Psychologie
duševního vývoje
PedF MU, jaro 2016
Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D.
kohoutek.t@gmail.com
Úvodem: otázky vývojové psychologie
„CO“, „PROČ“ a „JAK“
CO – vymezení, hlavní témata
Chápání vývoje v psychologii a příbuzných
disciplínách
Ontogenetická psychologie – cíle, teorie,
periodizace, různé důrazy
JAK
Specifické metody vývojové psychologie
Organizace výuky
PROČ
Co = hlavní témata
Přednášky – program viz sylabus, sleduje se
především vývoj v normě (plus vybrané problémy)
jeho různá stádia (od prenatálního po dospělost) a
aspekty („bio-psycho-sociální“: vývoj tělesný,
kognitivní včetně vývoje učení, emoční, morální,
sociální )
Semináře
mají umožnit zařazení dalších, specifičtějších
témat na základě Vašeho zájmu a samostatnou či
skupinovou práci s autentickým materiálem
Proč tím zatěžovat budoucí učitele?
Vývojový aspekt jako zvláštní a užitečný
otázka „jak se k něčemu došlo“ může být klíčová
poznatky o psychickém vývoji jako klíčové pro porozumění psychologii učení,
osobnosti, psychopatologii
Vědět, s kým máme tu čest
porozumět specifikům vývojových období („dítě není malý dospělý“)
rozumět specifickým projevů, potřebám, znát vývojové možnosti a typické
problémy
nebo naopak nepodléhat obavám, nepatologizovat, co je normální
využívat možnosti, pracovat s vývojovými podmínkami, principy a devizami
Mít přiměřený přístup
Orientovat se v paletě názorů na vývoj, výchovu, vzdělávání
nejen akademické názory, ale i dobové zažité či progresívní
Vývoj jako něco, co je nám blízkého
všichni se vyvíjíme a máme i své vlastní „teorie“ a představy, které můžeme
rovněž kultivovat a rozvíjet
vývoji zpravidla rozumíme lépe, než např. obecné psychologii
Obecně kulturní důvod:
povědomí o okolnostech vývoje, porozumění principům vývoje
člověka jako součást profesní i lidské vybavenosti
Jak: k organizaci - zkouška
Bude formou písemného testu (zadání
jednotné pro všechny skupiny)
Podmínky shodné jako u Úvodu do
psychologie (skenovací testy, 20 otázek s
volbou, 70% správných odpovědí)
Jak: k organizaci - semináře
Forma práce: projektová výuka; skupinová nebo individuální
práce; mikroprojekt výzkumného charakteru – rozhovory,
pozorování, analýza produktů, popř. dotazníky
(Pozor! Nelze nahrazovat semináře s jinou skupinou – pracuje na
něčem jiném než Vy)
Téma, odpovídající zaměření předmětu si volíte sami s
ohledem na zájmy, obor studia, invenci
Cílem je umožnit v seminářích společnou práci s autentickým
materiálem; při zpracování je třeba vycházet z odborné
literatury
Podrobnosti k formě a obsahu seminární práce viz stránky Katedry
psychologie PedF MU
V případě, že bude seminární úkol velmi dobře zpracován,
může vyučující udělit až 3 „bonusové“ body, které se
budou připočítávat k bodům za výsledky testu.
Jak lze chápat vývoj…
Fylogeneze
Antropogeneze
Kulturní geneze
Ontogeneze – typicky těžiště zájmu
vývojové psychologie (předchozí lze však
těžko pominout
Aktuální geneze
Fylogeneze, antropogeneze
Antropogeneze – změny kontextu života člověka
1 milion let žil člověk jako lovec a sběrač
400 tisíc let umí rozdělat a udržovat oheň
100 tisíc let vyrábí a používá nástroje
10 tisíc let se věnuje zemědělství
1 tisíc let žije ve městech
a asi 25 let běžně používá na PdF počítače
Zdroje vývojově psychologického uvažování –
odkazy k fylogenezi (evoluční biologie)
Počátek tohoto směru uvažování Ch.
Darwin (1859) : evolučččční vývoj je
organizován podle dvou základních
kritérií:
- Přežití
- Reprodukce
Důůůůraz se klade na adaptaci
Obecněěěě: Obnovila se „stará“ tradice
uvažžžžování o vývoji (do této doby
obecněěěě přřřřevažžžžovalo pojetí věěěědy jako
normativní/taxonomické)
ale…
Vývojový aspekt braly
v potaz už novověké
pedagogické přístupy:
J. A. Komenský –
periodizace vývoje
jako „škol“ (zrození,
dětství, chlapectví, jinošství,
mladosti, mužnosti a stáří)
Uvažování o vývoji jako o podstatné otázce sahá
do starověku
ale…
Vývojový aspekt braly
v potaz už novověké
pedagogické přístupy:
J. A. Komenský –
periodizace vývoje
jako „škol“ (zrození,
dětství, chlapectví, jinošství,
mladosti, mužnosti a stáří)
Uvažování o vývoji jako o podstatné otázce sahá
do starověku
Co má hlas
a ráno chodí po čtyřech,
v poledne po dvou
a večer po třech?
Předmět a hlavní témata
ontogenetické vývojové ps.
Zkoumání souvislostí a pravidel vývojových
změn i jejich dynamiky v jednotlivých oblastech
psychiky i celku osobnosti
Změny
kvantitativní i kvalitativní
plynulé i prostřednictvím skoků
nárůst, úbytek i změna (vše je vývoj!)
vznik, rozvoj a proměny psychických procesů i vlastností
Ontogenetická psychologie: základní
cíle oboru (dle Langmeiera a Krejčířové, 1998)
Popsat vývojové změny (už popis ale bývá organizovaný,
ovlivněný teorií)
Odvodit určité obecné zákonitosti (vývoj každého jedince ale
může být natolik individuální, že nomotetický přístup nemusí
postačovat)
Vytvořit co možno jednotnou teorii, umožnit posuzování a
předvídání; žádná současná teorie nevysvětluje vývoj v úplnosti
– často se zaměřují buď na některý aspekt vývoje (kognitivní,
emoční,sociální) nebo na vývojová období (popř. jejich
periodizaci)
Teorie vývoje tedy vysvětlují:
Faktory podmiňující vývoj a určující jeho průběh
Znaky jednotlivých etap vývoje
Individuální rozdíly v duševním vývoji a jejich podmíněnost
Různé důrazy ontogenetických teorií
Důraz na periodizaci, celoživotní vývoj v nejširším pojetí
vs. Důraz na některé aspekty vývoje (kognitivní, emoční,
psychosociální )
Důraz na popis stádií vs. důraz na „logiku“ vývoje a změn
„genotyp“ vs. „fenotyp“, „nature“ x „nurture“, vrozené a
získané, zrání a učení
(nomotetický vs. idiografický přístup)
Zvláštní význam: sociální aspekt, „intersubjektivní“ aspekty
vývoje (pozn.: pojetí se mohou doplňovat a mohou být i
konkurenční)
Oblasti vývoje
Biosociální vývoj
tělesný vývoj a jeho podmínky
Kognitivní vývoj
všechny poznávací procesy (zpracování informací,
myšlení, rozhodování, učení)
Psychosociální vývoj
způsoby prožívání osobnostních a sociálních
charakteristik, rolí, vztahů a sociálních pozic
Činitelé vývoje
Dědičnost
genotyp
partnerský výběr (pozitivní / negativní selektivita)
fenotyp (genotyp + prostředí)
nemusí se v průběhu vývoje pojevovat konstantně
(větší vliv v počátečních a konečných fázích
vývoje)
Prostředí
s dědičností ve vzájemné interakci
Prostředí
Ovlivňuje povahu interakcí s okolím, člověk
musí projevit nějakou aktivitu v procesu učení
(např. Piaget)
Fyzické prostředí
Sociokulturní prostředí
socializační činitelé
společnost, kultura
aktuální sociální kontext
sociální vrstva
primární (malá) sociální skupina = rodina
Periodizace psych. vývoje: východiska
Psychický vývoj je:
Zákonitý proces, posloupnost navazujících fází; pořadí je
typické, neměnné (určující je především zrání)
Celistvý proces, zahrnuje složky somatické, psychické i
sociální a jejich interakce
Kontinuum postupných proměn; diferenciace a integrace
procesů a vlastností vede ke vzniku kvalitativně nových
forem, které opět mění povahu interakce a stimulují další
vývoj
X
Nebývá zcela plynulý a rovnoměrný; lze rozpoznat
přípravné fáze, období latence a kumulaci změn – vývojové
skoky
Je individuálně specifický – obecné zákonitosti „platí“
pouze rámcově
(dle Vágnerová, 2005, s. 30-31)
Východiska periodizací – vývojové mezníky
Signalizují výraznější proměnu některé ze složek
vývoje, častěji ale kumulaci změn
Biologické (růst, dozrávání CNS, změny motoriky,
hormonálně řízené změny)
Psychické (změny mentální kapacity, změny dané učením,
změny sebepojetí)
Sociální (vymezení nové role, „přechodové rituály“)
Příklad kumulace změn: zralost k nástupu školní
docházky
Význam vývojových teorií
vývojové teorie poskytují „nezbytný pojmový nástroj,
který pomáhá pochopit vztah mezi příčinami (vnitřními
faktory, podmínkami uvnitř organismu a vnějšími
podmínkami, vlivy prostředí) a následky v průběhu
ontogeneze (vývoj schopností, emocí, morálních
postojů).“
využití v mnoha humanitních disciplínách – nejen v
psychologii (vedení terapie, popř. poradenského
rozhovoru se zřetelem k etapě vývoje, ve které se
klient nachází, specifika psychodiagnostiky dětí), ale
i v profesích nepsychologických (lékaři, učitelé,
výchovní poradci, sociální pracovníci)
Metody vývojové psychologie
Přirozeně: pozorování, rozhovor; vývojové škály,
testy schopností; experimentální metody
Výzkum: longitudinální, průřezové a smíšené
studie (!!pozor na vliv „kohortové zkušenosti“ – viz
ontogeneze a sociální historie/antropogeneze)
Anamnestický a katamnestický přístup
Srovnávací studie jednovaječných dvojčat (s
ohledem na vliv dědičnosti a prostředí)
Osoby v extrémních vývojových podmínkách
(tzv. „vlčí děti“)
Longitudinální (dlouhodobý) a průřezový
(příčný - cross sectional) výzkum
Zachycení proměny psychických procesů a
vlastností
průřezové studie
srovnání více věkových skupin (kohort)
SAHA http://bit.ly/1eOMFhQ
longitudinální studie
dlouhodobé sledování jedné skupiny (kohorty)
ELSPAC (http://www.elspac.cz/) – psychologická část na
FSS http://ivdmr.fss.muni.cz
Pražská skupina školní etnografie http://bit.ly/1eOQ28z
Základní literatura
Učebnice
Vágnerová, M. (2012): Vývojová psychologie – dětství a
dospívání. Praha: Karolinum.
Vágnerová, M. (2000): Vývojová psychologie. Dětství, dospělost a
stáří. Praha: Portál.
Langmeier, J., Krejčířová, D. (1998, 2006): Vývojová
psychologie. Praha: Grada.
...a další (monografie)
Matějček, Z., Langmeier, J. (1986): Počátky našeho duševního
života. Praha: Panorama.
Macek, P. (1999, 2003): Adolescence: Psychologické a
sociální charakteristiky dospívajících. Praha:
Portál. (...atd.)
Další zdroje informací
Odborné časopisy
Psychológia a patopsychologia dieťaťa, Pedagogika,
Studia paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogická
orientace
Populární zdroje
...od Učitelských novin po denní tisk
Elektronické zdroje dostupné prostřednictvím knihovny
PedF MU http://www.ped.muni.cz/wlib/ (důležitá např.
EBRARY Education)
Další odkazy viz Informační služby na webu PedF
Studijní materiály předmětu
Děkuji za pozornost!