Zvláštnosti dětské diagnostiky

4.1 Situace psychologického vyšetření

Psychologické vyšetření – specifický druh interakce mezi VO a examinátorem

- vliv a)osobní rovnice examinátora, b)osobní rovnice VO a c)situační proměnných

               a) Proměnné týkající se examinátora: věk, pohlaví, společenský status, zevnějšek,
charakteristiky chování, důležité jsou sociální dovednosti: schopnost vytvořit ovzduší důvěry,
naladit i motivovat VO, trpělivost, vřelost, autenticita, flexibilita, objektivita, empatie, citová
stabilita atd.; nutné mít profesionální vědomosti a znalosti, ale i dovednosti; sebereflexe
(uvědomění si vlivu své osobnosti na poznávání druhého) – nejlépe sebezkušenostní výcvik; pozor na
syndrom vyhoření

               b) proměnné týkající se VO: obecné a individuální postoje (např. předsudky,
očekávání); situace psychologického vyšetření pro dítě nová – může se objevit explorační a testová
anxieta – úzkost, tréma, obavy, zda uspěje, stav zkoušky – nutné úzkost odstranit nebo aspoň
redukovat

               c) Situační proměnné: vhodná místnost, pohodlnost místa, osvětlení, prostor pro hru
(např. krabice s hračkami, papír a pastelky atd.)

Psychologické vyšetření není izolovaný proces, obvykle souvisí s jinými psychologickými aktivitami,
např. s psychoterapií, poradenskou intervencí, reedukací atd. – nutné tedy zapojit ho do širších
souvislostí. Psych. vyšetření je víc než pouhé testování, kromě sběru a interpretace dat zahrnuje i
úvahy, mínění a doporučení, co dál…


4.2 Struktura a průběh vyšetření

Základní psychologické vyšetření (Basic Psychological Examination BPE)

- struktura: BPE zjišťuje:

1. vlivy okolí (tzv. ekologický princip) – prostředí kolem dítěte, účel vyšetření, kdo vyšetření
vyžaduje…

2. chování dítěte

3. intelektuální faktory

4. neuropsychický stav

5. školní úspěšnost

6. osobnost (sociálně afektivní faktory)

- proces: dělen do pěti etap:

1. formulace otázek, problému, stanovení hypotéz

2. výběr vhodných a adekvátních psychodiagnostických metod (nutné zohlednit: Co se chci o VO
dozvědět, k jakému účelu dělám vyšetření, jaké metody mám k dispozici, jakou taktiku zvolím při
vyšetření – individuální nebo skupinové vyšetření, následnost metod apod.)

3. vlastní vyšetření – získávání údajů

4. vyhodnocení získaných dat – kvantitativní i kvalitativní rozbor

5. formulace závěrů, nálezu a případných navrhovaných opatření

- průběh: může mít tyto fáze:

1. přípravné stádium – důvod vyšetření, studium dokumentace – předběžné seznámení      s problémem

2. vlastní psychologické vyšetření – navázání a udržení kontaktu, pozorování, rozhovor…

3. analytická fáze – skórování testových výsledků a integrace s dalšími údaji; formulování
intervenčních strategií a doporučení

4. interpretace výsledků a jejich sdělení rodičům, vychovatelům apod.; srozumitelnost!

5. ověřování výsledků vyšetření a z něj vyplývajících intervenčních postupů – jejich úspěšnost, pak
případná korekce nebo nová doporučení


DŮLEŽITÉ

Rozdíl mezi psychologickým vyšetřením u dětí a u dospělých (Koluchová, Morávek, 1991)

-         psychický vývoj dítěte rychlejší, vývojová období kratší

-         u dětí se obtížněji odlišují tzv. hraniční stavy, také obtížná diferenciální diagnostika

-         dítě je více závislé na svém sociálním prostředí

-         u dětí menší použitelnost testů (zvýšená unavitelnost, labilnější pozornost, malá
schopnost introspekce), je lepší používat klinické metody (pozorování a rozhovor)

-         u dětí obtížnější interpretace výsledků, čím mladší, tím méně přesná predikce vývoje

-         psychodiagnostika adolescentů – specifická

Motivace k vyšetření – záleží na věku, pohlaví, předběžné zkušenosti, osobních charakteristikách,
národnosti atd.

-         u malých dětí hra, starší školáky lze motivovat prvky soutěživosti, na adolescenty zabírá
motiv individuální prestiže