Kůže (cutis, derma)

Její správná funkce je důležitý předpoklad pro existenci jedince. Jedná se o největší orgán lidského těla. Plocha, kterou kůže zaujímá, závisí na věku a tělesných proporcích jedince, pohybuje se v rozmezí 1,5 - 2 m. Ztráta 1/3 plochy kůže je životu nebezpečná. Hmotnost kůže je rovna 1/6 celkové hmotnosti těla, což v  průměru je kolem 16 kg. Síla (tloušťka) je nerovnoměrná, v průměru 0,5 - 6 mm (bez podkožního tuku), ovlivňuje průnik látek do organismu, čím je tenčí, tím je pro látky prostupnější. Obecně tenčí kůži mají ženy, staří lidé a kojenci.

Základní anatomie kůže:

• pokožka (epidermis)
• škára (dermis)
• podkožní tukové vazivo (hypodermis)

                       Obr. 1.  Anatomie kůže (převzato z www.eskulap.cz)

Kožní reliéf (povrch) - na jeho povrchu se nacházejí vývody potních a mazových žláz, vlasů či chlupů, dva typy kožních rýh - získané (jemné a hluboké vrásky či jizvy) a vrozené (jemné a hluboké)

Barva kůže - informuje o zdravotním i psychyckém stavu jedince, obsahuje několik prvků:

• hnědý prvek – kožní barvivo melanin
• žlutý prvek – karotenoidy, tuky  v PTV, bilirubin
• červený prvek – oxidovaný hemoglobin
• modrý prvek – redukovaný hemoglobin
• šedý prvek – vrásky

Funkce kůže:

• ochrana těla
• obranná funkce
• udržení stálé tělesné teploty
• regulace krevního oběhu
• smyslová funkce
• skladovací funkce
• vylučovací (sekreční) funkce
• resorpční funkce

Buňky pokožky - pokožka má buněčnou strukturu (mnohovrstevný dlaždicový epitel)

• keratinocyty 98 %
• melanocyty asi 1 – 1,5 %
• Langerhansovy – ovlivňují imunitu kůže
• Merkelovy – nervové receptory tlaku
• Mezibuněčná hmota

Vrstvy pokožky

• Bazální (základní) vrstva (zárodečná)
• Ostnitá vrstva
• Zrnitá vrstva
• Lesklá vrstva
• Rohovitá vrstva (kompaktní a olupující se)

Bazální vrstva

Velikost 1 μm, se škárou spojena nepravidelnou zvlněnou linií. Bazální buňky se v pravidelných intervalech obnovují mitotickým dělením = z 1 mateřské buňky vzniknou 2 dceřiné, dceřiné buňky nahradí mateřskou, postupně vytlačovány nově vzniklými buňkami směrem k povrchu pokožky, postupně dehydratuje, jádro odumírá, u mladého člověka tento interval trvá 3 až 4 týdny (21 – 28 dní). Látky, které podporují mitózu (vit. A a jeho prekurzory, alantoin, koenzym Q10, panthenol).

Keratinocyty

Jsou to základní buňky v kůži člověka. Keratinizaceje označení pro biologickou obnovu pokožky. Základní stavební látkou keratinocytů je bílkovina keratin. Rozeznáváme různé typy keratinu - měkký keratin (2 – 4 % aminokyseliny cystinu) především v pokožce, střední keratin (7 % aminokyseliny cystinu) především ve vlasech a tvrdý keratin (18 % aminokyseliny cystinu) především v nehtech.

Melanocyty

Rozvětvené buňky s funkčním jádrem. Roztroušené mezi bazálními buňkami. Hustota rozmístění závisí na rase člověka. Významnou látkou v těchto buňkách je melanin (pigment), jedná se o hlavní látku přirozené ochrany organismu před UV zářením, absorbuje ho i odráží. Z chemického pohledu má několik forem a to základní červenohnědou, eumelanin, erythromelanin a feomelanin. Tvorba melaninu je indukována UV zářením, jeho tvorbu podporuje vitamín A a ß-karoten. UV paprsky mohou způsobit v krajním případě rakovinu, ničí jádra buněk a ty se nekontrolovatelně dělí.

Mezibuněčná hmota pokožky

Stmeluje celou pokožku, má lipofilní charakter, zlepšuje bariérové vlastnosti pokožky, snižuje vstup nežádoucích látek do pokožky či zamezuje nadměrnému vysychání. 

Škára (dermis)

Má vyzivovou strukturu, obsahuje papily, čidla bolesti, terminální nervová zakončení (receptory dotyku, chladu, tepla, tlaku). Je složena z bílkovin, vazivové hmoty a přídatných orgánů. Hlavní stavební složkou jsou elastin (ovlivňuje rozpínání kůže), kolagen (silnější něž elastin, zajišťuje měkkost kůže) a kyselina hyaluronová (napětí kůže).

          Obr. 2. Stavba kůže (převzato z www.hojeni-ran.cz)

 

Vliv UV záření na pokožku

Sluneční záření má několik složek, pro člověka je nejvíce nebezpečné UV záření. Intenzita UV se zesiluje odrazem od vodních ploch. Rozlišujeme dva základní typy UVA a UVB. UVA je podle posledních studií odpovědné za poškození kůže, proniká hluboko do pokožky a působí velice účinně, proniká přes sklo. UVB naopak působí na vnější vrstvu kůže, primárně způsobuje opálení pokožky, neprochází sklem.

Typy kůže dle citlivosti na UV záření:

1. Keltský typ (2%) - nápadně světlá kůže, pihy, rezavé vlasy, kůže se vždy spálý, ochranná reakce kůže žádná, pobyt na přímém slunci maximálně 10 minut.
2. Evropan se světlou pletí (12%) - kůže světlá, vlasy blond až hnědé, pihy řídké, ochranná reakce kůže velmi malá, pobyt na přímém slunci maximálně 20 minut.
3. Evropan s tmavou pletí (78%) - kůže světlá, vlasy hnědé, pihy žádné, ochranná reakce kůže průměrná, pobyt na přímém slunci maximálně 30 minut.
4. Středomořský typ (8%) - kůže hnědá, vlasy tmavé, pihy žádné, ochranná reakce kůže rychlá, pobyt na přímém slunci maximálně 40 minut, kůže se skoro nikdy na přímém slunci nespálí.

Malé děti a kojenci nesmí být vůbec vystavováni přímému slunci, jejich ochranná reakce kůže není žádná!

           Obr. 3. Různé typy pletí (převzato z www.triderm.cz)

Přídatné kožní deriváty a žlázy

Potní žlázy

Nejpočetnější skupina žláz umístěné po celém těle (kromě rtů a nehtů). Nejvíce aktivní jsou v pubertě. Vylučují pot (tekutina obsahující odpadní látky metabolizmu litského těla a hydratační látky - 98% voda, zbytek jsou různé soli látek), jeho pH je přibližně 5 - 6. Po určitém čase pot začíná zapáchat, na pokožce jej rozkládají bakterie, které způsobuj jeho rozklad na čpavek či aldehydy. Potní žlázy reagují na různé chemické podněty, toho se využívá u antiperspirantů a deodorantů.

Mazové žlázy

Rozloženy velice nerovnoměrně po celém těle (kromě chodidel a dlaní). Jsou dvojího druhu u vlasového folikulu a bezvlasé. Jejich počet je dán od narození každému jedinci zvlášť. Nejvíce aktivní jsou v pubertě. Jejich produktem je kožní maz, který je složen z tuků, vosků, volných aminokyselin, bílkovin, minerálních solí, stopových prvků a vody. Složení kožního mazu závisí na hormonální činnosti, genetických dispozicích a životosprávě.

       Obr. 4. Potní a mazové žlázy (převzato z www.eucerin.cz)

Vlasy

Člověk má na hlavě asi 100 000 vlasů, vlasy se objenují již v embrionální fázi života (kolem 3. měsíce v děloze). Vlasy se obnovují kontinuálně, Dělíme je na pravé (řasy, nosní chloupky, na hlavě, v podpaží a v okolí pohlavních orgánů) a na nepravé (světlé drobné chloupky po celé těle). Vlasy rostou průměrně 2 - 7 let.

Složení vlasu v příčném řezu:

• medulla = střed vlasu (obsahuje pigment, vyživovací funkce vlasu)
• kortex = vlasová kůra (tvořen keratinem, zajišťuje elastičnost vlasu)
• kutikula = vlasová blána (zajišťuje odolnost a pevnost vlasu)

Tvar vlasů: rozhodující je velikost a tvar vlasového folikulu a rozložení buněk produkujících keratin

• kulatý = rovné vlasy
• oválný = vlnité vlasy
• ledvinovitý = vlasy kudrnaté

                   Obr. 5. Vlasy (převzato z prozeny.blesk.cz)

Typy vlasů:

• normální vlasy (ani suché, ani mastné, nenarušené vlasy)
• suché vlasy (matné, na omak drsné, u kořínků silné, třepí se)
• mastné vlasy (zplihlé, mastné, nadprodukce kožního mazu)
• smíšené vlasy (mastné u kořínků, na konečcích suché, roztřepené)

Pozn. Šedivění vlasů způsobuje ztráta pigmentu z vlasové kůry, což může být způsobeno vrozenými predispozicemi, chorobnými stavy či léky.

Nehty

Na stavbě nehtů se podílí nejtvrdší keratin. Nehty rostou přibližně 1mm za týden.

Části nehtů:

1. živá část - nachází se pod pokožkou, bělavý měsíček
2. část neživá - nehtová plotýnka - následuje volný okraj nehtu

   Obr. 6. Nehty (převzato z http://www.salon-onyx.cz/modelaz-nehtu2/pece-o-prirodni-nehty/)