portfolio a pedagogický deník
ZADÁNÍ PEDAGOGICKÉHO DENÍKU
Během semestru napište jeden reflektivní záznam tak, aby naplňoval kritéria reflektivního psaní. Co konkrétně v záznamu bude, záleží na vás, nicméně vaše psaní bude podkladem k diskusi v reflektivním semináři.
Vaším úkolem je během každé praxe (tj. Učitelské praxe 1, 2 i 3) vytvořit jeden reflektivní záznam. Zaměřujte na praxi vaši pozornost k sobě a k různým pedagogickým situacím, které na praxi zažíváte. To, čeho si budete všímat (ať už to jsou myšlenky, pocity, reakce, postoje…), se pokuste prostřednictvím psaní tzv. reflektivního deníku třídit a ujasňovat. V deníku nejste nijak vázáni formou, jedná se o volné psaní. Záleží na vaší kreativitě – někdo je stručný a výstižný, někdo píše spíše rozvláčně, někomu vyhovuje třeba psaní formou příběhu.
Deník není chronologickým záznamem vašich činností na praxi. Nejde o to popořadě popsat, co jste dělali a viděli. Pište o tom, co bylo pro vás osobně důležité, co ve vás z nějakého důvodu utkvělo. Nejedná se o seminární práci, kde je třeba dávat pozor na stavbu argumentu, logické návaznosti apod. Indikátorem úspěšného psaní je vámi hodnocená užitečnost.
Zadání úkolu
V průběhu praxe vytvoříte deníkový záznam v rozsahu 1–3 strany A4.
Záznam vložíte nejméně tři pracovní dny před konáním přdmětu Reflexe praxe 2 do přpravené odevzdávárny tohoto přdmětu. Právě během reflexe praxe se budeme (mj.) vašim deníkovým záznamům věnovat – pokud do deníku zapíšte něco, co nechcete před ostatními studenty při výuce zveřejnit, explicitně to do deníku napište.
Rozsah jednoho záznamu je cca 1-3 strany A4. Záznamy vkládejte do připravených odevzdáváren vždy před seminářem k učitelské praxi. .
Předkládáme zde zadání portfoliového úkolu - týká se strategií a metod ve výuce. Tento portfolivý úkol v průběhu vaší praxe vypracujte. Před sobotním seminářem Reflexe k učitelské praxi úkol odevzdejte do připravené odevzdávárny.
Portfoliový úkol - Metody a strategie výuky
Výukové metody patří mezi základní didaktické kategorie. Lze je definovat volně podle Maňáka a Švece (2003) jako uspořádaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáka, který směřuje k dosažení výchovně-vzdělávacích cílů.
V literatuře nacházíme mnoho odlišných pojetí členění výukových metod. Mezi nejčastěji citované patří kombinovaný pohled na výukové metody Maňáka a Švece (2003), kteří výukové metody rozlišují podle kritéria stupňující se složitosti edukačních vazeb, klasifikace výukových metod Mojžíška (1975), který výukové metody dělí podle jednotlivých fází výuky na motivační metody (metody usměrňující, stimulující zájem o učivo), metody expoziční (metody podání učiva), metody fixační (metody opakování a procvičování učiva), metody diagnostické a klasifikační (metody hodnocení, kontroly a klasifikace) a metody aplikační, a členění Lernera (1986), který uvádí pět obecných metod výuky podle stupně aktivity žáka a heurističnosti a podle tohoto kritéria dělí metody na informačně-receptivní, reproduktivní, problémového výkladu, heuristickou a výzkumnou metodu.
V zahraniční literatuře se používá pojem výuková strategie pro označení komplexního a dlouhodobého záměrného působení učitele na žáka.
Kašparová, Starý a Šumavská (2011) jako efektivní strategie uvádějí:
1. zapojování rodičů do vzdělávání – učení žáků se zlepšuje, když se školám daří získat rodiče k spolupráci,
2. hodnocené domácí úkoly – žáci se více naučí, když učitelé zadávají domácí úkoly a hodnotí kvalitu jejich vypracování (slovně, známkou nebo obojím),
3. efektivní využití času při výuce – čas vyhrazený pro výuku by měl být učitelem maximálně využíván a žáci aktivně zapojováni do učení,
4. přímé vyučování – přímé vyučování může být velmi efektivním postupem, protože se zaměřuje na klíčové oblasti učiva a používá systematické postupy,
5. orientace žáků v učivu – když se žákům ukážou vztahy mezi minulým a budoucím učivem, zvyšuje se účinnost jejich učení,
6. vyučování učebním strategiím – pokud jsou žákům poskytnuty příležitosti podílet se na volbě učebních cílů a jsou vedeni k poznávání různých způsobů, jak se učit, zlepšují se jejich výsledky,
7. individuální vyučování (tutoring) – vyučování (doučování) jednoho žáka nebo malé skupiny žáků s podobnými schopnostmi a vzdělávacími potřebami může být velmi efektivní,
8. zvládající učení (mastery learning) – optimální učení nastává, když žák postupuje v učivu dále až poté, kdy dobře zvládl předcházející krok,
9. kooperativní učení – když žáci při výuce spolupracují v malých skupinách, může to významně zlepšit výsledky jejich učení,
10. adaptivní vzdělávání – různé výukové techniky, které přizpůsobují vyučování potřebám jednotlivých žáků, zvyšují úspěšnost při učení.
Cílem tohoto úkolu je naučit se hlouběji přemýšlet o metodách a strategiích výuky a vyzkoušet si je. Cílem je rozvíjet při tom dovednost pracovat se zpětnou vazbou od žáků, případně cvičného učitele a spolužáků z PdF MU na praxi a navrhovat alterace výukové metody či strategie.
Zadání úkolu
1) S využitím odborné literatury vyberte jednu metodu či strategii výuky a zpracujte plán pro její použití ve vaší výuce. Volba metody či strategie musí odpovídat vašemu výukovému cíli, který jste stanovili v souladu s RVP (resp. ŠVP). Při vypracovávání plánu také zohledněte specifika třídy a jednotlivých žáků.
2) Metodu nebo strategii ve vaší výuce vyzkoušejte.
3) Získejte nějakou formou zpětnou vazbu od vašich žáků, v ideálním případě také od cvičného učitele či spolužáků na praxi. Snažte se ze zpětné vazby především zjistit, do jaké míry a proč metoda/strategie podporovala dosažení vámi stanoveného výukového cíle.
4) Na 2-4 normostrany zaznamenejte vaší práci s vybranou metodou či strategií výuky od původního plánu až po návrh alterace:
a) popište použitou metodu či strategii s odkazem na odbornou literaturu;
b) popište plán využití této metody či strategie při vaší snaze dosáhnout konkrétního výukového cíle, který jste stanovili v souladu s RVP (resp. ŠVP);
c) popište, jak se aplikace vybrané metody/strategie reálně odehrávala
d) popište zpětnou vazbu od vašich žáků, případně cvičného učitele a zhodnoťte, do jaké míry a proč se vám podařilo dosáhnout vytyčeného výukového cíle;
e) na základě vašeho zhodnocení navrhněte a zdůvodněte alterace (zlepšení) pro budoucí využití vybrané metody/strategie.
Literatura
Kašparová, J., Starý, K., Šumavská, G. (2011). Výukové strategie v praxi pilotních škol. Praha: NÚV
Lermer, I. J. (1986). Didaktické základy metod výuky. Praha: SPN.
Maňák J., Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.
Mojžíšek, L. (1975). Vyučovací metody. Praha: SPN.