Sexuální výchova
Sexualita a sexuální chování
Pohlavně přenosné nemoci
Sexuální zneužívání
http://www.1de1.com/active/imagessaglik/aids.jpg http://www.marianne.cz/img/clanky/344.jpg
http://www.esseclive.com/partage/articles/infirmerie-essec/cacf8qym-sexualita.jpg

Co je to sexuální výchova ?
nSexuální výchova je výchovou k odpovědnému partnerství, manželství a rodičovství v tom smyslu, že
je především výchovou prosociální, tedy výchovou k sociálním vztahům a k vztahům mezi lidmi
založenou na citlivosti, úctě a odpovědnosti ve vztahu k druhým lidem. R. Hajnová
n
nSexuální výchova by měla vést jedince k tomu, aby si v dospělosti počínal v intimním životě „ s
radostí, odvahou a náležitou dávkou odpovědnosti“ aby jeho počínání bylo lidskému jedinci k radosti
a uspokojení, společnosti k užitku a nikomu ke škodě, bolesti a ponížení. Z. Matějček
n

Co je to sexuální výchova ?
nSexuální výchova je „umění připravit zvídavou bytost na párové soužití“. Jde tedy o to vytvářet a
postupně budovat ve vědomí dítěte stále bohatší síť zdravých poučených a odpovědných vztahů a
postojů k sexualitě, takových, které mu v dospělosti umožní žít plně a spokojeně v partnerském
vztahu, v manželství a v rodině.

Sexualita
1.Sexualita je souhrn projevů lidského chování  a cítění vyplývající z tělesných a psychických
rozdílů mezi pohlavími. Zahrnuje rozdíly anatomické, hormonální, reprodukční i rozdílné sociální
role získané učením
2.Sexualita je fyziologické uspokojení a psychická slast spojená se sexuálními aktivitami
sbližování, vzrušení, spojení.
n Hartl, P.: Psychologický slovník

Vývoj sexuálního chování
nSexuální chování se v ontogenetickém vývoji utváří v souladu s vývojem pohlavních žláz jednak pod
vlivem dědičnosti a neurohormonálního vývoje, jednak společenského prostředí a jeho morálních norem
a kulturních a náboženských tradic.

Vývoj sexuálního chování
nObdobí předškolního věku
n – nejvýznamnější období pro osvojování mužské a ženské role, sexuální chování patrné ve způsobu
hry a rozvoji zájmů je dáno vrozenými vlohami, ale také posilováním způsobů chování, které jsou
považovány za chlapecké a dívčí, na rozvoj sexuálního chování dítěte má výrazný vliv způsob života
rodičů a zejména forma jejich vzájemné komunikace.
n
nPozn.
nsexuální orientace je vrozená, ale neprojevuje se
nrozdílné genderové chování x genderová rovnost
n

Vývoj sexuálního chování
nPředškolní a mladší školní věk
nsexuální chování do začátku puberty nemá ještě erotický charakter (asexuální)
nčasté bývají sexuální hry (zkoumání intimních částí těla, nápodoba sexuálního chování dospělých)
»» při náhodném přistižení by učitelé a ani rodiče neměli děti trestat nebo zesměšňovat (ale např.
ukázat na obrázku)
nděti si často předávají informace (často zkreslené) o porodu, ke konci období také o pohlavním
styku
npuberta – první známky puberty u dívek v 10 letech, u chlapců ve 12 letech (+/- 2 roky tedy -
dolní hranice D-8, CH10)
http://www.marianne.cz/img/clanky/344.jpg

Sexuální výchova
n Pro zlepšení reprodukčního zdraví je základním požadavkem sexuální výchova orientovaná na
odsunutí začátku pohlavního života* do období fyzické, psychické a sociální zralosti, výchova k
sebeovládání, plánování rodičovství, používání antikoncepce, snižování počtu interrupcí.**
n V sexuální výchově by současně neměla být opomenuta podpora základní funkce lidské sexuality
člověka – rodičovství, odpovědnosti a úcty za předání života.
n
n*Čípek děložní je u dospívajících dívek pokryt cylindrickým epitelem, který mnohem méně chrání
před průnikem infekcí než dlaždicový epitel dospělé ženy (infekce přechází až v karcinom). Je to
důvod proč výskyt pohlavně přenosných nemocí je na celém světě nejvyšší ve věkové skupině 15 -24
let.
n** Současná generace se chová mnohem odpovědněji něž generace jejich rodičů (zahájení pohl.
života, antikoncepce, interrupce…)
http://www.terasoft.cz/pic_proj/v_sex.gif

Sexuální výchova
nObecné principy sexuální výchovy
nspolupráce rodiny a školy
nnedílná součást výchovy (společná pro dívky i chlapce, bez tabuizace)
nvychází z vědeckého poznání
nprincip etičnosti, přiměřenosti, (individuálního přístupu)
n3 roviny – citová, mezilidských sociálních vztahů, rozumová (Z. Matějček)
n

Sexuální výchova
nCíle sexuální výchovy
nvědomosti o svém těle (anatomie a fyziologie pohl. orgánů), dospívání, reprodukčním zdraví
npochopení, že sexualita je normální zdravou součástí života a souvisí s celkovou osobností člověka
nukázat rozmanitost forem projevů sexuality (těl. kontakt, potřeba důvěry, bezpečí)
nchránit před chybnými informacemi, rozlišit sexuální mýty od reality
nvarovat před nebezpečím, které sexualita s sebou přináší (pohlavně přenosné nemoci, nežádoucí
těhotenství, interrupce)
npěstovat vztah k hodnotám, normám, vést k vytváření postojů k sexualitě a tím k uvědomělému
rozhodování
n

Sexuální výchova u dětí
nv rovině citů
n(nejdůležitější, nezbytná)
nv rovině mezilidských vztahů (sociální)
nv rovině rozumové

Obsah sexuální výchovy
1.Znám lidské tělo, umím vše správně pojmenovat
2.Vím, v čem se liší chlapci a děvčata, ženy a muži
3.Máme se rádi
4.Vím, co je soukromí a stud
5.Mé tělo patří jen mně
6.Své tělo musím udržovat v čistotě a zdraví
7.Moje tělo se bude měnit, porostu a jednou budu dospělý
8.Vím, jak jsem se narodil
n
n Smolíková, K., Hajnová, R. Než se dítě zeptá…Program sexuální výchovy dětí předškolního věku.
Praha : Portál, 1997.
n

Mé tělo patří jen mně
(Smolíková, K., Hajnová, R. Než se dítě zeptá…Program sexuální výchovy dětí předškolního věku.
Praha : Portál, 1997.)
nDítě má právo odmítnout jakékoli důvěrnosti. Nikdo nemá právo dotýkat se dítěte a mazlit se s ním,
když nechce. Je nepřípustné dítě k něčemu takovému nutit.
nNikdo cizí nesmí na dítěti požadovat, aby se svléklo  (s výjimkou lékaře, za přítomnosti rodiče).
nŽádný člověk kromě rodičů (při oblékání, koupání apod.) a lékaře (při vyšetření či ošetření) nemá
právo prohlížet si pohlavní orgány dítěte nebo se jich dotýkat.
nNikdo nesmí po dítěti požadovat, aby si cizí tělo či pohlavní orgány prohlíželo, dotýkalo se jich
apod.
nVarujme děti, před nebezpečím, která jim hrozí od „úchylných“, „zlých“ lidí. (Nepoužívat
nemocných  - dětí mají sklon nemocné litovat.)

Sexuální výchova na 1. stupni ZŠ ?
nANO - vymezena RVP ZV
nrůzné pojetí v učebnicových řadách
nHlavní cíl:
npřipravit děti na pubertu a dospívání
nochrana před sexuálním zneužíváním

Pohlavně přenosná onemocnění
npohlavní nemoci – venerické nemoci – pohlavně (sexuálně) přenosné – STD (sexually transmitted
diseases) – STI (sexually transmitted infections) jsou nemoci infekční
nmají závažný zdravotní, sociální a ekonomický dopad (léčba  AIDS – 900tis.Kč/pacient/rok)
ntzv. klasické pohlavní nemoci, které se vyskytují v ČR – kapavka, syfilis (přijíce, lues) –
přenáší výhradně pohlavním stykem
ndalší pohlavně přenosné nemoci – chlamydiové infekce (způsobují záněty), virové např. opar pohl.
orgánů, kondylomata (bradavičnaté výrůstky),virová žloutenka typu B,C a HIV/AIDS, onemocnění
způsobuje i celá řada dalších mikroorganismů – bakterie, kvasinky, houby, prvoci a jiní parazité
(trichomoniáza, kandidóza, svrab, muňky)
n
n
http://www.battlingaids.com/images/aids-virus_64.jpg

Pohlavně přenosná onemocnění
nmohou trvale poškodit reprodukční zdraví a také trvale nitroděložně poškodit plod a zanechat
trvalé následky, jsou smrtelná
nprevence
nsexuální výchova
nbezpečné sexuální chování
npartnerská věrnost
nkondom (snižuje riziko nákazy při styku do pochvy, konečníku i úst)
n
n

Mezi životem a smrtí leží pouze 0,003 mm tlustý latex



Pohlavně přenosná onemocnění - AIDS
nAIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome – syndrom získaného selhání imunity
nAIDS je konečným stádiem infekce, způsobené virem HIV (Human Immunodeficienncy Virus, virus
lidského imunodeficitu
nVirus HIV se vyskytuje v tělesných tekutinách (krev, sperma, poševní sekret, mateřské mléko, malé
množství ve slinách a ostatních tělesných tekutinách
nPozn. HIV je velmi citlivý na zevní vlivy – ničí jej běžné desinfekční přípravky, mýdlo, chlorové
preparáty, teplota nad 60°C (již za několik minut), pozor neničí UV záření
http://www.meguimaraes.com/subrosa/arquivo/world.aids.jpg

croppercapture%5b271%5d



Pohlavně přenosná onemocnění - AIDS
nJak se virus přenáší?
npohlavním stykem homosexuálním i heterosexuálním (nejčastější přenos heterosexuálně, nejvyšší
nárůst HIV+ je u dívek a mladých žen)
nkrví
ninjekční aplikace drog, rizikové tetování a piercing
ntransfůzí krve či krevních derivátů (v ČR vyloučeno)
nkontaminací poraněné kůže nebo sliznice infikovanou krví (pozor u první pomoci)
nz matky na dítě
n
http://www.1de1.com/active/imagessaglik/aids.jpg

Podíl přenosu HIV sexuální cestou
jen občané ČR a rezidenti
data k 29. 2. 2008

Sexuální zneužívání
nCo je to sexuální zneužívání?
nBezkontatkní – slovní obtěžování, exhibicionismus, expozice pornografických filmů, časopisů nebo
fotografií, voyerismus nebo masturbace před dítětem
nKontaktní – dotýkání se či mazlení se s dětským tělem – oblečeným nebo nahým – rukou,
nejrůznějšími předměty či genitáliemi, nucení dítěte, aby se podobným způsobem dotýkalo těla
dospělého, pronikání do pochvy či konečníku dítěte prsty či předměty, pohlavní styk, anální či
orální sex
n
n

Sexuální zneužívání
nKteré děti jsou nejohroženější?
nděti mladších věkových skupin
nděti emočně deprivované, v rodině opomíjené
n děti jejichž rodiče jsou násilní vůči sobě i dětem
nděti fyzicky či psychicky handicapované
nděti, jejichž matka je často delší dobu mimo domov
nděti alkoholiků, narkomanů, psychotiků
nděti, které nevědí, že jejich tělo patří jen jim
n
n
n
n
n
n

Sexuální zneužívání
nKdo zneužívá?
njen výjimečně je dítě zneužito cizím člověkem
nvětšinou jsou děti zneužívány dospělým, který dítě dobře zná a dítě k němu má důvěru (rodiče,
nevlastní rodiče, starší sourozenci, příbuzní, známí, vedoucí zájmových kroužků, i učitelé a
vychovatelé)
nnejen muži, ale i ženy (oběti dívky i chlapci)
ndospělí se sexuální kontakt s dítětem snaží utajit, k tomu nutí i dítě
n
nPozn. Náš právní řád nedovoluje sexuální kontakt s osobou mladší 15. let, v případě incestu
sexuální aktivity vůbec

Sexuální zneužívání
nPrevence
nŠkola (od MŠ)
ndostatek informací o lidském těle a sexuálním chování, vysvětlit dětem nebezpečí sexuálního
zneužívání, osobní bezpečí – obezřetnost k cizím lidem
nRodina
nnenechávat mladší děti dlouho bez dozoru (hlavně večer), řádně si prověřit osobu, která dítě hlídá
natmosféra důvěry a vzájemného respektu v rodině, naplňování citových potřeb dítěte
nrodiče by měli být dítěti oporou a vést ho, aby se samo svěřovalo, co prožilo, naslouchat dítěti
n
n
n
n

Sexuální zneužívání
nCo udělat pokud bylo dítě sexuálně zneužito?
nSdělení dítěte přijměte pokud možno v klidu a věřte mu.
nDítě musí cítit, že jste na jeho straně a to, co se stalo není jeho vina.
nPostarejte se, aby ten kdo dítěti ublížil, již k němu neměl přístup.
nPoraďte se s odborníky, jaké nezbytné kroky je třeba učinit.
n
nDítě se může svěřit učiteli nebo kamarádovi – nutné kontaktovat policii!

Sexuální zneužívání
nOrganizované (komerční) sexuální zneužívání
ndětská pornografie, prostituce
nrodičům (učitelům) by nemělo unikat:
nděti jsou často mimo domov (dlouho do noci)
ndítě dostává nákladné dárky či větší množství peněz
n

Literatura, odkazy, kontakty, výukové programy
nLiteratura:
n
nSmolíková, K., Hajnová, R. Než se dítě zeptá…Program sexuální výchovy dětí předškolního věku.
Praha : Portál, 1997.
n
nMachová, J., Hamanová, J. Reproduční zdraví v dospívání. Praha : H+H, 2002.
nMatějček, Z. Co, kdy a jak ve výchově dětí. Praha : Portál, 1996.
nMachová, J. Biologie člověka pro učitele. Praha : Karolinum 2002.
n

Literatura, odkazy, kontakty, výukové programy
nOdkazy a kontakty
nNárodní program boje proti AIDS www.aids-hiv.cz
nStátní zdravotní ústav (nabídka preventivních materiálů týkajících se HIV/AIDS a pohlavně
přenosných infekcí) www.szu.cz
nADIS centrum – Infekční klinika nemocnice na Bulovce, Praha, tel. 266 082 629, Infekční klinika
FN, Jihlavská 20, Brno tel. 543 192 271
nwww.zdraviprozeny.cz
nNadace naše dítě – www.nasedite.cz, www.detskaprava.cz
n Linka bezpečí – 800 155 555
n Rodičovská linka – 283 852 222
nModrá linka (linka důvěry pro děti a mládež) – 549241010; CVČ Lužánky, Brno;  www.modralinka.cz
nPolicie ČR (158,112)
n