TERAPEUTICKÝ PŘÍSTUP  přípravná cvičení  vyvozování hlásek  fixace  automatizace ZÁSADY  zásada krátkodobého cvičení  zásada využití sluchové kontroly  zásada používání pomocných hlásek  zásada minimální akce PŘÍPRAVNÁ CVIČENÍ – MOTORIKA MLUVNÍCH ORGÁNŮ, FONEMATICKÝ SLUCH pasivní cvičení - masáže pasivní cvičení – při težších případech NVŘ – dyspraxie mluvních orgánů masáže – jednoduchým krouživým pohybem posilujeme a aktivizujeme jejich svalstvo aktivní cvičení – specifika motoriky rtů, jazyka, měkkého patra aVF závěru FONEMATICKÝ SLUCH  sluchová kontrola  nacvičit správné vnímání a fonematický sluch, posilování fce korového analyzátoru  fonematické vnímání  koza – kosa  fonematické řady  lípa – pila MOŽNOSTI - SLOVO  fonematická analýza  poznat slovo na základě rozdílnosti fonémů  rozčlenit jej na části – fonémy  určit přítomnost či nepřítomnost hlásky ve slově  vyčlenit první a poslední hlásku ve slově  určit množství hlásek, jejich pořadí a místo ve slově ve vztahu k jiným hláskám VYVOZOVÁNÍ NOVÉ HLÁSKY  vývojové hledisko  imitace přirozeného vývoje řeči  artikulační návaznost NEVÝVOJOVÝ SMĚR  prioritní hlásky – ve jméně dítěte  prioritní jsou nejfrekventovanější hlásky jazyka  při redukci - hlásky na začátku slova – jejich chybná realizace přispívá k nesrozumitelnosti řeči PŘIVYVOZOVÁNÍ LZE POUŽÍT  přírodní a technické zvuky – f napodobování větru  hlásky artikulačně blízké  mechanická cesta – špátle, sondy, vibrační přístroje SAMOHLÁSKY  Využití mluvního vzoru  Nácvik polohy rtů – špulení, napětí  Nácvik čelistního úhlu  Nácvik rozlišení délky zvuku  Nácvik rozlišení délky samohlásky  Odezírání samohlásek při výrazné artikulaci se situačním doprovodem  Zíváááme áááá, divíme se óóóóó  SCHÉMA ARTIKULAČNÍ NÁVAZNOSTI T D N D R Ř D G K T C S Z T Ť Č Š Ž Ť Ď Ň T K CH DALŠÍ MOŽNOSTI  nápodoba  multisenzoriální postup - zrak, hmat, chuť  Vybavení hlásky bez mluvního vzoru – obrázky/otázky – jak dělá had?.... FIXACE  upevnění artikulačních stereotypů dané hlásky  propojení pohybové a zvukové podoby  slova artikulačně jednoduchá  Vhodná hláska A  Se sykavkami hláska I  Slova, kde se základní artikulace hlásky mění málo S+E,A – salám  Slova, kde se základní artikulace mění více S+ O, U – zaokrouhlení rtů  Slova s hláskou na počátku  Slova s hláskou na konci  Slova s hláskou uprostřed - náročnější artikulace - sluchová analýza NÁROČNOST SLOV  slova s otevřenou slabikou (sele)  slova s uzavřenou slabikou (myš-ka)  slova se souhláskovými skupinami (čtvrtek, smrček, pštros)  Slova by neměla obsahovat hlásky, které ještě dítě neumí správně vyslovovat  Dítě musí slovu rozumět  Individuální zájem AUTOMATIZACE  správná výslovnost dané hlásky ve spontánní řeči  jednoduché opakování slov – pojmenovávání obrázků, reprodukce říkanek, čtení  správná výslovnost v dialogu a monologu  fyziologická výslovnost se musí automaticky vybavovat ve spontánní artikulované řeči SIGMATISMUS  interdentální  addentální  palatální  labiodentální  nazální  laterální  stridentní  laryngální ROTACISMUS  mogirotacimus  pararotacismus  bilabiální  interdentální  laterální  bukální  velární  uvulární  faryngální  hyperkinetický MOGIROTACIMUS  ráno – áno – hlásku vynechává, pára – pá.a pararotacismus  nahrazuje jinými hláskami – jlvhd  3.-4. rok – j  4.-6. rok – l ROTACISMUS BOHEMICUS  labiodentální a bilabiální  velární  uvulární  laterální  nazální