Popis: Až 40 cm vysoká zelená jednoletá bylina s čtyřhrannou lodyhou a s vstřícnými krátce řapíkatými listy vejčitého až podlouhlého tvaru v dolní části a s menšími listy přecházejícími v listeny v horní části. Kvete v letních měsících bělavými kvítky. (dle Korbeláře, Endrise, 1981) Nejčastěji zelená, ale také ve fialové variantě.
Užívaná část: nejčastěji listy, případně celá nať.  

Použití v kuchyni: Bazalka se přidává těsně před dokončením pokrmů. Užívá se hlavně ve středomořské kuchyni. Kombinuje se hlavně s rajčaty, česnekem, olivovým olejem, olivami, zázvorem, kapary nebo se sýry. Její listy se trhají na kusy. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Bazalka působí proti křečím a bolestem ze špatného trávení a nadýmání. Používá se i jako kloktadlo při kašli. (dle Korbeláře, Endrise, 1981)
 


DOBROMYSL - OREGANO
Popis: Dobromysl je vytrvalá bylina s ochlupeným stonkem, drobnými oválnými až vejčitými listy a drobnými růžovofialovými květy, které příjemně voní. (dle Janči a Zentricha, 1994)
Užívané části: nať  
Použití v kuchyni: Dobromysl se používá na ryby, maso, zeleninu, pizzu nebo na kuře. Používá se do omáček, těstovin, omelet, polévek nebo do fazolí. Vhodná je jeho kombinace s česnekem, olivami, koriandrem, citronem, chilli, rajčaty, lilkem, octem, sýry. (dle Růžičkové a Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Dobromysl je univerzální bylinkou. Působí protikřečově, je proslulá jako antidepresivum, zlepšuje náladu. Používá se i při nemocech dýchacích orgánů a dlouhodobém kašli. Podporuje činnost srdce, slinivky a trávení. (dle Janči a Zentricha, 1994)
 



KOPR VONNÝ
Popis: Kopr je jednoletá až 1 metr vysoká bylina. Má dutou lodyhu a drobounké úzké listy. Kvete v červenci až v září malými žlutými podlouhlými kvítky složenými do větších okolíků, ve kterých pak dozrávají semena. Celá rostlina se vyznačuje typickou aromatickou vůní. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: nejčastěji složené listy, ale také celá nať s okolíky nebo semena.
Použití v kuchyni: Kopr se používá hlavně k nakládání zeleniny, především okurek, dále do zelí. Přidává se také do bramborových salátů, octa, oleje, do mas, uzenin, dresinků, omáček, ryb a jehněčího. Kombinuje se také s čočkou nebo fazolemi. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Kopr se používá hlavně při zažívacích obtížích a plynatosti, tiší křeče, podporuje chuť k jídlu. Je vhodný pro kojící matky, protože podporuje tvorbu mateřského mléka. Dále se kopr využívá ke snižování krevního tlaku, pomáhá při bolestech hlavy a nevolnostech z cestování. Z kopru se připravuje taktéž čaj proti nadýmání. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 



KORIANDR SETÝ
Popis: Koriandr je jednoletá bylina vysoká až půl metru. Lodyhu má přímou, rýhovanou, olistěnou pouze v horní části. Listy jsou jednoduché, nedělené. Kvete bíle v plochých složených okolících. Plodem jsou světle hnědé dvounažky, které příjemně voní. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: listy, případně semena
Použití v kuchyni: Listy se přidávají k masu, do salátů a omáček. Semena se dávají do zeleninových jídel, polévek a omáček. Lodyha se vaří s luštěninami a kořen lze vařit jako zelenina. (dle Bremnessové, 2003)

Farmakologické účinky: Koriandr se působí při zažívacích potížích, při nadýmání, povzbuzuje nervovou činnost a ovlivňuje činnost slinivky. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 


LEVANDULE LÉKAŘSKÁ
Popis: Levandule je vytrvalý polokeř, vysoký asi půl metru. Má husté a rovné větve, které jsou ve spodní části dřevnaté. Na větvičkách rostou neopadavé čárkovitě kopinaté listy, které jsou přisedlé a mají v mládí šedou později zelenou barvu. Na vrcholu lodyhy kvetou fialově modré květy, které jsou uspořádány do konečného klasu. Celá rostlina velmi příjemně voní. Plodem levandule jsou čtyři drobné oříšky. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: květ, nať s květem, listy
Použití v kuchyni: Květy levandule se mohou dávat do džemů a lze z nich vyrábět také levandulový ocet. Pro zvláštní vůni se přidávají též do dušených pokrmů. (dle Bremnessové, 2003) Jelikož jsou květy levandule vysoce aromatické, mohou se užívat samostatné listy. Jejich vůně není tak silná, chutnají spíše hořce a užívají se hlavně ve středomořské kuchyni. Hodí se i k dušenému masu, skopovému, k rybám, salátům a zelenině. (dle Kybala, 1988)
Farmakologické účinky: Levandule je známá především svými uklidňujícími vlastnostmi. Používá se při bolestech hlavy, nervovém vyčerpání, uvolňuje křeče hladkého svalstva trávicího traktu. Působí při léčbě depresí a na zklidnění nervů. Má taktéž účinky protikřečové, žlučopudné a močopudné. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 


LIBEČEK LÉKAŘSKÝ
Popis: Libeček je vytrvalá bylina s dužnatým oddenkem. Má jasně zelené, velké a rozvětvené listy. Listy mají výraznou vůni, někomu může připomínat polévkové koření Maggi. Kvete v červenci a srpnu drobnými, bledě žlutými hustými okolíky květů. (dle Gata, 2013)
Užívané části: složené listy, oddenek s kořeny
Použití v kuchyni: Libeček se používá hlavně do polévek nebo omáček. Dále se může dávat do octů, dušených pokrmů a salátů. Lze ho kombinovat s oreganem a česnekem do rajčatových omáček. Semena libečku se hodí na saláty, brambory nebo do chleba. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Z oddenku libečku se zhotovuje nálev, který podporuje vylučování, používá se hlavně při zánětech močových cest. (dle Korbeláře, Endrise, 1981)
 



MAJORÁNKA ZAHRADNÍ
Popis: Majoránka je jednoletá aromatická bylina, která může dorůstat až půl metru. Lodyha je většinou chlupatá, nahoře hustě větvená. Listy majoránky jsou vstřícné, oválné a celokrajné, v horní části přisedlé. Kvete během letních měsíců a její květy jsou drobné, bílé, růžové až fialové. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: nať těsně před rozkvětem
Použití v kuchyni: Majoránka se používá do uzenin, do „zabijačkových jídel”, gulášů a omáček. Je vhodná k lilku, rajčatům, fazolím, kapustě, na jehněčí nebo vepřové maso. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)

Farmakologické účinky: Majoránka podporuje trávení, tlumí nadýmání a křeče v trávicím traktu. Působí protizánětlivě, antisepticky, dezinfekčně a močopudně. Má lehké sedativní účinky, tlumí průjem a menstruační bolesti. Užívá se jako kloktadlo, ale i jako přísada pleťových masek, protože má schopnost hojit kožní záněty a ekzémy. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 


MÁTA PEPRNÁ
Popis: Máta je odolná vytrvalá bylina vysoká až 3/4 metru. Má čtyřhrannou lodyhu, která je nahoře větvená. Listy jsou zelené, dlouze řapíkaté, kopinaté, ostře pilovité, na konci špičaté. Bledě růžové, fialové až purpurové květy jsou uskupené do kuželovitých tvarů. Celá rostlina se vyznačuje vůní mentolu. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: listy nebo celá nať
Použití v kuchyni: V horkých letních měsících osvěží studený mátový nápoj, kdy se máta vyluhuje za studena. (dle Gata, 2013) Dává se do moučníků, čokolád, cukrovinek, likérů, na pečené jehněčí, skopové, do omáček, marinád, čajů, pečiva, octů, dresinků, salátů a zeleninových jídel. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Máta obsahuje mentol, který se využívá k inhalacím, při rýmě, bolestech v ústech a krku, dává se též do žvýkaček, zubních past a jiných kosmetických výrobků. Máta se používá také v kuchyni. Dělá se z ní čaj, který příznivě působí na žaludek a trávení, tlumí křeče a nadýmání. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 



MATEŘÍDOUŠKA OBECNÁ
Popis: Mateřídouška je vytrvalý polokeř. Roste v trsech do výšky maximálně 25 cm. Její větvičky jsou v dolní části dřevnaté. Lodyhy jsou na hranách porostlé chloupky. Krátké řapíkaté listy mají vejčitý tvar. Kvete růžovofialově od června do srpna a kvítky jsou uspořádány do kulovitých tvarů. Celá rostlina příjemně voní. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: kvetoucí nať
Použití v kuchyni: Listy mateřídoušky se hodí k přípravě masa, do masových vývarů, polévek, k rybám, do omáček a nádivek. Přidává se vždy jen v malém množství, protože je silně aromatická. (dle Bremnessové, 2003)
Farmakologické účinky: Mateřídouška má dezinfekční a antiseptické účinky. Používá se např. jako sirup nebo čaj při kašli a zánětech horních cest dýchacích. Podporuje vykašlávání hlenu. Má poměrně univerzální použití. Užívá se při zažívacích problémech, průjmech a tlumí křeče v zažívacím ústrojí. Léčí též záněty močových cest. Mateřídoušku lze používat i zevně jako kloktadlo při bolestech v krku, či jako masážní olej při revmatických problémech a namožených svalech. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 


MEDUŇKA LÉKAŘSKÁ
Popis: Meduňka je vytrvalá bylina, která může dorůst až půl metru. Její listy vyrůstají vždy dva naproti sobě, na řapících. Jsou světle zelené, tenké, oválného tvaru. Její okraje 28 jsou zubaté, na konci do špičky. Kvete na začátku léta růžovými až jemně modrými květy. Celá rostlina voní po citrónech. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: listy (nať)
Použití v kuchyni: Nakrájené listy meduňky se hodí do salátů, omáček, k rybám nebo i vepřovému masu. (dle Bremnessové, 2003) Z čerstvých meduňkových listů se dělá osvěžující studený nápoj nebo čaj. (dle Gata, 2013)
Farmakologické účinky: Meduňka má uklidňující účinek, zlepšuje deprese, odstraňuje napětí a úzkost. Působí při poruchách trávení a proti nadýmání. Mírně rozšiřuje cévy. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 



PAŽITKA SETÁ – PAŽITKA ČÍNSKÁ
Popis pažitky seté: Pažitka setá roste v hustých, dutých a štíhlých válcovitých trsech lístků, které vyrůstají z drobných cibulek. Přibližně uprostřed léta tvoří kulovitá nafialovělá květenství. Celá rostlina má cibulovou chuť. (dle Bremnessové, 2003)
Popis pažitky čínské: Pažitka čínská (česneková) má na rozdíl od pažitky seté ploché listy, které mají mírné česnekové aroma. Od pažitky seté si liší i květem. Pažitka čínská kvete bílými hvězdicovitě uspořádanými květy, které sladce voní. (dle Bremnessové, 2003) Užívané části: list, květy (dle Bremnessové, 2003)
Použití v kuchyni: Pažitka se používá čerstvá, mražená nebo i sušená. Je součástí mnoha sušených směsí, dává se na brambory, do dresinků a salátů. Přidává se do omáček a polévek, na nudle, opékanou rýži nebo na ryby. Hodí se do různých směsí s citronem, estragonem, petrželí, sezamovým olejem, octem, česnekem, sojovou omáčkou atd. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Pažitka slouží pro povzbuzení chuti k jídlu a podpoře trávení. Je dokázáno, že snižuje krevní tlak. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
 


PETRŽEL HLADKOLISTÁ  
Popis: Petržel kadeřavá i petržel hladkolistá patří mezi dvouleté zahradní byliny. V prvním roce tvoří zelenou hustě olistěnou růžici listů, které jsou složené a dlouze řapíkaté. Petržel kadeřavá má okraje listů kadeřavé, petržel hladkolistá je má hladké. V druhém roce vykvétá drobnými žlutozelenými lístky. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: složené listy
Použití v kuchyni: Čerstvá petrželová nať se používá jako ozdoba na brambory, saláty nebo do obloh. Celá nebo sekaná nať se dává do polévek. Kořen petržele se používá do polévek a omáček. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012) ¨
Farmakologické účinky: Petržel obsahuje velké množství vitamínu C, dále obsahuje kyselinu listovou, vitamíny ze skupiny B a vitamín E. Je bohatá na vápník a hořčík. (zpracováno dle http://www.zahradaapriroda.cz/petrzel-kaderava/ [cit. 2015-08-01)])
 


ROZMARÝN LÉKAŘSKÝ
Popis: Rozmarýn je stále zelený vytrvalý keř dorůstající až 1,5 m. Stonek dřevnatí, větve jsou prutovité. Na nich vyrůstají přisedlé vstřícné listy, které jsou na lícní straně zelené a na rubu bělavé a chlupaté. Dorůstají délky 1 až 3 cm. V úžlabí listů rostou fialové až bleděmodré pyskaté květy. Celá rostlina je silně aromatická. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: list, nať
Použití v kuchyni: Rozmarýn se používá na pečené kuře, jehněčí, brambory, do marinád, octa, polévek nebo na pečeného králíka. Je vhodný také k olivovému oleji, paprikám, citrónu, skořici, hřebíčku a česneku. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Rozmarýn povzbuzuje organismus, pomáhá při nemocech z prochlazení a při revmatizmu. Posiluje krevní oběh a zvyšuje krevní tlak. Povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje trávení a vylučování žluči. Takto se užívá ve formě tinktury nebo nálevu. Zevně má rozmarýn mírné dezinfekční vlastnosti. Využívá se v kosmetice k výplachům pochvy, k zábalům na revmatické klouby, jako přísada do mýdel, vlasové a masážní kosmetiky. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 


SATUREJKA ZAHRADNÍ
Popis: Saturejka je jednoletá bylina vysoká asi 30 cm, která je silně aromatická. Její lodyha je přímá, bohatě větvená, na níž vyrůstají vstřícné, kopinaté, asi 3,5 cm dlouhé lístečky. Kvete bíle až fialově od července do září. Plodem saturejky jsou tvrdky. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: kvetoucí nať
Použití v kuchyni: Saturejka je vhodná především do zeleninových jídel, do fazolí, kapusty, brambor, hub nebo čočky. Přidává se do omáček, na masa a ryby. Saturejku je třeba přidávat až ke konci vaření. Využívá se také jako aromatická rostlina do likérů a vermutů. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Saturejka podporuje chuť k jídlu a trávení. Čaj ze saturejky se užívá také proti nadýmání a průjmu. Přidává se do luštěnin, kapusty a zelí, protože zlepšuje jejich stravitelnost. Má též dezinfekční účinky, používá se proto k dezinfekci dýchacích cest a při léčení kašle. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 


ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ
Popis: Šalvěj je až 1 metr vysoký vytrvalý polokeř, ve spodní části lodyhy dřevnatí. Listy jsou řapíkaté, podlouhlé a vejčité, dorůstají délky 5 až 10 cm. Mají plstnatý povrch a zelenošedou barvu. Květy mají fialovou barvu, dva pysky a jsou uspořádány v lichopřeslenech. Kvete počátkem léta a příjemně voní. Plodem šalvěje jsou tvrdky. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: list
Použití v kuchyni: Šalvěj se používá v malých množstvích nebo ve směsích, protože její aroma je dominantní. Kombinuje se především s cibulí, rajčaty, máslem, česnekem, tučnými rybami, vepřovým, drůbežím, krůtím masem nebo se přidává do uzenin. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Šalvěj má silné antibiotické a dezinfekční účinky. Uplatňuje se při zánětech močových cest, zánětech horních cest dýchacích, gynekologických zánětech, zánětech v krku atd. Snižuje pocení a využívá se i ke zmírnění obtíží v klimakteriu. Hojně se využívá k léčení ženských potíží s menstruací. Ze šalvěje se dělá tinktura nebo se přidává do čajových směsí. Zevně se podává ve formě nálevu nebo odvaru a využívá se především jako kloktadlo při zánětech v ústech. V kosmetice se šalvěj přidává do ústních vod, šampónů, deodorantů, mýdel, koupelových směsí a voňavek. (dle Janči a Zentricha, 1995)
 


TYMIÁN OBECNÝ
Popis: Tymián je až 40 cm vysoký vytrvalý polokeř, který má stonek ve spodní části dřevnatý a čtyřhranný. Listy jsou vstřícné, krátké a řapíkaté. Mají eliptický až vejčitý tvar. Květy tymiánu kvetou nachovou barvou a rostou ve svazečcích. Kvete od května do července a celá rostlina velmi aromaticky voní. (dle Janči a Zentricha, 1995)
Užívané části: kvetoucí nať
Použití v kuchyni: Tymián se používá zejména do nádivek a zeleninových polévek. Přidává se k jehněčímu, skopovému, vepřovému masu nebo ke kachně. Používá se též do rajčatové omáčky, na ryby a do vína. Tymián je součástí provensálského koření. (dle Růžičkové, Kocourkové, 2012)
Farmakologické účinky: Tymián se používá především při kašli, uvolňuje hleny, usnadňuje vykašlávání a působí antisepticky a dezinfekčně. Lze ho použít při zažívacích potížích, při nadýmání, průjmech a i zánětech močových cest. Takto je užíván ve formě čaje, tinktury či sirupu proti kašli. Zevně slouží jako kloktadlo při bolestech v krku nebo ve formě koupele tlumí revmatické bolesti. (dle Janči a Zentricha, 1995)