Mezipředmětové vazby – zeměpis a matematika


Jelikož geografie zkoumá vztahy v prostoru, nevyhneme se v ní matematickým vztahům, jako například
osvojování kartografických znalostí a dovedností. Již v 6. třídě na základní škole se objevuje
stejná kapitola jak v matematice, tak v zeměpisu. A to měřítko mapy. Při práci s měřítkem mapy musí
žák znát princip trojčlenky, aby mohl převádět zmenšené zobrazení reality do skutečných rozměrů.
Našlo by se i spoustu dalších oblastí geografie, kde využíváme matematických vztahů. Například
čtení a konstrukce jakéhokoli grafu. Nebo už složitější jako výpočty svažitosti reliéfu,
charakteristiky průtoku a povodí řeky. Matematika se v zeměpisu objevuje neustále, ať jde o banální
vztahy, kdy musí žák umět počítat, aby věděl, kolik hodin bude v jiném časovém pásmu. Nebo velmi
složité na výpočet různých veličin v planetární geografii.

Pokud se podíváme do matematiky, tak se v ní velmi často používají motivační úlohy z geografie.
Počínaje šestou třídou, kde se žáci učí pracovat se stupni celsia a mají v učebnici mapku se
zakreslenými místy a jejich příslušnými teplotami. Mnoho autorů matematických učebnic, má rádo
podobný typ příkladů, protože si žáci dokáží reálně představit, co mají počítat a co se jedná.
Nejde už jen o bezduché vztahy a znaky mezi čísly. Velmi často se používá geografických úloh ve
slovních úlohách. Velmi typické jsou pro devátou třídu goniometrické funkce, kde mohou například
počítat svažitost terénu. U této úlohy nejen žáci jasně vidí, co počítají a co jim vyjde. Ale
dokonce si uvědomí a mohou si i vypočítat, že pokud máme sklonitost 9 procent, o kolik vystoupáme
na 10 kilometrech a podobně. Celou základní školu se tedy objevují v matematice slovní úlohy
s tématikou geografie a dětem velmi přiblíží spoustu matematických vztahů v praxi a reálném
životě.