Cvičení 4 – Mezipředmětové vazby dějepisu a zeměpisu

Mezipředmětová vazba dějepisu a zeměpisu je velice dobře viditelná a vysvětlitelná na příkladu
státních hranic. Jejich historický vývoj sleduje a popisuje dějepis, ve kterém se například probírá
rozsah Českého království za vlády Přemysla II. Otakara. Ovšem formování hranic se dá sledovat i
z hlediska zeměpisného. Většina hranic vzniká v místě, kudy se táhnou horská pásma, řeky a případně
v místě velkých vodních ploch. Velmi podstatným propojením obou předmětů je obor historické
geografie. Tato vědní disciplína se zabývá vývojem názvů v historii, například město Prešpurk
(Bratislava), města Buda a Pešť, která byla spojena do jednoho (Budapešť), název historického území
Bukovina, Besarábie a podobně. Tato disciplína nám pomáhá snadno číst v historických mapách, což
může být prospěšné pro oba předměty. Zeměpis je velmi dobrou pomůckou pro dějepis v případě, kdy
nás zajímá, z jakého důvodu vznikl konkrétní jev v konkrétním místě. (vznik průmyslové revoluce
v Anglii, vznik hustého osídlení v okolí řeky Rýn, spojení Budy a Pešťě) Rozšíření všech jevů na
Zemi závisí na přírodních podmínkách v tom konkrétním místě. Stejně důležitým faktorem je ovšem je
nepochybně i historický vývoj tohoto území a činnost jeho vládců nebo prostých obyvatel.