Uživatelská skupina JÁDROVINY

Oskeruše (Sorbus domestica)je odrůda jeřábu s velkými plody malvicemi připomínajícími malá jablíčka. Jedná se o dlouhověký strom, který začíná plodit v 10–15 letech a dožívá se běžně 200 let.
Oskeruše je teplomilná, ale dosti odolná proti namrzání. Pěstuje se i v drsnějších polohách a nadmořských výškách do 500 m. Na pěstování je nenáročná, vyžaduje vzdušnou polohu.
Plody oskeruše jsou ceněné jako lék (žaludeční potíže,průjmy), obsahuje mnoho vitamínů (B2, A, C), minerálů a dalších prospěšných látek. Konzumují se v čerstvém stavu, sušení, zavařené, ale také na výrobu likérů a pálenky.



Kdouloň (Cydonia oblonga) nese chutné a voňavé ovoce nazývané kdoule, tvarem podobné hruškám nebo jablkům, botanicky malvice, jedlé až po uvaření.
Jedná se o nenáročný druh na pěstování. Pěstuje se jako keř nebo menší stromek. Má ráda teplá stanoviště nižších a středních poloh, místy i vyšších, ale chráněných poloh.
Používá se pro přípravu kompotů, marmelád a rosolů, pro svou vůni se dříve vkládaly mezi prádlo. Občas bývá kvůli svým květům využívána i v parcích jako okrasná dřevina.



Mišpule velkoplodá (Mespilus germanica) je nenáročný stromek nebo keř 3–5 m vysoký, ceněný pro své plody, ale i dekorativní vzhled. Pěstování mišpule je nenáročné, často se roubují na hrušně nebo hlohy.
Plody, botanicky malvice, jsou konzumovatelné po přemrznutí nebo odležení, a to buď čerstvé nebo jako surovina pro pikantní pasty, marmelády, likéry i pálenky. Ovoce obsahuje mnoho cenných výživných látek, je léčivé při průjmech a blahodárné pro zažívací trakt.




Uživatelská skupina DROBNÉ OVOCE

Arónie (Aronia melanocarpa) neboli „černý jeřáb“, je keř nebo malý stromek (pokud je naroubován na podnoži jeřábu obecného).  Plody jsou černé malvice podobné jeřabinám, je příjemné aromatické sladko kyselé natrpklé chuti, obsahuje vitaminy C, B, A, rutin atd.
Původně pochází ze severní Ameriky. Hodí se i do vyšších a horských poloh, kde bez problémů prosperuje. Vhodná i do malých zahrádek, keře lze použít i na nestříhané živé ploty.
Používá se na výrobu šťáv, kompotů, likérů, džemů i čerstvé. Sušené aronie jsou výborné na ovocné čaje i jako ovoce do kaší.



Moruše (Morus alba/nigra) je ovocný strom či velký keř příbuzný fíkům, dorůstající 10–15 m, od léta nese plody (botanicky zdužnatělá oplodí) tvarem podobné ostružinám, barvy černé, 2–4 cm velké, šťavnaté, nasládlé až sladkokyselé, velmi dobré chuti.
Žádá teplou slunnou polohu, živnou hlubokou půdu, hodí se nižších a středních poloh, do vyšších jen na vhodná stanoviště. Strom se hodí i pro větrolamy, netvarované živé ploty a aleje.
Oblíbené jsou v čerstvém stavu nebo zpracované na kompoty, marmelády, víno, sirupy i sušené. Léčivé při zácpě, srdečních a cévních chorobách.



Dřín obecný (Cornus mas) je náš původní divoký ovocný keř. Na konci zimy nádherně žlutě kvete, proto je i významnou rostlinou pro včely. Plody jsou 2 – 3 cm velké červené peckovice, tvarem podobné olivám. Plody dozrávají od konce srpna, když začínají opadávat. Mají vysoký obsah vitaminu C, sacharidů, pektinů a minerálů
Většinou bývá samosprašný, někdy se ale stává, že o samotě rostoucí keř kvete, ale neplodí, pak je nutné vysadit ještě jeden keř nebo naroubovat na jednu jeho větvičku roub z jiného keře.
Plody se jí čerstvé, zavařené, výborné pro přípravu džemů, vín, likérů.



Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) je nenáročný menší, otužilý keř s jedlými plody bobulemi tmavě modré barvy Plody jsou bohaté na vitamíny C a B a také na minerální látky. Květy jsou cizosprašné a jsou opylovány hmyzem. Kvůli dobrému opylení je vhodné vysazovat dvě odrůdy blízko sebe.
Na rozdíl od borůvek nepotřebuje k růstu kyselou půdní reakci, tudíž odpadá doplňování rašeliny či hrabanky. Je velice přizpůsobivý, nenáročný a mrazuvzdorný.
Plody se hodí k přímému konzumu nebo se kuchyňsky zpracovávají na kompoty, džemy a mražené výrobky. Pro svou silnou barvící schopnost se používají také jako přírodní barvivo.


Rakytník řešetlákovitý (Hipophae rammoides) je dřevina původem z asijské části bývalého Sovětského svazu. Rakytník řešetlákovitý je 1,5 – 3 m vysoký opadavý keř. Je dvoudomý, větrosnubný, plodem je 5 – 10 mm dlouhá a 3 – 5 mm široká peckovice, nejčastěji oranžové barvy.
Plody bohaté na vitaminy (předevšém A, C a E) a minerály se konzumují v čerstvém stavu, ale také jako šťávy a sirupy, džusy, džemy a pro přípravu nejrůznějších lihovin .
Z pěstitelského hlediska není příliš náročný, kromě vysokohorských oblastí se dá u nás pěstovat všude.



Muchovník velkokvětý (Amelanchier) je v  Čechách nově objevovaný druh ovoce, pocházející ze severní Ameriky. Jedná se keř nebo menší stromek. Plody tmavě červené nebo fialové malvice velikosti rybízu připomínají chutí kombinaci sladkoplodých jeřabin a borůvek, dozrávají začátkem července.
Má rád slunce, snáší i polostín. Na půdu je absolutně nenáročný. Nepotřebuje žádný řez.
Plody se konzumují v čerstvém stavu, dají se i dobře sušit, zavařovat, použít na marmelády a sirupy.



Minikiwi (Actinidia arguta) může být jednodomý nebo dvoudomý kultivar – samčí a samičí rostliny mají větší růst a hlavně výrazně větší plodnost než u jednodomé odrůdy. Jedna samčí rostlina postačí k opylení 5 samičích.
Plody jsou bobule velikosti angreštu, při konzumaci se nemusí loupat. Dozrává koncem září až půli října, konzumují se čerstvé nebo zpracované jako ostatní ovoce.
Jedná se o popínavou rostlinu,  která podobně jako vinná réva potřebuje oporu. Jedná se o mrazuodolné odrůdy, které snáší teploty až 25°C a jejich relativně malé plody stihnou dozrát i v našich podmínkách.


 
Uživatelská skupina SKOŘÁPKOVINY

Mandloň obecná (Amygladus communis) je opadavý strom vysoký až 6m. Mandloně kvetou asi o čtrnáct dní dříve než broskvoně a mohou být proto poškozeny mrazem. Většinou nejsou samosprašné, je tedy třeba pěstovat několik stromů najednou. 
Mandloň je svým vzhledem podobná broskvoni a také má stejně jako broskvoň plody  peckovice. Nekonzumuje se však jejich dužina, ale semeno. Existují dvě hlavní linie mandloně obecné: sladké mandle (jedlé) a hořké mandle (nejedlé).
Semena se mohou konzumovat samotná anebo se používají pro přípravu pečiva a dezertů.



Kaštanovník setý (Castanea sativa) je dekorativní strom výšky 30 metrů. Plody - jedlé kaštany (suché plody sdružené v plodenství) obsahují bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy C, B1 a B2. Plody dozrávají podle oblastí koncem srpna až začátkem října.
Kaštanovník je nejistě samosprašný, proto je vhodné při dostatku prostoru vysadit raději dva stromy blízko sebe. Jeho pěstování je nejlepší v nižších a středních polohách, ve vyšších polohách je možné jej pěstovat na vhodných stanovištích, nehodí se do mrazových kotlin.
Jedlé kaštany se konzumují pečené, sušené nebo vařené.