IVAN IV. a vznik ruského samoděržaví Vláda Borise GODUNOVA a období Smuty Dětství Ivana IV. • • • Syn Vasilije III a Jeleny Glinské Narodil se 25.8. 1530 3.12. 1533 zemřel Vasilij III. → carevič Ivan IV zdědil trůn, regentkou je jeho matka • Krvavé boje o moc mezi Glinskými, Šujskými a Bělskými Násilí a vraždy poznamenají povahu Ivana IV. , je nervní, bojácný, nevyzpytatelný • Samostatná vláda • V roce 1543 se ve svých 13 letech dopustil první vraždy → vražda účinná a rychlá zbraň 16.1.1547 korunován carem → vládce „vseja Rusi“ 3.2. 1547 se oženil s Anastázií Zacharjinovou - šťastné manželství, mají celkem 6 dětí – přežil pouze syn Fjodor. Manželka zemřela 7.8. 1560 → začíná temné období, krutovláda→ získal přízvisko „Hrozný“ 1549 – 1560 období reforem 1549 – nový vládní organ – Zemský Sněm (Земский Собор) • • • • Политическое устройство русского государства в первой трети XVI века Реформы Ивана XIV „Car pravdy“ • Předsevzetí ukončit zkorumpovanost a mocichtivost bojarů Chce se stát ,,carem pravdy“ Zvýšení daní Reorganizace soudnictví Územní reforma -> guby (okresy)→gubernie Reorganizace armády • • • • • • • • • • 1550 – vydán Suděbnik - doplnění a upravení zastaralého Suděbniku z dob Ivana III. Reformy daňového systému Hl. měna – moskevský rubl Vojenská reforma (стрелецкое войско) 1551 – svolán velký církevní soubor (sněm) • Reforma církve • Z původní pokory ke starším, zkušenějším rádcům a představitelům církve změna politiky směřující k samoděržaví Zahraniční politika Ivana XIV. • https://youtu.be/70msWaES2Ok?list=PLd5wpXgGfqK951wW CpoH2lKWrmonQM6Of Dobytí Kazaňského a Astrachaňského chanátu -> úspěchy v bojích • Prvním úkolem Ivana IV. bylo pokračovat v záměru svého otce = dobýt Kazaňský chanát • 1547 – Kazaň odolává velkému vojsku Ivana IV. a brání se i dalšímu tažení carovy armády v roce 1550 • Ivan Hrozný je ale rozhodnut pokořit Kazaň • Vojsko se sto padesáti tisíci muži a sto padesáti děly • Říjen 1552 – Kazaň dobyta • 1552 – 1557 = genocida (masové vraždění vedlo k vylidnění kdysi kvetoucího chanátu) • Stejný osud postihl i Astrachaňský • Livonská válka Car začal prosazovat útok na Livonsko • Carské vojsko pálilo v Livonsku města • První porážky • Ivan IV. tvrdí, že za první porážky může zrada bojarů • Příměří → ztráta řady měst • Livonsko Opričnina • • 1565 zavedení opričniny Vyčlenění velkých území ze státní správy jako svůj vlastní úděl → opričnina • Do opričniny zahrnuta většina území Moskevské Rusi (20 měst na severu, 2/3 území) Ostatní území má být spravováno podle starého řádu → zemština K ochraně využívá strážců = opričníků • • Opričníci Tajná policie asi 6 000 mužů, nosí černé oblečení, jezdí na vraném koni → popravy a vraždy, rabování Znaky: Psí hlava a metla→ vykousat a vymést zradu Cíle opričniny • • Stanovení neomezené moci cara Boj proti samostatnosti bojarů 1570 - výprava proti Novgorodu – masakr, vyvraždění a vypálení města • Moskva – poprava zrádců • Zrušení opričniny – r. 1572 • • Krymský chán Gyrej vypálil Moskvu Opričninské vojsko nedokázalo zachránit město Důsledky opričniny: Ø neschopnost bojovat proti vnějšímu nepřáteli samoděržavná monarchie těžká ekonomická krize významné rody vyvražděny, jejich půda a majetek zabaveny Ø Ø Ø Klady a zápory vlády Ivana IV. • • Ivan IV. byl nadaným vládcem dobře chápal, co potřebuje Rusko ku svému prospěchu, své záměry však prosazoval neadekvátními krutými metodami a svou zemi v konečném výsledku citelně poškodil – hluboká krize Ivan IV. zavedl reformy v oblasti správy, práva, vojenství a hospodářství, hlavním úkolem bylo posílení ústřední carské moci reformy vedly ke stabilizaci politického života státu, což se projevilo i v zahraniční politice za Ivanovy vlády se do Ruska poprvé dostal knihtisk (1564 • • • • • • • Ivan se snažil rozvíjet obchodní styky s evropskými zeměmi, například s Anglií nebo Holandskem Vypravil výpravy za Ural → počátek kolonizace Sibiře a Dálného východu Upevnil carskou moc → samoděržaví, neomezený vládce Vedl války s Livonskem Smrt careviče • 1581 konflikt mezi carem a jeho následníkem carevičem Ivanem → Ivan IV. ho uhodil železnou tyčí , po 4 dnech carevič umírá syn Dimitrij → je ještě malý, zrozen až z pátého manželství, které církev neuznávala Když Ivan IV. v roce 1584 zemřel a na jeho místo nastoupil bezdětný mladší syn Fjodor I. Ivanovič, znamenalo to konec dynastie Rurikovců. • • Výsledky vlády Ivana Hrozného • Hospodářský úpadek země, vyvolaný opričninskou a Livonskou válkou Stanovení samoděržaví – neomezená moc cara Oslabení moci bojarů Neměl důstojného nástupce Zotročení rolníků – zrušen „Jurijev den“ • • • • Kultura • • přestavba moskevského hradu Kremlu nová chrámová architektura – stanové chrámy • • méně byzanstkých vlivů, využití domácích lidových prvků Chrám Vasilije Blaženého v Moskvě • • Malířství – důraz na realismus Literatura • • letopisy, dopisy a poselství Ivana Hrozného počátky vědecké literatury • Encyklopedie vědomostí – tzv. Azbukovnik, Domostroj Chrám Vasilije Blaženého Chrám Vasilije Blaženého Byl postaven v letech 1555 – 1560 na počest vítězství nad Kazaní • Původní název Pokrovskij sobor • Osm samostatných kostelů • Soukromá kaple Ivana IV. • Stavitelé Barma a Postnik Jakovlev (podle legendy byl na příkaz Ivana IV. oslepen) • Fjodor Ivanovič (1584 – 1598) syn Ivana IV. • „slabý tělem i duchem“ • měl k ruce vládní komisi • Neschopen vládnout Moskevské Rusi • Skutečným vládcem se stává Boris Godunov • Boris Godunov (1598 – 1605) • 1598 korunován ruským carem Schopný a inteligentní Z rodu moskevských bojarů Po celý život negramotný Uznáván odpůrci Bez morálních zábran • • • • • • Podezřívali ho z vraždy careviče Dimitrije Čemu čelil Boris Godunov? • • • • • útokům bojarské opozice (Vasilij Šujskij) 1600 sucha a kruté mrazy v Moskvě 1601 – 1603 hladomor, lidé prchali do měst loupežení a drancování, krize 1605 smrt Borise Godunova (53 let) Období SMUTY Měli se vyřešit tři záležitosti: • • • Politická – nezávislost Ruska Dynastická – kdo se stane carem Zotročení rolníků • https://youtu.be/QZPONK1JRBM Etapy Smuty • 1. 1603 – 1605 poslední roky vlády Borise Godunova, začátek smuty 2. 1605 – 1607 Lžedmitrij a rolnická válka 3. 1608 – 1613 švedsko-polská intervence a konec smuty • • Příčiny Smuty • • • • • Ekonomická krize – důsledek opričniny a Livonské války Hladomor – zemřelo kolem 1/3 obyvátelů Ruska Nevolnictví rolníků Nespokojenost bojarů s Borisem Godunovem Konec zákonné dynastie o o rok 1591 – smrt Fjodorova bratra Dimitrije roku 1602 – příchod Jurije (Grigorije) Otrepjeva na polský dvůr vydával se za Dimitrije Jurij Otrepjev byl roku 1605 korunován carem →Lžedmitrij I. zorganizováno spiknutí bojarů v čele s Vasilijem Šujským po smrti Lžedmitrije I. Šujskij byl korunován o o o o Lžidimitrij I. - vládne v zájmu Poláků Marina Mnišek Lžidimitrij II. r. 1607 se objevil další samozvanec Lžidimitrij II. o při tažení na Moskvu se usadil ve vsi zvané Tušino → „tušinskij vor“ o dne 11. prosince 1610 byl zavražděn vlastní stráží o Bojarská duma – Sedmibojarština 1610-1613 • • Bojaři se dostali k moci Dohodli se s polským králem Zikmundem III, že carem bude jeho syn Vladislav Otevřeli bránu Moskvy pro polské vojsko 1613 – povstání: Minin a Požarský • • Konec Smuty • V roce 1613 na Zemském sněmu byl zvolen a prohlášen za cara Michail Romanov – příbuzný první manželky Ivana Hrozného Začátek dynastie Romanovců • Zdroje • • Švankmajer, Milan, Dějiny Ruska, Praha 1995 Payne, Robert - Romanoff, Nikita, Ivan Hrozný, Praha - Plzeň 2008 Serczyk, Wladislav, Ivan IV. Car vší Rusi a stvořitel samoděržaví, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis v kostce: Novověk. Dějiny nové doby. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Fragment, 1997, 160 s. ISBN 80720-0094-2. LONGWORTH, Philip. Dějiny impéria: sláva a pád ruských říší. Vyd. 1. Plzeň: Ševčík, 2008. ISBN 978-80-7291-182-0. • • • •