Mgr. Jan Krása, Ph.D. ¨Prenatální ¨ Novorozenecké (do 1 měsíce) ¨ Kojenecké (do 1 roku) ¨ Batolecí (do 3 let) ¨ Předškolní období (3-6) ¨ Školní věk – mladší, střední, starší ¨ Dospívání (adolescence) ¨ Dospělost – mladší (20-40), střední (40-50), starší (50-60) ¨ Stáří – rané (60-75), pravé (75 a více) ¨Dle Eriksona v tomto věku dítě nachází autonomii. ¨Batole se chce (potřebuje) prosadit, potřebuje potvrzení svých kompetencí a potřebuje zjistit svoje limity. ¨Tento úkol může být zablokován nedostatkem důvěry (z minulého období), nemocí či nevhodnou výchovou. batole ¨Dítě se postupně zdokonaluje. Mizí baculatost. Zlepšuje se koordinace pohybů: ¨umí kopnou do míče, ke konci období i hodit míčem na cíl a chytit míč ¨chodit po špičkách ¨chvilku stát na jedné noze ¨do schodů střídat nohy ¨(neumí stojku, svíčku, neumí se rozhoupat) ¨Ovládání motoriky umožňuje větší samostatnost při uspokojování potřeb (stimulace, seberegulace…). ¨Potřeba aktivity je u batolat velká (schopnost opakovat aktivity nevyčerpatelná!) – srov. zákaz pohybu batoleti nebo zákazy a narušování her. ¨ ¨Vyvíjí se ovládání kosterního svalstva a svěračů. ¨Dle Vágnerové (2012, s. 121) jsou významné 2 druhy pohybu: ¨Retence – tj. udržení něčeho, setrvání někde. ¨Eliminace tj. tendence pustit, zahodit, opustit to, co už nechce nebo kde už nechce být. ¨Nejprve je jich obou dosahováno svalovou aktivitou, později i symbolicky. Freud nazval toto období anální fází. ¨Dítě získá velmi zřejmou (seberegulační, sociální, praktickou) výhodu, naučí-li se ovládat vylučování. ¨Značná soc. hodnota ovládání vyměšování může vést rodiče k tomu, že budou nutit dítě k nácviku předčasně. ¨ ¨Objevují se vztahové emoce: radost z kontaktu, žárlivost, soucit, projevy lítosti, smutku, napětí ¨Sebehodnotící emoce – hrdost, pýcha ¨Pocity studu jako reakce na nesplnění očekávání druhých (viz Erikson – konflikt autonomie proti studu a pochybám) ¨Nově se objevují afekty hněvu a vzteku – často velmi silné intenzity (v tomto věku běžné a vývojově opodstatněné). ¨Dokáže se na něco těšit. ¨Snaží se regulovat svoje emoce: „trochu jsem se vztekal, ale jen chvíli.“ ¨Ve školce (mezi 4.-5. rokem zvládne tuto zátěž většina dětí) se dítě učí navazovat a udržovat soc. vztahy s vrstevníky. ¡v 18. měsíci se pozná v zrcadle ¡kolem 2 let – negativistické období ¡z on na já ¨Pokusy o separaci a samostatné chování ¨ ¨zároveň přetrvává potřeba jistoty a bezpečí ¨vynucená separace (hospitalizace, týdenní jesle…) je v tomto období velmi zatěžující (i v řádu dní; J. Bowlby: fáze protestu – zoufalství – odpoutání od matky) ¨ ¨(několik měsíců mezi 2,5 – 3,5 roku) ¨velmi omezená schopnost kooperace ¨ aktivní odpor, vlastní nároky („ne“, „já sám“…) ¨ nechuť dělit se (o hračky apod.) ¨ při nevhodné kombinaci s temperamentem je obvyklé fyzické napadání ostatních dětí, ba i rodičů ¨nic z výše jmenovaného není v batolecím věku známkou patologie nebo nevychovanosti, ale nemělo by být ani záminkou pro nevychovávání ¨ emočně nabité konflikty přispívají k dětskému pochopení sebe, lidí a sociálního světa ¨ „testování stability“ rodičů slouží i k jejich prověření – rodič rozčilený, trestající apod. stabilní není ¡ ¡Motorická autonomie souvisí s kognitivní autonomií. ¡Batolata jsou zvídavá – ráda se učí (nejprve hlavně nápodobou, později i verbálně – srov. mycí houbu, jak pije vodu). ¡Pochopení pravidel, která se učí verbálně, umožňuje emancipaci dítěte – jeden z důvodů lpění na pravidlech, stereotypech a rituálech (=jistota). ¨Hra s tvary: od největšího po nejmenší a naopak; správný tvar do správného otvoru atd. ¨Hra s kostkami: schopnost stavět na sebe i vedle sebe; schopnost stavět tvary=schopnost napodobovat vizuálně (ke konci období snaha kreslit). ¨Dítě je schopno symbolizace: Ve hře se kostka/předmět stává zvířetem, člověkem, potravou atd. Dítě však fantazíruje i kontext. Pokud si dítě umí hrát na „jako…“, značí to rozvoj symbolického myšlení. ¨Přechod od hry samostatné ke hře kooperativní. ¨Už batole dokáže pochopit, že někdo něco dělá „jako…“ čili „z legrace“ (Racoczy et al., 2004). ¨Kuenne (1946) nechal děti vybírat ze tří různě velkých černých čtverců. Odměňoval výběr toho největšího. Když dal dětem sérii tří dalších čtverců, z nichž ale byl ten původní v řadě nejmenším, batolata vybírala jej. Děti předškolní již vybíraly ten největší (konceptuální systém). ¨ ¨