Následující kapitola představí problematiku krizové intervence. V rámci doporučené literatury se seznámíte s teorií krizové intervence, jednotlivými etapami průběhu poskytování odborné krizové pomoci a dostupnými formami krizové intervence.

V níže uvedených internetových odkazech a videích se pak seznámíte s krizovým centrem, linkou důvěry, nahlédnete do témat řešených v rámci krizové intervence a také do struktury a průběhu modelových krizových hovorů.

 

Krize je z psychosociálního hlediska chápána jako „důsledek střetu s překážkou, kterou nejsme schopni vlastními silami, vlastními vyrovnávacími strategiemi, eventuelně za pomoci nám blízkých lidí, zvládnout v přijatelném čase a navyklým způsobem.“ (Vymětal in Vodáčková, D., 2002, s. 29). Krize tedy představuje situaci, kterou nejsme schopni řešit pomocí obvyklých strategií zvládání zátěže. Je přirozenou součástí života jedince, zejména ve fázích vývoje a růstu, je tedy „normální reakcí na nenormální situaci“ (Špatenková, N., 2004a, s. 17; Cimrmannová, T., 2013).

Krizová intervence je odborná metoda práce s klientem v krizi. Vodáčková, D. (2002, s. 60), přední odbornice v problematice krizové intervence v ČR, definuje krizovou intervenci právě jako odbornou pomoc a tuto definici dále rozšiřuje o její cíle: „Krizová intervence pomáhá zpřehlednit a strukturovat klientovo prožívání a zastavit ohrožující či jiné kontraproduktivní tendence v jeho chování. Zaměřuje se jen na ty prvky klientovi minulosti či budoucnosti, které bezprostředně souvisí s jeho krizovou situací. Podporuje klienta v jeho kompetenci řešit problém tak, aby dokázal aktivně a konstruktivně zapojit své vlastní síly a schopnosti a využít potenciálu přirozených vztahů. Krizová intervence se odehrává v rovině řešení klientova problému a překonávání konkrétních překážek" (Vodáčková, D., 2002, s. 60).

(VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 544 s. ISBN 80-7178-696-9.; ŠPATENKOVÁ, N. Krizová intervence pro praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004a. 197 s. ISBN 80-247-0586-9.; CIMRMANNOVÁ, T. Krize a význam pomáhajícího prvního kontaktu: aplikace v kontextu rodinného násilí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 197 s. ISBN 978-80-246-2205-7.)

 

Doporučená literatura a zdroje

1. HELLEBRANDOVÁ, K., P. HANUŠ. VZDĚLÁVACÍ INSTITUT OCHRANY DĚTÍ O.P.S. Krizová intervence [online]. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 80-86991-84-9. Dostupné z: http://www.viod.cz/editor/assets/download/krizovka.pdf
2. HORSKÁ, B., A. LÁSKOVÁ a L. PTÁČEK. Internet jako cesta pomoci: Internetové poradenství pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-7419-034-6.
3. KOHOUTEK, J. a J. KOCOURKOVÁ. Sebevražedné chování. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-349-9.
4. MLČÁK, Z. Emergentní psychologie a krizová intervence. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě - Filozofická fakulta, 2005. 64 s. ISBN 80-7368-036-X.
5. ŠPATENKOVÁ, N. Krize: psychologický a sociologický fenomén. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004b. 129 s. ISBN 80-247-0888-4.
6. ŠPATENKOVÁ, N. Krizová intervence pro praxi. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-2624-3.
7. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. 2. vyd. Praha: Portál, 2007. 544 s. ISBN 978-80-7367-342-0.