Rusko po roce 1945 Varšavská smlouva RVHP Konec války lVznik Velké trojky - SSSR, Spojené státy a Velká Británie l lV předvečer vítězství SSSR nad Německem - schůzka Velké trojky v únoru 1945 v Jaltě na Krymu poválečný osud Německa lSSSR - přední úloha ve vznikající Organizaci spojených národů (OSN) l - významný vliv v poválečném uspořádání světa lPřelom července a srpna 1945 – konference Velké trojky v Postupimi l Londýn a Washington nechtějí tolerovat růst SSSR, Německo rozděleno na 4 okupační pásma=největší patří SSSR, rozdělení německého loďstva, potrestání válečných zločinců l lPřeměna střední a východní Evropy v lidové demokracie- postupná přeměna v sovětské satelity l l l Poválečná situace lPřes 20 milionů obětí, z toho 4,5 milionů zajatců ztráty v armádě především z počátku války v důsledku chyb nejvyššího velení lZtráty civilního obyvatelstva se neuvádějí lV roce 1945 evidováno na venkově o 13 milionů více žen než mužů lZápadní část státu zpustošena, zničeny průmyslové podniky lSSSR supervelmocí lZnačné škody v zemědělství Poválečná pětiletka lZaměření na zničené oblasti a jejich rekonstrukci lPrimární obnova těžkého průmyslu lPotřeba obyvatelstva až na 2.místě lZajatci využíváni k obnově (z toho cca 2,3 miliony Němců) lZemědělství postihlo v r. 1946 velké sucho hladomor lBudování armády jako úderné síly Poválečná pětiletka lBudování námořního loďstva lVýroba jaderné zbraně, na popud útoku na Hirošimu lPostavení „tajného města“ nedaleko Čeljabinsku, kam se soustředil atomový výzkum nejradioaktivnější místo na světě l l l l lZapojení sovětské výzvědné služby lVrchol kultu Stalina - o všem ví a rozhoduje sám Čeljabinsk na mapě Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) lLeden 1949 – založení RVHP= rozložení hospodářských požadavků méně rozvinutých zemí na celý blok lStalinova snaha o rozšíření socialismu po celé Evropě lČlenové: Bulharsko, Československo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Albánie (do roku 1961), NDR a Sovětský svaz, ten zastával vedoucí postavení díky své politické moci i hospodářskému potenciálu lÚnor 1950 podepsána smlouva s Čínou o přátelství a vzájemné pomoci Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) l„Studená válka“ – v roce 1948 SSSR zápasí se Západem, neúspěšný pokus Moskvy o získání západního Berlína v roce 1949 vznik Severoatlantického paktu, ozbrojený konflikt mezi severní a jižní Koreou v létě 1950 = nebezpečí dalšího „horkého“ válčení lDo roku 1953 prosazovala RVHP kurs rozvoje těžkého a vojenského průmyslu – žádný ohled na trvalé problémy se zajišťováním surovin a energií. lCílem RVHP: koordinace ekonomik všech členských států, ve skutečnosti podřízení SSSR l l l Konec Stalinovy vlády lPočátkem roku 1953 umírá Stalin po prodělané mrtvici, následném ochrnutí a několik hodin bez lékařské pomoci - většina ošetřujících lékařů pak beze stopy zmizela l6.března 1953 v čele SSSR Georgij Malenkov, šéfem bezpečnosti Lavrentij Berija = nastoupení nového kursu lV létě 1953 padl Berija – svržení organizoval Nikita Chrusčov, následoval boj proti Malenkovovi l1955 – v čele vlády Nikolaj Bulganin (dosazen Chrusčovem) Varšavská smlouva 1955-1991 Договор о дружбе, сотрудничестве и взаимной помощи lÚnor 1955 - Nikita Sergejevič Chruščov chce vytvořit vlastní východní pakt, využívá československého návrhu bezpečnostního paktu lVznik 14.5. 1955 ve Varšavě na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci jako reakci na vstup SRN do NATO lVojenský pakt zemí východního bloku - členské státy: lAlbánská lidová republika (do roku 1968) lBulharská lidová republika lČeskoslovenská republika (později ČSSR) lMaďarská lidová republika lNěmecká demokratická republika (od roku 1956) lPolská lidová republika lRumunská socialistická republika lSvaz sovětských socialistických republik l l logo Sjezd vůdců států Varšavské smlouvy v roce 1987(zleva): Gustáv Husák, Todor Živkov, Erich Honecker, Michail Sergejevič Gorbačov, Nicolae Ceauşescu, Wojciech Jaruzelski a János Kádár. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Bundesarchiv_Bild_183-1987-0529-029%2C_Be rlin%2C_Tagung_Warschauer_Pakt%2C_Gruppenfoto.jpg/550px-Bundesarchiv_Bild_183-1987-0529-029%2C_Berl in%2C_Tagung_Warschauer_Pakt%2C_Gruppenfoto.jpg Období Varšavské smlouvy lSnaha o kolektivní bezpečnost v Evropě, ve skutečnosti mocenskopolitický nástroj SSSR lSídlo velení v Moskvě lHlavní velitelé byli maršálové SSSR: lIvan Stěpanovič Koněv lAndrej Antonovič Grečko lIvan Ignaťjevič Jakubovskij lViktor Georgijevič Kulikov lNikolaj Vasiljevič Ogarkov l Období Varšavské smlouvy lSmlouva uzavřena na 20 let s automatickým prodloužením o 10 let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. lKvěten 1985 - smlouva prodloužena o dalších 20 let l25. února 1991 na mimořádné schůzce Politického poradního výboru v Budapešti rozhodnuto o rozpuštění vojenských struktur Varšavské smlouvy. l1.července 1991 v Praze v Černínském paláci platnost smlouvy ukončena. Použité zdroje: lŠvankmajer, Milan – Dějiny Ruska (1995) lKompas.estranky.cz lwww.csla.cz lwww.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1528048-pred-60-lety-vznikla-varsavska-smlouva-puvodne-jen-naoko l lDěkuji za pozornost l l l lPavlína Horká, 452690