Příloha 3 Kartičky k Diamantu: SPÁLIT VYHODIT DO KOŠE NA PLASTOVÝ ODPAD (RECYKLOVAT) ODMÍTNOUT PLASTOVÉ TAŠKY – ŘÍCT NE V OBCHODĚ ZAKOPAT DO ZEMĚ VYVÉZT DO CIZÍ ZEMĚ (NAPŘ. DO ČÍNY) POUŽÍVAT IGELITKY A SÁČKY ZNOVU VYHODIT DO NETŘÍDĚNÉHO ODPADU POUŽÍT JINAK SNÍŽIT SPOTŘEBU Cíl: Studenti analyzují životní cyklus mobilního telefonu. Studenti posuzují pozitivní a negativní dopady jednotlivých fází životního cyklu mobilu. Studenti hledají způsob, jak redukovat negativní dopady na spojené s životním cyklem mobilu. Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Předmět: Ekonomie, Geografie Věk: 13–18 let Čas: 45 minut Pomůcky: tabulka pro každého studenta (Příloha 1) 6 fotografií (těžba, používaní mobilů a elektronický odpad) (Příloha 2) 3 texty z fází životního cyklu mobilního telefonu pro každého studenta (Příloha 3) fáze životního cyklu produktu (Příloha 4) Příprava: Očíslujte či označte vždy trojice textů (Příloha 3) tak, aby se na základě stejného čísla či značky sešly tři různé části textu přílohy. Poznámka: Lekci je možné doplnit šestiminutovým videem Elektronický odpad v Ghaně. evokace/15min.novévýznamy/10min. Postup  Vyzvěte studenty, aby vytáhli své mobily a položili je na jeden vybraný stůl. Vznikne tak hromada telefonů. Ptejte se na jejich spontánní dojmy: Co vás napadá? Volné asociace studentů můžete zapisovat na velký papír, na který mobily položíte, nebo na tabuli.  Rozdejte studentům tabulku (Příloha 1). Studenti se zamyslí nad odpověďmi, sdílejí a zapisují nápady ve dvojici. Podle uvážení můžete shrnout nápady s celou třídou na tabuli. Poproste studenty, aby si tabulku nechali prozatím u sebe.  Poté kolem hromádky telefonů rozložte na zem fotografie těžby nerostů, používání telefonů a cestování elektronického odpadu po světě (Příloha 2). Každý student si vybere fotku, která ho zajímá nejvíce. Po skupinkách, které se u fotky sešly, si řeknou, co se na fotce děje a kde mohla být vyfocena. Poté si s jinou skupinkou sdělí své postřehy. Nebo je možné představit postřehy celé třídě. Zajímavé postřehy, k nimž by se dalo v průběhu hodiny vracet, pište na tabuli.  Plynule přejděte k textům (Příloha 3). Studenti se rozdělí do tří skupin podle toho, kam jejich fotky patří (1. těžba a výroba, 2. spotřeba, 3. odpad). Rozdejte jim příslušné texty. Dejte jim čas na přečtení.  Studenti vytvoří skupiny podle značky svého textu, v níž jsou zastoupeni čtenáři ze všech tří skupin. Úkolem trojic je vrátit se k vyplněním tabulkám a do jedné z nich doplnit nové informace na základě textů.  Na základě svých tabulek a přečtených textů ztvární studenti životní cyklus mobilu. Vysvětlete studentům úkol, který je čeká, a potom jim rozdejte pracovní list se zobrazenými fázemi životního cyklu telefonu (Příloha 4). Jejich úkolem je jednotlivé fáze pojmenovat a formulovat rizika, která mohou v dané fázi vznikat pro lidi a pro Příběh mobilu reflexe/25min. 104 105 Můj mobil... Z jakých částí se skládá? Z jakých materiálů a surovin je vyroben? Odkud se suroviny i zpracované součástky dovážejí? Co se s mobilem stane, až doslouží? Jaké s sebou nese dopady na lidi a přírodu? Příloha 1životní prostředí. Máte-li čas, mohou se studenti podělit o výsledky své úvahy formou náměstíčka, kdy korzují po třídě a setkají se alespoň se třemi lidmi, s kterými si sdělí své výsledky. Nebo nechejte zaznít několik nápadů ke každé fázi před celou třídou.  Ptejte se: Které riziko považujete za nejzávažnější? Jak se mu dá předcházet? Znáte příklady, kdy by se to dělo?  Můžete se studenty zavést diskusi o některé z těchto otázek: –– Negativní dopady spojené s produkty většinou neovlivňují ty, co si je kupují. Koho ovlivňují v případě mobilů? Proč se tyto dopady neodrážejí v ceně výrobku? –– Jak by se dalo zařídit, aby firmy produkovaly výrobky s menšími negativními dopady na přírodu a lidi? –– Kdybychom nakupovali méně zboží, snížila by se naše životní úroveň? V čem ano? V čem ne?  Pokud zbývá čas, položte studentům otázku: Mohli byste žít v dnešní společnosti bez mobilu? Dejte studentům čas na rozmyšlenou. Určete ve třídě dvě strany – jedna pro ANO, druhá pro NE. Studenti se rozmístí podle své odpovědi. Vyzvěte je, aby svoji pozici zdůvodnili.  Na konci vyzvěte studenty, aby znovu položili své mobily na hromadu jako na začátku. Vyzvěte studenty, aby si připomněli, co se v průběhu hodiny odehrálo, co se dozvěděli. Nyní každý pojmenuje jednu věc, která mu nyní při pohledu na hromadu přijde nejdůležitější. reflexe/25min. Zdroje textů: Kulíšková, Šárka, Trojanová, Alžběta (2010): Čím je mobilní telefon mobilní? Výukový program. Kostelecké Horky: Občanské sdružení INEX-SDA. Brabec, Jaroslav (2009): Mobilní telefony se také stanou odpadem. Tretiruka.cz. [online] Dostupné z: http://www. tretiruka.cz/news/mobilni-telefony-se-take-stanou-odpadem-zajimava-cisla-a-suroviny-v-mobilnich-telefonech/ (cit. 14. 8. 2011). Nokia (2011): Materiály a chemické látky. [online] Dostupné z: http://www.nokia.cz/o-spolecnosti-nokia/zivotni-prostredi/spolecne-vytvarime/materialy-a-chemicke-latky (cit. 14. 8. 2011). Greenpeace (2009): Průvodcezelenějšíelektronikou. [online] Dostupné z: http://www.greenpeace.org/czech/kampane2/toxicke-zne-i-t-n3/pruvodce-setrnejsi-elektronikou (cit. 14. 8. 2011). Svatoš, Jan (2009):„Válku v Kongu zastaví jen zájem lidí.“ Rozvojovka. [online] Dostupné z: http://www.rozvojovka. cz/rozhovor-valku-v-kongu-zastavi-jen-zajem-lidi_223_706.htm (cit. 14. 8. 2011). Další zdroje informací: Reporty na stránkách MakeITfair. [online] Dostupné z: http://makeitfair.org/the-facts/reports (použ. 20. 8. 2011). Můj mobil... Z jakých částí se skládá? Z jakých materiálů a surovin je vyroben? Odkud se suroviny i zpracované součástky dovážejí? Co se s mobilem stane, až doslouží? Jaké s sebou nese dopady na lidi a přírodu? 106 107 Příloha 3 Z čeho je náš mobil? Mobilní telefon v sobě obsahuje několik desítek kovů (zlato, nikl, stříbro, platinu, měď, chrom, cín, křemík a další). Jeho součástí jsou mikročipy, ve kterých se používají velmi tvrdé a vysoce vodivé prvky. Přibližně od roku 2000 se při výrobě mikročipů používá sloučenina columbitu a tantalitu, která se nazývá coltan. Coltan je matně černá ruda, ze které se získávají prvky niob a tantal. Díky své tvrdosti a vynikající vodivosti je coltan důležitou součástí při výrobě malých elektronických součástek do mobilních telefonů, počítačů a většiny moderní spotřební elektroniky. Odhaduje se, že téměř 80 % světových zásob coltanu se nachází na území Demokratické republiky Kongo. V letech 1998 až 2003 zde probíhala „africká světová válka“. Do konfliktu se zapojilo 8 afrických zemí a několik desítek guerillových skupin. Během války a dodnes trvajících nepokojů zahynulo již přes 5 milionů lidí. Na konflikt, který byl veden zejména o kontrolu nad přírodním bohatstvím, měl zásadní vliv světový obchod se surovinami. Bojující strany konfliktu usilovaly zejména o ovládnutí nalezišť nerostných surovin, ze kterých jim plynuly zisky. Ilegální těžba financovala a udržovala válku v Kongu při životě. Bojující strany z území Konga vyvážely suroviny, z nichž nejvýznamnější byl právě coltan, neboť velká poptávka po elektronice ve světě způsobila extrémně prudký nárůst jeho ceny. Coltan nakupují zejména obchodní korporace z Evropy a USA. V našich rukou Dříve, než se mobilní telefon vydá na cesty se svým majitelem, se nemálo nacestují jeho jednotlivé části a suroviny potřebné na jeho výrobu. Anténa může být vyrobena v Hongkongu, základová deska v Malajsii, mikrofon a baterie v Číně, počítačové čipy v Japonsku nebo v Německu. Displej může být pravděpodobně z Jižní Koreje, klávesnice z Tchajwanu. Mobilní telefony jsou sestavovány např. v Irsku, Německu nebo Mexiku. Mobilní telefony patří mezi nejrychleji obnovované elektronické přístroje. Téměř dvě třetiny telefonů vydrží u svého prvního majitele rok, nejvýše dva. Ročně vymění mobilní telefon asi 500 milionů lidí na celém světě. Věděli jste, že: • v roce 2010 vlastnilo 100 Evropanů průměrně 125 SIM karet? Na 100 obyvatel Afriky připadalo 41 karet a ze stovky obyvatel Asie vlastnilo SIM kartu 66 osob. • průměrná životnost počítače ve vyspělých státech klesla ze 6 let v roce 1997 na pouhé 2 roky v roce 2005? • životnost mobilního telefonu je v ekonomicky vyspělých zemích kratší než 2 roky? • Nokia každé 3 měsíce vydává nový mobil, který má nový design i aplikace? • v České republice je odhadem 5–7 milionů nepoužívaných mobilů? • jen z pěti milionů nepoužívaných českých mobilů by mohlo být recyklováno až 120 kilogramů zlata, 45 kilo paladia, 1 250 stříbra a 45 tisíc kilogramů mědi? Z baterií by šlo znovu získat na 19 tisíc kilogramů kobaltu. Příloha 2 – náhled zdroj:AmnestyInternational Naleziště Jižního Kivu, Demokratická republika Kongo, 2009 zdroj:AmnestyInternational Naleziště Jižního Kivu, Demokratická republika Kongo, 2009 zdroj:Greenpeace Ženy sibiřského etnika Něnců, Rusko, poloostrov Jamal, 2009 zdroj:Greenpeace Život s mobilem, USA, 2010 zdroj:Greenpeace Elektronický odpad, Čína, provincie Guangzhou, město Nanyang, 2005 Elektronický odpad, Čína, provincie Guangzhou, město Nanyang, 2005 zdroj:Greenpeace 108 109 Příloha 4 Život mobilu 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Kam s ním? Na světě se používá každým rokem stále více a více elektroniky. To způsobuje obrovský nárůst odpadu, který obsahuje nebezpečné toxické chemikálie a těžké kovy, jež mohou být pouze obtížně bezpečně zlikvidovány nebo recyklovány. Elektronický odpad dnes výrazně narůstá, protože lidé modernizují své počítače, mobilní telefony, televize, audio soustavy, tiskárny a další elektronické vybavení rychleji než kdykoliv předtím. Největší problémy způsobují mobilní telefony a počítače, protože ty jsou vyměňovány nejčastěji. V Evropě roste objem elektronického odpadu tempem 3–5 % ročně, skoro třikrát rychleji než celkový objem odpadu. Evropské země předpokládají, že produkce jejich elektroodpadu se během příštích pěti let ztrojnásobí. Elektronický odpad, e-waste, nyní tvoří až  5 % pevného domácího odpadu (celosvětově). Jde o skoro stejný objem jako vyhozené plastové obaly. Elektronický odpad je ale daleko nebezpečnější. Neprodukují jej jen ekonomicky vyspělé země. V Asii se ročně vyhodí asi 12 milionů tun vysloužilé elektroniky. V současnosti je celosvětově vyprodukováno asi 30–50 milionů tun elektronického odpadu ročně. Možná je toto číslo v praxi těžko představitelné. Tak například pokud by odhadovaný roční objem elektronického odpadu byl dán do přepravních kontejnerů a naložen na vlak, tento vlak by byl tak dlouhý, že by obtočil po obvodu celou planetu. Poté, co elektronika doslouží, bývá často ilegálně vyvážena z Evropy, USA a Japonska do asijských (Čína, Indie) či afrických zemí (Ghana, Ni­gérie, Egypt), kde je mnohem levnější odpad obsahující toxické látky zpracovat. Důvodem exportu jsou také mnohem slabší environmentální zákony a standardy. Toxický odpad ničí životní prostředí a ohrožuje zdraví obyvatel. Jedovaté látky způsobují znečištění ovzduší, půdy, spodních i povrchových vod a jsou příčinou onemocnění místních lidí, kteří tento odpad zpracovávají. 110 111