PSYCHOLOGIE VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
Autoevaluace
Kvalita a efektivita výuky

Jak se dívat na metody?
¨Struktura (typy metod)
¤(pozorování – druhy; dotazníky – typy; analýza produktů činnosti; postojové škály; projektivní
techniky…)
¨Účel (co způsobuje, že…)
¤Co mne zajímá / Co chci zjistit / Co si potřebuji ověřit?
¤
¨Analogicky u metodologie
¨(kvalitativní; kvantitativní; longitudinální; experiment (…) vs. Co mne zajímá / Co chci zjistit /
Co si potřebuji ověřit?)
¨

Co je to (auto)evaluace
¨Proces získání podkladů pro rozhodnutí na úrovni jednotlivce (žáka, učitele) – skupiny (třídy,
skupiny předmětů) – celé školy
¨Zjištění kvality práce školy
¤označení míry (úrovně) nejakého stavu (např. „kvalita výuky angličtiny ve škole XY je
vysoká/nízká“)
¤vyjádření stavu, který je optimální, žádoucí, ideální, tedy a priori pozitivní (např. „je potřeba
klást důraz na kvalitu výuky“)
¨Odraz i v platné legislativě.

Druhy evaluace
¨Z hlediska hodnotitele
¤Externí (ČŠI… Kalibro, SCIO; PISA atd.)
¤https://journals.muni.cz/pedor/article/view/3709/pdf_stech
¤Interní (autoevaluace – vychází z potřeb školy a je specifická)
¤Pověření zástupci školy (evaluační tým; školní poradenské pracoviště)
¤Studentské / žákovské hodnocení výuky
¨Z hlediska účelu
¤Sumativní (závěrečné, celkové hodnocení)
¤Formativní (průběžné)
¨Z hlediska interperetace
¤Normativní (relace k ostatním – např. žebříčky škol)
¤Kriteriální (relace k předem stanovenému kritériu – např. počet bodů)
¤
¨V současnosti je kladen důraz důraz na evaluaci interní, formativní a kriteriální (autoevaluace ;)
¨ Srv. https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1107/867

Autoevaluace ve škole
¤Různé úrovně obecnosti, se kterými jste se už setkali
nAutoevaluce ve smyslu autoregulace ( např. styl učení, akademické aspirace…)
nAutoevaluace učitele (např. klima třídy, interakční styl, báze moci…)
nAutoevaluace skupiny předmětů
n
nAutoevaluace školy (např. klima školy)

Co tedy potřebuji vědět?
¨Důležité je vědět, co chci zjistit.
¤Spoustu věcí už „víme“.
¤To, že „mám nějaký dotazník“ může věcem i uškodit.
¤Snadnost sběru dat může lidi znechucovat („přetestovanost“)
¤Dobré je mít informace z různých zdrojů a konfrontovat je („triangulace“)
¨A také co budu s výsledky dělat…
¤Promyšlená strategie intervence vs. víra v dobrý výsledek diagnostického postupu (ale co když
výsledek nebude dobrý?)
nhttp://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/kapitoly/informacna-priprava-vyskumu/mares-intervence.pdf

Jak se pozná dobrá škola (třída…)?



¨Řada možných kriterií
¨Postihující výsledky - např.:
¤Prospěch (průměr)
¤Výkon v plošném didaktickém testu (5., 9. třída, maturita)
¤Procento přijatých na vyšší stupeň školy
¤(…)
¨Postihující proces
¤Intuitivní uchopení na úrovni pocitu z… (reflexe)
¤Empiricky
nKvalita
nEfektivita

Model kvality školy
1.gif


Model operacinalizace kvality
2.gif


Operacionalizace kvality
(legenda k předchozímu obrázku)
¨(1) Vztah mezi vstupy a výstupy
¤Např. testy znalostí na začátku a na konci výuky
¨(2) Vztah mezi procesy a výstupy
¤Nejčastější v ped. výzkumu; Procesy jsou efektivní (účinné), pokud vedou k požadovaným výsledkům
(formulovaným podle edukačních cílů).
¨(3) Vztah mezi zásadami a procesy
¤Kvalita procesu je definována jako soulad se zásadami (např. alternativní školy)
¨(4) Vztah mezi cíli a výstupy
¤v případě výuky prioritní zájem učitelů. Předpokládá důslednou operacionalizaci cílu tak, aby
dříve, než budou realizovány procesy, bylo známo, jak bude vyhodnoceno jejich dosažení (úroveň
výstupu) – srv. ECTS na MU
¨(5) Vztah mezi cíli, výstupy a procesy – jedná se o sjednocení variant (2) a (4).
¨(6) Vztah mezi skutečnými a dosažitelnými výstupy
¤Dosud spíše nerealizováno (málo údajů). Benchmarking.

Výhody autoevaluce
¨Citlivost na specifika konkrétní školy
¤v porovnání s obecnými nástroji
¨Hodnotiteli jsou sami aktéři
¤zpětná vazba je důvěryhodnější.
¨Tlačí ke komunikaci o škole
¤rozvíjí potenciál ke spolupráci – mezi učiteli, žáky, rodiči i zřizovatelem
¨Tlačí k formulování východisek i záměrů
¤co, kdy a proč
¨„Deprivatizace“ učitelského povolání
¤výuková aktivita a její výsledky může být objektem debaty; výsledky jsou veřejné

Stav autoevaluace na ZŠ a SŠ v ČR
¨Závažnými zjištěními TZI ČŠI:
1.„školy zpravidla nevyhodnocují výsledky vzhledem ke vzdělávacím programům, tedy neanalyzují
efektivitu vzdělávacích strategií vzhledem ke stanoveným cílům;
2.jen v menší míře se autoevaluační zjištění promítají do konkrétních opatření, do stanovování
cílů, volby strategií, plánování rozvoje či podpory efektivních přístupů ve vyučování“ (ČŠI ČR
2005).

Info MŠMT
¨http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/autoevaluace


Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb ČŠI



Literatura
¨Průcha, J. Pedagogická evaluace. Brno, MU CDVU, 1996.
¨Janík, T.  a kol. Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování
výuky. Brno: Muni Press, 2013.
¨Starý, K. Autoevaluace školy. Praha, Národní ústav odborného vzdělávání 2005. 20 s. Studijní text
autoevaluace školy vytvořený pro systémový projekt PILOT S - autoevaluace škol vzhledem k zavádění
ŠVP. Dostupný z www:
http://www.nuov.cz/uploads/Publikace/Zajistovani_kvality_OV/Autoevaluace_skoly.pdf
¨Starý, K., Chvál, M. Kvalita a efektivita výuky: metodologické prístupy. In Janíková M. - Vlčková,
K. a kol. Výzkum výuky: Tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody. Brno: Paido 2009.
¨Vašťatková, J. Úvod do autoevaluace školy. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2006.
¨Další viz:
¨http://evaluacninastroje.rvp.cz/
¨http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/autoevaluace
¨
¨Kde hledat metody:
¤http://evaluacninastroje.rvp.cz/
¤