Základy speciální pedagogiky 4 Specifické poruchy učení Speciální pedagogika 2 PhDr. Ivana Márová, Ph.D. Základní informace } Seminář } Výuka 25. 2. } Povinnosti v průběhu výuky } Aktivní účast } Ukončení } Zkouška } Písemný test – 75% pro úspěšné absolvování } Kontakt } Marova@ped.muni.cz } Konzultační hodiny: Út 10.30 – 11.30 Specifické poruchy učení Definice „Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání. Tyto poruchy jsou vlastní postiženému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. I když se porucha může vyskytovat souběžně s jinými formami postižení (jako např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emocionální poruchy) nebo souběžně s jinými vlivy prostředí (např. kulturní zvláštnosti, nedostatečná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů.“ Ortonova dyslektická společnost Národní ústav zdraví Washington USA Základní terminologie } Specifické poruchy učení „Specifické vývojové poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se číst, psát a počítat pomocí běžných výukových metod za průměrné inteligence a přiměřené sociokulturní příležitosti.“ Jucovičová, D., Žáková, H. } Vývojové poruchy } Objevují se jako vývojově podmíněný projev, přetrvávají až do dospělosti } Specifické poruchy } Projevují se charakteristickými rysy v období povinné školní docházky a to v oblastech čtení, psaní, pravopisu, počítání …. } Ale i nedokonalou schopností vnímání (zrakového, sluchového) motorickými obtížemi, řečovými nedokonalostmi aj. Terminologie } Nespecifické poruchy učení } Projevují se v důsledku smyslového postižení, opožděným vývojem intelektových dovedností, z důvodu nemoci, oslabeného zdravotního stavu, aj. } Didaktogenní specifické poruchy učení } Obtíže v nabývání dovedností čtení, psaní počítání z důvodu: } Špatného přístupu pedagoga k dítěti } Nevhodným výběrem, aplikací a užitím meto ve výuce počátečního čtení, psaní a počítání } Neverbální poruchy učení } Obtíže v prostorové orientaci } Obtíže v sociální orientaci } Nedostatek smyslu pro rytmus } Narušený vývoj řeši – specifické asimilace, artikulační neobratnost, nerozumí nadsázce a ironii } Méně smyslu pro humor Požívané termíny } V anglicky psané literatuře } Learning disabilities (Kirk, 1963) } Learning difficulties } Students at risk } V české literatuře } Specifické poruchy učení (Matějček) } Vývojové poruchy učení } Specifické vývojové poruchy } V německé literatuře } Lernbehinderte = žáci se mentálními schopnosti v hraničním pásmu či LMP (od 70. let 20. stol.) Základní pojmy SPU Historie péče o žáky s SPU } 18. století } Franz-Joseph Gall (1758 – 1828) } Rakouský lékař a patolog } Zakladatel FRENOLOGIE ¨ Výstupky na lebce souvisí s duševními funkcemi a charakterovými vlastnostmi } Pierre Flourens (1794 – 1867) } Odpůrce teorie => Motivace pro skutečné vědecké zkoumání řečových funkcí v mozku } 19. století } Paul Brock (1861) – francouzský neurolog } Místo v čelním laloku levé mozkové polokoule, které řídí motorickou stránku řeči = Brockovo motorické centrum řeči } Poškození = ztráta schopnosti artikulovat a produkovat řeč } Carl Wernicke (1874) – německý neurolog } V blízkosti Brockova centra další centra, která jsou přednostně odpovědná za porozumění mluvené řeči a obsahovou složku mluveného projevu = Wernickeho senzorické centrum řeči } Poškození = omezení schopnosti mluvit a rozumět řeči, úplná ztráta = afázie } Adolph Kussmaul (1877) – první monografie o poruchách řeči } Slovní slepota – Ztráta schopnosti číst při zachované dobré inteligence, dobrém zraku a neporušené řeči } Slovní hluchota – ztráta schopnosti rozpoznávat slova } Rudolf Berlin (1887) } Německý oftalmolog } Monografie Eine besondere Art der Wortblindheit (Dyslexie) } Anglie (1896) } Bádání v oblasti dyslexie – medicínské hledisko } James Hinshelwood } Oční chirurg } 1900 – monografie o vrozené slovní slepotě } 1917 – druhá monografie o vrozené slovní slepotě } Popsal klinický obraz, naznačil genetické predispozice vzniku ve spojení s poškozením mozkových tkání v raném vývoji a navrhl terapeutická opatření } USA } Samuel T. Orton ( 1879 – 1948) } Psychiatr, neurolog } Popsal základní příznaky dyslexie – reverze písmen, slabik, slov/ obtíže s pravolevou orientací/ nevyhraněná lateralita/ funkční nedostatky CNS (r. 1925 první publikace) } Rozšíření definice dyslexie = syndrom zahrnující obtíže v řeči a jazyka a motorickém plánování } Publikace (1928; 1937) zahrnují teorie o vztahu vývojových poruch čtení a nejasné lateralitě hemisfér } Uvedl koncept dyslexie v medicínské i edukační praxi } The Orton Dyslexia Society = International Dyslexia Association Historie péče o žáky s SPU } Antonín Heveroch – 1904 } Článek O jednostranné neschopnosti naučiti se čísti při znamenité paměti } Případ 11 letého děvčete s vývojovou dyslexií } Článek Dítě neposeda } Dítě s lehkou mozkovou dysfunkcí } Jiří Langmajer, Otakar Kučera (1952) } Dětské oddělení Psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě } Nápravná péče o žáky s dyslexií } 1954 – Dětská psychiatrická léčebna v Dolních Počernicích } Zdeněk Matějček } Třídy pro žáky s SPU – Fakultní dětská nemocnice Brno 1962 } 1966 publikace „Poruchy čtení a psaní“ – Z. Matějček, Z. Žlab, J. Jirásek ¨ Od 70. let – směrnice MŠMT pro vzdělávání žáků se SPU } 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí } F80 – 89 Poruchy psychického vývoje } F81 Specifické vývojové poruchy školních dovedností } F81.0 Specifická porucha čtení } F81.1 Specifická porucha psaní } F81.2 Specifická porucha počítání } F81.3 Smíšená porucha školních dovedností } F81.8 Jiné vývojové poruchy školních dovedností } F81.9 Vývojová porucha školních dovedností nespecifikovaná LMD Lehká Mozková dysfunkce } Souhrnný název } Heterogenní skupina lehkých odchylek mentálního vývoje dítěte na základě oslabení CNS } Není přítomno mentální postižení } Porucha častá u dětí s průměrnou až nadprůměrnou inteligencí } Vede ke vzniku specifických poruch učení (SPU) } Je spojena s termíny ADHD, ADD a ODD } Příznaky } LMD = nemoc s řadou příčin a příznaků ovšem se společným původem v oslabení funkcí CNS } Dochází ke snížení množství mozkové tkáně, rozdílné uspořádání neuronů = snížený průtok krve = odchylky v elektrické aktivitě mozku } Poruchy chování – Impulzivita } V podstatě netrpělivost, neschopnost vyčkat, časté skákání do řeči, překřikují jiné, neschopnost vyčkat pokynů, vrhají se do nebezpečných situací bez rozmyslu, pracovní morálka zmatečná } Poruchy chování – Hyperaktivita } Neustály neklid, neschopnost setrvat v klidové poloze, nutkání k pohybu, poposedání, pobíhání, … } Specifické poruchy učení } Dyslexie (porucha čtení), Dysgrafie (porucha psaní), Dysortografie (porucha pravopisu), Dyskalkulie (porucha početních dovedností) } Vývojové vady řeči } Ne za všechny může LMD. Děti s touto poruchou začínají vyslovovat první slova o něco později než jejich vrstevníci (zhruba po půl druhém roce života). } Mezi zjevné příznaky - zadrhávání, zaváhání před každým slovem, hledání slov a jejich následné převedení do plynulé řeči, poruchy artikulace, aj. } Porucha pozornosti } Neschopnost dlouhodobé koncentrace, neuspořádaná, nepromyšlená chaotická práce, projevuje se všude } Zbrklost, nespolehlivost } Ovšem nezáměrná. Nejsou schopni dokončit úkoly do konce, snadno se rozptýlí u práce, roztěkanost se projevuje i v hovoru (neudrží téma), neposlouchají, co říkají druzí } Poruchy motoriky – hrubé i jemné (celková neobratnost) } Prudké změny emočního ladění } Případné úzkosti a deprese Současná terminologie } ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorder } Porucha pozornosti, impulzivita a hyperaktivita } Riziková skupina dětí se sklony k antisociálnímu jednání } Snížený výkon ve škole, agresivita, problémy při navazování kontaktu s vrstevníky, nesnášenlivost, neschopnost podřídit se autoritě a obecně uznávaným pravidlům, agresivní řešení interpersonálních vztahů } ADD – Attention Deficit Disorder } Prostá porucha pozornosti bez projevu impulzivity a hyperaktivity } Více obtíží v oblasti pozornosti a percepčně-motorických úkonech – denní snění, pomalost při provádění kognitivních operací a obtíže v navazování sociálních vztahů, ve školním prostředí úzkostné } ODD – Oppositional Defiant Disorders (60% mezi dětmi s ADHD) } Chlapci zejména mezi 9 – 10. rokem } Extrémní fyzická agresivita, ztráta přizpůsobivosti, nadprůměrná nesnášenlivost, hádavost, oslabená sebekontrola, opakované odmítání plnění požadavků, mstivé, nedůtklivé děti Etiologie SPU O. Kučera } výzkum dyslexie v PL Dolních Počernicích (dle Matějčka 1987) • Lehká mozková dysfunkce (dříve lehká mozková encefalopatie) 50 % • Dědičnost (gen pro dyslexii) 20 % • Hereditálně – encefalopatické 15 % • Neurotická nebo nejasná etiologie 15 % Současné teorie vzniku SPU • Biologicko – medicínská rovina • Genetické pojetí } Předpokládá, že výskyt dyslexie má přímou souvislost s chromozomy 6 a 15 } DYXCl – Gen pro dyslexii (objev univerzity z Helsinek) } Četnost dědičnosti pro dyslexii udává 50 – 60% • Neurologické pojetí } Rozdíly mezi symetrií mozkových hemisfér – neuroanatomické nepravidelnosti v oblasti mozkové kůry a odlišný objem mozkové tkáně } Abnormality v aktivaci mozkových oblastí při zpracování verbálních informací } Odlišnosti ve vývoji mozkových struktur = abnormální spojení mezi neurony mozkové kůry } Odlišný poměr neurotransmiterů - látek přenášejících informace – vzruchy – mezi neurony • Mozečkový deficit } Propojení mozečku s Brockovým motorickým centrem } Výzkumy prokazují spojitost mezi funkcí mozečku a dovedností číst a psát • Kognitivní rovina • Fonologický deficit } Fonologie = nauka o funkci hlásek v jazyce } Většina dyslektiků má problémy ve fonologických procesech – obtíže ve fonologickém zpracování = ztížený nácvik čtení } Výzkumy potvrzují, že fonologický deficit je hlavní příčnou obtíží ve čtení = základ pro úspěšné intervence při nácviku čtení • Deficit v procesu automatizace } Bez dovednosti automatického čtení textu jedinec nemůže porozumět čtenému – vynakládá příliš mnoho energie na čtení = výpady pozornosti a rychlejší unavitelnost • Deficit v oblasti paměti } Paměť je nezbytnou součástí učení } Slabá paměť v předškolním věku – pozdější obtíže ve čtení a psaní } Krátkodobá paměť – vizuální, sekvenční (pořadí), verbální (uchovávání slov) } Dlouhodobá paměť – vědomosti grafického tvaru písma a výslovnost hlásek Současné teorIe vzniku SPU • Sociální přístup • Vnější příčiny SPU } Rodinné prostředí } Podmínky školního prostředí } Vliv rodiny se uplatňuje zejména při formování vlastností, které se týkají obsahové stránky čtení – rozsah slovníku, gramatika } Deficit v sociální oblasti narušuje dovednosti více než SPU – ovlivňuje život jedince ve škole i doma } Je třeba mít vždy komplexní pohled na žáka Předškolní věk a dílčí funkce } U dětí předškolního věku lze zaznamenávat některé projevy – deficity – které se mohou stát rizikovými faktory z hledisku SPU Bartoňová, M. 2012 } Screening SPU } Vyšetření dětí předškolního věku a po nástupu do vzdělání } Zkoumání rizikových faktorů } Dílčí funkce } Bazální funkce, které se rozvíjejí s psychomotorickým zráním dítěte } Základní funkce umožňující diferenciaci, rozvoj řeči a myšlení. Projevy deficitů dílčích funkcí B. Sindelarová } Schopnost dítěte zaměřit se na důležité informace, tedy schopnost diferenciace pozadí a figury nebo zaměření pozornosti } Schopnost rozlišovat věci podobné od věcí totožných, analyzovat celek na části, tedy schopnost optické a akustické diferenciace a členění jako funkce vnímání } Schopnosti spojit obraz viděný se slovem slyšeným, nutné k naučení písmen (tvar a zvuk hlásky), tedy funkce intermodálního kódování } Schopnost zapamatovat si viděné, slyšené, krátkodobě, dlouhodobě, schopnost optické, akustické a intermodální krátkodobé a dlouhodobé paměti } Schopnost správně vnímat a pochopit jevy, tak, jak po sobě následují a tak plánovat a koordinovat své jednání, tedy schopnost seriality, na níž je založena schopnost předjímání – anticipace } Schopnost orientovat se na vlastním těle a v prostoru, tedy prostorové vztahy mezi předměty a jevy – úroveň vývoje vnímání schématu těla a orientace v prostoru Testy a preventivní programy } Prediktivní baterie testů } Předvídá obtíže ve čtení (Lazarová, B. 2000) } Sheffieldský screeningový test diagnostiky dyslexie } Pro děti předškolního věku (Zelinková, O. 2003) } Sleduje vývoj sluchového vnímání a rýmování, jemné motoriky a tělesné stability, paměť a schopnost kopírování tvarů } Škála rizika dyslexie } Bogdanowicz, M. 2003 } Sleduje motoriku, senzomotoriku, lateralitu, prostorovou orientaci a orientaci na tělesném schématu, zrakovou pozornost, paměť a vývoj řeči } Chybí sluchová diferenciace } Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky } Kucharská, A., Švancarová, D. 2001 } Sleduje zrakové a sluchové vnímání, motoriku, artikulační neobratnost, smysl pro rým a rytmus } Předcházíme poruchám učení – B. Sindelarová (2003) } Soubor cvičení pro děti předškolního věku a v první třídě Základní pojmy SPU Dyslexie } Specifická porucha čtení projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami } Obtíže v rozpoznávání a zapamatování si jednotlivých písmen, rozlišování tvarově a zvukově podobných. Obtížně spojuje slabiky ve slova a obtížné čtení. } Porucha postihuje rychlost, techniku čtení, chybovost a porozumění čtenému textu } Projevy (vybrané): } Záměna jednoslabičných nebo krátkých slov } Záměna tvarově podobných písmen, vizuální záměna (d-b, t-j) } Záměny písmen podobných tvarově i zvukově (a-i,s-š) } Záměny jedné nebo více slavik ve slově } Inverze (převrácení sledu písmen rád-dar, sem-mes) Dyslexie - ZNAKY } Rychlost } Chybovost } Technika čtení } Porozumění Dysgrafie } Specifická porucha grafického projevu, postihuje zejména celkovou úpravu písemného projevu, osvojování a napodobování jednotlivých písmen, spojení hlásek, řazení písmen. } Projevy } Celkově neupravený písemný projev } Porucha tvarů - nedodržuje tvary, komolí je, nepamatuje si správný postup, } Porucha tahu - viditelné napojování písmen, písmo neúhledné, mívá zkrácený sklon, křečovité držení, … } Porucha vztahu - nedokáže psát písmena ve správném poměru, některá nepřirozeně veliká/malá, … } Písmo pomalé, namáhavé, nepřirozená pozice při psaní } Úroveň písemného projevu neodpovídá celkovým schopnostem žáka Dysortografie } Specifická porucha pravopisu, často ve spojení s dyslexií } Projevuje se specifickými dysortografickými chybami a obtížemi při osvojování a aplikací gramatiky } Specifické dysortografické chyby } Rozlišování krátkých/dlouhých samohlásek } Rozlišování měkkých/tvrdých slabik – dy,ty,ny/di,ti,ni } Rozlišování sykavek } Vynechávání písmen, slabik, nezvládnutí hranice slov } Způsobeno nedostatečnou sluchovou diferenciací, vnímáním rytmu, chápáním obsahu slov } Chyby v aplikaci gramatických pravidel } Ovlivněny nedostatečným rozvojem řeči, jazykového citu Dyskalkulie } Specifická porucha matematických schopností, týkajících se zejména zvládání základních početních operací. } Matematické dovednosti = propojení verbálních dovedností (ovládání psané, čtené řeči), prostorového vnímání, usuzování (logika), numerickými dovednostmi aj. } Upřednostnění názorných pomůcek a konkrétních představ Dyskalkulie - Typy } Praktognostická = narušení matematické manipulace s předměty nebo nakreslenými symboly (přidávání, ubírání, rozklad, porovnávání). Nepochopení pojmu číslo, neschopnost seřadit předměty dle velikosti, diferencovat geometrické tvary. Selhávání při rozmístění figur v prostoru. Neschopnost ukazovat na počítané předměty a správně je třídit. } Verbální = problémy při označování množství a počtu předmětů, operačních znaků, matematických úkonů. Neschopnost vyjmenovat řadu čísel (od nejmenšího k největšímu a naopak, sudá-lichá), potíže se slovním označením počtu předmětů (12 čte jako 21, nepochopení pojmu „o tři více, třikrát více“). } Lexická = neschopnost číst číslice, čísla, operační symboly. V nejtěžších případech neschopnost přečíst izolované číslice a operační znaky. Při lehčí formě obtíže se čtením vícemístných čísel s nulami uprostřed nebo psaná svisle. Záměna tvarově podobných číslic, římských číslic. Problémem jsou zlomky a desetinná čísla. Příčinou jsou obtíže ve zrakovém vnímání, orientaci v prostoru, zvláště pravolevé orientaci. } Grafická = neschopnost psát matematické znaky. Problémy při číselném diktátu, přepisu, při psaní vícemístných čísel, psaní v opačném pořadí, vynechání nuly. Problém s psaním řad čísel pod sebe, zápis je neúhledný. Obtíže při rýsování. Časté zrcadlové psaní číslic. } Operační = porucha schopnosti provádět matematické operace (sčítat, odčítat, násobit, dělit). Záměna desítek a jednotek při sčítání, záměny čitatele a jmenovatele. Nedostatečné osvojení násobilky (pomocí prstů, sčítáním). Potíže s písemnými algoritmy, počítáním s přechodem přes desítku. } Ideognostická = porucha v chápání matematických pojmů a vztahů mezi nimi (4 = 3+1, 4 = 2x2), obtíže s řešením slovních úloh (převedení zadání do systému matematického zápisu. } Dyspinxie } Specifická porucha kresebného projevu } Obtíže spojeny s LMD (Matějček, 1995) } Dítě neobratné při práci s tužkou, tahy jsou nejisté, křečovité } Dítě neumí přenést vlastní představy na papír } Kresebný projev velmi jednoduchý, dítě není schopné napodobit jednoduché kresebné tahy } Obtíže s perspektivou – vliv na výuku v ostatních předmětech } Často se objevuje provázaně s dyslexií a dalšími SPU } Dysmúzie } Specifická porucha vnímání a reprodukce hudby, neschopnost rozpoznat tóny } Méně zmiňovaná – malé důsledky pro sociální začlenění žáka } Narušení složky expresivní (nedokáže reprodukovat melodie) popř. složky receptivní (žák nerozpozná hudební nástroje tóny, apod.) } Dyspraxie } Specifická porucha motorických funkcí } Úroveň motorických funkcí vzhledem k věku nižší – problém s osvojením komplexních pohybů } Obtíže s napodobením pohybu, hrubá motorika opožděná = opožděná i jemná } Děti neobratné, obtíže se sebeobsluhou, psaním, motorický neklid, špatná koordinace těla } Obtíže v hrubé motorice – hození/chycení míče, kopnutí, běh, skákání } Obtíže v jemné motorice – motorika rukou, kresba, písmo sebeobsluha (oblékání, zavazování tkaniček, uchopení předmětů), konstrukční hry } Omezení v oromotorice – žvýkání, polykání, artikulace } Omezení v okulomotorice – pohled do strany – dítě otáčí celou hlavu Depistáž } Předškolní věk Depistáž žáků se SPU Depistáž = vyhledávání žáků s SPU: Provádí učitel po nástupu dítěte do ZŠ – 1. třída Základní diagnostika probíhá v: ØPedagogicko-psychologické poradně (PPP). ØSpeciálně-pedagogickém centru (SPC). ØStředisku výchovné péče (SVP). Postup pedagoga při práci s žákem s SPU } IPPP (2007) – Třístupňový model podpory žáka (3MP) } 1. stupeň péče - Individualizovaná pomoc učitele } Předpokládá se okamžitá intervence učitele při zjištění obtíží } Učitel musí dobře ovládat metodiku čtení/psaní/počítání } Pravidelné konzultace s rodinou, vysvětlení postupů a jejich aplikace } Okamžitá intervence má za cíl minimalizovat/eliminovat výukové obtíže } Min. 3 měsíce (opt. 6 měsíce) } Pokud nedojde ke zlepšení – 2. stupeň } 2. stupeň péče – Plán pedagogické podpory } Pedagog konzultuje výukové obtíže s pracovníkem školního poradenského pracoviště i školským poradenským zařízením } Pedagog se nechává metodicky vést } Na základě konzultací vypracován Plán pedagogické podpory } Intenzivní působení 3 – 6 měsíců } Pokud nedojde ke zlepší – žádost o komplexní diagnostiku } 3. stupeň – Specializovaná intervence na odborném pracovišti, individuální vzdělávací program } Komplexní diagnostika – možné stanovení diagnózy } Komplexní reedukační péče, doporučení integrace a vypracování IVP DIAGNOSTIKA V 1. ROČNÍKU } První ročník je klíčovým obdobím pro rozvoj osobnosti dítěte, formování jeho vztahu ke škole a vzdělávání jako celku. } Je pozitivním zjištěním, že většina učitelů je seznámena s pojmem poruchy učení, na druhé straně je negativním rysem přílišné zaměření pozornosti na vyhledávání žáků s dyslexií již v prvním pololetí 1. ročníku a výzvy k návštěvě PPP. } Explorace ve třídě } Se souhlasem rodičů na požádání PPP školní dotazník Explorace v běžné třídě } Učitel provádí ped. diagnostiku se zaměřením na úroveň vědomostí a psychických funkcí } Zaměřuje se na zvláštnosti, které jsou projevem SPU: } úroveň čtení, úroveň psaní a pravopisu, úroveň počítání } soustředění } sluchové vnímání, reprodukce rytmu } zrakové vnímání } řeč } orientace v prostoru, pravolevá orientace } chování, postavení v kolektivu, rodinné prostředí, způsob výchovy Školní dotazník } Součást diagnostiky, vyplňuje učitel, podklad pro PPP } Obsah } Údaje o žákovi } Prospěch podle posledního vysvědčení } Obtíže ve čtení, psaní, počítání, ostatní předměty } Řeč } Práceschopnost } Chování, případné poruchy (hyperaktivita, agresivita, atd.) } Vztah k vrstevníkům, vztah ke školní práci } Rodina, zdravotní stav, opatření Diagnostika SPU } Uskutečňuje se v Pedagogicko-psychologické poradně (PPP) } Úvodní vyšetření } rozhovor s rodiči, rozhovor s učitelem, popřípadě školní dotazník, rozhovor s dítětem ð } osobní anamnéza (OA) } rodinná anamnéza (RA) } anamnéza prostředí } Diagnostické prostředky } speciální zkoušky vypovídající o intelektové úrovni dítěte a výkonech v jednotlivých oblastech percepce } Žákovské práce Odborníci diagnostiky } Speciální pedagog } analýza ped. údajů } vyšetření výukové úrovně, vyšetření percepčně-kognitivních zkoušek, školní dotazník } Psycholog } stanovení úrovně rozumových schopností – vyšetření inteligence pomocí standardizovaných testů } odhalení nepravé dyslexie = pseudodyslexie ® diferenciální diagnostika } Pražský dětský Wechslerův test (PDW test), } Ravenovy progresivní matice } Další specialisté } neurolog, foniatr, oftalmolog, pediatr Diagnostické zkoušky • Vyšetření výkonu čtení. • Úroveň písemného projevu. • Úroveň matematických schopností. • Poruchy sluchového vnímání. • Poruchy zrakového vnímání. • Vyšetření laterality. • Poruchy vnímání prostorové orientace. • Vyšetření představy prostoru. • Vnímání časové posloupnosti. 1. Vyšetření výkonu čtení } MATĚJČEK a kol. (1987) – Čtenářský kvocient } rychlost čtení – čtenářský kvocient (ČQ), 60-70 slov/1 min., rozdíl IQ a ČQ více než 20 bodů ð první kritérium (diskrepanční kritérium), } porozumění textu – vyvrcholením čtenářské dovednosti, } chování při čtení – neklid, úzkost, dýchání, dvojí čtení, záměny písmen, hláskování, slabikování. 2. Úroveň písemného projevu } Rozbor školních sešitů, diktátů, opisů, přepisů, } Hodnotí se kvalitativní i kvantitativní znaky písemného projevu: tvar písma, dodržování lineatury, chování při psaní, } Hodnocení ve vztahu ke čtení: q komolení slov, přehazování, záměna písmen, q vynechání diakritických znamének, q chyby v měkčení, q problémy v zápisu matematických symbolů. 3. Úroveň matematických schopností } Psychodiagnostika Brno – Baterie testů, NOVÁK: q Barevná kalkule, q Kalkule IV., q Číselný trojúhelník, q Rey-Ostheriethova komplexní figura. } matematická paměť, pořadí čísel, orientace v prostoru, čtení a psaní číslic, matematické operace, porozumění. 4. Sluchové vnímání } sluchová analýza a syntéza textu je předpokladem pro psaní, } Matějčkova zkouška sluchové analýzy a syntézy (rozklad slova na hlásky a naopak), } Matějčkova zkouška sluchové diferenciace (rozdíl mezi dvojicí nesmyslných slov,flaš-klaš), } Vyšetření vnímání měkkých a tvrdých hlásek (schody-hadi). 5. Zrakové vnímání a lateralita } 5. Poruchy zrakového vnímání } EDFELDOVA Reverzní zkouška – zraková percepce tvarů. } Zkouška M. FROSTIGOVÉ – zjištění vizuomotorické koordinace } 6. Vyšetření laterality } ŽLABOVA a MATĚJČKOVA zkouška laterality (1972) – vztah mezi lateralitou oka – ruky 6. Prostorová/Pravolevá orientace 7. Poruchy vnímání prostorové orientace } Závisí na zrakové, sluchové a kinetické percepci } ŽLABŮV test orientace vpravo – vlevo z jeho Souboru specifických zkoušek. 8. Vyšetření představy v prostoru } ŽLABOVA zkouška vpravo – vlevo, } REYOVA komplexní figura – od 8 let. 9. Vnímání časové posloupnosti } Vizuální percepce času } Sluchové vnímání - ŽLABOVA zkouška reprodukce rytmu Kritéria pro přidělení diagnózy SPU } Předpokladem přidělení diagnózy: } Přetrvávající výrazné výukové obtíže a doložená pedagogická intervence } Doba diagnostiky, residence obtíží } Kognitivní oblast } Školní výkonnost } Percepčně motorické a řečové schopnosti } Diferenciální diagnostika } Typologie SPU Legislativa a vzdělávací politika ČR Legislativa vzdělávací politiky ČR Mezinárodní deklarace } Deklarace ze Salamanky a Akční rámec vzdělávání (1994) } Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (OSN 2006; v ČR 2009) } Úmluva o právech dítěte Vzdělávací politika ČR } Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 § Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2015 – 2020 § Rámec vývoje vysokého školství do roku 2020 § Strategie digitálního vzdělávání § Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016 – 2018 § A další … § Kurikulum Legislativa vzdělávací politiky ČR } Ústava (Listina základních práv a svobod) } Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) } Vyhláška č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školních poradenských zařízeních v aktuálním znění } Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků, studentů mimořádně nadaných ve znění vyhlášky č.147/2011 Sb. – NEPLATNÁ } Vyhláška č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání } Vyhláška č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání } Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání } Další nařízení vlády Legislativa vzdělávací politiky ČR Nově upraveno § Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) § Ve znění zákona č. 82/2015 Sb. § Vyhláška 72/2005 Sb. ve znění vyhlášky č. 197/2016 Sb. § Zrušení vyhlášky č. 73/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů a její nahrazení § Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Podmínky vzdělávání a intervence Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání } Vymezuje } Klíčové kompetence (6) } Vzdělávací oblasti (9) } Průřezová témata (6) } ŠVP je upraveno dle potřeb žáků se ZP/ZV } Možnost zřízení speciálních vyučovacích hodin } Předměty speciálně-pedagogické péče } Současně je uvedeno, jaké kompenzační pomůcky, speciální učebnice, apod. budou použity } Vyšší časové dotace } Úprava očekávaných výstupů – reálné a splnitelné } Možnost využití asistenta pedagoga Úprava obsahu vzdělávání } Obsah vzdělávání žáků s SPU se nijak výrazně neliší od obsahů majority } Nezbytný kvalifikovaný personál, vhodné podmínky vzdělávání, spolupráce s poradenským centrem } Nutnost posilování dovedností čtení a psaní, schopnosti porozumět textu, práce s učebnici, didaktickým materiálem } Kompetence k učení a řešení problémů ovlivněny } Podporovat koncentraci, „potlačovat“ hyperaktivitu, impulzivitu } Komunikace = obtíže při písemné komunikaci } Záležitost nápravy čtení, psaní a pravopisu } SPU = podávané výkony neodpovídají rozumové úrovni } Hyperaktivita, nesoustředěnost, impulzivita, zhoršená koordinace Formy vzdělávání a podpory žáků s SPU } Podpora v rámci vyučování učitelem kmenové třídy } U žáků s mírnějšími poruchami } Integrace žáka s SPU v běžné třídě } Těžší stupeň poruchy } Individuální podpora učitelem } Podpora speciálního pedagoga/školního psychologa formou dyslektických kroužků, reedukační péče } Skupiny individuální podpory při základních školách } Nejefektivnější } Často se jedná o integrované žáky kmenové třídy – odcházejí na vybrané předměty do třídy speciálního pedagoga } Speciální třídy pro žáky se specifickými poruchami učení } Třídy zřízené na základě odst.9, §16 Školského zákona } Třídy se zřizují při ZŠ pro žáky, u nichž jsou diagnostikovány SPU a preferují individuální přístup společně s reedukační péčí } Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení } Školy zřízené na základě odst.9, §16 Školského zákona } Reedukační přístup v celém vyučovacím procesu } Třídy při dětských psychiatrických léčebnách } Žáci s těžkými stupni SPU společně s kombinací poruchy pozornosti } Terapeutická a medicínská podpora } Individuální a skupinová podpory v pedagogicko-psychologické poradně (PPP) } Reedukace v rámci edukativních a stimulačních skupin } Popř. individuální náprava Individuální vzdělávací plán } v. č. 27/2016 Sb. } Umožňuje upravit vzdělávání pro žáky s SPU tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi } Povoluje ředitel školy s písemným doporučením školského poradenského zařízení na žádost jeho zákonného zástupce } IVP vychází z učebních dokumentů školy } Musí být vypracován nejlépe před nástupem žáka do školy, nejpozději 1 měsíc po nástupu } V průběhu celého školního roku může být upravován podle potřeb } Za vypracování odpovídá ředitel } Podílí se učitelé daných předmětů pro něž je IVP vypracováváno, rodiče i žák samotný } Školské poradenské zařízení poskytuje podporu a vyhodnocuje dodržování stanovených postupů a opatření Intervence u žáků s SPU Strategie práce s žáky s SPU } Vztahy } Žáci s SPU se musí cítit emocionálně přijati } Nutnost posilování sebevědomí } Mluvit s žákem o příčinách selhávání } Podpora tvořivosti } Konzultace s rodiči } Rodiče často mívají pocit viny } Nutno objasnit emocionální stav dítěte – selhání, snížené sebehodnocení, neschopnost vyjádřit pocity } Nezbytná vzájemná spolupráce } Výkonnost } Chyby nesmí být brány jako negativní prvek, ale nutná součást učebního procesu } Analýzy silných stránek dítěte a jejich využití Strategie přístupů k vzrůstající pozornosti } Pozornost zaměřena k nesprávnému podnětu } Zahájení pozornosti } Pohotovost, připravenost a motivace k výuce } Zaměření pozornosti } Bdělost a dostatek energie } Studenti s ADHD si musí osvojit správné strategie pozornosti (jak zaměřit), rozvažovat, být pohotoví, umět vyslechnout otázku ještě před samotnou odpovědí } Udržení pozornosti } Vyžaduje koncentraci po dostatečně dlouhou dobu } Schopnost udržení je nutná pro získání důležitých informací Strategie přístupu k zvládání impulzivity a hyperaktivity Strategie přístupu při zvládání hyperaktivity a impulzivity } Uzpůsobení kurikula } Aktivní činnosti udrží jejich pozornost + zvýší motivaci } Schopnost čekat } Poskytovat verbální a motorické odpovědi, zatímco čekají } Stručné přesné informace při řešení jednoduchých úkolů } Jasná časová organizace } Krátké požadavky, redukovat množství činností } Střídání pohybových úkolů s úkoly statickým } Možnost pohybu při vyučování } Zařazování pauz mezi činnostmi Žáci/studenti s SPU Dospívající žáci s SPU } Rozmanité kulturní a jazykové prostředí } Pasivní učení } Nízké sebehodnocení } Sociální problémy a problémy v chování } Poruchy pozornosti } Nedostatek motivace Komunikace žáků s SPU } Žáci s SPU často používají k získání pozornosti nevhodné způsoby } Pokřikování po třídě, stále opakují jméno učitele, aj.) } Úroveň reakcí v komunikace je nižší, než odpovídá věku } Preference neverbálních projevů, snížený zájem o komunikaci } Interakce žáka je v oblasti rozsahu, obsahu a účinnosti problematičtější } Pokud žáci s SPU žádají o pomoc/podporu, mohou selhávat ve schopnosti vyjádřit, co přesně potřebují } Menší tendence ptát se pro získání dalších informací } Problematické ukotvení komunikačních návyků – pozdrav } Při vyprávění, sdílení obsahů, se může projevit snížený zájem, nejistota, malá pozornost a zájem věnovaný sdělení } Obsahově se věnují ve sdělení např. jen části děje, zmiňují osoby bez kontextu } V oblasti interakce a konverzace je třeba žáky s SPU více podněcovat } Selhávání v pojmenování předmětů } Více pozornosti věnují vulgarismům } Neshody s kamarády řeší často neverbálně – strkáním, bitím Specifický logopedický nález } Poruchy řeči a jejího vývoje – symptom LMD! } Z. Žlab – 52 % dětí ve věku 6 – 14 let s LMD přítomna NKS (N=700) } Specifický logopedický nález zahrnuje: } Artikulační neobratnost } Žák umí tvořit hlásky/slova, artikulace je však namáhavá, těžkopádná, neobratná a často méně srozumitelná } Specifické asimilace } Postihují sykavky (cvrci, čvrtci namísto cvrčci) } Tvrdé a měkké hlásky (prázniny namísto prázdniny; nyný namísto nyní) } Problém se správnou výslovností hlásek ve slově, byť samostatně je vyslovit umí (šešity, susenky, šušenky) } U žáků 2. stupně ZŠ } Problémy při vyslovování pojmu př: mnohoúhelník, meteorologický, polyvinylchlorid, etc. } Žák může působit, že si dělá legraci, není však schopen obtíž překonat } Nález se promítá do psaní – Specifické dysortografické chyby Výuka cizího jazyka u žáků s SPU } V učebních plánech je zařazen cizí jazyk od 3./4. třídy } Školy dále zařazují druhý cizí jazyk od 7./8. třídy } Ne vždy má žák s SPU obtíže při osvojování cizího jazyka } Výběr jazyka je individuální } Němčina problematické členy podstatných jmen, složená slova } V angličtině zvuková a grafická stránka jazyka } Při rozhodování je důležitý: } Typ dyslexie } Levohemisférová (čtou s porozuměním, domýšlejí text) – lepší v angličtině } Pravohemisférová (slabikují, přesné čtení) – lepší v němčině } Zájem o výuku (práce na PC – hry – pozitivně ovlivňují zájem) } Osobnost učitele (metodická zdatnost, přístup k výuce) } Bydliště (příhraniční oblasti – němčina) } Negativní transfer (je vhodné volit výrazně rozdílné jazyky: ne Rj a Čj) } Využití znalostí rodičů (nemusí být vždy přínosné) Projevy obtíží při osvojování cizího jazyka } Čtení } Psaní } Řeč } Porozumění mluvené řeči } Artikulace } Jazykový cit a gramatická pravidla } Pracovní paměť } Automatizace } Motorika a prostorová orientace Principy vyučování cizího jazyka } Multisenzoriální vyučování } Komunikativní přístup } Strukturovaný postup } Sekvenční postup } Kumulativní princip } Respektování individuality dítěte } Respektování stylů učení } Mateřská metoda Hodnocení žáka s SPU } Z. č. 561/2004 Školský zákon } Hodnocení: Klasifikace / Slovní hodnocení / Kombinace způsobů } Hodnocení poskytuje zpětnou vazbu, která by měla žáka motivovat ke zlepšení – zároveň však také ocenit snahu žáka } Zásady hodnocení u žáků s SPU: } Hodnocení by mělo být pozitivně motivační a objektivní } Reflektuje, co žák zvládnul } Jak žák dovede zpracovat a požít již osvojené strategie a postupy řešení } Hodnocení postupu a zlepšení } Vymezení chybovosti } Slovní hodnocení } Umožňuje postihnout celkový vývoj dovedností žáka } Lze naznačit směr vývoje žáka Profesní orientace a dospělost s SPU } U některých žáků s SPU se podaří obtíže překonat a pokračují ve vzdělávání bez výrazných obtíží. Častěji obtíže přetrvávají. } Student s SPU na střední škole } Problémy v organizaci práce } Nižší schopnost psát souvislé texty (projekty, referáty, eseje, apod.) } Nesprávné pracovní návyky (učení drilem, …) } Vhodné kompenzační postupy } Vyšší časové dotace úkolů, testů, zkoušek (cca 25 %) } Využívání multisenzoriálního přístupu (práce s PC) } Při zkouškách může být přítomen facilitátor (osoba předčítající text, otázky, popř. zapisuje odpovědi) } Otázky ke zkoušce (úkoly) může student dostávat nahrané } Alternativní formy zkoušení, hodnocení, metody práce Profesní orientace a dospělost s SPU } Terciární vzdělávání } Klade vyšší nároky na samostatnost studenta } Menší kontakt s vyučujícím, nutnost práce s rozmanitými texty } Podpora např. ze strany center podpory (Teirésias) } Potenciální zvýhodnění žáků s SPU na VŠ } Prodloužení doby studia } Uzpůsobení metod vzdělávání } Náhradní plnění předmětů } Úprava způsobů absolvování zkoušek } Vyšší časové dotace při zpracování zkoušky } Poznámky elektronickou formou, aj. } V rámci profese mohou přetrvávat obtíže v : } Časové organizaci činností (pracovní úkoly, sebeorganizace, …) } Zvládání více paralelních úkolů } Vytváření a udržování sociálních vazeb (i mimo pracoviště) Faktory ovlivňující edukaci 1. Deficity v sociálních dovednostech } Nízká úroveň sociální percepce } Nedostatek soudnosti } Obtíže v odhadování citů druhých } Obtíže v socializaci a získávání přátel 2. Emociální obtíže žáků s SPU } Nízké sebehodnocení } Úzkost } Úroveň resilience Výchovný styl rodiny } Rodina } Primární sociální skupina } Hlavní výchovný činitel, dominantní pro socializaci dítěte } Funkce: Biologická, výchovná, emocionální, ekonomická } Výchovné styly } Výchova zavrhující } Výchova rozmazlující } Perfekcionalistická výchova } Výchova úzkostná } Autoritářská výchova } Akceptace dítěte a jeho rozvoje dle individuálních možností Styly učení ve školním prostředí } Učební styly } Vznikají na genetickém podkladě } Ovlivňuje je charakter učiva, věk i vzdělávací cíl } Auditivní typ } Obsah učiva je osvojován sluchovou cestou } Poslech výkladu, kladení otázek, komunikace s učitelem } Vizuální typ } Učení zrakovou cestou } Využití učebnic, zápisů, výpisků (diagramů), přehledů, apod. } Haptický typ } Osvojování učiva zejména skrze názorné pomůcky } Pokusy, manipulace s předměty (modely, aj.) } Motorický typ } Převažuje učení pohybem } Při osvojování učiva mění polohu, pomůckou je rytmizace Postupy respektující styly učení žáků se SPU } Potřeba podpory vytrvalosti } Žáci s SVP mívají obtíže v pozornosti, bývají nerozhodní, introverní + zvýšená unavitelnost } Vhodné je proložit plnění úkolů relaxací a pozitivní motivací před úkoly } Potřeba strukturovaných úkolů } Nedostatek informací vede k nejistotě žáka, jak úkol zvládnout } Jasná struktura úkolů, zpřehledňující dílčí úkoly, zpětná vazba } Preference učebního stylu } Auditivní (diskuze), vizuální (samostatná práce), etc. } Potřeba komunikace v učebních situacích } U žáků s SVP nedostatky v interakci a komunikaci } Využití rodičovské autority } Využívání zkušeností rodičů žáků s SPV vs. Hyperprotektivita } Potřeba přiměřených požadavků Úvod do reedukace Co vše je třeba k napsání diktátu? } Sluchová diferenciace } Rozpoznat hlásky (délky, aj.) } Zraková diferenciace znaků } Rozlišení posloupnosti písmen v prostoru a hlásek v čase } Porozumění abecednímu systému } Porozumění obsahu textu (správná interpretace) } Orientace na stránce } Pozornost a paměť Zraková percepce } Rozvíjí se od narození } Předškolní věk – globální vnímání } Postupné rozlišování tvarů } Rozvíjení zrakového vnímání = součást přípravy čtení a psaní } Složky zrakové percepce: } Rozlišování barev a tvarů } Zraková diferenciace } Zraková analýza a syntéza } Zraková paměť } Rozlišování figury a pozadí } Rozlišování reverzních figur } Cvičení očních pohybů } Postřehování, zvětšování rozsahu fixací Sluchová percepce } Sluchové vnímání se vyvíjí od prenatálního období } Vývoj od zvuků (věta – akustická jednotka) až ke vnímání jejich elementů } U žáků s SPU } Opožděný vývoj sluchových funkcí } Obtíže při rozeznávání hlásek a jejich skládání do slov } Reedukace sluchové percepce zahrnuje: } Nácvik naslouchání } Nácvik sluchové paměti } Cvičení sluchové diferenciace (sluchového rozlišování) } Cvičení sluchové analýzy a syntézy } Vnímání a reprodukce rytmů Orientace v prostoru a pravolevá orientace } Orientace v prostoru } Nahoře – dole, vpředu – vzadu, nad – pod, vedle } První, poslední, předposlední, hned před, hned za …. } Spojeno s předčíselnými představami v matematice } Pravolevá orientace (PLO) } PLO na sobě samotném } PLO na sobě a v prostoru } PLO na osobě obrácené proti sobě } PLO při pohybu v prostoru Komunikační dovednosti } Řeč = schopnost využívat výrazové prostředky } Porozumění řeči } Poznávání obrázků, Ukaž, čím jíme/cestujeme, instrukce } Artikulace a slovní zásoba } Říkej co nejvíce předmětů v kuchyni, ve třídě, … } Říkej předměty, hledej protiklady, tvoř zdrobněliny } Gramatické kategorie, jazykový cit } Ukazuj podstatná jména, hledej základ slov, slova opačného rodu, převeď jednotné/množné číslo, … } Mluvní pohotovost } Říkej slovo, které Tě napadne, charakteristické vlastnosti předmětů, tvoření holé věty, vyprávění, …. } Tempo, plynulost, modulace hlasu } Říkadla, básničky, využívání diktafonu, … Metakognitivní dovednosti } Metakognice } „Naučit žáka, aby dokázal poznávat své vlastní poznávací procesy je předstupněm toho, aby je dokázal později i sám řídit“ (Mareš, 1998) } Jak naučit žáka, aby se sám dokázal co nejlépe učit? } Volení vhodných strategií a stylů učení } Autoregulační dovednosti (3 fáze, Zimerman 2002) } Fáze uvažování } Stanovení vlastních cílů, orientace na průběh učení, osvojení strategií potřebných pro zvládnutí úkolu, vnitřní motivace } Fáze provádění a volní kontroly } Plánování a efektivní řízení času, monitorování výkonu a vyučování sám sebe, kontrola a změn a průběhu za účelem dosáhnutí cíle } Fáze sebereflexe } Sebehodnocení použitých postupů a metod, stanovení příčin úspěchů/neúspěchů, přizpůsobení budoucích metod Zásady reedukace } Vnitřní podmínky nápravy } Schopnost koncentrace, motivace k práci, intelekt } Vnější podmínky } Prestiž vzdělání v rodině, podpora učitele, rodiče, aj. } Zásady } Nutný komplexní pohled na žáka a jeho situaci (komplexní diagnostika) } Vhodná obtížnost úkolů – odpovídající možnostem dítěte } Žák MUSÍ zažít úspěch v činnosti, kde selhávalo } Postup po malých krůčcích (umožňuje častěji zažít úspěch) } Pravidelná systematická strukturovaná práce } Reedukace musí být prováděna s porozuměním – žák musí chápat, proč danou činnost dělá } Denní nácvik – krátký, intenzivní (10 min ml.škol.věk, u starších dle možností) } Prostředí bez rušivých vlivů } Základem úspěchu je automatizace činností } Přirozené metody a techniky práce 1. Reedukace dyslexie Specifická porucha čtení, projevující se neschopností naučit se číst běžnými výukovými metodami. Analyticko-syntetická metoda čtení } hlásková metoda, vychází z mluveného slova a z toho, že český pravopis je fonetický – grafému odpovídá foném, } děti si osvojují hlásku vyvozením ze slova, čtení po slabikách, } využívá rytmizace, říkadel, pohádek, obrázků 3 etapy • Etapa jazykové přípravy na čtení – předslabikářové období. • Etapa slabičně analytického způsobu čtení - slabikářové období. • Etapa plynulého čtení. Reedukace dyslexie vychází z analyticko-syntetické metody čtení. Vlastní čtení se skládá ze 2 oblastí, které se vzájemně ovlivňují (O. Zelinková, 2015): • Technika čtení, dekódování } Zrakoprostorová identifikace písmen, } Spojení hláska - písmeno, } Spojování písmen do slabik, } Čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby, } Čtení vět, souvislého textu. • Porozumění } Porozumění izolovaným výrazům, } Mechanické porozumění na základě paměti, } Porozumění na základě pochopení souvislostí. Základní techniky reedukace dyslexie • Metoda obtahování. • Metoda Fernaldové. • Metoda postřehování. • Čtení se záložkou (okénkem). • Čtení v duetu. • Metoda vyhledávání chyb. • Metoda dublového čtení. • Nácvik dlouhých a krátkých samohlásek. • Metoda globálního čtení. 2. Reedukace dysgrafie } Porucha tvarů - nedodržuje tvary, komolí je, nepamatuje si správný postup, … } Reedukace = nácvik správného algoritmu psaní (rozložení napsání písmene a fixace). Postupně psaní slov. } Porucha tahu - viditelné napojování písmen, písmo neúhledné, mívá zkrácený sklon, křečovité držení, … } Reedukace = zaměření na spojování písmen – nácvik nejdříve na tabuli, poté na papíru } Porucha vztahu - nedokáže psát písmena ve správném poměru, některá nepřirozeně veliká/malá, … } Reedukace = postupná analýza chybných tvarů/velikostí, vhodné zařadit větší linky, popř. pomocné linky 3. Reedukace dysortografie } Rozlišování tvrdých a měkkých slabik (dy,ty,di,ti…) } Tvrdé/měkké kostky, destičky s tvary } Rozlišování dlouhých a krátkých samohlásek } Nejdříve prodlužuje, poté barevně zvýrazňuje, využívá bzučák, apod. } Rozlišování sykavek s, c, z, š, č, ž } Karty s písmeny, obrázky se slovy, slova obsahující sykavky } Záměny písmen, chyby ve výslovnosti } Ideálně barevné rozlišení, logopedických říkanek. Rozklad a sklad slov, rozlišování písmen ve slovu 4. Reedukace dyskalkulie } Při reedukaci nutno respektovat vývoj psychických funkcí a především vývojové úrovně dítěte } Problematické úkoly dělíme na menší kroky, důkladně procvičujeme a využíváme postupy v nových příkladech } Souběžně s numerickým počítáním učíme dítě pracovat s kalkulačkou } Cvičení } Předčíselné představy – klasifikace, třídění, … } Číselné představy } Základ pro provádění matematických operací } Utváření pojmu číslo – počítání s názornými pomůckami, pamětné počítání, číselná osa, rozklad čísel, apod. } Základní matematické operace } Provádění matematických operací (+/-/:/×) } Slovní úlohy a jejich zpracování } Geometrie } Převody jednotek } Orientace v čase } Finanční gramotnost