Epistemologická východiska vzdělávání Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, 2. semestr Cíl: poznávat svět dítěte, hlavně se zaměřit na kognitivní vývoj a s ním související oblasti a aktivity. Zapojte vždy alespoň tři děti, příp. více (možnosti srovnání z hlediska věku, podnětnosti domácího prostředí, pohlaví apod.). Seminární úkoly 1. Diagnostika dětských prekoncepcí (naivních teorií) - kresba s komentářem Pokyny: “Nakresli… …. Podívej se a řekni, co jsi nakreslil… Co je toto…? A co toto?...“ 2. Např. · Nakresli, jak vypadá lidské tělo vevnitř. · Nakresli zeměkouli. · Nakresli hlavu plnou myšlenek. · Nakresli, jak to vypadá pod zemí. · apod. To, co má dítě kreslit, by mělo být reálné (tj. nikoli pohádkové náměty), ale nejspíš to nikdy skutečně nevidělo. Ale může o tom hodně vědět a mít svoje představy. „Řekni, co jsi namaloval(a).“ (pečlivě zaznamenat komentář) Zásada: nehodnotit, neopravovat „chyby“, v rozhovoru používat zásadně pojmy, kterými komentuje dítě svůj výtvor. 2. Vedení rozhovoru s dítětem na zvolené téma, se zaměřením na zjišťování dětských prekoncepcí (co o té věci - problematice ví, jaké má představy apod. Témata: např. les, škola, život…). Fenomenografický rozhovor. Dát si záležet na kvalitě otázek, které kladete, NE popisné otázky s jedinou možnou správnou odpovědí. Doplňující otázky: Jak to víš? Proč si to myslíš? A co dál o tom víš? …apod. Rozhovor zaznamenat a okomentovat. Varianty (tematické inspirace pro akční typy): a) Hra na otázky: Řekni, co podle tebe znamenají tato slova (příp. jiná): Co to je § potok – teplota – louka – poledne – pokrm § peníze – láska – zdraví – nebezpečí – zábava (vymyslete si další zajímavé pojmy). Otázky můžete individuálně rozvíjet v rozhovoru – zpřesňování, vyjasňování. b) Dílčí drobné sondy typu: · Jak se dítě orientuje v čase (včera- dnes – zítra; ráno – poledne – večer… hodiny…) · Jak se dítě orientuje v prostoru (nahoře- dole; nad – pod…) 3. Zjišťování, jak se u dítěte projevuje úroveň jeho mravního usuzování: příběhy s morálním obsahem: Příběhy zjišťující úroveň morálního usuzování – skrze pravidla (vhodné pro předškoláky) – podle J. Piageta (Vacek 2008, s. 11 a dále) – zvolte si podle podmínek, příp. všechny (téma k rozhovoru): a) Dítě způsobí škodu: A. Honzík si hrál ve svém pokoji a maminka ho zavolala k obědu. Když vběhl do jídelny, prudce otevřel dveře a za nimi stál stolek s podnosem plným hrníčků na čaj; podnos spadl a všechny hrnky se rozbily. B. Adámek byl sám doma a dostal chuť na cukroví, o kterém věděl, že ho maminka má uloženo ve spíži na polici. Vylezl na židli, a jak se natahoval na sklenici s bonbóny, zavadil o hrníček. Ten spadl a rozbil se. b) Lež: A. Pepík šel po ulici a potkal velkého psa, kterého se velmi polekal. Když přišel domů, řekl mamince, že viděl psa velkého jako kráva. B. Milánek přišel ze školky a řekl mamince, že ho paní učitelka dnes pochválila, jak se hezky choval. Nebyla to ale pravda, paní učitelka ho ani nechválila, ale ani mu nic nevytýkala. Maminka ale měla radost a dala mu za odměnu čokoládu. NEBO: A. Mirek moc neuměl kreslit, ale moc to chtěl umět. Jednou objevil výkres, který kreslil jiný kluk, a řekl: „To jsem nakreslil já!“ B. Hanka si hrála s nůžkami, když u toho maminka nebyla, a pak je ztratila. Když maminka přišla, řekla jí, že s nůžkami nic nedělala a ani je neviděla. c) Krádež: A. Natálčin tatínek měl v kleci kanárka. Myslela si, že ptáček je v kleci velmi nešťastný a chtěla, aby ho tatínek pustil. Jednou, když nebyl doma, nechala ptáčka uletět a klec schovala na půdu, aby už do ní nemohl žádného ptáčka zavřít. B. Eliška měla chuť na bonbóny. Když se maminka nedívala, vzala si je a schovala a později je snědla. Zadání: Poslechněte si dva krátké příběhy a rozmyslete, ve kterém se hlavní hrdina zachoval lépe a ve kterém hůře. Vysvětlete, proč si to myslíte. Literatura: FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál, 1997. HOLT, J. Jak se děti učí. Praha: Agentura STROM, 1995. KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA,B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. LANIADO, N. Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí. Praha: Portál, 2004. PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: SPN, 1970. VACEK, P. Rozvoj morálního vědomí žáků. Praha: Portál, 2008.