Problémové chování Terminologie v literatuře •problémové chování žáka (problem behaviour, misbehaviour, difficult behaviour), •těžko zvladatelné chování žáka (difficult-to-manage behaviour), •problémový žák (problem pupil), •obtížně vzdělavatelný žák (difficult-to-teach pupil) KONTEXTY PROBLÉMOVÉHO CHOVÁNÍ •MULTIFAKTORIÁLNÍ ETILOGIE •VÝVOJOVÉ HLEDISKO •PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ versus PORUCHY CHOVÁNÍ (diagnostické rozlišení) •KONTEXT AKTUÁLNÍ ŽIVOTNÍ SITUACE DÍTĚTE Hodnocení chování žáka jako problémového ve školním prostředí, by mělo vycházet z těchto aspektů: •funkce problémového chování •smysl projevů chování z pohledu vývojových úkolů dítěte •prožívání dítěte •prožívání učitele •kvalita vztahu učitel – žák •kvalita komunikace mezi aktéry •edukační kontext •klima v dané třídě •reakce vrstevníků •kvalita spolupráce s rodinou dítěte • Štípek (2011) – Dítě na zabití •Dítě nezlobí proto, že vás chce trápit. Nedělá to naschvál. Nedělá to naschvál vám. •Dítě zlobí, protože na něco upozorňuje, o něco volá, něco potřebuje. •Ačkoliv dítě vypadá, že mu z toho plynou jen samé klady, ani ono není se vším spokojené. Možná to působí tak, že mu to tak vyhovuje, ale nemusí být s tímto stavem vůbec spokojené. •Jen pokud je rodič (v našem případě pedagog) ochoten změnit něco i na svém chování, je možné měnit chová ní dítěte. Neznamená to ale dítěti ustoupit. •Nezměníme dítě samé, ani jeho podstatu. Můžeme se pokusit změnit "jen" jeho chování. Špatné není dítě, ale špatné může být jeho chování. To lze modifikovat. • • • • •Mladší školní věk •Nezralost •Sociální nezralost •Fixace na dospělého •Nadměrná úzkost •Hravost •Adaptační problémy •Nesoustředěnost •Nedbalost v práci •Podvádění •Agresivita •Vztek •Nízké sebehodnocení …… • • • • • •Starší školní věk •(Vliv vrstevníků – touha po uznání, pozitivní soc. status) •Testování komunikačních hranic •Vyrušování •Šikana •Zapomínání pomůcek •Nerespektování výchovných autorit •Záškoláctví •Rizikové chování ………… • SPECIFICKÉ PORUCHY CHOVÁNÍ A PORUCHY KONCENTRACE •Oblast problematiky dětí s poruchou pozornosti, dětí s hyperkinetickým syndromem představuje další z oblastí problémů v chování dětí, na kterou může třídní učitel, spolu s výchovným poradcem, u dítěte jako první upozornit, iniciovat (v nezbytné spolupráci s rodiči) odborné vyšetření dítěte. • •Jde o téma, které patří mezi často zmiňované okruhy, jež se podílejí na subjektivním vnímání náročnosti pedagogické práce. • •Prevalence (podíl výskytu jevu v populaci) se pohybuje přibližně u 6 % dětské populace, u chlapců je poměr vyšší, 3-5 :1. • •Co dělají dospělí? •Vysvětlují, přesvědčují – po dobrém, po zlém •Neinvestují - nenabízejí volný čas •Přikazují, zakazují, nadávají, vyčítají, trestají: „Proč jseš tak zlej.“ „Už zase zlobíš!“ „Když jsi tu nebyl, byl tu klid.“ „Tolik jsem toho pro tebe udělala a ty takhle!“ •Ignorují •Manifestují bezmoc, vyhýbají se řešení •Nevymezují hranice a omlouvají: „On to má tak těžký.“ „On za to přeci nemůže.“ • • • • •Co situaci zhorší? •Tlak, ignorace, tresty, neustálé řešení a upozorňování na problémy •Podminování vztahu: „Nemám tě ráda za to, cos provedl, jestli to nebude lepší, tak…“ •Výčitky „Proč mi to děláš? Proč jsi takový? Jak je to možný, že se takový dítě narodilo zrovna nám? Podívej se na bráchu, jak to že nemůžeš být jako on?“ •Vysoká očekávání a nesplnitelné cíle: „Od teď už budeš jenom hodný.“ •Srovnávání: „Podívej na své bratry a vem si z nich příklad.“ • PRVNÍ KROK: ZASTAVIT NEFUNKČNÍ INTERVENCE, KTERÉ PROBLÉMOVÉ CHOVÁNÍ DÍTĚTE ZHORŠUJÍ. PŘÍLIŠNÝ TLAK PŘÍLIŠNÁ PÉČE ODMÍTÁNÍ DRUZÍ JSOU: lepší, rozhodují, mají nade mnou moc, nerozumí mi, slabí, … SVĚT JE: nespravedlivý, boj, náročný, nesrozumitelný, nejistý,… JÁ JSEM: neschopný, zlý, nedokonalý, k ničemu, nemilovaný, na obtíž… A PROTO MUSÍM: bojovat, stáhnout se a nedělat nic, dát všem, co proto, být ostražitý, nedávat najevo svou slabost, ukázat, že tu jsem, abych byl nepřehlédnutelný, … Subjektivní přesvědčení Privátní logika Jak se orientujeme ve světě a jak v něm reagujeme Úkol: zbavit motivace ke vzdělávání Pocit sounáležitosti = 4B POZORNOST MOC POMSTA VYHNUTÍ SE VOLBA CHYBNÉHO CÍLE NENAPLNĚNÍ POCITU SOUNÁLEŽITOSTI Být součástí Být schopný Být důležitý Být nedokonalý Čtyři cíle problémového chování (Adler, Dreikursová; Širůčková, Štěpánková) Jak identifikovat na příkladu konkrétní situace • Roviny zvládání problémového chování •Jak zamezit (intervence) •Jak předejít (prevence) •Jak posílit sounáležitost (podpora) Možnosti intervence •Popište, co vidíte: „Vidím tu dvě děti, které ještě nezačaly pracovat .“ •Používejte pozitivní instrukce: „Pozorně poslouchej, co ostatní říkají.“ Legitimizujte moc: „Máš pravdu, nemám, jak tě donutit, abys začal pracovat.“ •Používejte já-sdělení: „Zlobí mě, když na začátku hodiny nejste na svých místech.“ •Zrcadlete emoce dětí: „Je to tak, že jsi teď naštvaný, protože to vnímáš jako nespravedlnost? •Používejte jazyk volby: „Lenko, je potřeba, abys pracovala na zadaném úkolu. V případě, že se rozhodneš úkoly neplnit, ztratíš možnost opravit si klasifikaci. Je to na tobě. “ •Položte otevřenou otázku: „Co teď potřebuješ, aby se stalo?“ •STOP sdělení: „Přestaňte se mezi sebou bavit a věnujte se zadané práci.“ • •„Zase jste si nepřipravili všechny potřebné pomůcky.“ •„Vy jste neslyšeli, že už zvonilo?“ •„Kolikrát to mám ještě opakovat? •„Používáš vůbec mozek?“ •„Nedívej se z toho okna!“ •„Jestli toho hned nenecháš, zavolám rodičům!“ • Možnosti prevence •Strategie, kterými lze předcházet problémovému chování, spočívají zejména ve výchovném stylu učitele, způsobu práce se třídou a nastavení kontextu situací. Proto věnujte pozornost: •uspořádání učebny, •využití různých forem výuky a aktivizujících metod, •cílům výuky, •užitečnosti a smysluplnosti činností. • •Nastavte jasná a srozumitelná pravidla. Vtáhněte žáky do jejich vytváření. •Pracujte s přirozenými a logickými důsledky •Snižující se limit Domluvte se s žákem na počtu „problémového chování“, který je v určitém časovém úseku dovolen. Např. žák může za jednu hodinu 5x vykřiknout. • Možnosti podpory •Vytvořte prostor pro sdílení. •Umožněte dětem rozhodnout se. •Oceňujte zájem, angažovanost a nasazení. •Vyjadřujte důvěru. •Vyjadřujte emoce a podporujte děti, aby vyjadřovaly, co cítí. •Umožněte dětem zažívat úspěch - nastavujte splnitelné cíle. •Umožňujte dětem zažívat důsledky chování. •Rozvíjejte silné stránky dětí. •Buďte konkrétní a autentičtí. •Používejte popisný, neutrální jazyk. • STUDIJNÍ LITERATURA ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ LITERATURA