Problematika chudoby
Chudoba jako sociální událost.
Ve 2. století n.l. Izraelité razili myšlenku, že chudému je třeba pomoci – u synagog zakládali
hospice. Začíná se rozlišovat, kdo pomoc potřebuje a kdo ne. Od 4. století prováděny
kontroly, zdraví žebráci jsou považováni za lenivce.
„Chudoba je hodnocena jako stav, kdy lidé nejsou schopni uspokojovat své základní životní
potřeby v míře, kterou společnost v dané době uznává za minimální nebo nezbytně nutnou.“
„Chudoba je relativní pojem, je závislá na čase, místě, ekonomických, sociálních a
kulturních faktorech. Sama o sobě nemusí zakládat sociální problém. Problém je to tehdy,
je-li daný okruh okolností vnímán jako problematický a považuje-li dostatečný počet skupin
ve společnosti situaci za naléhavou a vyžadující řešení.“
Objektivní koncept chudoby
- Představuje standardní způsob hodnocení, vycházející z analýz
sociálněekonomických informací o souborech domácností
- Je to konstrukt, kde se promítají politické a normativní souvislosti
Absolutní chudoba
- Je stav, kdy nedostatek prostředků neumožňuje uspokojovat základní životní
potřeby do té míry, že je ohrožena vlastní existence člověka a hrozí mu smrt
- Nejvíce platné pro rozvojové země
Relativní chudoba
- Založena na rozložení příjmů v domácnosti, její pohyblivost je způsobena
vývojem celkové příjmové úrovně
- Obvykle je určena vzdáleností od jistého (zpravidla průměrného) životního
standardu ve společnosti
- Především v Evropě
- Chudoba je výsledkem materiálního vývoje společnosti a relativizuje se.
Moderní chudoba
- Vyjádřena realitou současného vyspělého světa, kde se chudoba stala pouze
chudobou relativní, která mění konkrétní podobu a rozměr.
o Nová chudoba je spojována s pozicí jedinců a sociálních skupin na trhu práce
(nezaměstnaní, neúplné rodiny, skupiny znevýhodněné na trhu práce) a
objevuje se v komplexu dlouhodobé nezaměstnanosti.
 Vyšší počet osob napříč věkovými skupinami, různých sociálních a
ekonomických kategorií
 Chudobou jsou ohroženy i osoby zaměstnané
o Stará chudoba – bývá spojována s vlivem životních cyklů na neschopnost
práce (typická je pro osoby staré, nemocné, pro osamělé rodiče samoživitele)
- Skupiny, které jsou nejvíce ohroženy:
 rodiny s větším počtem dětí
 neúplné rodiny
 invalidní a zdravotně postižené osoby
 senioři
 osoby přechodně bez příjmu
 dlouhodobě nezaměstnaní
 společensky nezpůsobilé osoby
 osoby, které přesídlily do města a nedokáží se adaptovat
 nemajetní zemědělští pracovníci
 drobní živnostníci po úpadku
Subjektivní koncept chudoby
- Vychází ze samohodnocení člověka, zda se cítí být chudým či nikoliv.
Subjektivní pocit chudoby závisí na porovnání toho, co subjekt nebo domácnost má,
eventuálně:
o Co chce či čeho chce dosáhnout
o Co si myslí, že si zaslouží
o Co si myslí, že skutečně potřebuje (norma, standard)
o Co mají druzí (srovnávání s ostatními)
Feminizace chudoby – problém dnešní doby (viz. Článek
http://www.rozhlas.cz/radiowave/prolomitvlny/_zprava/prolomit-vlny-feminizace-chudoby--
140912)
zdroj: http://www.women-for-women.cz/novinky/fenomen-feminizace-chudoby-125.html
Měření chudoby:
Sledování chudoby:
- Chudobu nejčastěji měříme pomocí dvou nástrojů:
o Spotřeby – jde o měření, které je založeno na přímé spotřebě statků a služeb a
dalších nezbytných výdajů (pojištění). Jde o přímém měření chudoby.
o Příjmů – za rozhodující element je považováno stanovení výše příjmu a
předpokládá se, že nedostatečné příjmy vedou k nedostatečné spotřebě a
naopak. Takto měříme chudobu nepřímo.
Chudoba se ve vyspělých zemích nejčastěji pohybuje mezi 1/3 a 2/3 průměrného příjmu na
hlavu v konkrétním státě. V ČR podle ČSÚ leží hranice chudoby pod příjmem 9901 korun
(zveřejněno v červenci 2015).
Hranice ohrožení příjmovou chudobou u domácností s vybraným složením v ČR v roce 2014
Hranice a míra ohrožení příjmovou chudobou podle procenta mediánu ekvivalizovaného příjmu
v ČR v roce 2014
Příčiny chudoby
3 hlavní skupiny důvodů
- Nízké výdělky plynoucí ze zaměstnání – jsou obvykle cenou práce osob s žádnou nebo
nízkou kvalifikací
- Nedostatek zaměstnání, tj. nezaměstnanosti
- Rozdíly ve vlastněném bohatství – determinují rozdíly v důchodech.
Řešení chudoby
- Minimálním mzda
o Výše hrubé minimální mzdy
 základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu
40 hodin činí 9 900 Kč za měsíc nebo 58,70 Kč za hodinu,
 sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin
u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, činí
9 300 Kč za měsíc nebo 55,10 Kč za hodinu.
o Funkce
 Ekonomická – je prahem, od kterého se odvíjejí tarifní mzdy
 Sociální – zaručuje formu přežití ze mzdy, zabraňuje stlačení úrovně
mezd pod hranici reprodukčních nároků na pracovní sílu => ochrana
před nezaměstnaností
 Ostatní funkce – základem pro výpočet podpory v nezaměstnanosti, pro
stanovení odvodů do pojistných fondů, odvodů mezd a určení daní
z příjmu.
- Životní minimum
o Je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a
ostatních základních osobních potřeb
o Upraveno zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu,
v platném znění.
o Hlavní využití je v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, v zákoně o statní sociální
podpoře (u porodného a přídavku na dítě)
o Životní minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení
o Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci dávek SSP a pomoci v hmotné
nouzi
o Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých
členů domácnosti
o Společně posuzované osoby jsou:
 Rodiče a nezletilé nezaopatřené děti
 Manželé nebo registrovaní partneři
 Rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči
užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami
 Jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu
trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby
o Dvě základní funkce
 Ochranná – dočasná ochrana před sociální a hmotnou krizí
 Kriteriální – zaručuje, aby algoritmus výpočtu životního minima byl
jednoznačný a přehledný. Musí odrážet realitu a respektovat skutečnou
příjmovou situaci na hranici příjmové nedostatečnosti.
o Životní minimum je zvyšováno nařízením vlády
o Je možné jej zvýšit i mimo termín pravidelné valorizace
o ÚP ČR
Částky životního minima v Kč za měsíc
Další informace:
http://www.statistikaamy.cz/2015/07/proc-chudoba-roste-kdyz-rostou-prijmy/
http://www.statistikaamy.cz/2016/03/hranicni-meze-chudoby/
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1141395-milion-cechu-balancuje-na-hranici-
chudoby
pro jednotlivce 3 410
pro první osobu v domácnosti 3 140
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 2 830
pro nezaopatřené dítě ve věku
do 6 let 1 740
6 až 15 let 2 140
15 až 26 let (nezaopatřené) 2 450
Doplnění existenční minimum
- Existenční minimum je:
o Minimální hranicí peněžitých příjmů, která se považuje za nezbytnou
k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující
přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu lepší
motivace dospělé osoby v hmotné nouzi.
o Nelze jej použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu,
u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let
o Zákon č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu
o Existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení
o Existenční minimum činí 2200 Kč
Sociální vyloučení – nerovnost v participaci na životě společnosti a je výsledkem příležitostí.
Týká se 5 základních sfér:
 zaměstnání
 zdravotní péče
 vzdělání
 bydlení
 sociální ochrana
Chudoba a sociální vyloučení mohou mít, ale i nemusí mít souvislost.
Ohroženi:
 dlouhodobě nezaměstnaní ( peníze/trh)
 migranti ( stát/moc)
 izolovaní lidé, lide s poruchami chování ( solidarita)
Ken Auletta: UNDERCLASS = třída vyděděných – souvisí s chudobou, avšak ne všechny
skupiny musí být chudí x jsou spíše sociálně vyčlenění
- 4 skupiny osob:
1. krajní skupiny kriminálních živlů
2. traumatičtí pijáci
3. bezdomovci, šedá ekonomika
4. pasivní chudí ( 3-4 generace – převládá sociální podpora)
Možnosti řešení:
 preventivní charakter
 opatření řešící následky a reálně existující chudobu
Sociální začleňování
- hlavním cílem je dosažení sociální koheze a vytvoření inkluzivní společnosti
K obecným cílům sociálního začleňování patří:
 zajištění účasti v zaměstnání a rovného přístupu ke všem zdrojům, právům, zboží a
službám
 prevence rizika sociálního vyloučení
 pomoc nejvíce zranitelným
 mobilizace všech relevantních aktérů
Nezaměstnanost jako sociální událost
- je definována:
o nedobrovolným charakterem (nemožnost získat zaměstnání)
o pracovní schopností (způsobilost být zaměstnán)
o připravenost pro výkon zaměstnání
o aktivním hledáním zaměstnání (dochází na ÚP)
- dlouhodobá nezaměstnanost je jinou sociální událostí, protože člověk v rámci
dlouhodobé nezaměstnanosti ztrácí po určité době způsobilost být zaměstnán pro:
o ztrátu kvalifikace (nemá možnost účastnit se velmi rychlého procesu získávání
zkušeností, dovedností a návyků, což vede k jeho „dekvalifiakci“)
o ztrátu pracovních návyků (sociální zlenivění)
o získaný zvyk žít ze sociálních dávek (sociální past)
Nezaměstnaným je osoba:
- osoba starší 15 let
- není v placeném zaměstnání či sebezaměstnání
- aktivnost – aktivně hledá zaměstnání prostřednictvím ÚP
- připravenost nastoupit do zaměstnání okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů
Za rizikové skupiny na trhu práce jsou považovány:
- OZP
- Mladiství uchazeči o zaměstnání, tj. fyzické osoby do 25 let
- Absolventi škol, po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let
věku
- Uchazeči společensky nepřizpůsobiví (underclass)
- Nekvalifikovaní uchazeči
- Fyzické osoby pečující o děti do věku 15 let
- Fyzické osoby starší 50 let
- Osoby bydlící v okrajových částech s minimální dopravní obslužností
Psychosociální důsledky nezaměstnanosti:
- Ztráta pocitu štěstí
- Životní nespokojenost
- Snížení sebeúcty
- Celkový stres
- Zneužívání návykových látek
- Sebevraždy
Formy nezaměstnanosti:
o dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci
za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných)
o frikční (dočasná) – jedná se o krátkodobou nezaměstnanost spojenou zpravidla s
obdobím mezi ukončením zaměstnání a nalezením nového zaměstnání; jedná se o
nejčastější typ nezaměstnanosti, pro ekonomiku neznamená závažnější problém
o systémová (strukturální) – nezaměstnanost způsobená změnou struktury ekonomiky;
nezaměstnaný nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky
práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu).
Řešením může být rekvalifikace.
o cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu. V době, kdy se ekonomika
nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury.
o sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více
správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se
považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti.
Formy společenské pomoci v nezaměstnanosti:
- Pojištění nebo hmotná pomoc pro případ nezaměstnanosti
- Sociální podpora nebo sociální pomoc nezaměstnaným, kteří nemají nárok na dávky
z pojištění
- Aktivní politika zaměstnanosti
Ukazatel
1. čtvrtletí
2015
2. čtvrtletí
2015
3. čtvrtletí
2015
4. čtvrtletí
2015
1. čtvrtletí
2016
Míra zaměstnanosti (%) 55,8 56,4 56,6 56,8 57,0 1
Obecná míra
nezaměstnanosti (%)
6,0 4,9 4,8 4,5 4,3 1
Míra ekonomické aktivity
(%)
59,4 59,3 59,5 59,5 59,6 1
Co dělat když ztratím zaměstnání:
- Do evidence uchazečů o zaměstnání budete zařazeni ode dne podání žádosti o
zprostředkování zaměstnání
- Na ÚP byste měli dojít do 3 dnů od skončení zaměstnání
- Vyplňujete žádost o zprostředkování zaměstnání a žádost o podporu
v nezaměstnanosti (musí být oba)
- S sebou si vezměte:
o Platný OP
o Doklad o ukončení pracovního poměru
o Doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti
- Pokud berete podporu v nezaměstnanosti, tak si nemůžete přivydělat. V případě že si
najdete nekolidující zaměstnání, dojde k zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti
a po skončení tohoto nekolidujícího zaměstnání se podpora dále vyplácí (nekolidující
zaměstnání např. na DPP, DPČ výdělek nesmí být vyšší než polovina minimální
mzdy).
- Zdravotní pojištění za vás hradí stát po celou dobu evidence na úřadu práce
- Sociální pojištění není hrazeno, doba po kterou budete vedeni v evidenci uchazečů o
zaměstnání, se Vám započítává jako účast na důchodovém pojištění, a to po dobu, kdy
Vám náleží podpora v nezaměstnanosti, a nejvýše v rozsahu jednoho roku po dobu,
kdy vám podpora nenáleží.
- Výše podpory závisí na věku, způsobu ukončení předchozího zaměstnání:¨
o Do 50 let – čerpá podporu po dobu 5 měsíců
o 50 – 55 let – čerpá podporu po dobu 8 měsíců
o Nad 55 let – čerpá podporu po dobu 11 měsíců
o První dva měsíce – 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním
zaměstnání
o Další dva měsíce – 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku v posledním
zaměstnání
o Od 5 měsíce do konce podpůrčí doby – 45 % průměrného měsíčního čistého
výdělku v posledním zaměstnání
o Pokud jste ukončili zaměstnání bez vážného důvodu nebo dohodou dostanete
po celou dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku po celou podpůrčí
dobu
o Výše podpory je shora omezena na 0,58 násobek průměrné mzdy za první až
třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém o podporu
žádáte (max. výše podpory v roce 2015 mohla být 14 604 korun)
- Pokud si najdete práci, musíte to oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Pokud
v průběhu evidence využijete možnost přivýdělku, tzv. nekolidující zaměstnání, máte
povinnost oznámit výkon nekolidujícího zaměstnání nejpozději v den nástupu
k výkonu této činnosti.