Zpracovala: Natálie Pavelková



}narodil se 31. května 1557
}
}3. syn Ivana IV. Hrozného
}
}zvaný „blažený“
}
}
FLodor I..png

}když umíral Ivan Hrozný, prohlásil svého syna Fjodora za neschopného vlády
}
}protože malý Dimitrij vládnout nemohl, musel nastoupit Fjodor
}
}Ivan Hrozný mu ustanovil vládní komisi, která měla vládnout za něho

}novým carem se tedy po smrti Ivana Hrozného stal jeho osmadvacetiletý syn Fjodor
}
}miloval církevní obřady, zejména zvony a zvonice – proto by jeho pravé místo bylo spíše v klášteře
či kostele
}
}jeho násilnický otec Ivan Fjodorovi zlomil ne příliš pevnou vůli tak, že se už nikdy nestal zcela
svéprávným člověkem
}

}Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí
}
}byl naprosto neschopný vládnout Moskevské Rusi
}
}smrtí jeho otce zmizel vládce, kterého poslouchal, proto hledal jiného
}
}brzy se jím stal jeho švagr – Boris Godunov
}
}vládní komise zřízená Ivanem IV. se mění ve formální přívěsek carské moci

}skutečným vládcem a zemským správcem se stává někdejší člen osobní stráže Ivana IV.
}
}poté od roku 1581 bojar Boris Godunov
}
}Fjodor se nepatrně účastnil na vládě země, byl sice carem, Boris Godunov však faktickým vládcem -
věděli to všichni na Rusi i za hranicemi
}
}Fjodor se oženil s Irinou Fjodorovnou Godunovovou, s níž měl jedinou dceru, Feodosiji Fjodorovnu
(nar. 1594), která však zemřela v devíti měsících věku
}
}Fjodor umírá v lednu r. 1598 - tím skončila moskevská linie dynastie Rjurikovců

}smrtí Fjodora I. se hroutí nedotknutelná, po staletí utužovaná autorita panovníků Rjurikova rodu
}
}nástup Borise Godunova na trůn pobouřil mocné bojarské rody
}
}považovaly se za skutečné dědice moskevského trůnu, jehož se zmocnil carský oblíbenec, který se s
nimi „urozeností“ nemohl rovnat

}Doba vlády: 1598 – 1605
}
}Potomci: Fjodor II. Borisovič, Xenie Godunová
borisgodunov.jpg

}Godunov se stal terčem útoků bojarské opozice – v čele kníže Vasilij Šujskij
}
}Godunov ho poslal do vyhnanství
}
}udělováním hodností se snažil bojary umlčet – ale marně

}Bojaři nebyli jedinou hrozbou vlády Godunova
}
}Rusko totiž postihlo v roce 1600 a v následujících letech sucho a velké mrazy, které nikdy do té
doby nepamatoval
}
}ceny obilí stouply o desetinásobek
}
}otevřely se carské sýpky – rozdávalo se hladovějícím à na krátký čas oddálení katastrofy
}

}v letech 1601 – 1603 toto vyvrcholilo v strašný hladomor
}
}lidé z venkova prchali do měst, kde ale mnoho z nich zahynulo
}
}jen v Moskvě se tehdy pohřbilo asi 120 000 obětí hladu
1601-1603.jpg

}na konci léta 1603 Moskvu obklíčily bandy, které loupily zásoby vezené do hladovějícího města
}
}carské vojsko tyto hordy porazilo à vůdce Chlopok oběšen v Moskvě
}
}toto loupení bylo znamením hluboké krize, která postupně měla přerůst ve všeobecný rozvrat, jemuž
Godunov již nedokázal čelit

}mnohé svědčí o tom, že právě Bojaři stáli u zrodu a všemožně podporovali šíření pověsti, o tom, že
syn Ivana IV. Dimitrij Ugličský nezemřel, a že se ujme vlády a svrhne uzurpátora Godunova
}
}Dimitrij totiž zemřel za podivných okolností toku 1591
}
}dodnes se nedá s jistotou říci, co se tehdy odehrálo
}
}snad všichni byli tehdy přesvědčení, že byl zavražděn, i když mnozí věděli, že osmiletý Dimitrij
trpěl padoucnicí
}
}prvním podezřelým byl Godunov à komise dospěla k závěru, že se Dimitrij sám podřezal

}přestože Godunov po celý život zůstal negramotný, jeho vládní schopnosti byly zcela nepochybné a i
jeho odpůrci je uznávali
}
}zároveň mu nedůvěřovali a podezírali ho, že je schopen jakékoli špatnosti
}
}dnes s odstupem 4 století je zemské správcovství Godunova posuzováno spíše pozitivně
}
}dokázal spojit své mocenské zájmy se zájmy země
}

}roku 1589 prosadil povýšení moskevského metropolity na patriarchu à jímž se stal jeho přítel a
spojenec Iov
}
}à čímž vymanil pravoslavnou církev ze závislosti na Konstantinopoli
}
}dokázal také uplatnit své diplomatické schopnosti a uzavřít na 15 let příměří s Polskem (1587) a
„věčný mír“ se Švédskem (1595)
}
}Rusku byly vráceny oblasti ztracené v době livonské války a znovu byl získán přístup k Finskému
zálivu
}
}země zažila po hrůzovládě Ivana IV. půldruhého desetiletí klidu a spořádané vlády

}http://forum.valka.cz/topic/view/22496#96356http://forum.valka.cz/topic/view/22496#96356
}
}Dějiny Ruska: Milan Švankmajer, Václav Veber, Zdeněk Sládek, Vladislav Moulis