Motivy
Na úvod o motivech...
Motiv je spouštěcí síla popuzující osobnost (nějakou její vnitřní tendenci) k určité aktivitě. Motiv není totéž, co potřeba, přestože oba pojmy mohou někdy splývat. Motiv je tendence k určitému cíli, potřeba je zatím vnitřní stav přebytku nebo nedostatku něčeho v organismu. Pocit hladu je potřeba, která vyvolává představu jídla – cíle a tudíž i odpovídající motiv: sníst potravu a uspokojit potřebu.
Motivy se mohou klasifikovat podle různých společných vlastností. Dělí se např. na vrozené a získané, biologické a sociální, primární a sekundární. V principu je tomu tak, že některé motivy jsou dané biologickou podstatou člověka, mají je všichni společné od narození a tudíž i jsou v hierarchii motivů základnější, primárnější. Jiné motivy jsou více individuální a jejich výskyt a rozvinutí závisí na životních okolnostech i osobnostních vlastnostech jedince, rozvíjí se tedy sekundárně. Komplexní teorie motivace z tohoto základního principu vycházejí, různě ho proměňují.
Další, zcela zásadní dělení motivů je na vědomé a nevědomé - pro lidi bývá těžké uvědomit, že mohou být ovládáni zcela nevědomým motivy, tedy, že své jednání nemají pod kontrolou a že někdo jiný může navíc jimi na základě jejich nevědomých motivů manipulovat. Tyto nevědomé motivy jsou často vrozené a souvisí s lidskou přirozeností, případně jsou velmi ranné a jsou blízko naší podstaty jako člověka.
Následující video je jen pro silné povahy, a to nejen proto, že témata v něm jsou naléhavá až drsná, ale i proto, že nepříjemně poukazuje na fakt, jakým způsobem se ná manipulovat s tím, co doopravdy chceme/nechceme koupit.
https://www.youtube.com/watch?v=T3yRg_rnVwA
Komplexnost lidské motivace
Motivace je velmi složitý systém, je ovlivněn vrozenými a získanými faktory osobnosti. Pochopit, popsat ono „proč“ v jednání člověka je ale lákavé pro laika i vědce. Často se tedy jeden i druhý uchylují k zjednodušeným teoriím o jejím fungování. Nicméně, i když se často zdá být evidentní, že chování člověka určuje jeden dominující motiv (např. nenávist, příklad v textu Agathy Christie), většinou je jeho chování určeno více motivy, z nichž některé působí proti sobě (potřeba peněz pro přežití versus touha po nezávislosti).
Navíc platí, že stejné chování jednoho člověka, i více různých lidí, je výsledkem různých motivů a naopak totožné motivy vedou k rozdílnému chování.
Lidské motivy je možné rozčlenit od čtyř velkých okruhů, sestupně po sobě jsou seřazeny od těch, které jsou primární, vrozené a dané nám společně se zvířaty, po ty specifické a individuální:
- Sebezáchovné motivy
- Stimulační motivy
- Sociální motivy
- Individuální psychické motivy