Informační a komunikační
technologie 2
UPV_0014 a UPVK_0014
PhDr. Jan Válek
valek@ped.muni.cz
Telefon: 549 49 8327
Výuková prezentace pouze pro potřeby
vyučujícího
2
Předmět
• Rozsah
– Prezenční studium
• 1 hodina přednášek + 1 cvičení
– Kombinované studium
• 2 x 135 minut + 1 x 90 minut
• Ukončení
– Kolokvium (PS) + psaný test/ústní
• Úkoly
– Průběžné (PS – cvičení; KS – přednáška)
Ukončení předmětu - Kolokvium
• Písemný test v ISu
– Minimální nutná úspěšnost 60 %
• Test je nutné opakovat
– Při úspěšnosti 60 % až 80 % - následuje ústní
rozprava
• Test je možné právě jednou zopakovat
– Pokud bude nový výsledek nad 80 % - předmět je úspěšně
ukončen
– Pokud bude nový výsledek pod 60 % počítá se původní
výsledek
– Při úspěšnosti nad 80 % - předmět je úspěšně
ukončen
4
Ukončení předmětu - Úkol
• Video zaměřené na výuku
– Minimální délka hotového záznamu: 3 minuty
– Nahrané vlastním zařízením (může být i mobilem,
fotoaparátem)
– Přidané efekty
• Obrazové (titulky – postačí na začátku o jaké video se
jedná, kdo jej natočil)
• Zvukové (mluvené slovo)
Termín odevzdání - 30. 5. 2013 včetně
14
Média a komunikace ve výuce
• Mezilidská komunikace má v životě
současného člověka stále vetší význam
– I když komunikujeme různými způsoby, stále nám
informace zprostředkují různá média
• Vývojem prochází tradiční média tištěná i
média akustická nebo obrazová
– Rozšířila svůj obsah i metody, zvýšila dosah, vliv a
význam
– Tištěná média si ale svůj význam stále zachovávají
15
Média a komunikace ve výuce
• V posledních desetiletích je doplnila média
spjatá s rozvojem elektronických technologií
– Mobilní telefony
– Počítače
– Internet
16
Média a komunikace ve výuce
• Stále rostoucí uplatnění nových technologií
někdy způsobuje nadhodnocení technické a
organizační stránky, a podhodnocení
sdělovaného obsahu
– Žáci a studenti se při práci s interaktivní tabulí více
soustředí na formu poskytovaných informací než
na sdělovaný obsah
– Obecně nás více zajímá forma sdělení informací
než informace samotné
• Stěna z TV v Televizních novinách na Nově
17
Média a komunikace ve výuce
• Na uživatele je tak kladen požadavek učit se
využívat média a naučit se v nich nacházet
potřebné informace a pozitivní podněty k
vlastní činnosti
• Bohužel je se tím spojeno i zacílení na širokou
veřejnost => obsah je redukován pro
snadnější pochopení i méně vzdělanými lidmi
– Reportáž TV NOVA o mrznoucí vodě v -15 °C
18
Média a komunikace ve výuce
• Negativní dopady současných médií na
komunikaci
– Média umožňují získávat množství různých
informací a navazování kontaktů s ostatními lidmi,
často se tak ale děje bez osobní zkušenosti a
rozvíjení hlubšího vztahu
– Zkreslený obraz světa
– Technická evoluce médií předběhla společnost, ta
nezvládá podchytit jejich výchovné působení
19
Média a komunikace ve výuce
– Je proto nutné upravit vzdělávací aktivity tak, aby
podporovaly všestranný rozvoj osobnosti a
nevedly k jednostrannosti a stereotypům
– Personalizace vyhledávačů (Google.com)
• Nebudeme zůstávat v informační bublině?
20
Média a komunikace ve výuce
• Pozitivní dopady současných médií na
komunikaci
– Zrychlení přenosu informací
– Uchování informací po dlouhou dobu
– Úspora času
– Větší míra sociálních skupin
– Mobily v rozpadající se rodině
– On-line videokamera
– Rozvíjejí strategického myšlení (v PC hrách) v
mezích pravidel
21
Média a komunikace ve výuce
• Média
– Zprostředkující osoba, prostředí, činitel, výplň
prostoru nebo látka, ve které je objekt uložen.
(Slovník spisovného jazyka českého)
– Prostředek komunikace, sdělovací prostředek,
nejčastěji technické zařízení umožňující
komunikaci mezi komunikátorem a recipientem.
(Slovník propagace)
Média jsou prostředek pro
přenos dat a informací
22
Média a komunikace ve výuce
– Typy médií
• Kino, film
• Televize
• Internet
– Od 13.2.1992 v ČR
• Outdoor
• Tisk
• Rozhlas
• Veletrhy, výstavy
• Výkladní skříně
• Obaly
• Direct mail
23
Média a komunikace ve výuce
– V současnosti zažíváme velký rozmach
elektronických médií
• Strmý nárůst počtu majitelů mobilních telefonů
– 2000 - 500 milionů uživatelů
– 2011 – 6,9 miliard uživatelů (vs. 7 miliard obyvatel Země)
» v ČR cca 14,5 milionů SIM-karet
– Rostou tak požadavky na jejich funkce
• Rychle roste počet uživatelů internetu
– 2000 - 250 milionů uživatelů
– 2003 - 580 milionů uživatelů
– 2011 - 2 miliardy uživatelů
» V ČR 6 milionů uživatelů
– Nejvíce připojených je v Evropě, USA a Rusku
24
Média a komunikace ve výuce
• Stejně tak roste počet uživatelů mobilního internetu
– 2009 - 531 milionů
– 2011 - 872 milionů
» v ČR cca 3,2 milionů
• Propojením mobilů, internetu a dalších médií vznikají
nové kombinace poznávacích, herních i praktických
aktivit
– 2000 – pro Japonsko první mobil s fotoaparátem Sharp J-SH04
25
Média a komunikace ve výuce
– 2002
» Pro Evropu - CeBIT 2002 - první chytrý fotomobil s
operačním systémem Symbian – Nokia 7650
» Další byl Sony Ericssonu T68(i) s přídavným modulem
Communicam MCA-10
» Sony Ericsson T300 s přídavným modulem CommuniCam
MCA-25
» Siemens S55 s přídavným modulem QuickPic IQP-500
– 2004 - představeno, propojení televizoru s internetem
– 2012 – MWC 2012 Barcelona - Nokia 808 PureView s 41 MPix
fotoaparátem
26
Média a komunikace ve výuce
– Současné trendy v používání médií pomáhají
formovat pozitivní vztah k předkládaným
informacím, námětům a probouzejí zájem lidí o
vyjadřování svých názorů
– Vztah uživatel - médium - společnost je neustále
rozvíjen, každodenním opakováním
Média „zkracují“ vzdálenost a
šetří čas
27
Média a komunikace ve výuce
– Média tedy zasahují do téměř všech odvětví
lidského života
• Partnerské vztahy
– Navazování (v kině, na internetu, v knihovně)
– Posilování
– Ukončení
• Výchova dětí a studium
• Rozhodování
– Politické
– Spotřební
• Náplň volného času
28
Média a komunikace ve výuce
– Konkrétnější případy, jak média ovlivňují náš
každodenní život:
• Sledování oblíbených pořadů v televizi a čtení tiskovin
určuje náš denní rozvrh
• Přítomnost televizoru v domácnosti zasahuje do
rozložení nábytku v pokoji
• Rozhodování o volbě televizního pořadu
• Přístup k informacím pomocí počítače
– Požadavky na výkon počítače
• Média jsou vzorem pro chování lidí v různých situacích
29
Média a komunikace ve výuce
Média ovlivňují a organizují náš rodinný a
společenský život, mění náš životní styl
Média jsou úzce spjata s našimi životy a jejich
činnost je podřízena našim potřebám
Často jsou naše životy úzce spjaty s médii,
kterým se podřizujeme a přizpůsobujeme
30
Média a komunikace ve výuce
– Vysvětlení pojmů vztahujících se k Médiím
• Mediace
– Obecnější platnost
– Značí veškeré zprostředkování
• Medializace
– Zprostředkování masovými médii
• Mediatizace
– stav rozvoje moderních společností, v nichž hrají masová
média a síťová média významnou roli
31
Média a komunikace ve výuce
– Mediatizace
• Podřízení jednoho státu jinému včetně ztráty území
• Prosycení a propojení společenských komunikačních
procesů médii
– je nejvyšší za celou dobu existence člověka
• Důsledky mediatizace současných společností můžeme
shrnout do čtyř jevů-důsledků (Schulz, 2004)
– Extenze
– Substituce
– Amalgamace
– Akomodace
32
Média a komunikace ve výuce
• Extenze (rozšíření)
– Mediální technologie umožňují člověku překonávat hranice
komunikace, jež jsou mu dány vrozenými dispozicemi
– Překonávat velké prostorové vzdálenosti
• Substituce (nahrazení)
– nahradit společenské činnosti a společenské instituce a tím
měnit jejich povahu
– dětskou hru nahrazuje hra na počítači
– Facebook, e-shopy, e-banka, …
33
Média a komunikace ve výuce
• Amalgamace (slučování)
– Média jsou neodmyslitelně začleněna do každodenního života
– Při jídle pozorujeme televizi, posloucháme rádio, domlouvání
setkání pomocí telefonu / SMS, …
• Akomodace (přizpůsobení)
– existence médií vyvolává situaci určité společenské změny
– Upravuje se styl práce a sdělování nabídek a poptávek
34
Média a komunikace ve výuce
• Zpracování obrázků podle zadání úkolu
– Program pro úpravu libovolný
(nyní zvolíme XnView)
35
Média a komunikace ve výuce
• Převod textu do PDF
– Napíšeme text
• OpenOffice.org
– Soubor | Exportovat do PDF
• Gmail.com – Dokumenty | Vytvořit | Dokument
– Soubor | Stáhnout jako | PDF
• MS Word 2007 a vyšší
– Uložit jako | zvolíme v liště formát PDF
• MS Word 2003
– Použijeme SW tiskárnu (PDFCreator, pdfFactory) – je nutné
naistalovat
– Poté můžeme „tisknout“ v PDF z libovolného programu
36
Média a komunikace ve výuce
– Lze rozlišit různé formy vztahu mezi mladými lidmi
a médii:
• děti se stávají předmětem zájmu médií určených
dospělým – média mluví o dětech
• setkávají se s nimi jako uživatelé (čtenáři, posluchači,
diváci) – média mluví k dětem
• děti se podílejí na mediální tvorbě – děti mluví
prostřednictvím médií
37
Média a komunikace ve výuce
– Aktuálním požadavkem tak zůstává naučit se
média využívat a naučit se v nich nacházet
potřebné informace a pozitivní podněty k vlastní
činnosti
• Protože problémem budoucnosti bude množství,
roztříštěnost a malá užitečnost informací, než jejich
dostupnost
• Do popředí vzdělávacího procesu se tak dostává
Mediální výchova (průřezové téma podle RVP ZV),
která zahrnuje potřebu učit se vhodnému a kritickému
využívání informací, a také odolnost vůči manipulaci
(vs. předváděcí akce)
38
Média a komunikace ve výuce
• Rychlost šíření informací
– Internet
• 14. 12. 2011 - Mezi zdrojem a cílem se data pohybovala
kombinovanou rychlostí 186 Gbit/s
– Vzdálenost 212 kilometrů
– Nejvyšší rychlost v jednom směru 98 Gbit/s
– Celkově pak bylo přenášeno mezi místy 186 Gbit/s
– za den lze tak přenést 2 000 000 GB dat
» 100 000 plných disků Blu-ray disků
39
Média a komunikace ve výuce
Alternativy?
1) Poštovní holub přenesl data rychleji než internet
(11. 9. 2009)
• 80 kilometrů
• Holub měl na noze paměťovou kartu o kapacitě 4 GB
– 1:08 hod
• Internetový přenos přes ADSL začal ve stejném
okamžiku
– 2:06:57 hod
• Když holub přistál, byla stažena jen 4 % celkového
objemu dat
42
Média a komunikace ve výuce
V = 4 GB = 4 · 1 024 MB = 4 · 1 024 · 1 024 · 8 Kb =
= 33 554 432 Kb
t = 1:06 h = 66 min = 3 960 s
vPŘENOSOVÁ = 33 554 432 Kb : 3 960 s = 8 473 Kb/s
43
Média a komunikace ve výuce
2) Hlemýžď
• Rychlost pohybu hlemýždě
až 0,002 8 m/s = 0,010 08 km/h
• 80 kilometrů
• Přilepíme 4 GB microSDHC na ulitu
t = 80 000 : 0,002 8 = 28 571 428 s = 7 936 h
4 GB = 4 · 1 024 · 1 024 · 8 Kb = 33 554 432 Kb
vPŘENOSOVÁ = 33 554 432 Kb : 28 571 428 s = 1,17 Kb/s
• Přilepíme 64 GB microSDHC na ulitu
vPŘENOSOVÁ = 536 870 912 Kb : 28 571 428 s = 18,79 Kb/s
45
Média a komunikace ve výuce
Poštovní holub i hlemýžď přenášeli 4 GB microSDHC na
trase 80 km
Technologie
přenosu dat
Rychlost přenosu
Kbit/s
Přenesení
MB/h
Modem V.34 33,6 14
Modem V.90 56 24
ISDN 128 56
ADSL 16 384 7 200
Poštovní holub 8 473 3 723
Hlemýžď 1,2 0,5
46
Média a komunikace ve výuce
Ke sterilizaci populace na Zemi
Vždyť Asheni dokáží změnit planety v hvězdy,
nemyslíte, že by mohli ovládat i média, kdyby
chtěli?
Samantha Carter
Stargate SG1 04x16 - Rok 2010 – čas 12:47
47
Média a komunikace ve výuce
• Komunikace
– z latinského communicare = spojovat, sdílet, radit
se
– Proces výměny, přenosu a sdílení informací mezi
účastníky komunikace
– Komunikuje mnoho živočichů, nejen lidé
– Záměrná činnost, alespoň jednoho jedince
48
Média a komunikace ve výuce
– Dělení komunikace
• Intrapersonální – sám se sebou
• Interpersonální – mezi lidmi
• Veřejná – pro mnoho příjemců
• Verbální – slovní
• Nonverbální – mimika, posturologie, …
• Telekomunikace (Elektronická komunikace) =
komunikace na dálku
– Kouřové signály, bubny, semafor
– Rádio, telefon, televize, PC s internetem
49
Média a komunikace ve výuce
– Vývoj komunikace
• Zvuky, gesta, jazyk
– Mluvil již člověk neandrtálský (pouze samohlásky)=> řeč je
stará cca 200 000 let
• Již od počátku věků byly různé jazyky
– Ty se slučovaly, dělily, zanikaly
• Písmo
– Vzniklo ve 4 tisíciletí př. n. l. v oblasti Mezopotámie – klínové
písmo
– Hieroglify - 3 tisíciletí př. n. l. v Egyptě – úplné zachycení
mluveného slova
– Čínské písmo - 2 tisíciletí př. n. l. v Číně
– Abeceda – kolem 1 000 př. n. l. – zapisovali pouze souhlásky
50
Média a komunikace ve výuce
– Knihtisk – 15. století – Gutenberg (současná podoba), byl
znám již dříve
– Masová komunikace – noviny a časopisy, film, rozhlas,
televize, internet
51
Média a komunikace ve výuce
Vybrané vynálezy v komunikacích
• Prehistorie – strážní ohně, kouřové
signály
• 3 000 př. n. l. – papyrus, bubny a
lesní roh
• 2 400 př. n. l. – kurýr, počátky pošty
• 490 př. n. l. – heliograf
• 4. stol. př. n. l. – hydraulický semafor
• 59 př. n. l. – noviny
52
Média a komunikace ve výuce
• 100 – papír
• 1 000 – pero
• 15. stol. – tiskařské lisy v Evropě
• 16. stol. – tužka, námořní vlajky
• 1790 – semafor
• poč. 19. stol. – psací stroj
• 1838 – telegraf
• 1848 – telefon
53
Média a komunikace ve výuce
• 1880 – fotofon
• 1896 – rozhlas
• 19. stol. – signalizační lampy
• 1927 – televizor
• 1930 – videotelefon
• 60. léta 20. st. – PC a textový editor
54
Média a komunikace ve výuce
• 1964 – optická vlákna
• 1969 – PC sítě
• 1979 – satelitní telefon
• 1983 – internet
• 80. léta 20. stol. – mobilní telefony
55
Média a komunikace ve výuce
– Proces komunikace
• Začíná, když je sdělení vytvořeno komunikátorem
• Poté je zakódováno a přeneseno prostřednictvím
média nebo komunikačního kanálu k příjemci
• Příjemce sdělení dekóduje, interpretuje ho a vrací
signál, že sdělení je/není dekódováno
Komunikace se podílí na
fungování vztahů mezi lidmi
56
Média a komunikace ve výuce
– Větší počet komunikačních prostředků vede ke
zrychlení komunikačního chování společnosti
– Kódování (šifrování) přenášených informací
• Přezdívky, alternativní označení věcí, …
57
Média a komunikace ve výuce
– Masová komunikace
• Komunikátorem není jedinec, ale instituce
• Příjemcem je celá veřejnost
• Pro komunikátora je příjemcem anonymní masa lidí
– Bez přímého kontaktu
– Nerozlišená => nutno přizpůsobit jim obsah
– Pasivní příjemci
• Veřejná dostupnost šířených zpráv
• Pravidelnost šíření nových zpráv
• Náhodná, neplnohodnotná zpětná vazba
58
Média a komunikace ve výuce
Převzato z: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/komunika.htm
59
Média a komunikace ve výuce
• Multimédia
– … oblast informačních technologií, která je
charakteristická sloučením audiovizuálních
technických prostředků s počítači či dalšími
zařízeními …
(Wikipedie)
– Rozšiřují tradiční textové počítačové rozhraní a
podporují udržení pozornosti, zvyšují atraktivitu
často pomocí interaktivity
60
Média a komunikace ve výuce
– Základní typy multimediálních informací závislých
na možnostech jejich zprostředkování
• Textové a grafické informace
• Víceúrovňové statické obrazy
• Pohyblivé dynamické obrazy (video)
• Řečové informace a audio-informace
– Typickým představitelem multimedií jsou webové
stránky HTML = (HyperText Markup Language)
61
Média a komunikace ve výuce
– Známé pravidlo říká: „Nic není v rozumu, co
neprošlo dříve smysly“ Jan Amos Komenský
– Toho vlastně využívají multimédia
– Pomocí multimédií odstraňujeme překážky ve
studiu (nevidomí, neslyšící, jinak znevýhodnění)
Multimédia = Více forem
prezentování informací
= didaktická technologie
62
Média a komunikace ve výuce
– Multimediální výuka
• Starý pojem (kolem 60. léta – rocková hudba +
audiovizuální efekty)
• Nespojovaný pouze s počítači
• Byl používán pro označení libovolné výuky, kde bylo
použito statické či dynamické projekce ve spojení s
výkladem učitele v uceleném souboru
• Dnes je využíván ovšem především ve spojení s
počítačem
63
Média a komunikace ve výuce
Hledisko Kategorie
Didaktické
(podle role učitele)
• Přístroje ponechají učiteli řídící funkci
• Přístroje omezují řídící funkci učitele
Psychologické
(podle působících
podnětů)
• Vizuální technika
• Auditivní technika
• Audiovizuální technika
Technické
• Zobrazovací (nepromítaný záznam)
• Projekční (statický obraz)
• Zvuková technika
• Filmová technika (dynamický obraz)
• TV a video technika
• Multimediální
Převzato z: VŠETULOVÁ, M., Multimediální technologie ve vzdělávání. 2003, str. 5
64
Média a komunikace ve výuce
– Již Confucius (* 552 př. n. l., stará Čína) říkal:
„Co slyším, to zapomenu.
Co vidím, si pamatuji.
Co si vyzkouším, tomu rozumím.“
– A ze současnosti na něj lze volně navázat:
„Obraz je víc než tisíc slov a
video je víc než tisíc obrazů.“
65
Média a komunikace ve výuce
– Při přijímání nových informací jich cca 80 %
získáme zrakem
– Současná výuka ovšem, podává pro příjem cca
80 % sluchem (pouze 12 % zrakem)
Lze to pomocí multimédií změnit?
66
Média
– Rozlišení obrazu
• obvykle v DPI (Dots Per Inch) = počet obrazových bodů
na palec
• jemnost snímacího rastru a s tím spojená datová
velikost obrázku
– čím vyšší je DPI, tím jemnější detaily jsou na obrázku rozlišeny
– Pro snímání knihy do PC postačí 300 DPI
– FAX – 200 DPI
– Skenované obrázky se uloží jako bitmapový
soubor v daném barevném režimu
67
Média
– Například:
1) hodnota rozlišení je 300 DPI
– jeden palec (na šířku, i na výšku) obrázku je rozložen na 300
bodů
– Jeden čtvereční palec je rozložen do 300 x 300, tedy
90 000 bodů
2) hodnota rozlišení je 700 DPI
– Jeden čtvereční palec je rozložen do 700 x 700, tedy
490 000 bodů
68
Média
Počty obrazových bodů na palec (DPI)
Monitor Tiskárna
69
Média
– Jaké DPI mají monitory?
• U monitorů je lépe říkat a uvádět PPI (Pixel Per Inch),
ale DPI není špatně
• Př.:
a) monitor s rozlišením 1 366 x 768 pixelů s úhlopříčkou
15,6“ (klasický notebook)
b) monitor s rozlišením 1 366 x 768 pixelů s úhlopříčkou
10,1“ (netbook)
70
Média
– A co PPI u televizí?
c) FULL HD televizor s rozlišením 1 920 x 1 080 pixelů s
úhlopříčkou 32“
d) HD Ready televizor s rozlišením 1 280 x 720 pixelů s
úhlopříčkou 26“
e) „lepší“ HD Ready televizor s rozlišením 1 366 x 768
pixelů s úhlopříčkou 32“
71
Média
– PPI u mobilů?
f) Nokia C7 s rozlišením 640 x 360 pixelů s úhlopříčkou
3,5“
g) Samsung Galaxy S II s rozlišením 800 x 480 pixelů s
úhlopříčkou 4,27“
h) Apple iPhone 4S s rozlišením 960 X 640 pixelů s
úhlopříčkou 3,5“
ch) 2011 - Divize Toshiba Mobile Display vyrobila displej
mobilu o rozlišení 2 560 x 1 600 pixelů úhlopříčkou 6,1“
(rozlišení často nedosahují
ani televizory)
72
Média
– PPI u tabletů?
i) Apple iPad 2 s rozlišením 1 024 x 768 pixelů s
úhlopříčkou 9,7“
j) Apple „nový iPad“ s rozlišením 2 048 x 1 536 pixelů s
úhlopříčkou 9,7“
k) Samsung Galaxy Tab 7.0 Plus s rozlišením 1 024 x 600
pixelů s úhlopříčkou 7“
l) Asus Eee Pad Transformer Prime s rozlišením 1 280 x
800 pixelů s úhlopříčkou 10,1“
73
Média
• Detail porovnání
displejů s různými PPI
Obrázek převzat z:
http://www.intomobile.com/2011/10/24/toshi
ba-announces-61-inch-lcd-panel-insane-
resolution-2560-x-1600-pixels/
74
Média
– Rozlišení TV standardů
• PAL
– 768 x 576 pixelů (768 sloupců, 576 řádků)
– Úhlopříčka 55 cm = 21,65“
• NTSC
– 720 x 480 pixelů (720 sloupců , 480 řádků)
– Úhlopříčka 55 cm = 21,65“
• Kinofilm / diapozitivy (35 x 35 mm)
– Velmi různé od 1 400 PPI do 3 265 PPI
– Můžeme potom porovnat film v TV a nebo v kině?
75
Média
– Jakou velikost v centimetrech bude mít obrázek,
jehož velikost je 3264 x 2448 pixelů, jestliže se
vytiskne:
a) na tiskárně s rozlišením 600 DPI
b) na tiskárně s rozlišením 1 200 DPI
A kolika MegaPixelovým fotoaparátem byla asi
vyfocena?
3264 x 2448 pixelů => 7 990 272 pix => 8 MPix
76
Média
a) 600 DPI => na palec se vytiskne 600 bodů
– bude mít tedy rozměry:
3264 x 2448 pixelů
= 5,44“ x 4,08“
600 600 DPI
5,44“ x 4,08“ = (5,44 · 2,54) x (4,08 · 2,54) =
= 13,8 x 10,4 cm
je přibližně 13,8 x 10,4 cm
77
Média
b) 1 200 DPI => na palec se vytiskne 1 200 bodů
– bude mít tedy rozměry:
3264 x 2448 pixelů
= 2,72“ x 2,04“
1200 1200 DPI
2,72“ x 2,04“ = (2,72 · 2,54) x (2,72 · 2,54) =
= 6,9 x 5,2 cm
je přibližně 6,9 x 5,2 cm
Média
• HD (High definition) 16:9
– 640 × 360 nHD (1 080 / 3)
– 960 × 540 qHD (1 080 / 2)
– 1 280 × 720 HD (1 080 / 1,5)
– 1 366 × 768 HD Ready
– 1 600 × 900 HD+ (1 080 / 1,2)
– 1 920 × 1 080 Full HD
– 2 560 × 1 440 (W)QHD (1 080 / 0,75)
78
Média
– 1 920 × 1 080 Full HD
– 3 840 × 2 160 UHD (4K) (2 × 1 080)
– 5 120 × 2 880 UHD+
– 7 680 × 4 320 FUHD (8K) (4 × 1 080)
– 15 360 × 8 640 QUHD (16K) (8 × 1 080)
79
Média
• HDTV (High-definition television)
– Televize s vysokým rozlišením
– Vysílání televizního signálu s vyšším rozlišením
než: PAL (768 × 576), SECAM (??? × ???), NTSC (720 × 480)
– Počet snímků za sekundu
• 23,976 Hz; 24 Hz; 25 Hz; 30 Hz; 50 Hz nebo 60 Hz
– Formáty
• 720p23,976 = 1 280×720 bodů / 23,976 sním. za s
• 1080i50 = 1 920×1 080 bodů / 50 půlsním. za s
– Někdy bývá označován také 1080i25 = 25 snímků za s
80
81
Média
• Formáty souborů
– Formáty souborů se odlišují příponou souboru
– Rozeznáváme
• Logický formát souboru - pro uživatele
• Fyzický - uložení na médiu
– Mnohdy používáme více formátů pro reprezentaci
stejného typu dat
– Většinou formáty souborů spojeny s určitými
aplikacemi
• Různé verze aplikace mají různé formáty
(MS Word a Excel 2003 a 2007/2010)
82
Média
– Formáty souborů rozlišujeme podle
• Koncovky
• Hlavičky souborů – několik úvodních bitů
• Metadat – data o souboru uložena mimo/v souboru
– Exif – JPEG, TIFF
– ID3 tagy – MP3
83
Média
– EXIF
• Metadata v Exifu mohou mimo jiné obsahovat:
– Značku a model fotoaparátu
– Datum a čas pořízení snímku
– Nastavení fotoaparátu
» citlivost
» clonu
» expoziční čas
» ohniskovou vzdálenost
» informace o použití blesku
» vzdálenost zaostření
» orientace fotoaparátu (která umožňuje automaticky
otáčet snímky pořízené na výšku)
84
Média
– Náhled snímku
– digitální fotoaparáty pořizují snímky velikosti jednotek
megabajtů,
» do Exif hlavičky přidává malý asi desetikilobajtový náhled,
který umožňuje při prohlížení náhledů rychle zjistit, co na
snímku je, aniž by se musel zpracovávat celý.
– Informace o místu pořízení, která může být získána z GPS
přijímače připojeného k fotoaparátu
– Komentáře a informace o autorovi (fotografovi)
• metadata jsou vložena přímo do souboru, může tak při
editaci v programu, který jejich přítomnost neuvažuje ,
dojít k jejich ztrátě
• většina nových programů metadata zachovává
• Exif datům je vyhrazena velikost 64 kB v JPEGu
85
Média
• V některých obrazových formátech se Exif data mohou
vyskytovat kdekoliv v souboru
– (není pevné pravidlo, kde)
– ztížení dekódování a kódovaní těchto souborů
– většina obrázkových editorů poškodí nebo odstraní Exif
metadata při ukládání
• Barevná hloubka je zpravidla vyjádřena pomocí 24 bitů
= 16 777 216 barev
– některé fotoaparáty zachytí i vyšší hloubku (36 bitů na pixel =
68 719 476 736 barev)
– Exif/DCF formáty nemohou zachytit větší hloubku než 24 bitů,
používají výrobci svoje vlastní
86
Média
– ID3 tag
• primárně vyvinut pro hudební formát MP3
• užíváno i jinde, OGG formát
– naruší to jeho strukturu, vhodnější pro něj je použít Vorbis
comment
• díky ID3 tag umí hudební přehrávač zobrazit
– jména interpretů, písní, alb, žánr, obrázek alba, …
• ID3 tag nesouvisí s názvem souboru MP3
• lze podle nich třídit hudbu v přehrávači
87
Média
• ID3v1
– 128 bytů na konci souboru (proto nepodporuje českou
diakritiku)
» kvůli zpětné kompatibilitě s audio přehrávači, které
neznaly ID3
» pevně stanovena strukturu
• ID3v2
– proměnlivá velikost
– obvykle na začátku souboru
– skládají se z částí (až 16 MB/část, 256 MB/tag)
88
Média
• Grafické formáty
– jpg, png, bmp, gif
• Zvukové formáty
– mid, wav, mp3, avi, mp4
• Textové formáty
– pdf, docx, xslx, odt
• Video formáty
– avi, mp4, mkv, mov, wmv
89
Média
• Zvukové formáty
– MP3
• plným názvem MPEG-1 Audio Layer III
• formát ztrátové komprese zvukových souborů
• založený na kompresním algoritmu MPEG (Motion
Picture Experts Group nebo Moving Picture Experts
Group)
• ze vstupního signálu se odeberou frekvence, které
člověk neslyší, nebo si je neuvědomuje
90
Média
• MPEG Standardy
– Každý standard obsahuje několik částí, které popisují kódování
audia, videa, synchronizačních dat a formáty uložení
kódovaných dat
» MPEG 1 (kódování videa a audia pro uložení na digitálních
mediích, datový tok do 1,5 Mbit/s )
» MPEG 2 (kódování při nižších datových tocích, poloviční
vzorkovací frekvence)
» MPEG 3 (původně plánováno pro HDTV, později spojeno s
MPEG 2)
» MPEG 4 (kódování audiovizuálních objektů (např. pro
media objects, syntézu zvuku))
91
Média
• MPEG standard obsahuje několik vrstev Layer I-III,
které popisují kódovací schémata, postupně u nich
roste komplexnost a efektivita komprese zvuků, klesá
rychlost kódování a dekódování
• Zvuková schémata se dělí:
– Layer I
» nejjednodušší schéma, původně je určeno pro Digital
Compact Cassette (DCC)
– Layer II
» kompromis mezi kvalitou, rychlostí a kompresním
poměrem
– Layer III
» od začátku vytvářeno pro nízké bitové proudy, vylepšené
kódování
92
Média
• princip MP3 formátu
– datový tok MPEG je 1,5 Mb/s
» 1,2 Mb/s pro video data
» 0,3 Mb/s pro audio data
– datový tok u CD (stereo, 16-bit a 44,1 kHz) je 1,4 Mb/s
– MPEG podporuje kompresní poměry od 1:2,7 až po 1:24
– při kompresním poměru 1:6 (256 Kb/s.)
» je problém rozeznat komprimovaný soubor od původního
originálu na CD
93
Média
• datový toku (bitrate) při vytváření mp3 vybíráme
z hodnot 64 Kb/s až 320 Kb/s
• pro optimální výsledek se doporučuje zvolit datový tok
mezi 128 Kb/s až 192 Kb/s
• u MP3 kódovaných s datovým tokem 160 Kb/s a vyšším
téměř nelze rozeznat rozdíl od originálního CD
– ani při poslechu na velmi kvalitní audio sestavě
– vyšší datový tok není téměř rozeznatelný a zbytečně jenom
narůstá velikost souboru
94
Média
– MP3HD
• bezztrátový audio formát
– zdrojový soubor, zkomprimujeme ho a pak ho
dekomprimujeme, dostaneme identický soubor
• měl by zvládnout vytvořit přesné kopie audio CD s
bitrate od 500 Kb/s do 900 Kb/s
• enkodér ale bitrate přizpůsobuje podle typu zvuku
• v praxi se tak setkáme i s hodnotami přes 1200 Kb/s
95
Média
• CD bitrate je 1 411,2 Kb/s
– 2 kanály × 44 100 vzorků za sekundu na kanál × 16 bitů na
vzorek
– 2 · 44 100 · 16 = 1 411 200 bit/s = 1 411,2 Kb/s
• obecně se dá bezeztrátově zkomprimovat cca
10-20% (=> 1 411,2 · 80 % = 1 128,9 Kb/s)
– pak 500-900 Kb/s je pouze marketingový tah
96
Média
– AAC (Advanced Audio Coding)
• ztrátová komprese zvuku
• vyvinuto jako následovník MP3 v rámci standardu
MPEG-4
• srovnatelná zvuková kvalita jako mp3 a zároveň menší
datový objem
• U běžného hudebního CD připadá na každou minutu
záznamu přibližně 10 MB dat, zatímco ve formátu mp3
lze tutéž minutu uložit do souboru menšího než 1 MB
97
Média
• u datového toku 128 Kb/s je kvalita nahrávky téměř
nerozeznatelná od originálu
– u MP3 jsou to hodnoty nad 160 Kb/s
• minimum dobré kvality 96 Kb/s
– U MP3 je to 128 Kb/s
• Formát AAC v Japonsku využívají v digitálním televizním
přenosu
98
Média
– WMA (Windows Media Audio)
• vytořen jako součást Windows Media
• původně určen jako náhrada za MP3
– bylo patentově chráněné a Microsoft musí platit za jeho
začlenění ve Windows
• problémem je časté ořezávání vyšších frekvencí při
nižších datových tocích
• neobsahuje při nižších datových tocích tolik chyb jako
konkurence
• lze přehrát jenom v bez problému na Win, na jiných OS
se instalují pluginy
99
Média
– WMV (Windows Media Video)
• komprimovaný souborový videoformát
• vyvinutých společností Microsoft
– MOV
• formát souboru QuickTime Movie
• otevřený zdokumentovaný multimediální kontejner
– Proprietární dokumentové formáty
• DOC, XLS
Média
– Otevřené a standardizované dokumentové
formáty
• DOCX, XLSX
– Office Open XML používaný v nových Microsoft Office:
• ODT, .ODS, .ODP
– OpenDocument opensourcového balíku OpenOffice
• Oba kancelářské balíky (MS Office a OpenOffice) pracují
se soubory protihráče
– Některé instituce požaduje po lidech „standardní
DOC“, ikdyž by správně neměla vyžadovat data v
proprietárním formátu = paradoxní
100
101
Média
– MIDI (Musical Instrument Digital Interface)
• elektronický komunikační protokol
• umožňuje hudebním nástrojům, počítačům, …
komunikovat v reálném čase prostřednictvím sériového
rozhraní
• obdoba RS-232
– rychlostí 31 250 bit/s
• game port (součástí zvukové karty)
– 15-pinový konektor typu D-SUB „samice“
– PIN 12 slouží jako výstup, PIN 15 jako vstup
– v současnosti nejčastější MIDI převodníky připojované přes
USB
102
Média
– PDF (Portable Document Format – Přenosný
formát dokumentů)
• vytvořilo Adobe v roce 1993 (2008 jako ISO 32 000-1)
• pro ukládání dokumentů nezávisle na SW a HW na
kterém byly vytvořeny
• může obsahovat text i obrázky
• Zajišťuje, že se dokument zobrazí na všech zařízeních
stejně
• založen na jazyce PostScript (.ps soubory)
– rozdíl je ve velikosti souborů
– dokumenty v PDF používají kompresi, jsou tedy výrazně menší
než ve formátu PostScript
104
Média
– AVI (Audio Video Interleave)
• multimediální kontejner
• obsahuje jednu nebo více datových stop
– každá ukládá jeden typ dat: zvuk, video, efekty, text
105
Média
• MKV = Matroska (rusky Матрёшка, česky
Matrjoška)
– pojmout několik různých audio stop včetně
prostorového zvuku
– video v nejběžnějších formátech MPEG-4
– audio se běžně vyskytuje komprese MPEG-4 AAC
106
Média
– MP4
• multimediální kontejner
• také známý pod názvem MPEG-4 Part 14, je tedy
součástí MPEG-4 standardu
• Jako jeho základ posloužil kontejner MPEG-4 Part 12
(ISO base media file format), který byl vytvořen na
základě QuickTime od společnosti Apple
• moderní a otevřená alternativa k AVI kontejneru
• Oproti AVI může MP4 obsahovat menu, více titulků i
zvukových stop a dokonce i 3D objekty
• Umožňuje také bezproblémové streamování videa
107
Média
• používané komprese
– používá MPEG-4 pro obraz
» MPEG-4 part 2 (MPEG-4 ASP), které se drží například
kodeky DivX a Xvid
» MPEG-4 part 10 (MPEG-4 AVC, H.264), kterou
implementuje například kodér x264
– MP3 a AAC pro zvuk
» Zvuková komprese AAC (Advanced Audio Coding) je
potom definována standardem MPEG-2 part 7
– titulkové stopy Timed Text (TTXT) jsou definovány v MPEG-4
part 17
108
Média
– SWF (Shockwave Flash nebo Small Web Format)
• pro multimediální a vektorovou grafiku
• SWF soubory mohou obsahovat animace nebo aplety
různého stupně interaktivity a funkce
– FLV, F4V (Flash Video)
• kódovány stejně jako SWF
• Oba přehrajeme pomocí Adobe Flash Player
109
Média
Délka filmu 1:24:20 h = 5 060 s
VIDEO bitrate 1,65 Mb/s
Kapacita videa = 5 060 · 1,65 =
= 8 349 Mb = 1 043 MB
AUDIO bitrate 192 kb/s
Kapacita videa = 5 060 · 192 =
= 971 520 kb = 948 Mb =
= 118 MB
1 043 + 118 = 1161 MB = 1,13 GB
Rozdíl mezi 1,17 GB a 1,13 GB je
40 MB (chyba v součtu nebo
kompletovací data)
Co znamenají jednotlivé bitrate?
110
Média
• Grafické formáty
– JPEG
• metoda ztrátové komprese používané pro ukládání
rastrových obrázků v relativně vysoké kvalitě
• Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je
– .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe
• Skutečným názvem typu souboru je JFIF
– JPEG File Interchange Format (Joint Photographic Experts
Group) = konsorcium, které tuto kompresi navrhlo
111
Média
• JPEG je vhodný pro:
– fotografické snímky
– malby realistických scenérií s hladkými přechody v tónu a
barvě
– Tehdy poskytuje menší velikost souboru než bezztrátové
metody jako PNG a stále zachovává dobrou kvalitu obrazu
112
Média
– PNG (Portable Network Graphics)
• anglicky přenosná síťová grafika
• oficiální výslovnost: ping
• grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi
rastrové grafiky
• vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF, který
byl patentově chráněn
• PNG nabízí podporu 24-bitové barevné hloubky
– nemá jako GIF omezení na maximální počet 256 barev
současně
• Nevýhodou absence jednoduché animace
– existují dva návrhy APNG a MNG, zatím se neprosadily
113
Média
• PNG nabízí podporu 24-bitové barevné hloubky
– nemá jako GIF omezení na maximální počet 256 barev
současně
• PNG „nahrazuje GIF“
– nabízí více barev
» obrázky TrueColor až 48-bitová hloubka (248 odstínů)
» obrázky v odstínech šedi až 16-bitová hloubka (216
odstínů)
» lepší kompresi (algoritmus Deflate + filtry)
– obsahuje osmibitovou průhlednost (alfa kanál)
» obrázek může být v různých částech různě průhledný
114
Média
• informace o gama-korekci obrazu -- to umožňuje
zobrazení obrázku se správným jasem a kontrastem
nezávisle na použitém zařízení
• Hlavička souboru PNG má délku 8 bytů v každém
souboru stejná, hexadecimální vyjádření: 89 50 4E 47
0D 0A 1A 0A
– 50 4E 47 = v ACSII PNG
115
Média
• Porovnání PNG a JPEG
– roztřepené okraje v JPEG oproti čistým okrajům PNG
– JPEG může vytvářet menší soubory než PNG pro fotografie
protože používá ztrátovou kompresi navrženou pro fotografii
» PNG má ve stejné kvalitě až 5-10x větší soubory.
– PNG je lepší pro obrázky obsahující text, čárovou grafiku, čisté
barevné plochy a ostré rozhraní barev
– v JPEG není vhodné archivovat obrázky pro další zpracování a
fotomontáže
• PNG může obsahovat metadata, nejsou ale nijak
striktně definována, jako u JPEG formát Exif obsahující
informace o digitální kameře, čase, expozici, …
116
Média
– GIF (Graphics Interchange Format)
• grafický formát určený pro rastrovou grafiku
• používá bezeztrátovou kompresi LZW84
• umožňuje jednoduché animace
• maximální počet současně použitých barev je 256 (8
bitů = 28)
– u animace umožňuje využít odlišné palety pro každý snímek
• verze formátu GIF
– 87a, 89a (přidal podporu jednoduché animace, prokládání,
možnost uložení dalších metadat)
• Prvních 6 bajtů na začátku souboru uvádí o jakou verzi
GIFu jde
117
Média
– SVG (Scalable Vector Graphics)
• značkovací jazyk a formát souboru popisující
dvojrozměrnou vektorovou grafiku pomocí XML
• SVG by se měl stát otevřeným formátem pro
vektorovou grafiku na Internetu
• SVG definuje tři základní typy grafických objektů:
– vektorové tvary (vector graphic shapes – obdélník, kružnice,
elipsa, úsečka, lomená čára, mnohoúhelník, křivka)
– rastrové obrazy (raster images)
– textové objekty
– objekty mohou být libovolně seskupeny, formátovány pomocí
atributů nebo stylů CSS a polohovány
118
Média
• SVG podporuje ořezávání objektů, alpha masking,
interaktivitu, filtrování obrazu, animaci
• Zobrazení SVG v některých webových prohlížečích
– Microsoft Internet Explorer 6, je třeba nainstalovat zásuvný
modul od firmy Adobe
– Microsoft Internet Explorer částečně podporuje SVG formát
od verze 9
– Firefox (od verze 1.5) a Opera (od verze 8.0) umí bez
dodatečných modulů interpretovat SVG grafiku
119
Média
– BMP (Bit Mapped Picture) (Windows Bitmap)
• také DIB (device-independent bitmap)
• formát pro ukládaní rastrové grafiky
• Výhodou tohoto formátu je jeho extrémní
jednoduchost a dobrá dokumentace
– proto je dokáže číst i zapisovat většina grafických editorů v
různých operačních systémech
120
Média
• BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech
• kolik bitů je použito pro reprezentaci každého pixelu je
rozlišujeme různé barevné hloubky
– 1-bit = 21 = 2 barvy
– 4-bit = 24 = 16 barev
– 8-bit (1 byte na pixel) = 28 = 256 barev
» mohou používat šedou škálu, 256 odstínů šedi
– 16-bit (2 byte na pixel) = 216 = 65 536 barev
– 24-bit (3 byte na pixel) = 224 = 16 777 216 barev
• BMP většinou nepoužívají žádnou kompresi
121
Média
• Velikost nekomprimovaného obrázku v bytech lze
přibližně vypočítat podle vzorce:
– šířka v pixelech · výška v pixelech · bytů na pixel
– Pro 24-bitový obrázek o rozměrech 1 024 x 768 pixelů platí
1 024 px · 768 px · 3 B = 2 359 296 B =
= 2 304 kB = 2,25 MB
• K velikosti obrázku je třeba ještě připočítat velikost
hlavičky souboru, která se liší dle jeho verze i dle
použité barevné hloubky (desítky bytů)
122
Média
• Zlatý řez
"Geometrie má dva poklady:
Pythagorovu větu a zlatý řez.
První má cenu zlata, druhý připomíná
spíše drahocenný kámen."
Johannes Kepler
Převzato z: http://www.volny.cz/zlaty.rez/diplomka1.html
123
Média
– latinsky sectio aurea
– označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618
– je pokládán za ideální proporci mezi délkami
– vznikne rozdělením úsečky na dvě části
• poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé
úsečky k větší části
– už umělci v renesanci využívali zlatý řez
• působí esteticky příznivým dojmem
– poměr zlatého řezu lze také pozorovat v přírodě
124
Média
Zlatý obdélník
např.:
a + b = 10 m
a + b = 10
a = 1,618 · b
2,618 · b = 10
b = 10 / 2,168 = 3,82 m
a = 6,18 m
Obrázek převzat z:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common
s/f/f1/Rechteck_GoldenerSchnitt.gif
a = 61,803 398 8 % · (a + b)
b = 38,196 601 1 % · (a + b)
125
Média
a = 61,803 398 8 % · (a + b)
b = 38,196 601 1 % · (a + b)
Obrázek převzat z:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common
s/f/f1/Rechteck_GoldenerSchnitt.gif
Obrázek převzat z:
http://www.contracosta.edu/legacyconten
t/math/pentagrm.htm
126
Média
Obrázek převzat z: http://www.pixy.cz/pixylophone/obrazky/zlatyrez1.gif
127
Média
Obrázek převzat z: http://www.pixy.cz/pixylophone/obrazky/zlatyrez3.gif
128
Média
• obraz Leonarda da Vinci
"Poslední večeře Páně„
– postavy na něm jsou
rozděleny bílým
ubrusem podle zlatého
řezu
129
Média
• obraz Leonarda da Vinci
"Poslední večeře Páně„
– postavy na něm jsou
rozděleny bílým
ubrusem podle zlatého
řezu
nástěnná malba 440×880 cm
b = 543 cm
a = 336 cm
c = 272 cm
d = 168 cm
130
Média
– Zlatý řez patří mezi základní kameny fotografické
kompozice
– v praxi se přímý postup konstrukce nepoužívá
– dalšími úpravami fotografie dochází k ořezům, tím
se změní i formát fotografie
– fotografii lze rozdělit pomyslnými úsečkami na
třetiny
131
Média
– Chceme-li prvkem na fotografii zaujmout,
umístíme ho do optického středu fotografie
• nejvýraznější místo na ploše
• oko diváka se sem nevědomě podívá jako první
• optický střed leží jinde než střed geometrický - v místě
zlatého řezu
– Filozofové / estetikové našli na lidském těle zlatý
řez v poměru délek nad pasem a pod pasem
• tyto části těla můžeme znovu rozdělit na dvě části v
poměru 0,618 : 1
• hranicemi jsou další dvě zúžení na lidském těle: krk a
noha těsně pod kolenem
132
Média
– Zlatý řez se vyskytuje v přírodě ve formě
Fibonacciho posloupnosti
• 0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, …
• každé číslo je součtem dvou předchozích
– podíl dvou následujících
čísel se velmi blíží 1,618
34 : 21 = 1,619 048
• Listy rostlin, kapradiny,
lastury, …
133
Média a komunikace ve výuce
– Qwiki.com
• Nový typ interaktivní encyklopedie
• Po zadání dotazu systém na pozadí Qwiki najde
informace z různých zdrojů
• Výsledkem je audiovizuální formát, který anglicky
přečte textové informace a doplní je obrázky
• Zatím pouze pro PC, výhledově iPad a iPhone
• Zajímavé řešení s časovou osou
• Dopočítávání věku známých osobností k danému dni
134
Média a komunikace ve výuce
www.Qwiki.com
135
Média a komunikace ve výuce
– Gifpal.com
• Vytváření animovaných GIFů
• Bez instalace softwaru - jednoduchá webová služba
• Časová osa
• Snímač obrazu z webkamery, nebo vlastní obrázky, foto
z dovolené
• Výroba
– nastavit časování
– použít obrazový efekt
136
Média a komunikace ve výuce
www.gifpal.com
137
Média a komunikace ve výuce
– Pixlr.com
• On-line nástroj
• Cloudová služba na webu
• Editor nabízí
– kreslicí a retušovací funkce
– manipulaci s barvami
– Filtry
– sdílení grafických souborů s několika online službami
138
Média a komunikace ve výuce
http://pixlr.com
139
Média a komunikace ve výuce
– BUBBL.us
• https://bubbl.us/
• On-line
• Na tvorbu myšlenkových map
• V základní verzi je bezplatný
• každých pět minut automaticky ukládá
• lze sdílet s ostatními, po registraci
• vytisknout nebo exportovat v JPG či PNG
140
Média a komunikace ve výuce
– Doodle.com
• http://www.doodle.com/
• jednoduchý on-line nástroj určený k usnadnění
plánování schůzek, jednání, rodinných sešlostí
• možnost vytvořit hlasování o různých věcech
• je lokalizován do češtiny a k dispozici jsou i placené
verze Business a Enterprise, které nabízí více možností,
např. propojení s kalendářem, firemní URL.
141
Média a komunikace ve výuce
– ShowMyStreet.com
• http://showmystreet.com/
– Online-convert.com
• http://www.online-convert.com/
142
Média a komunikace ve výuce
– Best Text-to-Speech Demo
• http://www.oddcast.com/home/demos/tts/tts_exampl
e.php?sitepal
– Foto-koláže
• http://www.photovisi.com/
– Foto-montáže
• http://www.fotomontaz.eu/
143
Média a komunikace ve výuce
– QR-Code Generator
• http://qrcode.kaywa.com
• Lze si zde vytvořit QR-CODE na vizitku
– ZXing Decoder Online (QR-Code)
• http://zxing.org/w/decode.jspx
144
Média a komunikace ve výuce
– PEGI Rating (Pan European Game Information)
• „Hodnocení“ produktů zábavního průmyslu pro které
věkové skupiny jsou vhodné
– Filmy, videa, DVD nebo počítačové hry
• Nálepka věkového ratingu na obalu hry potvrzuje, že je
titul je vhodný pro hráče nad uvedenou věkovou
hranici
– Hra s nálepkou PEGI 7 je tedy vhodná pouze pro sedmileté a
starší
– Hra s nálepkou PEGI 18 je vhodná pouze pro dospělé starší 18
let
145
Média a komunikace ve výuce
• Posuzuje vhodnost obsahu hry pro danou věkovou
kategorii, nikoliv úroveň její obtížnosti nebo jazykové
náročnosti
• POZOR – metodika hodnocení je pro různé země
odlišná
• Na hodnocení On-line her je nálepka PEGI OK
– Pokud byla On-line hra označena nálepkou „PEGI OK“, pak
tuto hru mohou bez obav hrát hráči všech věkových skupin
– Neobsahuje žádné potenciálně nevhodné herní prvky
146
Média
• Biometrie
– metoda autentizace založená na rozpoznávání
jedinečných biologických charakteristik daného
objektu
– Prapředek [Bertilonáž]
147
Média
– Formy autentizace podle:
• Otisků prstů
• Oční duhovky
• Oční sítnice
• Obličeje
• Mapy žil na dlani ruky
• DNA
• Dynamiky stisku kláves
• Charakteristiky hlasu
• Charakteristiky písma
148
Možnosti www prezentací
• Prvky WEBu
– Obrázky a pozadí
– Odkazy
– Tabulky
– Formuláře
– Další tagy a jejich použití
– (Rámy)