Sociálními motivy se rozumí ty, které se vztahují k mezilidským vztahům, patří mezi ně především tzv. velká trojka motivů -  výkon, intimita a moc.

Potřebu úspěšného výkonu mají lidé soutěživí, kterým jde o mistrovství v určité činnosti, chtějí ukázat všem, že jsou v něčem pokud možno nejlepší ze všech. Velmi dobře se uplatní ve sportu,  zaměstnání dávají přednost oborů, kde mohou udělat individuální kariéru. Netrpí úzkostí ze selhání, vybírají si úkoly, které odpovídají jejich schopnostem – oproti tomu lidé s nízkou výkonovou motivací si vybírají úkoly příliš snadné, nebo příliš obtížné, u nichž není ostuda neobstát. Do výkonové motivace zasahují jak vrozené dispozice osobnosti, tak způsob výchovy – je prokázáno, že hodnoty rodičů se ve výkonové motivaci odráží. Výchova je naopak ovlivněna kulturním prostředím. Tak například v některých kulturách není sebeuplatnění na úkor ostatních hodnoceno tak vysoko (Romové), ale i v naší (západní) kultuře jsou rozdíly, např. v přístupu k mužům a ženám. 

Lidé mají však potřebu též vyhýbat se samotě, vytvářet, přátelství, pobývat s jinými lidmi. O této základní potřebě člověka mluvil už A. Adler jako o pocitu sounáležitosti, my jí můžeme označit jako potřebu afiliace.  V závislosti na osobnostních charakteristikách se tato potřeba, jinak zvaná afiliace, liší svou mírou. Je zajímavé, že zatímco např. u potřeby výkonu jsou sociální vztahy pouze nástrojem, jak dosáhnout cíle, u afiliace jsou samotným cílem.  Intimita je vyšším stupněm afiliace, jde o potřebu důvěrnosti mezi dvěma lidmi, kterou mohou prožívat blízcí přátelé nebo životní partneři. V intimním vztahu dochází k zážitkům splynutí, je možno odložit masku, je možné být sám sebou.  Intimita je spojená s přiblížením a odhalením svého já druhému do detailů, které jinak nikomu neříkáme. Je to motiv velmi přitažlivý. Rubem intimity jsou opačné- silné negativní pocity, které mohou vzniknout po zániku tak blízkého pouta, případně není- li intimita opětována.

Třetím významným motivem je motiv či potřeba moci. Lidé se rodí s různou mírou této potřeby ovládat druhé- tato potřeba je v nesouhlasu především s potřebou afiliace. O patologické formě této potřeby a odkud se bere, psala z psychologů  Karen Horneyová a Erich Fromm. E.H. Erikson i H. Murray jsou autory kauzistik zabývajících se Adolfem Hitlerem a jeho osobností, tyto texty  vřele doporučují, pokud se o dané problematice chcete dozvědět více.