1110 eunnl«» HI01WMVWgV5ižg!ágL Pozorováni« analýza činnosti *"aJ^}ádíine pozorování a rozbor vlastní Za nejsilnější zdroj poznán » P"h sledujcme cesto, která je popsaná aitívU, dítěte. V každémMn^mPNp ,„k za kterých se ři„„osl v obecnějším postupu ^""^KeTonWlova. pomoc, kterou dílěti posky-reahzujc, Meré,, P™*f?J'™%™můleme dltétezeptat, jako má z činnosti tajeme, vidíme výsledek a současné se no"<= pocity. ™em ne vždy máme SÍK ^SMSí iv„ru^r^ c™< .....- přinesl i rozbor výsledků činnosti. Individualizace 111100] je nezbytná podmínka pro zvyšován v konnosl, českého Školství. Podstatné pro individualizaci přístupu k žákovi [e, aby učitel tulo myšlenku přijal za svou. Dále. aby mel bohatj repertoár pedagogických dovedností a současně podmínky pro jejich naplnění. Důležité jsou rovněž údaje o dftéU použitelné piimo pil individualizované intervenci. Tato nezbytná individualizace vsak \ yžaduje ještě mnohem > hodnější podmínky, iiež má naše současnč školští í. I \ c stávajících podmínkách víak lze nacházel dílci zdroje individualizace: zvýraznil podii rodičů na učeni, uznal význam mimoškolního vzděláni, posilovat míru samostatného učeni drtí. Důležitý je v léto souvislosti l\ P [1J3150J. při jehož naplňováni představuje Intervence podstatnou součást. KAPITOLA 4# Etická hlediska intervence Cásl pravidel, kterými se řidl Škola, žáci i jejich rodiče, se dá vtěsnal do zákonů, vyhlášek, pracovních či Školních řádů. Nicméně väechny existujíc! situace se do nich nevejdou a v takovém přfpadr je potom jenom na učiteli, jak se rozhodne a jak bude jednaL V řadě situací rovněž neexistuje jediné a už vůbec ne jedině správné řešení. Pak se pouze uěi-* k,'crrmu hledisku dá Predn°s'- v k»°'extu neformálních Ití ĽI ľ™,? " "•d',,án! Uílil""licích učitele mluvíme např. o elic-v řámdlľ (,rH"dk'''h,sl"ä"«»' chováni nebo o aplikované etice á u™ľeJsk ľnlíÄ" 1 s'V,ŕas""sli i- » Právě praktické napliío-u»elú i í« °Za"V', k^hraie SUSIe vé,if™li PH hodnoceni praľ del vžd, » °* *' 0 *k«»ly. Uplatněni etických Na ä^é^X'^^T! l«k>'«--hkoU pedagogických opatření, očekáváme ?Ä práv* mravné od kterého i celého českého Ikólst " "0S" a pres,fže P"™'»"' "ätele, škol) I^WÄÄ f!"J T?,c nu,,fil°- &k",a "eklaruje •' Plodně aby je schvalovali. Rovné? 16 . etiľk^ iileimska wteiivenci některé edukační (případně intervenční) poslunv ve »k„i. . , , krétní historické době samy sebou. Totél„latíi nm S, i J u Um' v ko"" řešeni výchovných situací. Také v tomto Äí^í' T."™ " P"' „hvvklě nrklerě isoo rtoknno Pnpaac cxisluií způsoby v daně době »e žák poruH pravidla. Jiné pak jsou v ÄÄľÄ K ii rozhodnuti Školy či samolného učitele a slouží k /niiširnii..iľ \ a , , vf třídě aby mohl učile, efektívne ^ÄÍffiuÄ pltdt společenskou objednávku musí mít nástroje a prostředky, jak dovést žáky k lejímu naplněni. Cásl pravidel má technickou povahu, jsou eticky spiše neutrální a lze jo najit napr. v oblasti izv. managementu iřídy (fl3825|. ' Existuje vsak řada vyučovacích obsahů, edukačních postupů i dalších postupů školy, které nejsou zcela běžné, vymykají se obvyklým zvyklostem, dále situací které nelze zachytil předpisy, objevuje se celá řada mimořádných okolnosti, při kterých nelze využil běžné vzdělávací nebo výchovné postupy. Někdy stačí drobnosl a obecně známě situace i postup nabudou zcela jiný význam. Jestliže ledy konkrétní vyučovaný obsah nebo intervence učitele má výrazněji vybočil z obvyklých zvyklostí běžné výuky a výchovných zásahů, je slušné (žádoucí, nutné) požádal o souhlas zákonné zástupce žáka. Tento souhlas se může vztahovat k určitým aktivitám obecně u škola jej může od rodičů získat při zápisu do školy nebo na začátku školního roku bez ohledu na to. jestli se u konkrétního dítěte skutečně uplatni nebo ne (oapř. v případě, že dítě není zvladalelné, jde si sednout na rozhovor ke školnímu elopedovi) nebo před každou konkrétní akcí (napr. žáci budou testováni v rámci projektu PISA). Rodičům, kteří si takový postup nepřejí, musí být dána příležitost vyjádřil se a uplatnit svůj nesouhlas. Ani souhlas rodičů však neopravňuje školu k uplatnění takových postupů, kterě by byly v rozporu s právními normami (není např. přijatelné, aby učitel akceptoval povoleni rodičů: „Jen mu klidně jednu vražte, když nebude poslouchal, on je zvyklý a jinak neposlechne."). V některých případech stačí rodiče dopředu pouze Informovat U některých opaiření lze obecoě oznámit záměra následně při každé aktuální situaci rodičům oznámit, že situace nastala (např. když dítě nedokončí práci, dokončuje ji pod dohledem učitele mimo vyučováni. Učitel vydá rodičům signál a druhý den po vyučování žák práci dokonči). Jeslliže se škola např. rozhodne pro použili genetické metody výuky člení (je zatím méně obvyklá než tradiční analyticko-syntelické), měla by to rodičům dopředu ozná-mita případně podrobněji vysvětlit [1)4120]. Rodiče si to samozřejmě mohou přečísl na stránkách školy, ale mohou to přehlédnout, neuvědomil si souvislosti, dopad na domácí přípravu. Pokud snad néklerý rodič má zásadní námitky vůči léto metodě výuky, musí dát díle do jiné školy. V tomto připadě jde víceméně 0 technickou záležitost, která se nedotýká intimní osobni nebo rodinné slěry, žh ollllch cílů o hodnot zastávaných rodiči, představ o smyslu života opod., a lze prolo očekával spíše neutrální reakce rodičů. V současnosti se však např. můžeme setkal s námitkami některých rodičů proti sexuální výchově, možná 1 proti etické výchově. Rodiče nesouhlasí např. s načasováním informaci (chtčh by je dítěti poskytovat později), ani s formou a obsahem (o některých věcech bv se podle nich nemělo s dítětem mluvit na veřejnosti a už vůbec ne mimu rodinu). Jakkoli můžeme souhlasil s názory odborníků, že z hlediska prevence pohlavních chorob, šíření AIDS, nežádoucích těhotenství a dalších pádný.h racionálních důvodů, je žádoucí, aby děli byly seznamovány '^P**"* likou dříve, než dojde k problému a přešlo, že neklen rodiče se Čtstotet o pr oble- malice fakticky zcela vyhýbají, tak nelze W^J^JS ______x........„„i,„,, n,ii rnd ěe ouravněné obavy, zc oosavaani llvnč vsiupova, do jejich bálcms'tvl. Zadný odborník nemá a ani nemůže prevz.t pn Školu nastavená na pře _ivc!1oi>ľé*^^---_________ , „ mral„| a osobnostní rozvoj konkrétního dítěte - u, mai( plnou odpovědnostza i anj aDS0|utn( pravomoci. Princip imormova výlučně podplatit "ornú- pMpadě. Škola by mela rodičům poskv,] „ého souhlasu by n ěl pla" sc rodjř rozhodne. Pokládálne zg ^ fÄ^'Ä" uvedcn'ch ob,asU 10 ,om'že iciich rirti.se irýiiky těchto předm«0 nezucasu . ' ' ■■ u, riohřc vědět, jesUi určité chováni u jednání, pracovní Rodiče nemuseli rtd} , akluáln( dobí (nad)standard, vstrfenosľ postupy a ^"„^.„naiost, pohodlnost, nešvar nebo dokonce napf. pro. bcnfVOlľC'nfCta S ucitcle/odborníka. Měli by sc doved* (osl. jde ■ÄSÍMWp p~bKonkrétniho uíilele nebo pohled konkréta! školj ^TénoTÄo s'ľtému. S výrazným rozrůzňován m, rodin musíme poí,! ,ätstímäe se jednotliví rodiče budou rovněž výrazní lišil v tom, co pokládají zaicľií přijatelné « už nepřijatelné pravomoci uČJlelů. I se vzrůstajícím počtem ítiílmlovintú v českých Školách je třeba počítal s rozmanitosti v ..čekáváních „d ľ! nŮuiosb respektovat různé pohledy [13915]. Vzhledem k této rodičovské rozmanitosti bv měli rodiče dostávat pokud možno jasná vodítka. V průběhu doby dochází ve spoleŕnnsli k názorovým posunům na přijatelnost některých metod Zatimco před jistou dobou bylo povoleno žákv ve skulách tělesně trestal (predmetom nesouladu mohla být intenzita trestání), následně bv ly některé mírnější ľorm) tělesného trestání tolerovány (starší generace si pamatují i místní názvy úderů přes ruce nebo do hlavy typických pro konkrétního uéitele), v současnosti a v české společnosti jde o absolutně nepřijatelný způsob intervence ze strany učitele. Zkusme si představit jaký poprask mezi rcidiři i v médiích by způsobilo, kdyby učitel naplácal dítěti na prvním stupni ve třídě „na holou". Přitom před čtyřiceti, padesáti roky by se asi nikdo ani příliš nezarazil. Je slušné informovat dopředu i dítě. Je jisté, že dítě nemá rozhodovací pravomoci, řadě problémů nerozumí, nemá zatím nástroje na jejich uchopení. Nicméně zdůvodňovat skutečnost, že dítěti nic nevysvětlujeme tím, že dítě mnoha věcem nerozumí, není příliš profesionální. Učitel je odborník a musí najít takový způsob výkladu, aby i menší dítě porozumělo. A už vůbec není přijatelné dítě klamal, sdělovat mu dopředu nepravdivý účel a smysl opatření. Ve škole se vyskytuje řada neočekávaných situací, při kterých učitel rnusf bezprostředně jednat a ani s mimořádnými opatřeními nemůže Cekat na souhlas rodičů. V takovém případě by měl uplatnit následující zásadu: jeho zásah sice patrně způsobí škodu, ta by měla být odhadnuta jako nesrov natelně menší než možná škoda, které tímto zásahem bude zabráněno etická hlediska intervence 1115 PfllKUD | řel akt * ľ™ ™ Ve'kém *— a ner8aOTľ na b«*né výchovné pro-mSSS,iĹZľ T mírné náS'" (p™ařené ™™stem učtele), kterým mu ™ľ2h!6dem kt°™. i- i** nevíme, ,ak rvačka dopadne, p-*« J ^Z^T^y *čy us"e,e a z hlediska *«™*fch papír ze zm, a H na vuS^T^^řJ1^ odm<™ sebrat reakce, nicméné nepomerená „S í ''dSky M ■»** nebyli zaskočeni lw ^^TaTo,'TeZm°h ***J*h "ezprostiední ntormací muže 2puS0bit mnonem » samotná kontroverzní situace. V souvisle s ,eSenlm etic^„ ""flT n T T ^nostmi. obavami. NaTeSeíl Sľz nľh nemal verain051 stBiný nte"; p'°* j -i ? f« Může se zabrat učitel problémem, na který narazí ph intervenci, nicméně k,ery přímo nesouvisí se školou a s „cením? Rez souhlasu žáka nebo jeho rodičů na 10 nemá právo nebo to je alespoň neslušné. Může projevit zájem nabídnout pomoc, zeptal se - pokud vsak odmítnou, musí respektoval, že jde 0 hájemství (líléíe n rodiny. Je však jeden způsob uvažováni, který rozšiřuje možnosti učitele v tomto směru. Jestliže se vzdělávací výsledky zhoršují, dítě projev uje změny v chováni a jednání a lze důvodně předpokládat, že mohou být nepříznivě ovlivněny i mimoškolními událostmi (dítě pak nemá volnou kapacitu na učení .školní látky) 011070), pak se tím poněkud zvyšuje oprávnění učitele zajímal sc, nabízet pomoc 1 u problémů, které na první pohled nemají se školou nic společného. Učitel (psycholog) nikdy nemůže tvrdit, že nesoulad rodičů, hádky, rozbroje, výraznější požívání alkoholu, agresivita jednoznačně ovlivňují vzdělávací výsledky konkrétního dítěte - nemá pro to relevantní doklady. Nicméně existence vztahů mezi oběma proměnnými odpovídá empirickým poznatkům psychologie a opravňuje učitele, aby se opatrně zajímal i o tylo okolnosti, aby ukazoval rodičům na možné souvislosti, případně aby je podněcoval (nutil) k hledání pomoci v zájmu dítěte. Efektivita každé pedagogické či psychologické intervence (včetně výuky) stojí na důvěře klienta, v našem případě zejména žáka, někdy i rodiče. Pokud žák učiteli nedůvěřuje, je zpravidla obtížné dovést ho k jiné než rormálnl spolupráci. Ta ovšem bývá zcela nedostačující pro dosažení efektu při řešení většiny problémů. Naopak pokud žák uřilcli důvěřuje a má k němu hezký vztah, pak nevadl, že stejný učitel sc někdy na dítě rozzlobí, napíše mu poznámku nebo mu dá pětku. Důvěra so vytváří na základě řady informací, které žák zpracovává, dlouhodobé slušné chování učitele hraje nezanedbatelnou roli. Etická pravidla pro chování a jednání učitele, případně etické kodexy učitele, nejsou u nás zatím příliš rozšířené, leč lze postupovat podle analogie s jinými profesemi a vycházet i z dlouholetých zahraničních zkušeností. Podle prvního pravidla aplikované etiky učitele jsou veškeré informace získané při intervenci (pochopitelní i při související diagnostice) i samotné postupy intervence důvěrné. Plat! to i pro záznamy o intervenci. Vzhledem k tomu, že do intervence začleňujeme i běžnou výuku, mohli bychom tak dospět k absurdnímu závěru, že veškeré informace o běžných školních výsledcích žáka, ledy 1 informace napr. z doučováni, o lom, co dítěti jde a nejde, jaké má známky, jsou důvěrné. Svým způsobem jc to pravda - jde opravdu O soukromý údaj, co je komu do toho, m dítěti jde nebo nejde. Je jen a jen věcí žáka. co sdělí spolužákům, /.litím však až tak daleko nezacházímc a tyto údaje vcelku nekontrolované zveřejňujeme. Důvěrnost se rozhodně týká všech osobních informaci, které nám dítě poskytne (s výjimkou informací o trestných činech. Otázka pro učitele je, nakolik může informovat ostatní učitele, případně vedení školy o tom jak s dítětem pracuje. Vedení školy má nezadatelné právo věděl, se kterým žákem a jak učitel individuálně pracuje, mělo by znát i obsah intervence a zvo ené postupy. Není nezbytně nutné, aby bylo permanentně informováno ovsech detailech, nicméně je v zájmu samotného učitele, aby vrtetii mlormi al konzultoval) o jednotlivých krocích co nejpodrobněji. Chrání tím,kwecko, cu .sám sebe. Učitel není primárně poradenský pracovník jako ,e např. školní psycholog 19 )IPrre!ivEN£LVE5R0UCH. VfCMODISKAPlSiL --ľ^Htnéin režimu. Ostatní učitelé by se mdli dovědět - m postupuje v poněkud od fn ni důležité z hlediska výuky pMsluäného nouze tv informace, Meré I'0" podrobnosti, na základě kterých učitel žák - nepotřebuji tedy ÍD%S" pochopitelné pravidlo o nešíření informací „ ě. práve k uvedenému ikteří je získají. Obecné lze konstatovat se vztahuje i na ne a na d.rtM**^ „„ kména pro edeké chováni žc v průběhu doby se v česKsp (jako správné a povinne informovat odborníka vůči klientov,, W"edn«ob výslovného souhlasu klienta získá-klienla stále více, zatímcoi u vajlméněaméněinforma ne?namena. ic i ryze osobní údaje stejné Důvěrnost informací rcztioane- ^ ^ spolé,lat na ,„ že se |a(o „důvěrné" sdělím dalším osonám ^ ^ r,|()iMm. Pokud očekávám, že hudu indiskrélnost nedonese k dltei jnformace , „státními učiteli, je vhodné pokládal za důleži é sdlet ]P<>*y"> ,etilého žáUa. Takové jednání posiluje získal dopředu souhlas oaromcu inľ|lrnlaci hkA e důvěru k učiteli, '•^„"Ä, jiné „soby. Učitel nesmí bez souhlasu učiteli a „epřeie s,,ab>se a i dovMé] mimoděk náhod žáka nebo jeho ™d čú oužMniom ^ „echtic, ^.l«^Ä4SÄ íl dokonce „drby" od legálne zfska-S'ÍÄ-i se musí učitel chovat, chce-li si uchovat důvěru rodičů i žáků. Sdělování výsledků a hodnocení žáka nesmí býl^miž^jící. zejména v případe kritických výhrad bv nemělo byt ani veřejneT-ft-našTedn.rozhodnutím samotného žáka, co sdělí ostatním. To však nemůže platil při běžné Inrmě ústního zkoušení v hodině. I zde by se však měl učitel s výjimkou známky držel popisu a hodnoceni výkonu a výsledku a zdržel se hodnocení samotného žáka. Přijatelné je veřejné sdělování, co a jak se dá na výkonu vylepšit. Nepřijatelné je použili „vaty", ledy slovních projevů učitele, kterými si snad ulevujenad „ľatálnimi" neznalostmi žáka, dává najevo své rozčarováni, nicméně z hlediska dalšího učení žáka nebo třídy nepřinášejí žádné informace. Jako zcela nepřijatelné dnes hodnotíme, když učitel žáka nebo jeho výkony zesměšňuje, vysmívá se mu, útočí na jeho osobni citlivá místa - na osobni problémy a nedostatky, na blízké osoby, věci, které má rád. Ani případná výchovná opatření školy nesmřjí vést k ponížení dítěte. Přestože mediálně jsou mnohem přitažlivější případy fyzického trestáni, více dnes respektujeme, že i psychické ataky vůči dítěti jsou stejně odsouzeníhodné. Psychicky komfort dítěte ve škole tak stoji na předním místě. Hodnocení nesmí být dlouhé, jinak hrozí nebezpečí, že žák přestane vnímal a následně i poslouchat. V modifikované podobě platí předcházející řádky i pro sdělování informaci o dítěti rodičům. Nepříznivé informace o jednotlivých žácích rozhodné nepatří na schůzku se všemi rodiči. ľiSi„Tn'll>rľVádfn<>U imenend dí«u- ubližovat a škodit. Při jakékoli indi-kľždéhn 7« Íu?'"m1in,ervCTOÍ * """é respektovat důstojnost a integritu oťin.etrinNcľ:7k0náVa' Pr°" ieh0 lňli zása"v. které se dotýkají jeho ^^SeVn^^,,• X°my- Seheei,U- Co 1,1 ramená konkrétně? reakce, kterou, šak m„kteK Ä? ^ t^toMuM jeho neadekvátní •"ho, co je trapnéÄ„S ° "ás,ed^ " « akce" P°™™»< situace by to asi mohhbft ítvchľ^ľľ 7 "í"1"' mUsl d"předl' »<'«ndovat, které •cemi a také ze znalosh výv0i 'ľ„ f"íenostl. P"d|e analogie s jinými situ-se samotného dítěte. Současně utíMC,.°f N'rkd> ie nejjednoduššl zeptat společnosti v této době. pTakUck, ľ ZV*kl° " rakuck5 t0 znamená, že děd i [ "Citel vychází ze zvyklostí obvyklých v české J"i nesnil tlouct, nicméně etická hlediska intervence ______■.. . : n> i Ľn»Ľ.I^Ľ. 1115 nepokládá se už za vhodné ani posílat děli do kouta, klepat je přes ruce ukazovátkem, tahal |e za vlasy, uši, nechávat je psát „tresty". Učitel používá ve své práci pouze metody, které jsou empiricky ověřené (evidence-based, tedy založené na důkazech) nebo alespoň úředně schválené. Nevyzkoušené výchovné a vzdělávací postupy může učitel vytvářel a experimentálně ověřovat jen se souhlasem zákonních zástupců dětí a vedení školy. Současně používá pouze takové metody, ke kterým je kvalifikován např. tím, že absolvoval odpovídající specializační vzdělání. Jistě nemáme na mysli takové metody jako je rozhovor s dítětem, ve kterém patrně žádný učitel speciálně školen nebyl, přesto nelze s dětmi nemluvil. Jde spíš o použili metod intervence, které nesplňuji tato kritéria 11)1240) nebo takových, které mají blízko k psychoterapii. U lakových metod hrozí reálné nebezpečí, že se odkryje problém, uvolní nečekané emoce a učitel k jejich zvládnuti nemá ani kvalifikaci, ani prostor a čas. Učitel nemůže odmítnout pomoc žádnému žákovi školy, bez ohledu jaké jsou jclio aprobace, zkušenosti, zaměřeni. Měl by být s to poskytnout alespoň krizovou intervenci [J3205]. V případě, že se setká š problémy, jejichž, řešeni nespadá primárně do jeho kompetence, v jejíchž řešeni nebyl proškolen, nemá na jejich předpokládané řešeni dostatek času, měl hy klientovi urychleně doporučil (a případně i domluvit) příslušného odborníka, nejprve výchovného poradce, a případně po konzultaci s ním odborné zařízení. Za neetické se naopak pokládá, jestliže se učitel pustí do řešeni problémů, k jejichž řešeni není kompeleiiUlí, kleré výrazně přesahuji jeho základní poslání. Riziko poškozeni klienta je pak příliš velké a současně by toto své počínání učitel neobhájil. Není vhodné, aby učitel dal svou profesi k dispozici podnikatelským aktivitám a obchodním zájmům, včetně reklamy a marketingu, a to ani v případě, že by z loho neměl osobní finanční prospěch či jiné hmotné výhody. Učitel nesmí přijímat finanční odměnu nebo jiné hmotné výhody od výrobců zboží či poskytovatelů služeb za to, že jim umožní odbyt nebo uplatnění v rámci výchovně--vzdělávacílio procesu. Učilel nebude prosazovat užití výchovně-vzdělávacích metod, postupů, prostředků a pomůcek, na nichž je osobně finančně nebo jinak hmotné zainteresován. Nebude využíval ani vztahy s rodiči žáků ve svůj prospěch. Při aplikaci etických pravidel je však třeba používat zdravý rozum. Jestliže je na vesnici jediný zedník, nebude učitel shánět jiného jen proto, že učí jeho syna. Když učitel vytvoří pomůcku a následně ji komerčně uplatní, nepřestane ji používat jen proto, že /. toho má zisk. Pedagogičtí pracovníci neuprednostňuj! žádného žáka, ani žádný segment třídy, aplikují rovný přístup ke všem dětem. Pro některého učitele může komplikaci této rovnosti představovat intenzivnější dlouhodobá spolupráce s žákem (klientem). Ta může v ést k lomu, že učitel mnohem lépe zná jeho situaci, má k němu vytvořený hlubší vztah a následně má tendenci se k němu choval jinak než k dalším žákům ve stejné situací. Někteří učitelé maji příznivější vztahy k určité skupině ve třídě (např. dobři matematici, šikovní sportovci, členové pěveckého kroužku, kluci). Uvádíme několik př íkladň řešení etických otázek na různých úrovních školství. PŘIKLAD V jednom návrhu MŠMT se objevilo, že informovaný souhlas bude obsahovat pouze jednostranné informace ukazující na nevýhodu určitého typu školy. Jednak to neodpovídá konceptu informovaného souhlasu, současně by takový přístup byl nemravný. 21 t115 ^»nmsK A PRO INTERVENCI VE ŠKOLÁCH orotože každé opatření, tedy i návštěva kterékoli školy, má vedle pozitivních i negativní bodnou, na základě plné informovanost, Učitelé řeší dilema zda hodnotit nedostatečnou známku na vysvědčení žáka. jehož SSÍÄ tEjn sponzorem škol, Vzhledem k nastaven, f.nancovaní skol jde sice zeména o problém vedení školy, nicméně i učitel si musí odpovědět na otázku, jak se rozhodne Zejména když může následovat případné omezen, finančních příspěvků na rozvo, školy i možné propouštění, když víc žáku školu opustí. V současném systému boje o každého žáka musí i škola velmi hlídat, aby se nedopouštěla neetického jednání tim že se chová nekolegiálně k druhým školám napr. tím, ze znevažuje jejich práci, vedení, uvádi negativní zkušenosti žáků. kteří kvůli nespokojenosti přestoupili z těchto škol. Podobné etické dilema řeší učitelé u žáka v deváté třídě. Když mu dají nedostatečnou, hrozí reálné nebezpečí, že jeho otec jim poničí auta. Přitom chlapec za krátkou dobu opustí školu a vzhledem k jeho studijnímu zaměření rozhodně nehrozí, že by jim SŠ vyčítala nepřiměřeně benevolentní hodnocení. Učitelka velmi brzy zjistila, že třída, kterou v září dostala, má hluboké mezery v učivu a její hodnocení vůbec neodpovídá loňské klasifikaci. Chce-li co nejvíc látky dohnat, bude muset žáky výrazněji zatížit i domácí přípravou, je rovněž pravděpodobné, že ani známky nebudou tak pěkné jako vloni. Určité bude srovnávána s předchozí učitelkou - hrozí reálné nebezpečí nepříznivého přijetí. Jak moc může „hodiť' problém na předcházející učitelku? O respektu, který venuje veřejnost učitelům, rozhodují nepochybná jejich odborné i profesní dovednosti, nicméně stále vetší roli v průbéhu času hraje jejich mravné jednání. Učitel už nikdy nebude ta výlučná osoba, jako tomu bylo v minulosti, která přináší dčtem netušené a jinak nedosažitelné včdomosli a s vícc-ménč neomezenou nadvládou nad dítětem. Stále však je skutečný vzor pro dítč a má šanci být i mravní autorita pro dítě i pro rodiče. Z tohoto hlediska opravdu není učitelské povolání pouhé řemeslo, ale i posláni. Shrnuli Etická stránka profese [111110] učitele nabývá v současnosti na významu. Týká se všech složek jeho profesní činnosti, tedy i intervence. Jednotlivá etická pravidla bývají obsažena v etickém kodexu učitele. Mnoho i velmi banálních situací v sobě obsahuje i etický rozměr. V textu jsou rozebrány některé běžné etické zásady a uvedeno několik příkladů, při kterých učitel musel zohlednit i etický rozměr problému. 22 |rrrFjvrMnVES&OlACH protože každé opatřeni, I Werék0^"f ľľ* P0*"** * "egativn, mXČZSZ mail rozhodnou, na základe pM «M Učitelé Ml z* hodnotil mdOrtlWWU známto na qwidM žáka. jehož o,ec,evelm, štědrýmsponzoremškoly Vzhledemkškolsice zejmL o problém vedeni školy, nieméné i učitel s, mus, odpovede, na otázku, )ak se rozhodna Zejména když může následoval případné omezeni finančních příspěvků ne rozvo, školy I možné propouštěn,, když vlc žáků školu opustí. V současném sys. tému boie o každého žáka musí i skota velmi hlídat, aby se nedopouštěla neetrckého lednám tím, že se chová nekolegiálné k druhým Školám např Um, že znevažuje jejich práci, vedení, uvádí neoalivní zkušenosti žáku, kteří kvůli nespokojenosti přestoupil, z técnto skot Podobné etické dilema řeší ufitelé u žáka v deváté třídé. Když mu dají nedostatečnou, hrozí reálné nebezpečí, že |eho otec jim poničí auta. Přitom chlapec za krátkou dobu opusti školu a vzhledem k |eho studijnímu zaměření rozhodné nehrozí, ie by jim SS vyčítala nepřiměřené benevolentní hodnocení. Učitelka velmi brzy zjistila, že třída, kterou v září dostala, má hluboké mezery v učivu a její hodnoceni vůbec neodpovídá loňské klasifikaci. Chce-li co nejvíc látky dohnat bude muset žáky výraznéji zatížit i domácí přípravou, je rovnéž pravdepodobné, že ani známky nebudou tak pěkné jako vloni Určité bude srovnávána s předchozí učitelkou - hrozí reálné nebezpečí nepříznivého přijetí. Jak moc múze .hodit" problém na předcházející učitelku? 0 respektu, který venuje veřejnost učitelům, rozhodují nepochybné jejich odborné i profesní dovednosti, nicméně stále větší roli v prúbéhu rasu hraje jejich mravné jednáni. Učitel už nikdy nebude ta výlučná osoba, jako tomu bylo v minulosti, která přináší dětem netušene a jinak nedosažitelné vedomosti a s víceméně neomezenou nadvládou nad dítětem. Stále však je skutečný vzor pro díté a má šanci být i mravní autorita pro dítě i pro rodiče. Z tohoto hlediska opravdu není učitelské povoláni pouhé řemeslo, ale i poslání. Shrnutí Etická stránka profese [H1110J učitele nabývá v současnosti na významu, tyká se všech složek jeho profesní činnosti, ledv i intervence. Jednotlivá ZmnZly^fVa''^T veUckém kode3nj uŕilc,t■■ Mnoho i velmi nekferí U"níí Iľ? °JbSahuíe i elick> rozmŕr- V ««"" 'sou rozebrán, tefmutSeíníf 'UVflen0 nékolik Pmaáů> P" šerých Učitel musel zohlednit i eticky rozmŕr problému. miBOHNlKC' Kvalifikační předpoklady učitele a dalších odborníků pro poskytování intervence Intervence |1|t005] je znnčnř Široký pojem, který zahrnuje činnosti sahající od působení nncznáeodborníkň (poskytují ji např. vrstevnici - pcer programy, dále asistenti ti koneckonců i rodiče) přes všechny aktivity učitele a výchovného poradce, a* po vysoce specializované činnosti, které mohou poskytovat pouze speciálně vyškolení odborníci. Učitel by se měl zorientovat v jednotlivých službách íi odborných profesích, aby vedel, kde má sáni hledat radu a pomoc při problémech žáků a současně, kam adekvátně doporučoval klienta. Za velmi důležité východisko veškeré intervence pokládáme uplatnení etického principu, na základe kterého může každý odborník poskytoval pouze takové služby, ke kterým je oprávněný fllIIIO). Oprávněnost znamená dostatečnou obecnou i speciální kvalifikaci v konkrétní oblasti. Z toho vyplývá, že žádný lékař, psycholog, speciální pedagog, ani učitel nemohou vykonával všechny činnosti v rámci své profese, ale jejich specializací je např. kardiológie, školnf psychologie, logopedie, český jazyk. Vzhledem k šíři oboru je pravděpodobné, že i v rámci této specializace nebývá odborník kvalifikován pro všechny problémy ani pro všechny způsoby intervence. V ČR musíme počítal s větší univerzálností odborníků vzhledem k jejich relativně malému počtu. Učitel (ani výchovný poradce) rozhodně nemá plnou zodpovědnost za volbu odpovídajícího odborníka, ke kterému případné dítě doporučuje. Je však nepříjemné a renomé učitele m u rodičů nikterak nezvýší, když doporučí nevhodného specialista. Učitel by se alespoň částečně měl zorientovat v charakteru problému, aby podle závažnosti doporučoval adekvátní instituci: např. při každém osobním problému dítěte není třeba se obracel na pedopsychiatrickou ambulanci, dostačující je PPP nebo dokonce výchovný poradce, v případě výraznejších výchovných problémů je vhodné doporučit přímo SVP (je-li k dispozici). Rodiče by měli být dopředu rovněž poučeni, že v oblasti psychologie a pedagogiky ani vychválený a opravdu kvalitní odborník nemusí vyhovovat právě jim. Kvalita odborníka je obtížně ke sdělení. Existují rozmanité představy klientů, jak by se měl odborník chovat, jak jednat, co by měl říkat. Všem lěmto představám nemůže vyhověl jeden obecně nejlcpší odborník. Je dobré zformulovat si požadavek (např. vynořil vhodnou intervenci pro třídu, poskytnout relevantní doklad o poruše, pracoval s rodinou) a následne hledat nejvhodnějšího odborníka. Podstatnou součástí působení odborníků v těchto oblastech je i to. jak se jim podaří navázat kontakt, jak na rodiče a na dítě zapůsobí [H1235]. V případě, že neexistuje vhodná možnost volby, je nutné odborníkovi jasně sdělovat požadavky. Učitele (i rodiče) někdy podléhají mýlu odborníka a mají pocit, že se dovědí zcela odlišný postup intervence, že se seznámí s nejakou kouzelnou technikou, pomoci které se problémy vyřeší do druhého dne. Spatřují analogii v působení lékaře, kterv jim d.1 antibiotika, a do druhého dne zmizí teploty i potíže. 1120 23 Pedagogická intervence u žáků ZS Výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 31. 10.2010 0, Wolters Kluwer česká republika Im ' ,*r„"» *j MERITUM . h^kiorkí. MERITUM Pedagogická intervence u žáků ZS Odpovědná re"31110' Mgp Nadri(ia Erelová Editoři: L. Krejčová a V. Mertin Autorský kolektiv No zpracováni tohoto výkladu se podíleli. -častili, d/l 3-kap. 2 - ŕást I - kap. 6: čásl III. díl 2 - kap 4. dli 3 - k.ip. I, 4: dli li - kap. 3 - ŕást III. díl 3 - kap. 1 - ŕásl III. díl 2 - kap. 5, li - část III. díl 3 - kap. -íásl III. dli I - kap. 5 - část III. díl I - kap. I. 2, 4. 7; ŕásl ||| díl 2 - kap. 7; díl 3 - kap. 3: díl 4 -kap. 2. 3, 4. 3; díl 6 - kap. 1, 2 -ŕást II - kap. 1.2. 5. 4 -časl III. díl 2 - kap. 2 - ŕást I - kap. I. 2. 3. 4. 3. 7. 8. 9: - ŕást III. díl I - kap. 5. 6: díl 2 - kap. 3. 7: díl 4 - kap. I - část III. díl 4 - kap. 6 -ŕáslll-kap. 1,2. 3,4 - ŕást III. díl 5 - kap. 2 - ŕást III. díl 5 - kap. 3. 4: díl (i - kap. 4, 5.6 - ŕásl III. díl 2 - kap. 8 - ŕásl III. díl 2 - kap. I Upr janaBuíilová Kadlecová, DIS. Mgŕ.el vlf=r-Diivíd Cáp Dne. PhDr. Ilona CilIcnimá.CSc. PhDr. Rlanka Honsaro^, Ph.D. PhDr.PefrHnMizek, PD.U-PhDr. Kristýna ÍM*0™. piiDr. Lenku Krejčová. PhD. \Ij.t. Petra koutna Mp-. TomaS Mertin PhDr. Vaclav Mertin PhDr. Monika Morgenslernova. Ph.D. Mgr. Kale/ilia SluSnii PhDr. Eva Sfrova. Ph.D. PhDr. Iva Slelov ska. Ph.D. PhDr. Jana Virhova' PhDr. Daniela3odackova RnDr. Jinřich kitzberger Upozornění Víťehna práva vyhrazena. Žádná ŕásl tohoto tlila nesmí být reprodukována nebo kopírováni v jakékoliv forme, bez předchozího souhlasu nakladatele. Dílu nebij jeho Čisti ndze přetisknout, ani jinak užít včetně užid v elektronické podobě. Chráněno je tenore uspořádáni i (mlieko úprava a zapovídá se i jejich napodobováni. Právo na orhranu pred nekalou soulřží zůstává nedoléenn. Součásti vykladu MERITUM je bezplauiá aktualizace na internetových stránkách «Tvvv.aklualizaceknih.cz. 0 Wolters Kluwer ISB\: 978-aO-7557-603-5 MERITUM- výkladová rada lnlernel:»w«.ít,t„ali,aeeknih., r-niaihrizeniskolvlSivker.rz tóVVollm Kluwer C«. a. s„ 2010 četla Wolters Kluwer ČR, a. s. I Nákladového nádraží 6' 130 00 Praha 5 tel.: 246 040 400 lax: 246 040 401 »vvvv.ivkcr.cz ľod|K,h.„ ""».wkcr.cz - 'i*™ S!Sí,ZZZ'ŕT'" ííf "•""■*"'"<' v Eli: vw, a riziko - MERITUM! Výkladová rada Wolters Kluwer CR. a. s. MERITUM je Čada právních a ekonomických publikaci, které v jednám svazku poskytuji úplný a aktuální výklad dané problematiky. Tylo publikace umožni čtenářům rychlé řešeni problému, kleré přináší praxe. Každý svazek je zpracován lak. nbv nabídl úplnou Informaci o daném tématu, výklad je proio doprovázen príklady, souvisejícími předpisy, judikaturou a literaturou. Jedinečnost výkladu spočívá v názornosti, jasném a stručném způsobu vyjadřováni, směřujícímu vždy k MERITU včti. Texl je systematicky členěn s využitím původní grafické úprav) zdůrazňující významné pasáže; číselný rejstřík (=ruarpinální čísla) vede čtenáře a umožňuje rychlou orientaci z několika pohledů. S výkladem máte takč zajištěny spolehlivé informace o vSech zmenách v příslušné oblasti formou bezplatné aktualizace na internetových stránkách. Uvítáme všechny VaSe podnět] a připomínky, které nám pomohou zlepSil tuto výkladovou radu. Rada MERITUM je spolehlivým průvodcem, s nímž rychle překonáte úskalí, která přináší každodenní pravé. Wolters Kluwer CR, a. s. listopad 2010 Internet: ww w.aktualizaceknih.cz e-mail: rizeniskoly@wkcr.cz