Úkol pro Vás: Zavřete oči a představte si, kdy jste naposled prožili silnou emoci. Instrukce se zavřením očí není náhodná. Emoce jsou psychické stavy, které mají vliv na paměť, citově podbarvené zážitky zanechaly v naší mysli stopu poměrně detailní, tyto detaily si nejlépe vybavíte, když se zadíváte dovnitř. Zkuste to, představte si tu situaci co nejpodrobněji, zkuste si znovu vybavit, jak vám bylo - pak otevřete oči a odpovězte na otázky?

Pokud jste oči otevřeli, zkuste si odpovědět na tyto otázky, než budete pokračovat:

Popište okolnosti, situaci…

Co se stalo? Jaký byl spouštěč emoce?

Co se přitom dělo s Vámi uvnitř? Popište to…

Co mohli vidět svědci – co se dělo navenek

Jak vše skončilo? Jak emoční stav skončil? Proč?

Odpověděli jste? Pak máte pravděpodobně první část definice emocí za sebou.  Pokud jste přišli na to, že vybavit si emoci a celou situaci je mnohem snazší než ji potom popsat, máte pravdu a zjistili jste velmi důležitou věc. Nyní já jdu s kůží, tedy se svým zážitkem, na trh a vy si kontrolujte:

Průběh emoci se liší tak, jak se mezi sebou odlišují stavy charakterizované jednotlivými emocemi a jak se mezi sebou odlišují lidé.  To, co nám vyplynulo ve třetí sloupečku tabulky jsou jednotlivé složky emocí. Příběh, který jsme vy  i já povyprávěli, má určitý děj, zahrnuje souvislosti před a po projevu emoce a nazývá se emoční epizodou. Pokud bychom chtěli z něho „vytáhnout“ samotnou emoci, ta se v mém případě nazývala vztek.