Rusi •Postupně vznikla dvě významná střediska: Novgorod a Kyjev •Novgorod ovládnou varjagové (vikingové, normané) – kníže Rjurik •Varjažská knížata – Rjurikovci •Opírali se o téměř výlučně varjažskou družinu, z níž se vyčlenili tzv. BOJAŘI (knížecí muži), kteří tvořili užší radu knížete •Ostatní jsou KNÍŽECÍ ČELEĎÍ (menší lidé) •Mezi velmože postupně pronikali i vojvodové měst (starcy gradskije) •Vybírání daní (mir) – kníže chodil se svými bojovníky PO LIDECH (tzv. poljudje) •Daně se vybíraly nejen v penězích, ale i v kožešinách, medu, vosku, obilí •Roku 882 dobyl kníže Oleg Kyjev → sjednocení s Novgorodem = vznik Kyjevské Rusi Kyjevská Rus • Kníže Oleg 882 - 912 • • kníže Oleg se synem Rjurika Igorem • dobyl Smolensko • rok 882 - stal se vládcem Kyjeva • nechal si říkat Veliký ruský kníže • chtěl ovládnout Konstantinopol - podnikl 2 výpravy( 1. v roce 907 a 2. v roce 911) • v roce 912 zemřel, nejsou žádné doklady o jeho smrti, existuje pouze legenda • nechal postavit přes 2000 lodí, aby přepravil svou vojenskou družinu do Konstantinopolu • v roce 911 uzavřel s Konstantinopolem výhodnou smlouvu, která mu přinesla přibližně 4800 kg stříbra •Kníže Oleg u kostí •svého koně Kníže Igor Kníže Igor (912 - 945) — Syn knížete Rjurika — V roce 904 se oženil s Olgou ze Pskova — Uzavření smlouvy s byzantským vládcem Lvem VI. — Zaměstnával Varjagy ve vojenských službách — Vybíral daně — Bránil hranice proti stepním barbarům (byly vystavovány opevněné hráze) — 913 zaútočil na Drevljany — 941 se snažil zaútočit na Konstantinopol, ale útok se nezdařil — Poražen Romanosem Laskaponesem — Igor porušil sjednanou smlouvu Olega a Konstantinopolu — 944 byzantsko - ruský mír — 945 byl zavražděn Drevljany , které vedl kníže Mat, jeho vládu pževzala Olga • Kněžna Olga 945 - 962 — Nastoupila na trůn po Igorově smrti — Syn Svjatoslav I. Igorevič — Porážka Drevljanů 946 — Přijala křesťanství — Po smrti byla prohlášena za svatou (1547) — Po křtu přijala jméno Helena — Nechala vystavit chrám sv. Sofie a sv. Mikuláše — Zemřela v roce 969 v Kyjevě a při pochování si přála křesťanského kněze • Kníže Svjatoslav 962-972 •Nechtěl přijmout křesťanskou víru •Při bojích nosil bílé oblečení •Narodili se mu 3 synové: Vladimír, Oleg a Jaropolk •Postupoval do Volžského Bulharska, kde si vymohl od obyvatel platit daně •Zřídil osadu „Bílá věž“ •964 zlikvidoval Chazarsko •Dobyl Bulharsko a Pečeněhy •Po smrti Olgy opustil Rus a vládu rozdělil mezi syny •Armáda Svjatoslava na jaře roku 970 získala Preslavl • Bitva u Arkadiopole — 972 ho zavraždili Pečeněhové z obav před porušením smlouvy s Byzancí • • • Kníže Vladimír 980 - 1015 •Vladimír byl nejmladším nemanželským synem knížete Svjatoslava I •Roku 969 se kníže Svjatoslav rozhodl žít trvale na Balkáně, proto svěřil správu v té době již značně rozlehlé ruské říše svým synům. Nejstaršímu Jaropolkovi předal vládu v Kyjevě, Olegovi u Drevljanů a Vladimírovi ve vzdáleném Novgorodě, o nějž neměli jeho bratří zájem. •Po Svjatoslavově smrti v roce 972 vypukly mezi Jaropolkem a Olegem neshody. Výsledkem bylo Olegovo zabití roku 977. Poté se Jaropolk ujal vlády také v drevljanské zemi. Mladičký Vladimír se obával, že jeho starší bratr má v úmyslu ho odstranit a ujmout se vlády na celé Rusi, proto raději opustil Novgorod a vydal se do Švédska pro pomoc. •Roku 980 se vrátil na Rus v doprovodu najatého varjažského vojska a bez problémů se zmocnil Novgorodu. Dobyl také Kyjev a stal jediným vládcem Kyjevské Rusi. •pokusil o reformu pohanského náboženství. Na vršku nad Dněprem nechal postavit jakýsi pohanský pantheon s šesti božstvy (Perunem jako hlavním bohem, Chorsem, Dažbogem, Stribogem, Semarglem, a Mokoší) •Poskytl vojenskou pomoc byzantskému císaři a dostal za manželku jeho sestru princeznu Annu Porfyrogennétu, podmínkou bylo přijetí křesťanství •988 se nechal pokřtít a následně byl pokřtěn i kyjevský lid v řece Dněpr, pozval do Kyjeva byzantské stavitele → stavba chrámů (Uspenskij sobor) •Měl 12 synů , mezi které postupně rozdělil vládu v údělných knížectvích, syn Jaroslav vládl v Novgorodu. Odmítá otci platit daně a poslušnost. Vladimír chystá vojenskou výpravu proti Novgorodu, během jejich příprav umírá • Pokřestění Rusi •https://youtu.be/hfwz55XxgwQ • • Vrchol rozvoje Kyjevské Rusi – Vláda Jaroslava Moudrého 1016 - 1054 •bojoval o nástupnictví se svým bratrem Svjatopolkem •v roce 1017 byl Jaroslav poražen Boleslavem Chrabrým na řece Bug •v roce 1019 dobyl zpět Kyjev •konečná porážka Pečeněhů •Kyjev – hlavní město velké říše •rozkvět křesťanství - chrám sv. Sofie v Kyjevě (1037), jmenoval metropolitu ruské církve •podporoval překládání řeckých spisů jak náboženských, tak právních •v roce 1016 byla pořízena tzv. Ruská pravda (Pravda Jaroslavova) – soubor psaných zákonů •tresty byly odstupňovány podle příslušnosti ke skupině obyvatelstva, převládaly peněžní tresty, nebyl trest smrti •roku 1043 Jaroslav vypravil svého syna Vladimíra s vojskem proti Konstantinopoli. •Výhodná sňatková politika -→dceru Annu provdal za francouzského krále Jindřicha I., Alžbětu za Haralda III. Norského, další dceru za pečeněžského knížete • • Největší územní rozmach Kyjevské Rusi Soubor:Rus-1015-1113.png Rozpad Kyjevské Rusi – kníže Vladimír II. Monomach 1113 - 1125 •Po smrti Jaroslava Moudrého vládnou jeho synové Izjaslav, Svjatoslav a Vsevolod → triumvirát (1054 – 1073) •Postupný úpadek říše, upadal význam obchodní cesty do Řecka → hospodářské ztráty, neshody mezi knížaty nejednotnost, útoky Tatarů •Kníže Vladimír II. Monomach – snaha zastavit úpadek a rozklad říše •V roce 1113 zaujal místo na knížecím stolci → nejvyšší kyjevský kníže, přídomek Monomach (vládce) •Snaha – sjednotit ruská knížectví v boji proti kočovníkům ® mír s Novgorodem •První žena ® Gita z Wessexu, podruhé se oženil s urozenou řeckou ženou ® 8 synů (jeden z nich byl Jurij Dolgorukij – vladimirský kníže, zakladatel Moskvy) •Nejstarší syn Mstislav se stal po otcově smrti kyjevským knížetem • File: Vladimir monomakh.jpg •Kyjevská Rus se rozpadla na 12 knížectví a ty dále na 240 menších územních celků (1169) •1240 – dobytí Kyjeva Tatary (Mongoly) → úplný zánik Kyjevské Rusi • Kultura Kyjevské Rusi •Dochází k rozvoji vzdělanosti, kultury a písemnictví (cyrilice, později azbuka) •Za vlády Jaroslava Moudrého dochází k největšímu rozkvětu (vydal ruský zákoník Ruská pravda, jeho nástupci ho později rozšířili o Pravdu Jaroslavičej) •Po christianizaci se církevním střediskem země stal Uspenský (Desátkový) chrám, který nechal postavit Vladimír I. •Byla postavena řada chrámů, kostelů a klášterů (Chrám Spasitele v Černigově, chrám sv. Sofie v Kyjevě, chrám sv. Sofie v Novgorodu nebo klášter Pečerský v Kyjevě), vše v byzantském slohu →raně románské ruské stavitelství •Za vlády Vladimíra II. Monomacha (poč. 12. st.) – vznikl nejstarší ruský letopis Pověsti dávných časů, které napsal mnich Nestor žSám Vladimír II. Napsal: Поучение Владимира Мономаха, рассказ о Путях и ловах, письмо к двоюродному брату Олегу Святославовичу žRozšířené bylo překladatelství a opisy z řecké, byzantské nebo latinské literatury, např. biblické a bohoslužebné texty, dále kázání, životopisy svatých nebo teologické traktáty. Například Ostromirovo evangelium, populární byly kroniky i byzantské romány žŽivotopisy svatých, tzv. žitija, např. Čtenije o žitiji i pogublenii Borisa i Gleba, Žitije Feodosija Pečerskogo •Z dalších literárních památek – ruské byliny, předávaly se ústně, sepsány byly mnohem později, nejslavnější hrdinové byli Ilja Muromec, Aljoša Popovič, Dobryňa Nikitič • Tři bohatýři (obraz Vasněcova) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/dd/Die_drei_Bogatyr.jpg/380px-Die_drei_Bogat yr.jpg •Moderní vyobrazení mnicha Nestora MAntokolsky_Nestor.JPG Chrám sv. Sofie v Novgorodu Chrám sv. Sofie v Novgorodu •Zlatá brána v Kyjevě •(rekonstrukce) • http://www.cestyapamatky.cz/img/foto/f/img_3725.jpg Literatura •DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vydání 1. Vyšehrad: Praha, 1990. •CHROPOVSKÝ, Bohuslav. Slované: Historický, politický a kulturní vývoj a význam. Tisková agentura Orbis: Praha, 1989. •PEČEŇKA, Marek – LITERA, Bohuslav. Dějiny Ruska v datech.Vydání 1. Dokořán: Praha, 2011. ISBN 978-80-86569-14-7 •MAREK, L. Dějiny křesťanství na Rusi I, Kyjevská Rus, Hostinné:Rubato, 1996, 132 stran, ISBN 80-902256-0-8 •ŠVANKMAJER, Milan a kol. Dějiny Ruska. Vydání 6 – doplněné. NLN, s.r.o.: Praha, 2010. ISBN 978-80-7422-026-5 • •Internet žhttp://www.panovnici.cz žhttp://lib.pushkinskijdom.ru žhttp://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz žhttp://geo-evropa.upol.cz/staty/rusko/historie-rusko žhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kyjevsk%C3%A1_Rus ž •Prezentace studentů Semináře z dějin Ruska