1. Aktivity, které žáci absolvují za 1 pololetí: Ústní zkoušení – orientace na mapě (20 b) 2 krát za pololetí Písemka (malá), (20 b) 5 krát za pololetí Písemka (velká, čtvrtletní), (40b) 2 krát za pololetí Práce na projektu (40 b) 1 krát za pololetí Celkem je možné získat: 260 b 10 známek za pololetí 2. Plán výuky, 4. čtvrtletí, 8. ročník, ZŠ T. G. Masaryka, Zastávka u Brna, 15 vyučovacích hodin Ročník: 8 Tematický celek: Kraje České republiky Téma hodin: Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Očekávané výstupy: Žák: - používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii - přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině - vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu - porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou činnost - porovná předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit - lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit - vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy - hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům - ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu - aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny - uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pohybu v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech Dílčí cíle: Žák: - charakterizuje jednotlivé kraje z hlediska jejich polohy v rámci ČR, - stručně vyhodnotí pozitiva a negativa plynoucí jednotlivým krajům z hlediska tvaru jejich reliéfu, dopravní sítě, dostupnosti krajských měst a turistického ruchu, - charakterizuje přírodní podmínky jednotlivých krajů (tzn. reliéf, vodstvo, rozvodí, vodní díla, důležité přírodní body v krajině), - charakterizuje jednotlivé kraji ze socioekonomického hlediska (tzn. hustota osídlení, velikost sídel, důležitá střediska kraje), - uvede hlavní hospodářské činnosti typické pro jednotlivé kraje, - na mapě ukáže hlavní průmyslové oblasti a uvede známé průmyslové podniky, - zakreslí do slepé mapy kraje nejdůležitější body a linie v krajině, - uvede zajímavé historické a přírodní památky, které se v jednotlivých krajích nachází, - na základě charakteristiky Jihomoravského kraje (kraje školy) zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu a možnosti jeho dalšího rozvoje, - s pomocí atlasu určí podrobnější charakteristiky každého z krajů, například přirozený přírůstek, náboženství, míra urbanizace, míra nezaměstnanosti a další, a uvede tyto informace do souvislostí, - v rámci terénního cvičení žák prokáže svoji dovednost pohybovat se podle GPS, mapy a azimutu a zhotovit jednoduché panoramatické náčrtky. Dovednosti: Senzomotorické dovednosti: pohyb podle mapy a azimutu, jednoduché panoramatické náčrtky, Intelektuální dovednosti: Formulovat geografické otázky a hledat odpovědi na ně. Řešit úlohy různého typu. Zacházet s pojmy a vytvářet obecné pojmy. Slovně komunikovat (přesně a jasně formulovat závěr, popsat jevy, obrázky, grafy…), komunikovat graficky a symbolicky, samostatně získávat poznatky o přírodě (četba, studium, pozorování a experiment) a aktivně hledat možnosti jejich uplatnění, aplikovat teoretické poznatky do praxe. Interpretovat výsledky práce. Popisovat objekty, srovnávat je. Náměty pro terénní výuku: V rámci charakteristiky Jihomoravského kraje by bylo vhodné uskutečnit exkurzi do Brna a také do okolí školy – Rosicko-Oslavanská pánev. Během terénní výuky mohou být rozvíjeny dovednosti – pohyb podle mapy a azimutu, jednoduché panoramatické náčrtky, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů. Sylabus tématu/začlenění do širšího rámce Kraje České republiky jsou vyučovány v rámci učiva o České republice v druhém pololetí osmého ročníku ZŠ. Mezipředmětové vazby: Přírodopis Občanská nauka Pomůcky: slepé mapy jednotlivých krajů, slepá mapa ČR, mapy a atlasy ČR, učebnice GPS, turistické mapy, buzola Příprava učebny: místo realizace – učebna Individuální přístup: Týká se případné diferenciace obtížnosti učiva – výběr pro talentované či slabší žáky Scénář hodiny (obecně) Činnost žáků Hromadná frontální výuka Distribuované procvičování probrané látky Hromadná frontální výuka nebo skupinová práce Samostatná nebo skupinová práce žáků Distribuované procvičování, hra, skupinová práce, samostatná práce žáků čas Metody/ činnost učitele Motivační fáze hodiny Fixace látky probrané v minulé hodině Expozice nového učiva Aplikace nového učiva Fixace probraného učiva Hodnocení aktivit žáků v hodině Předmětem hodnocení aktivit žáků v hodině bude: - Orientace na mapě České republiky - Dovednost zakreslit důležité body a linie do slepých map, s pomocí i bez pomoci atlasu - Faktická znalost důležitých charakteristik jednotlivých krajů - Aktivní účast na projektu - Aktivní účast na exkurzi Hodnocení učení Hodnocení výuky – sebereflexe učitele