PORUCHA BINOKULÁRNÍHO VIDĚNÍ, STRABISMUS - N. OCULOMOTORIUS ✕ M. RECTUS SUPERIOR ✕ M. RECTUS INFERIOR ✕ M. RECTUS MEDIALIS (INTERNUS) ✕ M. OBLIQUS INFERIOR - N. TROCHLEARIS ✕ M. OBLIQUS SUPERIOR - N. ABDUCENS ✕ M. RECTUS LATERALIS (EXTERNUS) OČNÍ POHYBY POHYBY JEDNOHO OKA = DUKCE POHYB SMĚREM ZEVNÍM = ABDUKCE POHYB SMĚREM VNITŘNÍM = ADDUKCE ELEVACE (pohyb nahoru); DEPRESE (dolů) POHYBY OBOU OČÍ VERZE – koordinované pohyby obou očí - STEJNOSMĚRNÉ VERGENCE – koordinované pohyby obou očí – PROTISMĚRNÉ (př. Konvergence) JEDNODUCHÉ BINOKULÁRNÍ VIDĚNÍ (JBV) Schopnost mozku spojit obrazy obou očí v jeden vjem Porucha: možný vznik strabismu, amblyopie, narušené centrální retinální fixace VÝVOJ JBV SUPERPOZICE – velmi jednoduchá forma JBV FÚZE – dokonalejší spojení obrazu obou očí STEREOPSE – nejvyšší stupeň, schopnost prostorového vnímání (3D filmy) POJEM Strabismus Porucha rovnovážného postavení očí. Osy vidění nesměřují současně k pozorovanému předmětu Odchylující oko má sníženou zrakovou ostrost – (brýlová korekce, okluze) Bývá přítomna porucha jednoduchého binokulárního vidění (2 oči jeden obraz) STRABISMUS (ŠILHÁNÍ) Dělení: Heteroforie – latentní šilhání Heterotropie – zjevné šilhání Zjevné šilhání dále dělíme na: Konkomitující - Porucha koordinace motility CNS Paralitické - Častou příčinou je obrna svalů STRABISMUS (ŠILHÁNÍ) Dle směru: Esotropie (str. konvergentní) Exotropie (str. divergentní) Hypertropie (sursumvergentní strabismus) • Zornice jde vzhůru Hypotropie (strabismus deosumvergentní) • Zornice jde dolů PATOLOGIE BINOKULÁRNÍHO VIDĚNÍ PORUCHA BINOKULÁRNÍHO VIDĚNÍ Útlum Projevuje se v případě uchýlení jednoho oka Proces zabraňující vstupu informací z uchýleného oka do zrakového centra Obranný mechanismus CNS Na rozdíl od Amblyopie dočasný stav PORUCHA BINOKULÁRNÍHO VIDĚNÍ Amblyopie Podstatné snížení zrakové ostrosti jednoho oka – nelze vykorigovat brýlemi Útlum funkce oka (mozek s ním přestává pracovat) Porucha prostorového vnímání Důsledek dlouhotrvajícího útlumu Anomální retinální korespondence = Excentrická fixace (Normální fixace = fixace pozorovaného předmětu místem nejostřejšího vidění) Pokud je vzdálenost místa fixace od foveoly velká = nízká zraková ostrost REEDUKACE, NÁPRAVA SPRÁVNÉHO VIDĚNÍ Nutnost včasné diagnozy Hranice pro nápravu srovnatelná s hranicí vývoje zraku (6. – 7. rok) Náprava strabismu: Brýlová korekce Okluze, ortoptika, pleoptika Operace NÁPRAVA STRABISMU Brýlová korekce Po zjištění refrakční vady Nosič brýlového okluzoru V některých případech bifokální skla – Franklinova typu Nutnost kontinuálního nošení Okluze Zakrytí vedoucího oka – aktivace uchýleného oka Pleoptická cvičení Aktivní pleoptická cvičení – na blízko pomocí hmatu, sluchu a paměti Druhy: Sestavování mozaiky, stavebnice, obkreslování, navlékání korálků, modelování z plastelíny Přístroje vhodné ke cvičení: Lokalizátor: Dítě zakrývá prstem otvory v desce, které speciální pedagog nebo ortoptistka rozsvěcuje Korektor: Kovová tužka na kovové desce, při přetáhnutí světelný a zvukový signál Světelné lavice Chirurgická léčba konkomitujícího strabismu Operuje se 50% případů V případě vrozeného strabismu je třeba operovat do 1 roku (jinak 3. – 5. rok) Cílem operace: Upevnit centrální fixaci, Provést kosmetickou úpravu. Ortoptika Snaha o obnovení porušeného JBV Předpoklady: Vyrovnaná zraková ostrost, pohyby obou očí – normální, žádná či malá úchylka, věk 4 – 8 let, spolupráce dítěte ORTOPTIKA Použití speciálních přístrojů: Troposkop, Cheiroskop