Práce v domácnosti •Nejde jen o výkon, ale o definování a uznání •Správa domácnosti + domácí práce •Ženy je stále vykonávají mnohem více bez ohledu na jejich participaci ve veřejné sféře – „druhá směna“ žen Dvojí zatížení žen ve sféře placené práce i v oblasti neplacené práce v domácnosti se prolíná s postavením žen na trhu práce – jejich odměňováním, postavením v zaměstnání apod. Tyto sféry byly od sebe v průběhu industrializace odděleny a ženy začaly více participovat na trhu placené práce, aniž by opustily sféru práce neplacené. V tomto procesu postupného oddělování zároveň vznikly role „žen v domácnosti“, které participují pouze na neplacených domácích pracích a na péči o děti. Téměř ale nevznikl protiklad v podobě žen, které by pouze pracovaly za mzdu a nemusely by vůbec vykonávat práce v domácnosti. Denní objem práce v českých rodinách s dětmi do 18 let (Bierzová, 2006) Vysvětlení 1.Teorie racionálního chování - každý se zaměřuje na tu aktivitu, ve které dosahuje nejvyšší efektivity 2.Teorie relativních zdrojů - každý z partnerů se snaží minimalizovat svůj podíl na méněcenné práci v domácnosti, lépe se to daří tomu, kdo má lepší vzdělání, prestiž, výdělky (platí jednostranně) 3.Genderová teorie - ženy i muži jsou socializováni do různých rolí, žena jako hospodyně, muž jako živitel (ještě posíleno rodičovstvím, kdy žena zůstává v domácnosti) ženy, které mají nezaměstnané partnery, nevykonávají menší podíl domácích prací, aby tím ještě více neoslabovaly identitu mužů - živitelů, která může být ztrátou zaměstnání podkopána (Hochshild 2003). •Rodiny, kde pečují otcové Gay parents are just as much parents as any other kind. Photograph: Getty Images suffrage24 suffrage1 suffrage11 mummy Screen Shot 2014-12-09 at 13.27.23 suffrage10 Martin Gagner, 35, administrator at Malmö University Marcus Bergqvist, 33, construction engineer Andreas Bergström, 39, senior probation officer Johan Ekengård, 38, product developer at Sandvik Ola Larsson, 41, purchaser Urban North, 32, infrastructure consultant Otcovství a mateřství •Esencializující x konstruktivistická perspektiva •Lze se naučit péči? •Lze se naučit „mateřským“ emocím ve vztahu k dítěti? •Ženy jako převažující pečovatelky v soukromé i veřejné sféře (definice tohoto typu práce jako feminní, což mužům ztěžuje přístup k ní) •Muž „doma s dítětem“ x pečující muž •Tradiční model muž živitel, žena pečovatelka (také zakotven v legislativě, porozvodovém uspořádání) •Různé podoby rituálu vymanění se chlapců z mateřské péče a „vstup“ do světa mužů •Zaangažovaný otec jako přechodová kategorie •Revoluce otců, měnící se muži, pečující muži, matkové •Rodina, která „mění“ role, se ocitá pod tlakem vnitřním (vlastní očekávání, vliv rodičů, od nichž čerpáme inspiraci v rodičovství) i vnějším (mediální reprezentace, sociální politika, okolí – zejména u méně vzdělaných, starších, na venkově) •„Vařím, to mě baví, je to kreativní a užívají se při tom moderní přístroje. Od té doby, co máme myčku, je mi jedno, že při vaření zašpiním všechno nádobí, co máme. Trochu uklízím, ale neperu, nevěším prádlo a nežehlím. Tam je spousta dodatečných ručních činností, které nezvládám. Dvě ponožky pověsím, jiné dvě spadnou, a to bych do toho kopl/a.“ •„Jenom ta poslední půlhodina byla nejhorší. To očekávání, kdy konečně přijde a vysvobodí mě z toho. Pak už jsem tam byl/a houby platnej/platná. Děti začaly běhat, pištět a podobně, to už mě nikdo nechtěl. Tak jsem si šel/šla na chvilku ven, k vodě nebo do hospody/kavárny, abych to nějakým způsobem vydýchal/a. No a další den znovu.“ • •„Dává těm dětem víc péče. Já bych mnohem víc přemýšlel/a, jestli náhodou nemám umýt okna, takhle ty děti mají mnohem větší péči. On/ona je natolik pečující, že opravdu veškerá péče jde dětem. Holkám se věnuje celý den.“ • Problém s přijetím nové identity •O4: Ale je fakt, že třeba na začátku, jsem s tím, že třeba jsem se styděl Denisu čekat u autobusu. Ona mi třeba zavolala, přijďte s Víťou s kočárkem k autobusu, a já jsem si říkal, to víš, že jo, ještě kraječku do vlasů, tam jako čekat u autobusu, pusinku, že, žena přišla z práce. Mužský výkon rodičovské dovolené •Muž na rodičovské dovolené nepřibírá automaticky „druhou směnu“; možnost volby nad výkonem různých úkolů v domácnosti •Důraz na socializaci muže na rodičovské dovolené •Domácí práce jako něco, co na ženu „počká“ Perspektiva žen „pečujících“ partnerů •Čas v práci jako svobodný čas, oddych či občerstvení •Demýtizace mateřské dovolené, vnímání nízkého společenského statusu matek (i matkami reprodukovaného) •Touha po svobodě a důraz na vlastní potřeby (x ideál obětujícího se mateřství) •Reakce okolí: kritika (intepretovaná jako závist), ignorace (x muž, okolím vnímaný jako hrdina, který „to zvládá“) Strategie vyrovnávání se s netradiční mateřskou rolí •Točí se kolem statusu „ne-matek“, nikoli kolem statusu živitelek a)Maternal gatekeeping (Hochschild, 1990) – demonstrace mateřských kompetencí b)Přijetí identity krkavčí matky („jsem hrozná matka, nemám na něj nervy“) - žena v rodině plní „otcovskou“ roli, ale má z toho výčitky •„Změny v oblasti rovných příležitostí tedy nemusí zablokovat muži svou neochotou o děti pečovat, ale neochota žen děti mužům svěřit. Tato neochota nemusí být vedena nedůvěřivostí ve schopnosti mužů, ale jednoduše snahou vyhnout se společenské ostrakizaci.“ http://static.prozeny.cz/images/stories/muz_krmi_dite.jpg http://static.prozeny.cz/images/stories/6-erven/08/HLFcc_138034211.jpg Švédsko a fenomén „lattepapa“ •V současnosti čtvrtina otců zůstává na rodičovské dovolené aspoň nějaký čas •V roce 1980 jen 5 % •Tzv. otcovský měsíc (později dva) z 480 dnů rodičovské, rovnostní bonus atd., možnost vybrat si dovolenou do 8 let věku dítěte • •Zdroj: Gašparová, D. 2015. „Latté tátové a rodičovská dovolená ve Švédsku“, a2alarm.cz, 03/2015 • • Kdo jde na otcovskou ve Švédsku? •Zásadní především příjem a vzdělání rodičů. •Vyšší příjem matky, která má alespoň dvouleté univerzitní vzdělání, zvyšuje šance, že muž zůstane s dítětem doma déle. Naopak vyšší příjem otce šance na rovnoměrnější rozdělení rodičovské dovolené snižuje. •Páry, kde otec zůstal s prvním dítětem doma, mají o třicet procent menší pravděpodobnost rozvodu a rodí se v nich více dětí. Zdroje • •Sedláček, L., Janoušková, K. 2005. Jiné mateřství. Gender, rovné příležitosti, výzkum, 1/2005. •http://www.cec-wys.org/prilohy/d51b38a8/prezentace_matkove.pdf •Maříková, H. Pečující otcové. Příběhy plné odlišností. Sociologicky časopis/Czech Sociological Review, 2009, Vol. 45, No. 1 • • • Sociologie rodiny Přenos sociálního statusu skrze vzdělávání a působení rodiny Třídní rozdíly a rodina a)Třídní rozdíly v rodinném chování b)Vliv třídního zařazení rodiny na vzdělanostní šance, rodina jako reprodukční jednotka c) Třídně zakotvené rozdíly v rodinném chování •Homogamie •Sňatkový věk •Otěhotnění do 20 let, kojení, přítomnost muže u porodu •Počet dětí •Úmrtnost obecně, Kojenecká úmrtnost, úmrtnost chlapců ve věku 1 – 15 let; úrazy •Rozdíly ve výchově, podíl otce, tresty • • –homogamie - nejvyšší nižší a vyšší vrstva Rodina a status •Stratifikace – strukturovaná nerovnost ve společnosti •Otroctví, kasty, stavy, třídy (majetek a typ zaměstnání, mobilita) •Sociální mobilita •Habitus, status, kapitál •Metodologické problémy – jak určit status rodiny; měření inteligence; longitudinální výzkumy • Dosahování statusu v moderní společnosti •Nejdůležitějšími determinantami dosahování individuálního statusu se v moderní společnosti staly vzdělání, zaměstnání a příjem •Vzdělání jako klíčový faktor životního úspěchu (potřeba vzdělanější pracovní síly), ale zároveň významně determinováno sociálním původem jedince. Selektivita vzdělávacích systémů •Zajištění rovného přístupu ke vzdělávání jako priorita vzdělávací politiky a nástroj pro posílení sociální integrace a rovnosti šancí •Většina státu usiluje o odstranění selektivity vzdělávacího systému, nebo alespoň o posunutí selekce do vyššího věku •Selektivita systému negativně ovlivňuje výsledky žáků, posiluje vazbu dosaženého vzdělání na vzdělání rodičů a přispívá k reprodukci sociálních nerovností i v pozdějších fázích životního cyklu Diskuse •Nerovnosti v přístupu na různých vzdělávacích stupních •Jak je to v České republice? •Zájmy různých aktérů •Co všechno působí na přenos vzdělání? Výzkumy •Česká školní inspekce 2014. Rovný přístup ke vzdělávání….http://www.csicr.cz/getattachment/5c47b440-66c0-4112-b33c-dd802de7859b •GREGER, David, et al. Názory českých rodičů a veřejnosti na časné rozdělování žáků. Orbis scholae, 2009, 3.3: 51-78. •Matějů, P., & Straková, J. (2003). Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000/The Role of the Family and the School in the Reproduction of Educational Inequalities A Sociological Look at the Role of Multi-year Gymnasia in the Context of the Results of the PISA 2000 Study. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 625-652. •Matějů, P., J. Straková, A. Veselý (eds.). 2010. Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha: SLON •RABUŠICOVÁ, Milada. Impulz k dalšímu přemýšlení o vzdělanostních nerovnostech: věc trvá. Studia paedagogica, Brno: Masarykova univerzita, 2013, roč. 18, 2-3, s. 173-178. ISSN 1803-7437. doi:10.5817/SP2013-2-3-12. •Simonová, N. 2011. Vzdělanostní nerovnosti v české společnosti. Vývoj od počátku 20. století do současnosti. Praha: SLON. •Simonová, N., Soukup, P. 2009. „Reprodukce vzdělanostních nerovností v České republice po sametové revoluci v evropském kontextu.“ Sociologický časopis, 5: 935-965. • • Historie vzdělanostních nerovností v ČR •na poč. 20. stol. byli Češi nejvzdělanější populací z východoevropských národů, např. rozdíly mezi českou a německou společností byly naprosto zanedbatelné; •po r. 1948 došlo k vysoké míře statusové inkonsistence •po r. 1948 pokles významu vzdělání jako statusotvorného faktoru (v r. 1978 vzdělání vyčerpávalo pouze 12% variance mzdy mužů) • kvůli mzdové nivelizaci se studovat nevyplácelo •pokles prestiže vyššího vzdělání Současnost •Nárůst statusové konzistence po roce 1989 •„Dědičnost vzdělání“ •Odlišné aspirace dětí z různě sociálně postavených rodin •Nikoli inteligence, ale rodinné prostředí, vzdělání a postoje rodičů jsou klíčové pro výsledky ve škole (Rabušicová 1995) • Studenti 1. ročníků MU podle vzdělání rodičů (2013) Výzkum „Rodiče a výchova“ •2010, Sociologický ústav AV ČR • •Kvantitativní výzkum • •http://sdilenihodnot.soc.cas.cz/getfile.php?file=19844300&filename=RodiceVychova2010_VyzkumnaZprav a.pdf Přenos genderových rozdílů na prac. trhu skrze působení rodiny •Odlišná pozice dívek a chlapců ve škole •Směrování do odlišných typů vzdělávacích drah – jakými způsoby? • •Zdroje: S genderem na trh; Děti v ringu dnešního světa •