jaro 2016 Mgr. Zuzana Kročáková PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE cíl předmětu • • •... být užitečný •... být inspirací NAVRHOVANÁ TÉMATA •jak vytvářet a posilovat vnitřní motivaci žáků, práce s osobním cílem •jak pracovat s hodnocením, aby pomáhalo •jak udělat z rodiče partnera a neudělat nepřítele •co je to vědomé řízení třídy, jak to funguje •jak zvládat obtížnější situace – námitky, osobní invektivy, konflikty •co pomáhá k udržování kázně •stress management TÉMATA ke kolokviu •Většina témat je zpracovaných v následující prezentaci. Pokud však narazíte na něco, čemu nerozumíte, v čem se neorientujete, dohledejte si další informace. •SEBEPOJETÍ: jak pedagogův vztah k sobě ovlivňuje jeho práci a vztahy k žákům •MOTIVACE: vnitřní a vnější motivace, jak vytvářet a posilovat vnitřní motivaci žáků, •CÍLE: souvislost motivace a cílů, práce s osobním cílem, dobře stanovený cíl, profil absolventa •POTŘEBY: souvislost motivace a potřeb, neuspokojování potřeb ve školním prostředí, projevy a následky, reakce na frustraci •HODNOCENÍ: k čemu slouží, jak pracovat s hodnocením, aby pomáhalo, negativní vlivy vnějšího hodnocení •SPOLUPRÁCE S RODIČI: jak udělat z rodiče partnera a neudělat nepřítele •ŘÍZENÍ TŘÍDY: co je to vědomé řízení třídy, jak to funguje, k čemu to je dobré •(NE)KÁZEŇ: jak vzniká a proč, co pomáhá k udržování kázně, jak nastavit pravidla a důsledky, jak pracovat s vlastními emocemi v konfliktní situaci •SYNDROM VYHOŘENÍ: co to je, jak vzniká, jak ho na sobě poznáte, co s ním? PODMÍNKY ZAKONČENÍ PŘEDMĚTU • •vypracování dvou „domácích úkolů“ •písemný test •test bude složen z otevřených otázek, z nichž minimálně jedna se bude týkat videa zadaného namísto minulého semináře ZADÁNÍ 1. domácího úkolu • •Napište krátký souvislý text o tom, co je vaší motivací pracovat ve školství, na vzdělávání a výchově. •Popište změny této motivace v průběhu času. •Uvažujte o tom, co by z vaší práce muselo zmizet, aby už vás nebavila. •Napište, čím sytíte svou motivaci. Co děláte pro to, aby nevyhasla. • •Úkol odevzdejte v papírové formě na příštím semináři. ZADÁNÍ 2. domácího úkolu • •Udělejte si osobnostní test MBTI a na jeho základě sepište svou charakteristiku, kterou „podepřete“ příklady vlastního chování či uvažování. •Test najdete např.: §http://testosobnosti.zarohem.cz/test.asp •Tento test má poměrně stručné charakteristiky jednotlivých typů, dohledejte si prosím i další. §nebo v knihách Michala Čakrta - test v knize má jemnější rozlišování, nevolíte jednu ze dvou možností, ale přidělujete možnostem body, můžete tedy lépe charakterizovat své chování, najdete zde i lepší charakteristiky • •Úkol odevzdejte v papírové formě na příštím semináři. Zadání na 30.4. 2016 •Shlédněte několik videí dle zadání níže a udělejte si k nim pár poznámek: Co vás zaujalo? Jakou novou/užitečnou informaci jste v něm našli? K jaké úvaze vás inspirovalo? •Poznámky si doneste ke kolokviu, využijete je zde. •Inspirativních videí je spousta, výběr tedy nechám částečně na vás. Z následujících možností si vyberte alespoň jednu: 1.Jana Nováčková o prožívání školy: http://video.aktualne.cz/dvtv/novackova-skola-vyvolava-v-detech-stres-a-ohrozeni-podcenuji/r~c2dca7 f69f4f11e58f750025900fea04/ 2.Škola snů, pořad ČT o metodách, které lépe učí. Doporučuji díl 2 a 3, ale můžete si vybrat i jakýkoli jiný: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267570807-skola-snu/dily/ 3.TED Talks, podívejte se na video s úžasnou učitelkou Ritou Pierson Every kid needs a champion a pak si vyberte ještě jedno další o vzdělávání (videa mají titulky). ü ü Práce s osobním cílem JAK VYTVÁŘET A POSILOVAT VNITŘNÍ MOTIVACI ŽÁKŮ „VĚDOMĚ UČÍME TO, CO VÍME, NEVĚDOMĚ TO, CO JSME.“ Fred Korthagen ZDROJE JISTOTY, STABILITY 11 • • •CO POTŘEBUJU VĚDĚT O SOBĚ? •vzhledem ke své pedagogické profesi ¼aby mi to pomohlo být dobrým/lepším? ¼aby mi to pomohlo být spokojený? ¼ ¼ • • Pedagog a sebepoznání 12 Co potřebuju vědět o sobě? 13 Pyramida potřeb podle Maslowa Pyramida potřeb podle Maslowa Neuspokojení potřeb • • •Které potřeby jsou ve škole často neuspokojeny? • • •Co se stane, pokud nejsou potřeby uspokojovány? Co z toho vyplývá pro výuku? • Proč jste se někdy v životě učili něco, co jste se učit nemuseli? • Jak funguje mozek? •Jsme evolučně „odsouzeni“ učit se, to nám umožňuje přizpůsobit se a přežít. •Mozek přemýšlí rád, při řešení problémů vyplavuje do krve endorfiny. •Paměť je nastavena tak, že dobře uchovává věci, které nám dávají smysl, v nichž vidíme užitek. •Smysl zároveň slouží jako motivace učit se. •Dává nám to smysl, protože: üje to pro nás užitečné, přináší to nějaký zisk üzískáváme tím sociální kredit, status üvědění je moc, usnadňuje nám řešit problémy üvědět je exkluzivní a dává exkluzivitu svému nositeli MOTIVACE A UČENÍ EČlověk je k učení předurčen, připraven, nastaven… E ERodí se nedokonalý, aby se mohl učit. EUčení mu poskytuje evoluční výhodu adaptace na vnější přírodní i sociální podmínky. E EPři pochopení věcí mozek vyplavuje endorfiny, učení nám přináší uspokojení. ü ð Tudíž není pravda, že kdyby děti nebyly k učení nuceny, nic by se nenaučily. • Jaká by měla být škola, do které byste chodili, i kdybyste nemuseli? • 3 S vnitřní motivace k učení •SVOBODA •= rádi se učíme to, co si sami vybereme, způsobem a v čase, který vyhovuje našemu způsobu práce s informacemi •SMYSL •= informace a dovednosti, které nám dávají smysl, připadají nám užitečné v nejširším smyslu slova, paměť dobře uchovává a my máme přirozenou touhu se je naučit •SPOLUPRÁCE •= učení je snazší, můžeme-li si zvolit sociální prostředí, v němž se učíme; přítomnost druhých nás motivuje a inspiruje •Jana Nováčková: Mýty ve vzdělávání MOTIVACE •motiv vs. stimul •„Chceš-li postavit loď, nesmíš poslat muže, aby sehnali dřevo a připravovali nástroje, ale nejprve musíš ve svých mužích vzbudit touhu po nekonečných dálkách otevřeného moře.“ •Antoine de Saint-Exupéry •pozitivní x negativní •chci x nechci •odměna x trest • • VNĚJŠÍ MOTIVACE •Klasické školy fungují převážně na vnější motivaci. •Uplatňování vnější motivace souvisí s mocenským vztahem k dětem. Děti si na to snadno zvyknou, mnohé se s tím i ztotožní. •Vytváří to postoj k životu, k mezilidským vztahům, k práci, že budu dělat jen to a takovým způsobem, abych nebyla potrestaná nebo abych získala odměnu. Ne víc. • Jana Nováčková Co umožňuje svoboda při učení (se) übudovat a rozvíjet zodpovědnost (nejen) za vlastní učení a jeho výsledek F bez možnosti volby nevzniká pocit odpovědnosti, pouze poslušnost üzároveň vás odpovědnost za vlastní chování a jeho důsledky činí méně závislými na ostatních a jejich hodnocení F nečekáte, až za vás někdo něco zařídí, až za vás rozhodne, až vás za něco pochválí či odmění – víte, že je to na vás ühledat a rozvíjet vlastní potenciál F dosáhnout svého maxima – jednak si můžete vyzkoušet, k čemu máte dispozice, jednak pak můžete zkoušet jejich limity (neuspokojí vás dosažení „jedničky“) ünevytváří „mus“, nečiní z učení a poznávání nucenou povinnost F negeneruje odpor a potřebu úniku F nevytváří ostrou hranici mezi povinnostmi a volným časem, je prostě jen čas a je na mně, jak s ním hospodařím Učení se bez školy umožňuje übudovat a rozvíjet zodpovědnost (nejen) za vlastní učení a jeho výsledek F bez možnosti volby nevzniká pocit odpovědnosti, pouze poslušnost üzároveň vás odpovědnost za vlastní chování a jeho důsledky činí méně závislými na ostatních a jejich hodnocení F nečekáte, až za vás někdo něco zařídí, až za vás rozhodne, až vás za něco pochválí či odmění – víte, že je to na vás ühledat a rozvíjet vlastní potenciál F dosáhnout svého maxima – jednak si můžete vyzkoušet, k čemu máte dispozice, jednak pak můžete zkoušet jejich limity (neuspokojí vás dosažení „jedničky“) ünevytváří „mus“, nečiní z učení a poznávání nucenou povinnost F negeneruje odpor a potřebu úniku F nevytváří ostrou hranici mezi povinnostmi a volným časem, je prostě jen čas a je na mně, jak s ním hospodařím Svobodné vzdělávání - unschooling •„Tajemství vzdělávání je respekt vůči studentovi.“ • Ralph Waldo Emerson •Někdy také zájmem řízené, dětmi řízené, přirozené, organické, eklektické, nebo sebe-řízené učení. Žijete a učíte se společně, následujete otázky a zájmy tak, jak přicházejí. • •Více na http://www.svobodauceni.cz/ •Krátký a intenzivní film o svobodné škole Sudbury Valley, http://youtu.be/2pQyXgrXrIE •Článek o zkušenosti absolventa: •http://www.svobodauceni.cz/clanek/moje-zkusenost-svobodne-vzdelavaneho-cloveka • Co musí dělat člověk, který se vzdělává mimo školu. •při komunikaci a soužití s ostatními se naučí sebeprosazení i toleranci •naučí se organizovat si čas •žák není zvyklý na stres a vnější tlak a pocity s ním spojené •musí si uvědomit, že to, co dělá, dělá pro sebe •musí porozumět sám sobě •naučí se samostatnosti, bude samostatný •naučí se být systematický •musí převzít iniciativu •student převezme plnou zodpovědnost za svůj život •bude pro něj těžké podvolit se řádu a disciplíně •tento styl vzdělávání potřebuje sebereflexi •bude mít lepší představu, co od své budoucnosti očekává •získají dovednosti k řešení problémů •musí se ptát po smyslu toho, co dělá •naučí se vyhledávat informace •je aktivní v procesu učení, je jeho hlavním organizátorem Freud o svobodě a zodpovědnosti • • • • • • • •Většina lidí ve skutečnosti netouží po svobodě, protože svoboda předpokládá zodpovědnost a zodpovědnost většinu lidí děsí. Motivace + •Co ještě motivuje? „úspěch „cíl „vědomí vlastního pokroku „seberealizace „zvyšování sebevědomí „odměna (odměňování sebe) „vzor „vědomí hodnoty vzdělání „společenská prestiž „podpora ostatních •Co snižuje motivaci? §projevy nedůvěry §klima třídy/společnosti §opakovaný neúspěch §ztráta cíle §výrazné zaostávání §závislost na ostatních (pokroku i hodnocení) Jak to může fungovat v praxi? Cmaximum autonomie uvnitř hranic C„voice and choice“ Crůzné typy práce současně Cumožnit spolupráci Cučit se od spolužáků Cumožnit vlastní tempo Cnemotivovat strachem • Co to znamená pro učitele? ðdůvěřovat dětem ðpřijmout, že všichni nemusejí umět všechno ðpřijmout roli facilitátora učení ðpři hodnocení se soustředit na pokrok žáka ðlépe organizovat ðvyměnit moc za vztah ðméně kárat a chválit ðvíce improvizovat • STANOVOVÁNÍ CÍLŮ 1. FÁZE ROZHODNUTÍ + Kde se vezme cíl? • •VIZE •Þ •ZÁMĚR •Þ •CÍL 2. FORMULOVÁNÍ CÍLE •konkrétně •srozumitelně •pojmenování konečného stavu •cíl jako pozitivní změna • • DOBŘE STANOVENÝ CÍL •S = Specific = konkrétní •M = Measurable = měřitelný – musí být stanovitelná hranice či stav dosažení •A = Agreed = odsouhlasený – ideální je, když děti samy pocítí potřebu tohoto cíle dosáhnout •R = Realistic = realistický – cíle lze opravdu dosáhnou (vzhledem k věku, času, schopnostem, podmínkám…) •T = Timed – termínovaný – je stanoven konkrétní termín, do kdy chci cíle dosáhnout •E = Excitable = fascinující nebo Enjoyable = zábavný – cíl by se mi měl líbit, měl by mě „vzrušovat“, sám o sobě motivovat •R = Recordable – zaznamenatelný – dosažení cíle by mělo mít nějaký výstup, který jej učiní viditelným pro či prokazatelným 3. CO SE MUSÍ STÁT? •podmínky • •jednorázové akce •+ návyky • •já + někdo jiný 5. Kdo mi pomůže? • • parťák •kouč • •patron • • mentor 6. Plán 7. PRVNÍ KROK • • Jednoduchá nenáročná akce, kterou vše začne. • První krok na cestě k cíli. • Někdy je nejtěžší. • •Funguje i u běžných denních úkolů. • • • •více na: http://www.mitvsehotovo.cz • Práce s cílem jako motivací („koučování“) 1.Ujasnit si směřování své výuky na úrovni tvrdých i měkkých dovedností – profil absolventa 2.Formulovat je jako cíle časových či učebních úseků (dle S.M.A.R.T. metody) 3.Mít je na paměti při vytváření dílčích cílů pro jednotlivé hodiny (učivo) 4.Představovat dílčí i celkové cíle studentům a vysvětlovat jim jejich smysl 5.Naučit studenty stanovovat si cíle 6.Nechat studenty, ať si v rámci učiva stanovují osobní cíle pro určité období (např. čtvrtletí) 7.Pracovat v rámci výuky s osobními cíli studentů 8.Reflektovat ve výuce ne/úspěchy při dosahování osobních i celkových cílů; event. cíle znovu formulovat RODIČE A ŠKOLA • OTÁZKY KOLEM SPOLUPRÁCE S RODIČI •Rodič je pro pedagoga často spolupracovník „první volby“. •Proč to v této spolupráci tak často skřípe? •Proč nechtějí rodiče spolupracovat se školou či s učitelem? •Co může učitel udělat, čím může přispět k navázání a udržení takového vztahu s rodiči, který bude užitečný všem třem stranám? • KDE TO „VÁZNE“? •Je dobré si uvědomit, že učitel částečně „šlape v zahrádce“, která byla dlouho rodičovským územím, tzn. zasahuje do výchovy, ovlivňuje názory, postoje, chování dítěte. •Přestože rodič i učitel mohou dělat „to nejlepší pro dítě“, neznamená to, že působí ve shodě. •Učitel by si měl být vědom toho, že konečnou odpovědnost za dítě nese rodič a že jeho vliv je jen omezený. •To, že se rodič nezajímá o školu a nechce s ní spolupracovat neznamená, že se nezajímá o dítě. •Rodič není povinen se školou spolupracovat (pokud se to netýká docházky), naší zbraní je tedy „jen“ přesvědčování a motivování, a to bude fungovat jen tehdy, prokážeme-li mu respekt. •Pokud má dítě ve škole problémy, rodiče to obvykle cítí jako své selhání či pochybení (i když to tak ne vždy prezentují). Pokud má rodič pocit, že mu to učitel/škola bude předhazovat, jeho ochota spolupracovat mizí. • DOPORUČENÍ PRO SPOLUPRÁCI S RODIČI •Názorově „střízlivý“ rozhovor s učitelem a rodinným poradcem, v němž reflektuje téma vztahů učitelů a rodičů: •http://www.rodicevitani.cz/pro-skoly/igor-pavelcak-ucitele-by-se-nemeli-michat-do-osudu-deti/ •Co chtějí rodiče od školy? •http://www.eduin.cz/clanky/respekt-co-chteji-rodice-od-skoly/ •http://www.eduin.cz/clanky/pohledem-rodice-vybirame-skolu-a-jdeme-k-zapisu/ •http://respekt.ihned.cz/vzdelani/c1-63525440-vedi-vubec-rodice-jakou-chteji-skolu? • DOPORUČENÍ PRO SPOLUPRÁCI S RODIČI I •KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ KANÁLY ovyměnit si vzájemně mít kontaktní údaje (telefonní číslo, e-mail) ovyjasnit si na začátku školního roku, co rodiče očekávají a co je od nich očekáváno okomunikace musí být včasná, vstřícná a pravidelná ovždy v komunikaci projevovat respekt k dětem (rodiče pak mohou mít důvěru, že škola bude chovat respekt i k nim, pozn. ZK) oučitel by si měl vážit rodiče jako „konzultanta“, který může mít slovo i ve věci vzdělávání ve škole oje možné mít deníček na komunikaci mezi učitelem a rodiči – na krátké vzkazy, je to méně oficiální než ŽK oučitel může psát jakýsi newsletter o dění ve škole, ve třídě, co se učí a jak jim to jde* oškola by se měla pokusit odbourat strach rodičů z nedobrých výsledků jejich dětí – vysvětlit, že nejde jen o známky oškola by měla nabízet různé způsoby a formy spolupráce i komunikace orodič by měl mít kontakt s denním prostředím školy (tj. umožněn vstup do školy, vizte Rodiče vítáni, pozn. ZK), a tím i možnost potkat se s učitelem neformálně orodiče by měli mít možnost přijít do školy a setkat se s učitelem i mimo formální schůzky, lze vyhlásit konzultační hodiny v časech reálných pro rodiče olepší je mít rodiče na své straně než proti sobě ospolupráce rodičů a učitele je vzorem pro dítě DOPORUČENÍ PRO SPOLUPRÁCI S RODIČI II •JAK A O ČEM JEDNAT NA SCHŮZCE oučitel by měl jasně prezentovat, že nestojí proti jejich dítěti oučitel a rodič by měli být v komunikaci o dítěti rovnocennými partnery oučitel by měl schůzku řídit, vést ocílem a výsledkem schůzky by měla být dohoda ozačít pozitivními informacemi, ocenit dítě oslušnost a jednání narovinu oučitel by měl být v komunikaci otevřený, nepředpokládat, že jeví-li se něco nějak, opravdu to tak je, ve skutečnosti neví, jak to v rodině funguje onepoučovat, neradit, pokud nejste žádáni o radu onestavět rodiče před hotovou věc, hotové řešení onehledat viníka a chyby, ale řešit problém oaby se rodiče necítili „na koberečku“, nebo že na ně učitel útočí oučitel by se neměl s rodičem hádat, nechat se vtáhnout do hádky oučitel si nesmí nechat „šlapat po hlavě“ onejedná se o monolog učitele, ale diskusi všech přítomných omít argumenty pro to, co dělám (jako učitel) ovytyčení společných cílů rodič jako partner •rodič je za dítě zodpovědný, konečné rozhodnutí je na něm, i když se vám nelíbí, musíte ho akceptovat •je lepší mít rodiče na své straně, než jako protivníka •rodič musí cítit z vaší strany respekt a úctu, jinak nemá motivaci vůbec přijít, to mj. znamená – informujte ho o obsahu schůzky předem (zvažte, pojmenujete-li problém konkrétně už do telefonu, nebo ho nazvete obecněji), aby se mohl připravit; nekomunikujte přes žáka; najděte důstojný prostor a čas atp. •schůzka musí směřovat k řešení problému, neměla by být jen učitelovým stěžováním si, ideální výsledek je shoda na nějakém postupu •zvažte uspořádat schůzku „ve třech“, tedy rodič, žák a učitel •nevnímejte každou námitku či dotaz jako útok na svou osobu či odbornost •více na: http://www.rodicevitani.cz/ * příklad každotýdenní zprávy rodičům od vyučující •Drazí rodiče, v uplynulém týdnu jsme se s dětmi věnovali především hodinám a určování času. Některé děti jsou si hodně nejisté, takže budou potřebovat i Vaši pomoc. Dále opakujeme probrané, v básničce odříkáváme násobkovou řadu 7, někteří potřebují pomoc s trojkovou a čtyřkovou. V pátek jsme absolvovali prahru. Příští týden bychom v úterý šli, pokud bude přijatelné počasí, na zahradu do Medlánek. Šli bychom pěšky, tak na to prosím děti vybavte. Vrátili bychom se opět na jazyky. V příloze zasílám formuláře na školu v přírodě. Nakousla jsem s dětmi toto téma, abyste se o něm mohli doma bavit, více si řekneme na třídní schůzce, která nás čeká v pondělí v 16. 30. Těším se na viděnou Katka 5 rad pro rodiče a 5 rad pro učitele, jak dobře zvládnout vzájemnou komunikaci a spolupráci •Pro učitele: •Mluvte s rodičem jako s rovnoprávným partnerem, respektujte jeho důstojnost. •Vnímejte rodiče jako „experta“, který nejlépe zná své dítě. •Komunikujte s rodiči přímo, ne prostřednictvím dítěte. •Berte dítě jako plnoprávnou součást učitelsko–rodičovské debaty o něm. •Nevnímejte každý dotaz či kritiku jako osobní útok. • •Pro rodiče: •Nedívejte se na učitele jako protivníka, ale spolupracovníka při výchově dítěte. •Nejednejte s ním jako s pedagogickým sluhou a respektujte jeho odbornost. •Přicházejte do školy raději se zdvořilým dotazem, ne s odhodláním bojovat. •Ověřujte si informace od svého dítěte, bývají často zkreslené. •Nepomlouvejte nikdy učitele svých děti a rozhodně ne, když to mohou slyšet. •Tomáš Feřtek: Rodiče vítáni, Praha 2011, s.95 Třídní schůzky •ANO •Stejně jako u individuálních je potřeba se na ně dobře připravit. •Dejte rodičům důvod, aby na TS chodili: informace, možnost vyjádřit se a rozhodovat, pomoci, podílet se. •Ptejte se rodičů, na to, co nemůžete ve třídě sami vidět a vnímat. •Řekněte jim, jak vnímáte atmosféru, změny a problémy ve třídě. •Požádejte někoho, aby udělal zápis, který pak přepošlete všem rodičům. •Podrobnější článek třeba na: http://www.rodicevitani.cz/pro-rodice/tridni-schuzky-zadny-strach/ •NE •probírat záležitosti jednotlivců •tlachat, vyprávět si historky •mluvit o věcech školy, pro rodiče však nepřínosných •pomlouvat ostatní učitele a vedení školy •spílat rodičům za jejich děti •říci rodičům, že jim vlastně nemáte co říct •dlouhé a/nebo nepřehledné SPOLUPRÁCE S RODIČI •příručka Rodiče – nečekaní spojenci (celý text) •http://www.vzdelavacisluzby.cz/dokumenty/banka-souboru/pdfs_234.pdf •Schůzky ve třech - výhody a úskalí •Více najdete na www.rodicevitani.cz •http://www.rodicevitani.cz/pro-rodice/schuzky-ve-trojici-maji-jednoznacne-kladny-ohlas/ •ale také: http://www.rodicevitani.cz/pro-rodice/nejisti-rodice-autoritativni-ucitele-a-deti-v-pohode/ Jak to dělat? Co mi to může přinést? VĚDOMÉ ŘÍZENÍ TŘÍDY Vědomé neřízení třídy? •Taková běžná hodiny matematiky • •http://youtu.be/QjMxpnqBN3g • •Popište, co učitelka dělá/nedělá a co to ve třídě způsobuje? Jaké činnosti řízení třídy zahrnuje? • • • • •K čemu by mělo řízení třídy sloužit? • • •Není tvrzení učitel je manažer jen prázdnou frází? Styl řízení třídy záleží na tom… •…co jsem se naučil •strategie •postupy •metody •odkoukané •napodobené •ověřené • • •vědomá rozhodnutí i reakce vycházející z temperamentu •…kdo jsem •jaké mám zkušenosti •jak vnímám sám sebe •jak vnímám své povolání a poslání v něm obsažené •jak vnímám své studenty, jací jsou a kým jsou pro mne •čemu věřím •jakými myšlenkovými východisky se řídím •od koho se učím, koho považuji za vzor •k čemu směřuji, co považuji ve své práci za cíl(e) Co z toho vyplývá? ü existuje jen málo univerzálních strategií ü ü učitel balancuje mezi autenticitou a rolí ü üstyl by měl kopírovat spíš to, kdo jsem, než co jsem odkoukal ü üměl bych se hodně učit sám od sebe (zpětná vazba) ü ü řízení (management) třídy by měl být vědomou a plánovanou strategií (stále reflektovanou a přizpůsobovanou) ü ü Co umožňuje svoboda při učení (se) übudovat a rozvíjet zodpovědnost (nejen) za vlastní učení a jeho výsledek F bez možnosti volby nevzniká pocit odpovědnosti, pouze poslušnost üzároveň vás odpovědnost za vlastní chování a jeho důsledky činí méně závislými na ostatních a jejich hodnocení F nečekáte, až za vás někdo něco zařídí, až za vás rozhodne, až vás za něco pochválí či odmění – víte, že je to na vás ühledat a rozvíjet vlastní potenciál F dosáhnout svého maxima – jednak si můžete vyzkoušet, k čemu máte dispozice, jednak pak můžete zkoušet jejich limity (neuspokojí vás dosažení „jedničky“) ünevytváří „mus“, nečiní z učení a poznávání nucenou povinnost F negeneruje odpor a potřebu úniku F nevytváří ostrou hranici mezi povinnostmi a volným časem, je prostě jen čas a je na mně, jak s ním hospodařím ürozvíjí sebepoznání a sebevědomí F mohu si vážit sám sebe, protože, co umím, jsem se naučil vlastní zásluhou ü HODNOCENÍ 60 Temná strana hodnocení •Otázka od novináře: Slovní hodnocení, známky, nebo obojí? Co a proč je kde vhodné a pro koho? •Odpověď: Už sama otázka ukazuje, jak moc se nám všem běžná škola zažrala pod kůži. Chtějí snad rodiče v mateřské školce nějaké vysvědčení, či slovní hodnocení? Nebo doma známkujete svoje děti? Jistě, že je pozorujete a máte radost, jak se učí, rostou, zrají... ale přece je neznámkujete ani si v duchu neděláte nějaké slovní hodnocení. Vedle toho samozřejmě děti opravujete, když něco udělají špatně, a pochválíte, když je to dobré. Dáváte jim zpětnou vazbu, ta je důležitá. Ale proč máme dojem, že ve škole to musí být jinak? Proč se děti mají poměřovat s nějakým standardem, který bůhvíkdo a bůhvíjak sestavil, a nebo se porovnávat s ostatními, kdo je lepší? •K tomu, aby se dítě učilo a rozvíjelo se, nepotřebuje známky ani hodnocení, ale potřebuje zpětnou vazbu a možnost s výsledky zpětné vazby pracovat. Například, jak se dítě naučí z kostek postavit věž? Staví - věž spadne, staví líp, věž je vyšší - spadne, a tak dál. Stejně se dítě učí mluvit, chodit atp. •Ondřej Šteffl via FB • Æ Æ • • O potřebě hodnocení ve škole §FRUSTRUJE – narušuje potřebu úcty, někdy i bezpečí, snižuje hodnotu ega §DEMOTIVUJE – způsobuje nepříjemné pocity v souvislosti s učením a školou §NÁLEPKUJE – známky zplošťují pohled učitele na žáka §SNIŽUJE SEBEÚCTU A SEBEHONOCENÍ – poukazuje na chyby a nedostatky, srovnává §STAVÍ ŽÁKA PROTI UČITELI – dává učiteli moc, která může být vnímána jako ohrožující §OVLIVŇUJE SOCIÁLNÍ KLIMA, vztahy ve třídě § ODKLÁNÍ ZÁJEM RODIČŮ – rodiče mají pocit, že zajímají-li se o známky, zajímají se o své děti •Proto má smysl se v pedagogické psychologii bavit o tom, jak hodnotit, abychom negativní prožitky spojené s hodnocením zmírnili či odstranili. Temná strana hodnocení •KRITÉRIA •Jasně a podrobně stanovená kritéria přispívají ke spravedlnosti hodnocení. •Vytváříte jimi popis žádoucího stavu, udávají směr rozvoje. •Poskytují základní zpětnou vazbu. •Orientují v tom, co je zvládnuté a nač je potřeba se zaměřit. •Rozhodují za učitele (nemusíte váhat mezi 2 a 3, kritéria to určí „za vás“) •Dávají návod, co udělat, aby se hodnocení zlepšilo. •KONZISTENCE •Částečně souvisí s nastavením kritérií. Je „jedno“, jestli jste přísnější či mírnější, důležité je, aby to nebylo pokaždé jinak. Možnost odhadnout výsledek hodnocení na základě předchozí zkušenosti dává žákovi pocit jistoty. •NEPŘECEŇOVÁNÍ •Postoj, že je to „jenom“ škola a „jenom“ známky, vám pomůže nedělat z nich „osudovou“ záležitost. Je to jenom hodnocení jednoho člověka a není to „pravda“ o žákovi, vyjádření jeho hodnoty. Žádné vysvědčení nestojí za sebevraždu, žádné známky za sebepoškozování či pocit, že nestojím za nic. •ZAPOJENÍ SEBEHODNOCENÍ •Mohu-li jako žák přispět do svého hodnocení vlastním pohledem, stane se pro mne přijatelnějším a spravedlivějším. Kromě toho učí sebereflexi, což je dovednost v dospělosti a při jakékoli práci velmi užitečná. Zároveň nás „odnaučuje“ psychické závislosti na hodnocení zvenčí (Co by tomu řekl...?). Co podporuje účelnost hodnocení? Co splňuje užitečné hodnocení? •CO BY SE CHTĚL DOZVĚDĚT? ØCo dělám dobře? Jaké jsou mé silné stránky? ØKde dělám chybu? – Co to způsobuje? Jaké jsou následky? ØJak to udělat lépe? ØCo bych mohl zlepšit a jak? ØPerspektiva – co se změní, budu-li to dělat dobře ØŽe dělám pokroky, že mi to jde stále lépe. ØJak jsem vnímán sociálně? – Komunikace, vztahy •JAKOU FORMOU? Øpopisně a konkrétně Øprofesionálně – kdo hodnotí, ví, jak to má vypadat Øne ve spěchu Øs prostorem na reakci, příp. sebehodnocení Øakceptovatelně, citlivě, diplomaticky - neranit Øpřímo, bez „okecávání“ Ønepředpojatě Formativní hodnocení •je založeno na: •stanovení výukových cílů a sledování pokroku každého žáka •vzájemné komunikaci mezi žákem a učitelem i žáky navzájem •pravidelném a četném vyhodnocování žákovské práce formou zpětné vazby •dobré f.h. v sobě navíc obsahuje pokoru, vědomí, že je to můj subjektivní pohled a že nemusím mít pravdu •Učitelé, kteří používají formativní hodnocení, nesrovnávají žáky mezi sebou, ale zaměřují se na dosahování učebních cílů u každého z nich. To umožňuje každému dítěti zažít uspokojení z vykonané práce a nabýt patřičné důvěry ve své schopnosti a podporuje rozvoj kompetence k učení. •dle www.inkluzivniskola.cz DOBRÉ TEXTY K TÉMATU HODNOCENÍ •Snaha o jedničky brání dětem v učení •http://www.eduin.cz/clanky/respekt-snaha-o-jednicky-brani-detem-v-uceni/ •Problematika hodnocení ve škole •http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/993/problematika-hodnoceni-ve-skole.html/ •Jak to vypadá ve škole, kde se neznámkuje •https://www.stream.cz/vsi-ve-skole/10005225-jak-vypada-znamkovani-bez-znamek •Text o zavádění slovního hodnocení: •http://domaci.ihned.cz/-skolstvi/c1-63866570-od-pristiho-roku-se-zacne-zavadet-slovni-ohodnoceni-z aku-ucitel-navrhne-jak-se-zlepsit •O mapách učebního pokroku vedle/namísto známek u nás. •http://zpravy.idnes.cz/mapy-ucebniho-pokroku-06d-/domaci.aspx?c=A141202_095406_domaci_zt + odkaz přímo na mapy: https://mup.scio.cz/# UDRŽOVÁNÍ KÁZNĚ aneb Bič a malej dvůr? aneb Herodes, to byl král! 68 Kázeň – co se tím vlastně rozumí? •etymologie: •Staročesky i kazn, kazň, kázen, též ve významu 'pokárání, trest', staropolské kaźń, staroruské казнь, slovinské kázen, staroslověnské казнь (kaznь) téhož významu. Praslovanské *kaznь se obvykle vykládá z *kazati (viz kázat, srovnej ruské наказать 'potrestat'), vývoj významu by byl 'ukazovat, poroučet'--> 'napomínat, trestat'. •význam: • závazné dodržování nastoleného řádu; vynucování či pravidla takového chování • Na všech školách v Rakousku-Uhersku musí být zavedena kázeň. • dobrovolné omezování sebe sama; sebeovládání, sebekázeň • Co by dělal fakír v lázních, se svou velkou vnitřní kázní? •http://cs.wiktionary.org/wiki/kázeň •Jak tomu rozumíte vy? Co je pro vás kázeň? Poslušnost? Ticho? •Situace, kdy všichni dělají, co je třeba? Dodržování pravidel? 70 PŘÍČINY NEKÁZNĚ NEKÁZEŇ •Neví, co má dělat, nebo nechce, nebo nemůže. • Žák nepracuje, když ho to nebaví, nedává mu to smysl, je unavený, přehlcený. • Když je frustrovaný z neúspěchu ze školní práce, vztahů, výsledků apod., projevují se u něj tzv. reakce na frustraci, které také vypadají jako nekázeň. (ujasněte si pojmy frustrace, frustrační tolerance, reakce na frustraci) • Žák může nepracovat, protože ztratil orientaci v učivu či organizaci hodiny. • Nepracuje, protože nemá pomůcky nebo jeho schopnosti nestačí na zadaný úkol. •Lék? •udržovat žáky orientované * učit zajímavě a zajímavé* vysvětlovat smysl * respektovat úroveň i únavu *vyžadovat pomůcky * … 71 PŘÍČINY na straně žáka •Neřídí práci třídy nebo ji řídí špatně. • Pokud učitel práci žáků, třídu neorganizuje, nerozhoduje, nenastaví pravidla a není důsledný v jejich dodržování. • Pokud učitel třídu sice řídí, ale nevhodnými prostředky, nerespektuje situaci či stav žáků. • Pokud učitel výběrem učiva, jeho podáním, způsobem výuky nedokáže získat a udržet pozornost. •Lék? •mít dobře rozmyšlené nejen CO budu učit, ale hlavně JAK* reagovat na situaci * nastavit pravidla a důsledně je dodržovat *učit zajímavě a zajímavé * vysvětlovat smysl ... 72 PŘÍČINY na straně učitele •Rušení •hluk, spolužáci, učitel, zrakové podněty... •události v rodině, ve třídě, ve škole, ve světě... •počasí... •Čas •biorytmy, únava či excitace, přesycení, jídlo... •vliv prázdnin, svátků, jiných vyučovacích hodin... •Lék? •„bojovat“ s tím , což vyžaduje učitelovu energii a dobrou strategii •přizpůsobit se, respektovat a vybírat takové činnosti a témata, která žáci v daném stavu zvládnou 73 PŘÍČINY na straně okolností •RODINA, SPOLEČNOST •Žák přichází ovlivněn výchovným stylem či hodnotami, které nejsou v souladu s tím, jak je to ve škole. •Může se pak řídit podle nevhodných vzorů či vzorců chování. • •Lék? •„nebojovat“ s tím , nepřistupovat k tomu, že je to a priori špatně doma a dobře ve škole •vysvětlovat, zdůvodňovat •Děti dokážou bez problémů chápat, že jiná pravidla fungují doma a jiná jinde (ve škole, na táboře, u babičky...), ale musejí je znát, chápat jejich smysl, musí být důsledně vyžadována. •Podobné je to s hodnotami. Pokud napadnete hodnoty, v nichž dítě vyrůstalo, spíše se zatvrdí. Je potřeba respektovat, vysvětlovat, zdůvodňovat, a to všem zúčastněným. 74 PŘÍČINY na straně rodiny či společnosti •Z příčin nekázně je jasné, že nejvíce toho proti ní může a musí (tedy měl by) udělat učitel. •Učitel je zodpovědný za výuku, což znamená za vytvoření podmínek, v nichž se žáci mohou učit. A takové podmínky vyžadují určitou míru omezení svobody včleněnou v pravidlech. •Učitel je ten, kdo pravidla (spolu-)určuje a důsledně dbá na jejich dodržování (protože jen tak jsou opravdu platná). •Smyslem pravidel je vytvoření situace umožňující učení, a to v bezpečném prostředí. Při stresu a strachu se mozek totiž nemůže učit. •Jistota přichází se stanovením hranic (pravidel) – vím, co mám dělat, když... A vím, že když to udělám, nebudu potrestán, zesměšněn, napaden apod. • 75 PREVENCE NEKÁZNĚ - pravidla •Pokud budete svůj vztah se žáky vnímat a praktikovat jako boj o převahu, jako „kdo s koho“, bude vás to stát hodně sil při řešení (i záměrné) nekázně. •Vztah vzájemně vyjadřované a vyžadované úcty a respektu naopak „samovolně“ generuje ukázněnost (samozřejmě ne vždy, někdy je vliv dalších okolností silnější). •Můžete mít přátelský přístup, ale nesnažte se o kamarádství. Jednak se v něm těžko udržují hranice, jednak to nemůže být rovný vztah, pedagog má odpovědnost. •Sebereflektivně se ptejte, jak vnímám své žáky, kým pro mne jsou? Vaše očekávání a základní „vklad“ může vztah determinovat už od počátku. Uvědomte si, že jste to vy, kdo udává charakter vztahu/ů. ÆJsou žáci „materiál“? Jsou to hlavy, do kterých musím něco naskládat? Jsou to jedinečné bytosti, v jejichž přítomnosti je radost pobývat? Jsou to inspirativní osobnosti, od kterých se stále učím? Je to banda blbců? – Je jasné, že jak o žácích smýšlíte, velmi ovlivňuje vaše vztahy (vizte Pygmalion efekt) • • • 76 PREVENCE NEKÁZNĚ - vztah 77 ZDROJE UČITELOVY AUTORITY 1.Stavějte ji spíše na tom, kdo jste, jaký jste a co umíte, než na tom, kým jste. 2.Zajímejte se o žáky. Respektujete je a respekt vyžadujte. 3.Buďte tím, kdo rozhoduje, organizuje a řídí. 4.Vědomí toho, že v každé chvíli jste vzor, vám může být dobrým průvodcem. 5.Nenechávejte emoce, aby rozhodovaly za vás. 6.Neberte se příliš vážně. (viz Fontana o stránku dál) 7.Učte se sám/sama od sebe. Reflektujte situace, které jste zažili, a hledejte v nich, co (ne)funguje. 8.Nebojte se přiznat chybu, nejistotu či nevědomost a nebojte se požádat o pomoc či radu. 78 JAK MÍT AUTORITU? David Fontana: Psychologie ve školní praxi JAK (NE)MÍT AUTORITU? 1.známá, jasná, srozumitelná 2.logická, dávají smysl, neřeší malichernosti 3.odsouhlasená 4.žitá – důsledně dodržovaná uplatňovaná 5.všeobecně platná (výjimky jsou zdůvodněné) 6.konkrétní (neumožňují „gumový“ výklad) 7.dostupná (zapsaná a přístupná všem zúčastněným) 8.otevřená – po vzájemné dohodě či v odůvodněných případech je možné je změnit 9.doplněná důsledky – buď obecným výčtem možných důsledků, nebo ke jednotlivým pravidlům konkrétní důsledky 10. •Pokud má učitel takto nastavená pravidla, mnohá nekázeň vůbec nevznikne. Pokud ano, nemusí se pokaždé znovu rozhodovat, jak a jestli ji řešit. Má to nastavené v pravidlech. Zároveň nevyvolává v žácích pocit nespravedlnosti. Jsou pro něj i dobrou oporou při jednání s rodiči. 80 DOBRÁ PRAVIDLA 1.JE-LI HŘIŠTĚ MOC MALÉ = MOC PRAVIDEL. Pokud učitel zneužívá svého statusu, nastaví pravidel moc a moc přísně. Zasahuje do osobního prostoru žáka (jak sedí, co má na sobě...), napadá jeho důstojnost (zesměšňuje, ponižuje, útočí), lpí na svém statusu a důstojnosti, víc řeší, než učí. Přirozenou reakcí je buď útěk a strach (a vyhýbání se výuce či jakési podlézání, abych se nestal terčem), nebo útok (pomsta, revolta, napadání učitelova statusu). 2.JE-LI HŘIŠTĚ MOC VELKÉ = MÁLO PRAVIDEL. Mantinely nejsou nebo jsou tak široké, že máme přirozenou tendenci je hledat a zkoušet. Co (to) udělá, když... Nekázeň vzniká, protože žáci zkoušejí, co si mohou dovolit, kde už narazí. Tato situace vyvolává pocit nejistoty. 3.HŘIŠTĚ JE NĚKDY VELKÉ, JINDY MALÉ. Pravidla vznikají a zanikají ad hoc, učitel je nepředvídatelný. Míra jeho přísnosti či mírnosti se proměňuje, obvykle se to projevuje i v hodnocení. Z hlediska žáka je to ohrožující situace, nikdy neví, jak to bude teď... Pokud se vám to stane jako začínajícímu učiteli, je to v pořádku, neměl by se z toho ale stát styl. 81 KDY TO NEFUNGUJE? PROČ TO NĚKDY NEFUNGUJE? •Někdy budete zkoušet první poslední a stejně se vám nepodaří žáky získat a udržet ukázněné. ðJsou příliš zvyklí na příkazy a uplatňování moci, takže reagují vzdorovitě, i když na ně netlačíte. ðUčitelé s nimi nepracovali či pracovali nevhodně a třída už je „rozjetá“. ðJe z vás cítit nejistota či obavy, často ji prozradí neverbální komunikace. (S tím vám může pomoci technika v tomto TED videu) ðDěláte něco, co třídu či jednotlivce nějak provokuje či popouzí. Ptejte se kolegů, jestli i v jejich hodinách žáci tohle dělají… ðNěco jste neodhadli, nesprávně posoudili či vyhodnotili a je to tedy moc/málo náročné, ve špatný čas, nevhodným způsobem… •Pokud tomu věnujete reflexi, řeknete si, co se stalo a proč a co příště lépe, už se vám to nestane. • •Pokud už nekázeň vznikne, pravidla jsou porušena, musí se „něco“ stát. V ideální situaci přináší porušení pravidel přirozený důsledek (Bez práce nejsou koláče.). Ve škole se snažíme nastavovat k pravidlům takové důsledky, které se nejvíce podobají těm přirozeným. 83 DŮSLEDKY •aby souvisely s typem „provinění“, porušení pravidel (Když to rozbiješ, tak to oprav.) •aby působily preventivně (odrazovaly) •aby platily vždy pro všechny (a pokud to tak být nemůže, musí být všem jasné, proč to pro někoho nebo někdy neplatí) – spravedlivé •aby přišly co nejdříve •aby byl přiměřené závažností, časem, obtížností •aby vedly k pochopení smyslu pravidel •aby neponižovaly •aby se nevršily (nepřinesení úkolu znamená další úkol atd., až je toho tolik, že to žák „vzdá“) •... 84 Co chci od DŮSLEDKŮ? JAK REAGOVAT NA NEKÁZEŇ? •Než si vyberete, co uděláte, uvažujte o tom: üNakolik mi to naruší hodinu? Budu muset přestat dělat, co dělám? Kolik dalších vyruší? Je to potřeba? (někdy ano) üJak je to účinné? Jak silný a jak trvalý efekt to bude mít? Nevyvolá nutně protireakci? üJe to přiměřené? Odpovídá má reakce závažnosti či nebezpečnosti porušení pravidel? üJe to vhodné/etické? – ponižuje? zesměšňuje? nálepkuje? frustruje? je zákonný? řekl bych to dospělému? üCo tím žáky učím? Co mu ukazuju? •inspirace v tomto textu: http://www.eduin.cz/clanky/proc-prestat-ucit-prikazy-a-instrukcemi-zpusobem-platnym-od-dob-marie-te rezie/ REAKCE NA (nezáměrnou)NEKÁZEŇ •Seřazené podle rušivosti: òoční kontakt, výhrůžný pohled + gesto J òpřiblížení se, narušení osobního prostoru òzměna hlasu, pozice òoslovení + přímá otázka (nikoli napomenutí),pokyn òselektivní ignorování òzaměstnání či změna činnosti òdistance či změna prostředí òpromluva s žákem mezi čtyřma očima à dohoda òspolupráce s rodiči, kolegy a odborníky PROČ NEFUNGUJE...? •plané VYHROŽOVÁNÍ •Výhrůžka může být funkční, pouze pokud je/může být naplněna. •KŘIK •Je-li častý, žáci si zvyknou a přestanou ho vnímat varovně. Zároveň ho mohou vnímat jako signál toho, že učitel situaci nezvládá. •POZNÁMKA •Pokud poznámka obsahuje pouze popis žákova chování ve škole, s nímž nemohou rodiče nic dělat, také nic neudělají. Poznámka má smysl, pokud rodiče žádáme o něco, co může žákovi ve škole pomoci. Má-li mít poznámka varovnou funkci, musí to být ojedinělé opatření. •CITOVÉ VYDÍRÁNÍ •Je spíše projevem učitelovy slabosti a bezmoci. Pokud ve třídě vládne oboustranný respekt, žáci jsou empatičtí přirozeně. •KOLEKTIVNÍ TREST •Může následovat pouze po kolektivním „provinění“. Jinak vyvolává pocit nespravedlnosti a „lynč“ provinilce. •IRONICKÉ „SETŘENÍ“ •Obvykle napadá důstojnost žáka. A přesto, že ho možná v danou chvíli „usadí“, je pravděpodobné, že se nám jindy „vrátí“. •Zmapovat si pro sebe situace, které mne popouzejí, rozčilují apod. více než jiné. Zapátrat po důvodech a rozhodnout se, nakolik jsou relevantní. •Pochopit, že to není osobní, že žáci neútočí na vás, ale na vaši pozici, status, sociální roli ze pozice své sociální role žáka, studenta... •Chápejte to tak, že nenechat se rozhodit, zachovat klid je součástí vaší profesionality. •Pokud se děje něco emočně zátěžového, nenechat se emocemi ovládnout, nenechat je rozhodovat (napočítat si do deseti, na chvíli odejít z místnosti apod.) •Nejste-li si jistí, že zvládnete situaci vyřešit na místě, odložte její řešení po hodině, po vyučování, dá vám to čas vychladnout a rozmyslet se. •Pokud v afektu uděláte něco, na co nejste pyšní, omluvte se. •Najděte si způsob, jak v sobě negativní emoce neshromažďovat, jak je co nejdříve odvětrat, abyste mohli začínat s „čistým stolem“. •Výše uvedené neznamená, že se nemůžete rozzlobit, naštvat, urazit, dojmout, radovat... Učitel není robot a projevování emocí je součástí jeho výchovného působení. Neměly by vás ale ovládnout a rozhodovat za vás. • • • 88 Jak zvládnout vlastní (negativní) emoce? DOPORUČENÉ ČTENÍ •1. ČTĚTE! Čtěte jakékoli texty o výchově, vzdělávání, psychologii, podnítí to totiž vaše vlastní uvažování, ujasníte si vlastní stanoviska, najdete si argumenty pro svůj způsob práce s dětmi, můžete uvažovat o tom, jak něco dělat lépe, a to všechno je prevencí vyhoření, zklamání, stereotypu. • Najděte a zařiďte si pro tyto účely zdroj, kanál, který vám bude texty sám nabízet – Učitelské noviny, týdenní souhrn k událostem ve vzdělávání bEDUin, FB stránky Zážitková pedagogika, SvobodaUčení.cz, TED (esp. TED-Ed) či cokoli jiného názorově blízkého. •2. Kdybyste chtěli knihu, můžete si vybrat jednu z těchto: •Chris Kyriacou: Klíčové dovednosti učitele Cesty k lepšímu vyučování •Marek Herman: Najděte si svého marťana … co jste kdy chtěli vědět o psychologii, ale ve škole vám to neřekli… •Pavel Kopřiva, Jana Nováčková: Respektovat a být respektován •Tom Hodgkinson: Líný rodič Lenošením a nečinností k lepšímu rodičovství •Kathy Paterson: Motivační tříminutovky. Přes 100 jednoduchých cvičení k aktivizaci skupiny.