Well-being u začínajících učitelů: „Should I Stay or Should I Go“ (The Clash) Jan Mareš a Tomáš Kohoutek s poděkováním celému týmu ve složení Michaela Píšová, Světlana Hanušová, Klára Uličná, Eva Minaříková, Miroslav Janík, Tomáš Janík Teoretický kontext •Emerging adulthood (kontext dalších životních domén)(Arnett, 2000; Macek a kol., 2007 aj.) •Fáze profesní socializace (Lukas, 2008), •Profesní well-being (např. Saaren et al., 2006) •Evaluační aktivity fakulty a univerzity • •Racionální (objektivní důvody) i emocionální (mj. well-being) vedoucí k (ne)přijímání profesních závazků Jeden z možných modelů profesní socializace (Fessler, Ingram, 2003 mod. Lukas, 2008) Well-being v učitelské profesi (Saaren a kol., 2006, s. 250) PŘÍČINY DROP-OUTu – část projektu NOVICE Přehledové studie: Borman & Dowling, 2008; Guarino, Santibanez, & Daley, 2006; Johnson, Berg, & Donaldson, 2005 •OBJEKTIVNÍ DETERMINANTY •vlivy globalizace, imigrace, demografické faktory, ekonomické a environmentální faktory – slovy Clandinin (2009) ‘shifting social landscape’ •vliv státu a vzdělávací politiky, zejména vzrůstající tlak na akontabilitu, manažerismus atd. (např. Bloomfield, 2009; Smyth, Down & McInerney, 2010). •vliv komunity blízké škole, rodičů (Allensworth et al., 2009; Ladd, 2011) •sociodemografická charakteristika školy, vybavení školy •škola / klima školy, leadership, kolegové a míra spolupráce, vztahy •podpora profesního rozvoje – indukce, mentoring •kvalita žáků, kázeň, interakce ve třídě • (...) • •SUBJEKTIVNÍ DETERMINANTY •velmi široké pole výzkumu, v analyzovaných studiích se objevují koncepty (profesní) identity, motivace k výkonu profese, závazky, „povolanost“ (calling), well-being, pracovní spokojenost, negativní emotivita (stres, frustrace aj.) • DROP-OUT u začínajících učitelů •Míra drop-outu je významně vyšší u začínajících učitelů - přesvědčivě doloženo ve všech analyzovaných studiích (srov. přehledové studie Borman & Dowling, 2008; Guarino et al., 2006) •Kritické období profesní iniciace 3 – 5 leté, výsledky naznačují, že k obratu dochází až po 5 letech výkonu profese (např. (Stokking, Leenders, De Jong, & Tartwijk, 2003) •Studie rovněž naznačují vztah mezi i „kvalitou“ učitele a drop-outem: např. absolventi s výbornými studijními výsledky s větší pravděpodobností nenastupují do škol, hledají uplatnění v jiných profesích (Davis, 2001, Sanders, 2001, Cooper & Alvarado, 2006, OECD, 2005) • • •Vysoký drop-out : –USA 39-46% (Ingersoll, 2002, 2003 aj.), Velká Británie 35% (Sturman et al., 2005), Austrálie 20-50% (Manuel, 2003). •Naopak nízký drop-out: –Japonsko 3%, Jižní Korea 3%, Finsko 7%, SRN 5% (podle Cooper & Alvarado, 2006; Ministry of Education, 2008; OECD, 2005) • • • Vstup učitelů ze školy do praxe v ČR (Koucký a kol., 2014; studie REFLEX 2013) •(novější údaje bohužel agrgovány za celé VŠ, nelze je tedy pro naše účely použít) •Absolventům Mgr. studia je přes 30 let •Přes 70% už má práci v době absolutoria (pozitivní rozdíl proti jiným oborům) •více než třetina (35,5%) si práci našla přímou domluvou ve škole (vliv praxí) •Nastoupili v průměru po necelých dvou měsích od získání diplomu •Jejich plat je v průměru těsně pod 20 tis. •Tři čtvrtiny z nich nastupují na pozici související s vystudovaným oborem a u 60% z nich odpovídá úroveň i obor vzdělání pracovní pozici •68% z nich pracuje ve veřejném sektoru •V půměru jsou se svou prací spíše spokojeni a uplatňují v ní poznatky získané ve škole (a tyto poznatky spíše oceňují) •Drop-out lze jen odhadovat. Po čtyřech letech pracuje mimo školství přes 20% absolventů PdF (odpovídá úroveň vzdělání a neodpovídá obor a neodpovídá úroveň vzdělání ani obor), zároveň ale práci v oboru získává i část původně na trhu práce neúspěšných. •V průměru se odchodem ze školství jejich příjem nezvýší (Koucký a kol., 2014s. 148) • • • • • Pilotní studie •N=34, dostupný vzorek •Sběr v říjnu 2015 •Online testovací systém –KONEČNÝ, Štěpán, Stanislav JEŽEK a Jan MAREŠ. Správa Elektronických Dotazníků (SED). 2010. •Cílem úpravy nástroje a ověření reakce začínajících učitelů •Dílčí úpravy dotazníku •V těchto dnech ostrý sběr Well-being • Výběr z výsledků pilotáže •Well-being •škála v překladu Kebza, Šolcová; pět položek; pětibodová škála •(N= 34) cíleně oslovených motivovaných absolventů ochotných participovat na pilotáži •přesto alespoň určitá míra variability dat (spokojenost ve všech otázkách – min 20 bodů; 25 maximum) • Souvislosti well-beingu s dílčími položkami dotazníku u pilotního vzorku • • • •Na dotazy se těší •Jan Mareš •Tomáš Kohoutek