Rusko v první polovině 20. století Mikuláš II. (1894 – 1917) •Oženil se s princeznou Alix Hessenskou, jež přijala jméno Alexandra Fjodorovna. •Měli 4 dcery ( Olga, Taťána, Marie, Anastázie), roku 1904 se narodil se carevič Alexej. U Alexeje se v dětství projevila závažná choroba, porucha krvetvorby – hemofílie Mikuláš II. na obrazu Earnesta Lipgarta http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/Czar_Nicholas_Alexandra_Olga.JPG/640px-Cza r_Nicholas_Alexandra_Olga.JPG Rusko – japonská válka Předválečné období •V 19. století bylo Rusko velmocí, mělo velký vliv na Dálném východě •Počátek 20. století – do popředí se dostává Japonsko – díky jeho rychlé modernizaci •Začíná vznikat napětí mezi Japonskem a Ruskem kvůli mocenské pozici na Dálném východě •Ruské přístavy zamrzají a tak si Rusové vybírají přístav Port Arthur v Mandžusku jako opěrný bod pro své válečné loďstvo •Japonsko se začíná obávat ruské expanze •Roku 1891 začalo budování Transsibiřské magistrály, která spojila Moskvu a Petrohrad s Vladivostokem (7000 km) – 1. krok k válce s Japonskem • •Důvod války: Spor o korejský poloostrov a Mandžusko •Výsledek: Japonské vítězství •carské Rusko – 500 000 vojáků •Ztráty- 25 330 mrtvých a 146 000 zraněných •Japonsko – 400 000 vojáků •Ztráty- 47 380 mrtvých a 173 400 zraněných • Počátek války •8. 2. 1904 – překvapivým útokem japonského loďstva pod vedením admirála Tóga na ruskou základnu Port Arthur a Cemulpcho (bez vyhlášení války) •Poškozeny ruské bitevní lodě – Carevič, Revitzan a křižníky Palada a Varjag a dělový člun Korejec – 9. 2. 1904 – uvolnění cesty pro vylodění Japonské armády •17.2. 1904 –vylodění a japonské tažení na sever Koreou •Na přelomu března/dubna – vstup na území Mandžuska • Admirál Tóga •Stěpan Osipovič Makarov – velitel ruské flotily – výcvik, morálka •13.4. 1904 zahynul na palubě bitevní lodi Petropavlovsk •27.4.-1.5. 1904 první velké střetnutí Rusů a Japonců na pevnině u řeky Yal. •Náročný přesun ruských vojsk přes transsibiřskou magistrálu •Ruský pokus o vyproštění Port Arthuru z blokády v červenci skončil neúspěchem • kapitulace Port Arthuru 2.1. 1905 • Stěpan Osipovič Makarov Výsledky války •Rusko se zřeklo území Port Arthuru a jižní části ostrova Sachalin a uznalo vrchní panství Japonska nad Koreou. •Vítězné Japonsko získalo rozhodující vliv v jižním Mandžusku a hlavní vliv v Koreji. •Korea byla v roce 1910 Japonskem anektována (připojena) • Dalším důsledkem prohrané války bylo odhalení hospodářské a vojenské slabosti samoděržaví • • Ruská revoluce 1905 Příčina revoluce •První velké buržoazně demokratické revoluční hnutí v Rusku ve 20. století •Reakce na prohru v rusko-japonské válce a • následné nepokoje způsobené Krvavou nedělí v roce 1905 • Krvavá neděle •Je masakr poklidné demonstrace dělníků v Petrohradě 22.1. 1905 •Demonstraci vede kněz Georgij Gapon •Demonstranti chtějí carovi předat petici o zlepšení pracovních podmínek, zrušení cenzury a toleranci v náboženských otázkách •Car není v Petrohradu •Dělníci nemilosrdně postříleni (až 1000 mrtvých) • Gapon Počátek revoluce •Po Krvavé neděli vypukla v Rusku revoluce •Celé Rusko zachvátila vlna vzpour, stávek a demonstrací •Nejvýznamnější akcí byla vzpoura na křižníku Potěmkin • a generální stávka v Ivanovo-Vozněsensku, kde začali vznikat první sověty (dělnické rady) • Křižník Potěmkin •Koncem října 1905 – předložil car návrh manifestu ke schválení společnosti •Car musel podepsat manifest, ve kterém obyvatelstvu zaručoval občanská práva, sliboval všeobecné volební právo a Dumu (parlament) - ta měla mít právo schvalovat všechny zákony, jen kontrola rozpočtu Dumou byla po dohodě z textu vypuštěna •pozdější Duma už neplnila funkci parlamentu, nýbrž to byl jen poradní orgán cara → revoluce byla nakonec poražena •Nezměnilo se prakticky nic a car nadále vládne absolutisticky • Výsledky revoluce •Nové státní orgány – počátek parlamentarizmu, omezení samoděržaví - více pravomocí Státní Dumě •Demokratické svobody, zrušení cenzury, povoleny odbory, vznik legálních politických stran •Buržoazie má možnost účastnit se politického života •Zlepšení postavení dělníků, zvýšení platů, pracovní doba 9 – 10 hodin •Větší svoboda rolníkům (například se mohli volně stěhovat) •Omezena moc zemských velitelů Stolypinovy reformy Stolypin Pjotr Arkadjevič •Významná osobnost ruských dějin, politik z šlechtické rodiny •V roce 1902 se stal gubernátorem grodnenským a o rok později roku 1903 gubernátorem saratovským •V květnu 1906 se stal ministrem vnitra a v červenci 1906 byl jmenován premiérem •Neustálé vraždy, atentáty, pogromy → chaos a hospodářská krize, politická nestabilita •Úkol Stolypina: obnovit pořádek a klid v zemi •V srpnu 1906 vyhlášen výjimečný stav •1) Vláda tvrdé ruky: •Diktátor- zákony – tvrdé tresty •V letech 1908-1909 bylo postaveno před soud 16 440 osob •„Stolypinova kravata“ (= šibenice, kvůli velkému množství poprav) •„stolypin“ (vězeňský vagón, v němž byli odsouzenci transportováni do táborů na Sibiři) •2) Ekonomické a sociální reformy • • Agrární reforma: •Rolníci získali půdu do osobního vlastnictví •Probíhá hodně migrací dělníků a zemědělců např. na Sibiř •Produkce obilí rychle vzrůstala. Rusko bylo tehdy obilnicí Evropy. • •Reforma ve školství: • povinná čtyřletá školní docházka pro děti rolníků •otevřeno asi 50 000 nových škol a 5000 pravoslavných kostelů • Smrt Stolypina •14. září 1911 byl během představení v •Kyjevském divadle Petr Stolypin smrtelně • zraněn atentátníkem Dmitrijem Bogrovem • Za čtyři dny dne 18. září 1911 svému •zranění podlehl • Pro agrární elitu současného Ruska •je od roku 2001 udělována Cena Petra Stolypina První světová válka •Válečný konflikt 1914 – 1918, předcházely mu balkánské války •Spory mezi státy – snaha o nové přerozdělení světa, nejslabší místo Evropy – Balkán = „sud střelného prachu“ •Francie x Německo •Rusko x Rakousko-Uhersko •Německo x VB •→ vznikly dva vojensko-politické bloky Trojdohoda (VB, R, F) x Trojspolek (N, R-U, I) • Záminka pro válku •Atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este v Sarajevu 28.června 1914 – Srb Gavrillo Princip, tajná srbská organizace „Černá ruka“ • •28. července 1914 vyhlášení války – 34 zemí = „ světový konflikt“ •Očekávání bleskové války (do podzimu bude rozhodnuto), ovšem situace na frontách se vyvinula v „zákopovou válku“ = síly protivníků jsou vyrovnané a fronty nepostupují, bojuje se stále na stejném místě • (E.M. Remarque, Na západní frontě je klid) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/%D0%9C%D0%B0%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%80%D0%B E%D0%B2%D0%BA%D0%B0_%D0%BF%D0%BE%D0%B7%D0%B8%D1%86%D0%B8%D0%B8_%D0%BF%D1%83%D0%BB%D0%B5%D0%BC%D1%91 %D1%82%D0%B0.jpg/220px-%D0%9C%D0%B0%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%80%D0%BE%D0%B2%D0%BA%D0%B0_%D0%BF%D0%BE%D0 %B7%D0%B8%D1%86%D0%B8%D0%B8_%D0%BF%D1%83%D0%BB%D0%B5%D0%BC%D1%91%D1%82%D0%B0.jpg Válčící strany •Dohoda proti Ústředním mocnostem (Německo, Rakousko –Uhersko, Turecko, Bulharsko) •Válčilo se na: •Jižní fronta – RU x Srbsko, od roku 1915 i Itálie – italská fronta •Západní fronta – Německo x Francie, VB •Východní fronta – Německo x Rusko •Bojuje se i na Blízkém východě, v Africe i Tichomoří • C:\Users\HP\Desktop\1b8a08e58e_85936921_o2.jpg Rusko a válka •Rusko má velké politické ambice – 13 válečných cílů + tajné dohody s VB a Francií •První úspěchy střídají porážky •Bitva o Mazurská jezera, kde bylo zajato 150 000 ruských vojáků •Brusilovova ofenzíva – léto roku 1916 - snaha o převrat v dění na ruské jihozápadní frontě - proti Rakousku Uhersku: plán - zaútočit na Rakousko - Uhersko, dostat se až do českých zemí, využít českého rusofilství - ozbrojit Čechy, oddělit Rrakousko od Německa a rozbít jejich koalici zevnitř •útočné boje dostal na starost Alexej Brusilov - bitva je zahájena ofenzívou 4 ruských armád v Haliči a Bukovině. Německo ze strachu z kolapsu rakouského vojska sem převelelo kvapně 18 divizí. •Ale pro zásobovací problémy, špatnou výzbroj (3 ozbrojení : 1 neozbrojenému ) se ruská ofenzíva rozpadá -> Brusilov nařídil všeobecný ústup. • Nové zbraně – byly použity kulomety, letadla, ponorky, tanky i jedovaté plyny. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/34/Australian_infantry_small_box_respirators _Ypres_1917.jpg/220px-Australian_infantry_small_box_respirators_Ypres_1917.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/thumb/b/bf/KnockedoutMarkVtank.jpg/330px-KnockedoutMarkVt ank.jpg 14082007-Illya-Muromec-1.jpg 1914 – 1915 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/10/EasternFront1915b.jpg/1024px-EasternFront 1915b.jpg 1917 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/db/EasternFront1917.jpg Problémy Ruska •Protahováním války vznikají Rusku velké problémy → nedostatek zbraní i potravin vede k hladu, vznikají „hladové bouře“, nepokoje a stávky •Roste nenávist k carské rodině, hlavně k carevně Alexis (je Němka a ještě se velmi sblížila s Rasputinem, kterého někteří pokládají za svatého muže a jiní za Antikrista) •Roste činnost politických stran, které jsou proti válce, nejaktivněji vystupují bolševici • • V.I. (Uljanov)Lenin (1870 – 1924) •Narodil se ve středostavovské rodině, vystudoval práva, ale dal se na profesionální revoluční dráhu •1893 – Lenin v St. Petersburgu aktivně rozvíjí marxistické hnutí, •Odcestoval do Švýcarska, setkal se s významnými revolucionáři (např. Plechanov) •1897 - po návratu do Ruska chtěl vydávat Revoluční noviny. V předvečer první publikace byl zatčen, po vypršení trestu deportován na Sibiř; •1898 – žení se s Naděždou Krupskou; •1900 – konec exilu – emigrují do Švýcarska; • Naděžda Krupská •V emigraci Lenin zosnuje rozpad ruské sociální strany, která se rozdělí (1903) na menševiky (umírnění, chtějí prosadit reformy parlamentní cestou)a bolševiky v čele s Leninem – jsou radikální, chtějí prosadit změny násilím, připravují světovou revoluci a diktaturu proletariátu •Nejbližším spolustraníkem Lenina je Lev Davidovič Trockij L.D.Trockij Únorová revoluce 1917 •3. březen – uzavření Putilova zbrojního závodu •Růst demonstrací a stávek, hladové pochody •Snaha potlačit je silou, vzpoura vojáků, přidávají se k demonstrantům •Abdikace cara ve prospěch jeho bratra Michaila, ten ale odmítá přijmout = konec vlády Romanovců •Vytvořena Prozatimní vláda, v čele stojí umírněný kníže Lvov, později radikálnější Kerenský •Oznamuje, že Rusko bude pokračovat ve válce až do vítězného konce •Němci potřebují zavřít východní frontu -> dopravují Lenina do Ruska •Lenin slibuje ukončit válku a připravuje převrat • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/46/Lenin_addresses_the_troops%2C_May_5%2C_19 20_with_Trotsky_in_foreground..jpg/250px-Lenin_addresses_the_troops%2C_May_5%2C_1920_with_Trotsky_i n_foreground..jpg •V dubnu 1917 vstupují do války USA → převaha Dohody •V Rusku vzniká dvojvládí, kromě Prozatimní vlády řídí zemi Sověty (rady dělníků, vojáků a rolníků), v nich mají zpočátku převahu sociální revolucionáři /eseři , konstituční monarchisté a sociální demokraté •Bolševici vedení Leninem se pokouší získat většinu v Sovětech a poté razí heslo: „Všechna moc sovětům!“ •V létě chystají ozbrojený puč, ale je prozrazen a bolševická strana zakázána, na Lenina je vydán zatykač (prchá do Finska) Říjnová revoluce •na podzim se šíří zvěsti, že na frontách se nebojuje -> další vzpoury vojáků •Do čela Petrohradského sovětu postaven Trockij → chystá ozbrojený puč •Obsazení bolševiky hlavní pošty, tiskáren a jiných důležitých budov v Sankt-Peterburgu. Provolání „Občanům Ruska“ – vyzývají k povstání •Demonstrace před Zimním palácem, po výstřelu z Aurory následuje 7.11. (25.10. podle ruského kalendáře) dobytí paláce a zatčení Prozatimní vlády→ Bolševici u moci https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Panzerkreuzer_Aurora_St_Petersburg_2002.j pg/1280px-Panzerkreuzer_Aurora_St_Petersburg_2002.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Stormningen_av_vinterpalatset.jpg První opatření bolševiků •Byla ustanovena vláda Lidových komisařů v čele s Leninem •Vydány dekrety: • Dekret o půdě (půda má patřit rolníkům) • Dekret o míru (Rusko oznámilo, že vystupuje z války) • Deklarace práv národů na sebeurčení (využilo Finsko a pobaltské • státy a vyhlásily nezávislost) •V březnu 1918 uzavřelo Rusko s Německem separátní brest-litevský mír https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/%D0%97%D0%B5%D0%BC%D0%BB%D0%B8_%D0%B7%D0% B0%D1%85%D0%B2%D0%B0%D1%87%D0%B5%D0%BD%D0%BD%D1%8B%D0%B5_%D0%BF%D0%BE%D1%81%D0%BB%D0%B5_%D0%91%D1%8 0%D0%B5%D1%81%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0%BC%D0%B8%D1%80%D0%B0.svg/220px-%D0%97%D0%B5%D 0%BC%D0%BB%D0%B8_%D0%B7%D0%B0%D1%85%D0%B2%D0%B0%D1%87%D0%B5%D0%BD%D0%BD%D1%8B%D0%B5_%D0%BF%D0%BE%D1 %81%D0%BB%D0%B5_%D0%91%D1%80%D0%B5%D1%81%D1%82%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0%BC%D0%B8%D1%80%D0% B0.svg.png Občanská válka (1917 – 1922) •Proti revoluci bojovali tzv. „bílí“, kteří chtěli obnovit carismus nebo nové volby a obnovení Dumy, která měla rozhodnout o dalším osudu Ruska, vrchními veliteli byli admirál Kornilov, generál Děnikin, generál Kolčak a další •Na straně revoluce a prosazení sovětské vlády bojovali tzv. „rudí“, hlavními veliteli byl Trockij (vytvořil Rudou armádu), Buděnnyj, Vorošilov, Tuchačevskij •Bílým pomáhaly také anglické, francouzské, americké a japonské oddíly, které zahájily vojenskou intervenci do Ruska •Na stranu bílých se přidali také českoslovenští legionáři, kteří obsadili a kontroloval Transsibiřskou magistrálu (velel jim generál Gajda), v roce 1920 se přes Vladivostok vrací domů Гражданская война Rudí https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/thumb/0/04/%D0%A7%D0%B5%D0%BB%D1%8F%D0%B1%D0%B8%D0%BD%D1% 81%D0%BA._%D0%A3%D1%87%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B8_%D0%9A%D1%80%D0%B0%D1%81%D0%BD%D0% BE%D0%B9_%D0%B3%D0%B2%D0%B0%D1%80%D0%B4%D0%B8%D0%B8_%D0%B6%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%BD%D0%BE%D0%B 4%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B6%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%80%D0%B0%D0%B9%D0%BE%D0%BD%D0%B0._1917-1918%D 0%B3%D0%B3..jpg/220px-%D0%A7%D0%B5%D0%BB%D1%8F%D0%B1%D0%B8%D0%BD%D1%81%D0%BA._%D0%A3%D1%87%D0%B0%D1 %81%D1%82%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B8_%D0%9A%D1%80%D0%B0%D1%81%D0%BD%D0%BE%D0%B9_%D0%B3%D0%B2%D0%B0%D1% 80%D0%B4%D0%B8%D0%B8_%D0%B6%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%B7%D0%BD%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B6%D0%BD %D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D1%80%D0%B0%D0%B9%D0%BE%D0%BD%D0%B0._1917-1918%D0%B3%D0%B3..jpg Bílí https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/2/2e/%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%BE%D0%B3%D0%B2%D0%B0%D1%80%D0% B4%D0%B5%D0%B9%D1%86%D1%8B.jpg Tačanka https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/thumb/e/e9/%D0%A2%D0%B0%D1%87%D0%B0%D0%BD%D0%BA%D0%B0_%D0 %9F%D0%92%D0%9E.jpg/220px-%D0%A2%D0%B0%D1%87%D0%B0%D0%BD%D0%BA%D0%B0_%D0%9F%D0%92%D0%9E.jpg Likvidace carské rodiny •V červenci 1918 byla v Jekatěrinburku zastřelena celá carská rodina i se služebnictvem •Bolševici se báli, že by mohl být car s rodinou osvobozen, proto je zlikvidovali • Carská rodina, jejich lékař Botkin, kuchař Charitonov, služebná Děmidova a komorník Trupp https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ru/thumb/f/fa/%D0%A0%D0%B0%D1%81%D1%81%D1%82%D1%80%D0%B5%D0% BB%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D1%8B%D0%B5_%D0%B2_%D0%BF%D0%BE%D0%B4%D0%B2%D0%B0%D0%BB%D0%B5_%D0%B8%D0%BF%D0% B0%D1%82%D1%8C%D0%B5%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0%B4%D0%BE%D0%BC%D0%B0.jpg/640px-%D0%A0% D0%B0%D1%81%D1%81%D1%82%D1%80%D0%B5%D0%BB%D1%8F%D0%BD%D0%BD%D1%8B%D0%B5_%D0%B2_%D0%BF%D0%BE%D0%B4%D 0%B2%D0%B0%D0%BB%D0%B5_%D0%B8%D0%BF%D0%B0%D1%82%D1%8C%D0%B5%D0%B2%D1%81%D0%BA%D0%BE%D0%B3%D0%BE_%D0 %B4%D0%BE%D0%BC%D0%B0.jpg Vítězství bolševiků •Velení bílých bylo roztříštěno a nejednotné •Bolševici obratnou propagandou a sliby získali na svou stranu většinu rolníků •Původní „válečný kapitalizmus“ a totálni znárodnění průmyslu, které spolu s válečnými útrapami vedly k totálnímu hospodářskému krachu, bylo v roce 1921 nahrazeno NEPem (novou ekonomickou politikou), která částečně povolila drobné soukromé podnikání → ekonomické oživení •Celkové ztráty v občanské válce byly 10,5 milionu lidí, z toho asi 2,5 mil. rudých, 2 mil. bílých a 6 mil. obyvatel zahynulo v důsledku teroru, hladu a tyfu §1919 až 1921 - Rusko téměř zničil hladomor a tyfus; §1921 - Lenin nechal brutálně potlačit vzpouru kronštadtských námořníků a několik rolnických povstání; •Bolševici na pokyn Lenina začali budovat GULAG, pracovní tábory, do kterých byly zpočátku posíláni odpůrci revoluce •Mnohým se podařilo emigrovat → tzv. „bílá emigrace“, také k nám do Československa •květen 1922 – Lenin má velké zdravotní potíže, první série mrtvic – před smrtí usiloval aby jeho funkci převzal Trockij; •V prosinci 1922 vyhlášen vznik SSSR (Svazu sovětských socialistických republik) v čele s Leninem • 1923 – nová mozková příhoda – Lenin zůstává paralyzovaný a němý; • leden 1924 – umírá • • ZDROJE • ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. 3. rozšíř. vyd. Praha: Lidové noviny, 1999. 886 s. ISBN 80- 7106-216-2; •PEČEŇKA, M. Dějiny Ruska v datech. Vydání 1. Dokořán: Praha, 2011. ISBN 978-80-86569-14-7 •DORAZIL, Otakar, Josef HAUBELT, Dagmar KUTÍLKOVÁ a Jaroslav BUBENÍK. Světové dějiny v kostce. 3., přeprac. a dopl. vyd. Vimperk: Papyrus, 1995. ISBN 80-857-9726-7. •GILBERT, Martin. Dějiny dvacátého století. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, 639 s. ISBN 80-710-6401-7. •VINEN, Richard. Evropa dvacátého století. Vyd. 1. Překlad Šimon Pellar, Milena Pellarová. Praha: Vyšehrad, 2007, 556 s. Dějiny Evropy (Vyšehrad). ISBN 978-807-0217-351. •http://www.financnici.cz/vladimir-iljic-lenin; •Rusko- japonská válka 1904-1905 [online].[2014-10-4]. Dostupné z WWW: http://r-j-valka.webnode.cz/products/rusko-japonska-valka-1904-1905/ •Rusko v letech 1905- 1922 [online].[2014-11-4].Dostupné z WWW: http://www.kompas.estranky.cz/clanky/ucebnice-dejepisu/rusko-v-letech-1905-1922-petr-daubner.html ¡ ¡ § •